Nastupující ředitelka Cermatu chce analýzu testů a povinnou maturitu z matematiky

Nastupující ředitelka Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Michaela Kleňhová chce vypracovat podrobnou analýzu tvorby testů přijímacích i maturitních zkoušek, aby zjistila, proč se v nich letos vyskytly chyby a zabránila jejich opakování. Přiklání se k tomu, aby se maturitní zkoušky z jazyků nadále skládaly z testu, písemné práce a ústní zkoušky. Připouští ale diskuzi o změnách v jejich organizaci. Maturita z matematiky by podle ní měla být povinná. Řekla to na dotaz ČTK.

Anketa České školy: Změní se maturity? Ondřej Šteffl: Když nevíme, proč státní maturity děláme, jsou diskuse plané

Česká škola oslovila učitele a teoretiky v anketě k aktuálnímu tématu – odvolání ředitele Cermatu Jiřího Zíky a novém startu diskuse o proměně statní maturity. Ptáme se:
1) Očekáváte, že odvolání ředitele Cermatu bude impulsem k diskusi o změně podoby státní maturity? 2) Vítáte takovou diskusi? Budete ji případně i iniciovat? 3) Jak by podle Vás měla v budoucnu maturita vypadat?
Odpovídá zakladatel společnosti Scio a sítě ScioŠkol Ondřej Šteffl.

Hana Nováková: Pokažené prázdniny maturantů z němčiny (O nespravedlivé maturitě)

Dne 21.5. zveřejnil Cermat na svých stránkách výsledky didaktických testů, mezi kterými se objevily alarmující údaje. Test z němčiny řešilo celkem 1561 žáků, z toho pouze 988 uspělo, což je 63,3%. Letošní didaktický test z němčiny byl pro velkou část žáků neadekvátně náročný, zejména co se týká časové dotace. Převážná většina žáků z odborných škol neuspěla, test nestačila dokončit, natož zkontrolovat výsledky v záznamovém archu.

Reforma financování bude postupná, fungovat začne za dva roky, řekl Plaga

Ministr školství Robert Plaga (ANO) chce postupný náběh reformy financování regionálního školství. Výuka má podle nového způsobu financování začít od září 2019, už počátkem příštího roku se ale mají vyrovnat regionální rozdíly v platech. Plně by pak reforma měla začít fungovat od ledna roku 2020. Informuje ČTK.

Anketa České školy: Změní se maturity? SUČJL: Diskuse o maturitě se vede od jejího vzniku, ta češtinářská je nejvýraznější

Česká škola oslovila učitele a teoretiky v anketě k aktuálnímu tématu – odvolání ředitele Cermatu Jiřího Zíky a novém startu diskuse o proměně statní maturity. Ptáme se:
1) Očekáváte, že odvolání ředitele Cermatu bude impulsem k diskusi o změně podoby státní maturity? 2) Vítáte takovou diskusi? Budete ji případně i iniciovat? 3) Jak by podle Vás měla v budoucnu maturita vypadat?
Za Společnost učitelů českého jazyka a literatury odpovídají Veronika Valíková a Lenka Dohnalová

David Brebera ke změnám v Cermatu: Kozel zahradníkem nebo Hlava 22?

Publikujeme diskusní příspěvek Davida Brebery jako samostatný text, je důležitý a navíc vtipný. Brebera píše:
Pardon my ignorance, ale na všech validačních protokolech, které jsou na Cermatu volně ke stažení, vidím podpis M. Kleňhová. Pokud je to jen shoda jmen, tak se omlouvám; pokud se ale jedná o stejnou osobu, pak prosím nějakého insidera o vysvětlení následujícího schématu:
1) M. Kleňhová, členka validační komise, svým podpisem stvrdí bezchybnost testů

Eduard Hofmann: Je daleko jednodušší přijít do hodiny a zahrnout žáky faktografií, než si položit otázku, proč něco učím.

„Bohužel tak řešíme pořád dokola ty stejné problémy a věci se mění pomalu nebo skoro vůbec. Víte, někdy si připadám, po více než 35 letech ve školství jako na vojně, kde jste hlásil, že se po dobu vaší služby nic zvláštního nestalo. Pro české školství je to bohužel také dost platný výrok,“ říká v rozhovoru pro magazín online.muni.cz Eduard Hofmann z Pedagogické fakulty MU, který se věnuje didaktice zeměpisu a terénní výuce. A nešetří kritikou na český systém vzdělávání.

Anketa České školy: Změní se maturity? Radek Sárközi: Změnit by se mělo skoro vše

Česká škola oslovila učitele a teoretiky v anketě k aktuálnímu tématu – odvolání ředitele Cermatu Jiřího Zíky a novém startu diskuse o proměně statní maturity. Ptáme se:
1) Očekáváte, že odvolání ředitele Cermatu bude impulsem k diskusi o změně podoby státní maturity? 2) Vítáte takovou diskusi? Budete ji případně i iniciovat? 3) Jak by podle Vás měla v budoucnu maturita vypadat?
Odpovídá prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi.

Anketa České školy: Změní se maturity? Jiří Zajíček: Zkouška by měla být kratší a méně administrativně i ekonomicky náročná

Česká škola oslovila učitele a teoretiky v anketě k aktuálnímu tématu – odvolání ředitele Cermatu Jiřího Zíky a novém startu diskuse o proměně statní maturity. Ptáme se: 1) Očekáváte, že odvolání ředitele Cermatu bude impulsem k diskusi o změně podoby státní maturity? 2) Vítáte takovou diskusi? Budete ji případně i iniciovat? 3) Jak by podle Vás měla v budoucnu maturita vypadat? Odpovídá ředitel střední školy a předseda unie CZESHA Jiří Zajíček.

Anketa České školy: Změní se maturity? Tomáš Feřtek: Stále chybí sdílená představa, k čemu má ta zkouška sloužit

Česká škola oslovila učitele a teoretiky v anketě k aktuálnímu tématu – odvolání ředitele Cermatu Jiřího Zíky a novému startu diskuse o proměně statní maturity. Ptáme se:
1) Očekáváte, že odvolání ředitele Cermatu bude impulsem k diskusi o změně podoby státní maturity? 2) Vítáte takovou diskusi? Budete ji případně i iniciovat? 3) Jak by podle Vás měla v budoucnu maturita vypadat?
Jako první odpovídá Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin.

Jaroslav Veis: Študáci, kantoři a Cermat. Na trpělivost už není čas. O řešení si říkají nejen maturity

„Nefungování této společnosti (Cermat – poznámka redakce), která státní maturity v roce 2011 porodila a od té doby s láskou téměř opičí i hýčká, je příčinou, proč se v posledních letech vždy v půli května stává něco tak tradičního a obyčejného, jako je maturita, předmětem sporů a zpochybňování. Jde jenom o ni a její nepodařenost, nebo si skrze ni vyřizujeme účty s celým školským a vzdělávacím systémem, jeho zmítáním se ode zdi ke zdi, neschopností reagovat na skutečné potřeby svých svěřenců – žáků a studentů – a zároveň až gumovou schopností přizpůsobovat se právě vládnoucí ideologii či převládající tendenci?,“ píše publicista a spisovatel Jaroslav Veis v Lidových novinách.

Josef Soukal: Hlavní systémový viník je ministerstvo školství

„Pokud chce pan ministr Plaga udělat skutečně systémové opatření, měl by začít od práce ministerstva. To je hlavní systémový viník. Cermat je z hlediska počtu pracovníků a zaplacení práce, například autorů úloh nebo hodnotitelů písemných prací, dlouhodobě poddimenzován. Ve chvíli, kdy přišly povinné přijímačky a centrální hodnocení slohových prací, má Cermat v podstatě zdvojnásobenou práci. Šlo o zoufalé politické rozhodnutí, Cermatu se naložilo více úkolů, pravděpodobně bez konzultace s kýmkoli z oboru,“ říká předseda Asociace češtinářů Josef Soukal v rozhovoru pro Echo24cz. Tématem je odvolání ředitele Cermatu Jiřího Zíky

Julie Hrstková: Dítě ve škole, stress test pro celou rodinu

„Stresová hladina hormonů rodičům prudce stoupá ve třetí a čtvrté třídě základní školy, kdy začíná pečlivá příprava na zkoušky opravňující k přijetí na osmiletá gymnázia. Ty se skládají v páté třídě. Letošní tragický výsledek zkoušek, kdy se tu správnou střední školu mnohdy nedostali ani jedničkáři, rodičům potvrdil, že musí přidat,“ píše Julie Hrstková v Hospodářských novinách.

Děti z dětského domova dostaly ocenění Nadace Olgy Havlové

Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové předával v pondělí 28. května Cenu Olgy Havlové. Kromě laureáta Pavla Šturma z Pražského spolku neslyšících ocenila porota také projekt dětí z Dětského domova se školou v Chrudimi. Děti z Dětského domova se školou v Chrudimi, který spadá pod MŠMT, udělaly sbírku papíru pro handicapovaná trojčata s dětskou mozkovou obrnou z Újezdu u Brna.

Změní se po odvolání ředitele Cermatu podoba státní maturity?

Ministr Robert Plaga hodlá rozpoutat debatu o podobě státní maturitní zkoušky. A zda by se neměla legislativně upravit. Není jediný, kdo po změnách volá. Například předseda sněmovního školského výboru Václav Klaus (ODS) tento týden v Právu upozornil, že pokud se toho nechopí ministerstvo školství, navrhne v září zákon, který okleští maturitu jen na didaktické testy z matematiky, češtiny a cizího jazyka. To by znamenalo, že stát by už nekontroloval slohové práce ani by nedohlížel na ústní část. Informuje deník Právo.

Většina učitelů učí špatně, matematiku bych vůbec nezkoušel a špatné známky zrušil, říká Čapek

Ze vzdělávání je čtyřletá olympiáda, která končí jedním závodem, státní maturita vše unifikuje, žáci se spolu nemají měřit maturitou. Vzdělávání má být o nadšení a energii, a ne o strachu ze špatných známek a neúspěchu, říká Robert Čapek, pedagog a školní psycholog v rozhovoru pro DVTV. Dodává, že na státní škole je učitel učící moderně terčem posměchu kolegů a často i nevraživosti vedení. Vzdělanost podle něj neleží jen kolem povinné maturity z matematiky, naopak by matematiku vůbec nezkoušel, žáci prý potřebují hlavně dovednosti a to, co je připraví na život. Pedagogické fakulty selhávají, učitelé neodvádí dobrou práci ve třídě, rezignovali prý na lepší veřejné školství.

Ivan Pilný: Digitální vzdělávání se v Česku nebere vážně. Probíhá závod v populismu, peníze se neinvestují, kam by měly

„Základní problém nejen strategie digitálního vzdělávání, ale obecně vzdělávání v České republice je, že vzdělávání zatím nebylo prioritou žádné vlády. I když jsem četl program této vlády, o digitálním vzdělávání tam není ani zmínka. To je podle mě problém. Protože my se upínáme k číslům, jako je menší nezaměstnanost v Evropě, růst HDP, a zapomínáme na udržitelnost,“ říká v rozhovoru pro iHNED.cz bývalý ministr financí, nyní vládní zmocněnec pro digitální vzdělávání Ivan Pilný.

Ondřej Šteffl: Zíka měl být odvolán už dávno

„Pan Zíka měl být odvolán už dávno, ale z úplně jiných důvodů. Chyboval v tom, že podporoval selektivitu ve školství, když říkal, že je moc maturantů, což jemu vůbec nepřísluší rozhodovat, ba ani komentovat. Tajil data a neanalyzoval je, bez vysvětlení rok od roku měnil obtížnost testů, kvůli čemuž se za čtyři roky v češtině dvakrát zvýšila propadovost. To jsou mnohem pádnější důvody,“ říká k odvolání šéfa Cermatu Ondřej Šteffl pro iDNES.cz.

Julie Hrstková: Počítače by byly, chybí ale vůle společnosti (Proč by učitelé měli chtít zavádět do výuky něco nového?)

„Snaha děti digitálně vzdělat tady existuje dlouho. Stačí připomenout Koncepci státní informační politiky ve vzdělávání, kterou schválila vláda v roce 2000 a vyčlenila na ni sedm miliard korun. Hlavní vzpomínkou na tuto koncepci zůstává sporný projekt Internet do škol, který se vyznačoval podivuhodným výběrovým řízením, nevýhodnými smlouvami a předraženou cenou. Obdobná podezření doprovázela vznik školních internetových portálů a nákup výukového softwaru. V roce 2014 vláda schválila novou Strategii digitálního vzdělávání do roku 2020, která měla – opět – do výuky zapojit moderní technologie. Po necelých čtyřech letech je jisté, že výsledky nejsou nijak oslnivé,“ píše Julie Hrstková v komentáři pro Hospodářské noviny.

Filip Pertold: O (ne)významu testování. (Současný systém maturit je vytvořen především jako trest pro ty, kteří chtějí studovat)

„Ministerstvo školství ani Cermat však k žádným sofistikovanějším analýzám nesměřují, dokonce ani s těmi daty, která mají k dispozici. Současný systém maturit je tak vytvořen především jako trest pro mladé lidi, kteří kupodivu ve velkém chtějí studovat. Místo aby se vzala jejich ochota studovat jako příležitost, ministerstvo a pan ředitel Cermatu Jiří Zíka to berou jako hrozbu, které je třeba za každou cenu zamezit,“ píše v Lidových novinách Filip Pertold z think tanku IDEA.

Ministr Plaga odvolal kvůli chybám ve zkouškách ředitele Cermatu

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga odvolal ředitele Cermatu Jiřího Zíku. Důvodem byly chyby při jednotných přijímacích zkouškách na střední školy a v maturitním testu z českého jazyka, které Cermat organizoval. Od 1. června bude do funkce ředitelky Cermatu jmenována dosavadní ředitelka sekce analýz a vnějších vztahů Cermatu Michaela Kleňhová.

Karel Lippmann: Stručné desatero školního vzdělávání

V následujícím “Desateru” jde o konkrétní návrh, jak vrátit smysl výuce na našich školách. Autor jej čtenářům České školy nabízí jako východisko k tolik potřebné diskusi o problémech, které se v našem školství dlouhodobě nedaří řešit.

Radek Sárközi: Školství o žebrácké holi aneb 25 let planých vládních slibů o prioritě bez peněz

Vzdělávání je pro politiky vždy prioritou číslo jedna. Připomínají to především před volbami. A velmi často je tato věta součástí programových prohlášení vlád. Tím ale veškeré snahy obvykle končí. Pokud nahlédneme do programových prohlášení všech vlád od vzniku samostatné České republiky, většinou v nich najdeme jen obecné fráze. V oblasti školství jsou cíle formulovány velmi vágně a konkrétními závazky ohledně jeho financování se v nich šetří jako šafránem.

Aktualizace: Bude Jiří Zíka zítra odvolán? (Chyba v maturitním testu: Ministr rozhodl o přehodnocení jeho výsledků)

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga rozhodl o přehodnocení výsledků maturitního testu z českého jazyka a literatury. V jedné z otevřených otázek totiž byly dvě možné správné odpovědi namísto avizovaného jediného správného řešení uvedeného v klíči odsouhlaseném validačními komisemi. Cermat nyní vystaví žákům, kterých se změna hodnocení týká, nové výpisy testů a části z nich pak budou vydána i nová maturitní vysvědčení.

Bořivoj Brdička: Jak se stát expertem? (Stačí dlouhodobá praxe?)

Tradičně vnímáme experta jako někoho, kdo má dlouhodobou úspěšnou praxi. Mistrem se typicky stává ten, kdo dlouhá léta vykonává určitou činnost, takže ví přesně, co a jak má dělat. Vědecký základ porozumění principu jeho vzniku dal v 90. letech minulého století původem švédský psycholog Anders Ericsson, který zkoumal přípravu muzikantů na berlínské akademii a dospěl k závěru, že k virtuozitě nelze dospět jinak než minimálně 10 tisíci hodinami cvičení. Ti nejlepší žáci AMU, kteří začínají hrát v předškolním věku, tak mohou virtuozity, trénují-li alespoň 2 hodiny denně, dosáhnout ve 20.

MŠMT vyhodnotí přínos nových vědeckých center. Bez evropských dotací všechna zřejmě nepřežijí

Ministerstvo školství má do konce července vypracovat analýzu o činnosti a přínosu nových vědeckých center, která vznikla v minulých letech z dotací EU. Bez evropských peněz po roce 2021 totiž Česko nebude nejspíš schopné všechny instituce udržet a zaplatit. Podle vyhodnocení se nastaví budoucí financování. Shodla se na tom vládní rada pro vědu, výzkum a inovace. Informuje ČTK.

Němčinářka: Maturitní test z němčiny byl neúměrně náročný

Nízká úspěšnost v maturitním testu z němčiny je důsledkem špatně nastaveného školského systému, ale také příliš náročné zkoušky. ČTK to řekla místopředsedkyně Spolku germanistů a učitelů němčiny Marie Müllerová. V testu z němčiny propadlo 36,7 procenta z 1561 maturantů, kteří si zkoušku z tohoto jazyka zvolili. Podle němčinářky by zkouška neměla mít jednu společnou úroveň pro všechny druhy středních škol.

On-line seminář 31.5.: Včelka – podpora a rozvoj čtenářských dovedností

Lektorka Tereza Philippová vysvětlí, jak mohou technologie podpořit rozvoj čtenářské gramotnosti a zájem o čtení obecně. Představí aplikaci Včelka a nahlédneme do zákulisí vzniku výukového programu.

Šéf Cermatu: Maturity jsou mé dítě, odvolání by mě mrzelo. Vybudovali jsme systém, který nemá obdobu

„Celý ten systém maturitní zkoušky je do značné míry moje dítě. Mně by bylo líto, kdybych nemohl pokračovat v tom, co jsem začal a co jsem vytvořil. Jinak uznávám výsostné právo pana ministra se tak rozhodnout a budu to akceptovat. Já jsem tomu věnoval šest let, vybudovali jsme systém, který nemá ani v mezinárodním srovnání obdobu. Ten systém dokáže věci, které neumí žádný jiný: vyhodnotit deset milionů odpovědí žáků v průběhu několika dnů. Ano, jsme jenom lidé, dopustili jsme se jenom dvou chyb. I když pochybuji, že v druhém případě to chyba je,“ říká ředitel Cermatu Jiří Zíka v rozhovoru pro Aktuálněcz. k diskusi chyb v testech pro jednotné přijímačky a maturitu. A ke spekulacím o tom, že ho ministr školství dnes odvolá.

Nechceme sliby, ale závazný plán zvyšování mezd, tvrdí zástupci učitelů

Politici by měli přijmout místo slibů závazný a kontrolovatelný plán na zvyšování platů pedagogů. Více peněz by mělo jít nejen na tarifní platy, ale i na osobní ohodnocení, školy by rovněž neměly být zatěžovány byrokracií. Představitelé učitelských organizací na to v pondělí apelovali při veřejném slyšení v Senátu k odborářské petici za kvalitní podmínky ve vzdělávání. Informuje ČTK.

Česká středoškolská unie připomíná vládě slib navýšit rozpočet školství o 30 miliard

Vážený pane předsedo vlády Babiši, vážení členové vlády, obracíme se na vás jménem žáků a studentů středních škol sdružených ve studentském spolku za kvalitní vzdělávání Česká středoškolská unie, z. s., a to ve věci usnesení vlády ze dne 30. dubna 2018. V tomto usnesení vláda České republiky schválila Rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí pro roky 2019 až 2021. Do uvedeného dokumentu vláda nezapracovala částku 30 000 000 000 Kč, o kterou pan předseda vlády přislíbil 22. dubna na jednání se zástupci středoškolských a vysokoškolských studentů navýšit rozpočet Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen “MŠMT”) od roku 2019.

Konference: Vysokoškolský učitel znovu studentem. Registrace do 8. června

Centrum rozvoje pedagogických kompetencí Masarykovy univerzity (Cerpek) zve na konferenci která se uskuteční pod záštitou rektora Mikuláše Beka ve středu 13. června.

Soutěž Národní cena kariérového poradenství 2018

Dům zahraniční spolupráce, Centrum Euroguidance vyhlašuje 10. ročník soutěže Národní cena kariérového poradenství. Přihlásit se je možné do 15. června 2018.

Učitelů ubývá. Absolventi pedagogických fakult nenahradí ani ty, kteří odcházejí do důchodu

„Někde nemají problém sehnat učitele, ale jsou regiony, kde matikáře, češtináře nebo učitele pro první stupeň prostě sehnat nemohou,“ uvedla pro Právo místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová. „Když se pak podíváte na věkový průměr učitelského sboru, tak je děsivý. Je jedním z nejstarších v OECD a pohybuje se kolem 48 let. Starší kolegové v důchodovém věku jsou mnohokrát schopnější, ale když se ze dne na den rozhodnou skončit, tak potom nemáme rezervy,“ dodala.

Kraje nemají zájem o peníze na obědy pro chudé děti. Pro desítky milionů hledá ministerstvo jiné využití.

Na konci dubna ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) uzavíralo „přihlášky“ krajů do svého projektu obědů do škol pro příští školní rok. Ze 14 krajů jich mezi těmi, které si o dotaci na školní obědy řekly, pět chybí. Například Středočeši si stěžují, že rozdělování příspěvků na obědy je pro ně administrativně náročné. Reportáž přináší MF DNES.

Pavel Kysilka: Soumrak české prosperity v éře 4.0. – jak z toho ven?

Česká ekonomika zažívá svoje zlaté časy. Ty ale mohou brzy skončit s tím, jak její tradiční konkurenční výhody – levná práce a blízkost Německu – začínají eliminovat nové technologie: robotika, umělá inteligence, virtuální realita a 3D technologie. Se stroji nemá cenu soutěžit, to je ztracený boj. Úspěch jednotlivců, firem a ekonomiky bude stát na schopnosti kombinovat technologické a sociální dovednosti.” A klíčovou roli v tom musí hrát proměněné vzdělávání. Takové je téma diskusního setkání s ekonomem Pavlem Kysilkou.

MŠMT podpoří zážitkové vzdělávání v muzeích i v příštím roce

Program na podporu zážitkového vzdělávání bude pokračovat i v příštím školním roce. Žáci ze dvaasedmdesáti základních škol celé České republiky tak budou dál moci navštěvovat muzea, památníky, skanzeny, hrady a zámky v rámci pokusného ověřování projektu „Vzdělávací programy paměťových institucí do škol“.

Západ takovou síť hudebních škol nemá, můžeme být na co hrdí, říká šéfka asociace ZUŠ

„Nejvíce je ZUŠ u nás a na Slovensku, Maďarsko se o to snaží. ČR i Slovensko si udržuje síť uměleckých škol i jejich vysokou úroveň. Naše asociace je členem EMU (Evropské unie uměleckého školství), v rámci níž vidíme, jak si Česká republika stojí. Neříkám, že se v evropských zemích nehraje, hraje se tam výborně, ale jen ve špičce. To, co máme my, je silný vynikající průměr. To západní země nemají, protože nemají sítě škol. Můžeme být na co hrdí,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz prezidentka Asociace ZUŠ Jindřiška Kudrlová.

Jiří Růžička: Matikáři trvají na ohromném množství témat, která musejí středoškoláci zvládnout.

„Matematika je úžasná v tom, že je nenahraditelná při rozvoji schopností a dovedností, které ostatní předměty rozvíjet nemohou. Mám na mysli abstraktní uvažování, logický postup krok za krokem vedoucí k ověřitelnému cíli. Jenže místo toho, abychom se soustředili na tuto oblast, ve výuce často klademe důraz na odučení co největšího množství kapitol, přičemž se látka neprocvičí, protože je málo času. Žáci se to učí mechanicky, což tlak na testy ještě umocní,“ říká ředitel gymnázia a senátor Jiří Růžička v rozhovoru pro Deník.cz.

Pavel Kraemer: Thaletovu větu sice v životě nebudete potřebovat, ale… Proč by se v moderní škole mělo brát i klasické učivo

„Vidím to jinak. Klasické akademické poznání je důležité a škola by měla žákům umožnit, aby se s ním potkali. Nikoli ovšem pro praktický užitek, ale proto, že obohacuje náš vnitřní svět, zušlechťuje nás. Bez něj se člověk nerozvine v bytost, která rozumí sobě a světu,“ píše Pavel Kraemer v úvaze pro server Rodiče vítáni.

Neúspěšní maturanti posílají odvolání, přišlo už přes 1275 stížností. Uspěje jen zlomek

Na ministerstvo školství ve velkém přicházejí odvolání od neúspěšných maturantů. Zatím přišlo 1275 žádostí o přezkum, ke konci minulého týdne jich přitom ještě bylo pouze 70. Nespokojení maturanti mohou posílat žádosti do 4. června. Informuje Česká televize.

Nová kampaň prosazuje bezpečné pěší cesty do školy: Je škoda dělat z prostoru před školou parkoviště

„Rodiče dnes stále někam spěchají, a tak děti všude vozí autem. Dětem přitom prospívá pomalejší tempo a možnost s rodiči sdílet každodenní radosti i starosti. Pokud budeme chodit s dětmi pěšky, můžeme ale také zlepšit veřejný prostor a životní prostředí měst,“ uvedla Blanka Klimešová z organizace Pražské matky, která pořádá kampaň Pěšky do školy. Informují Novinky.cz.

Lucie Zormanová: Sudbury Valley School – příklad demokratické školy

Škola Sudbury Valley School byla založena v roce 1968 ve městě Framingham ve státě Massachuttes v USA. Škola byla založena jako reakce na nespokojenost s tehdejším vzdělávacím systémem a s realizací výukového procesu v klasických školách. S touto myšlenkou vznikají demokratické školy i dnes.

Tajný učitel: Jak nenechat děti propadnout na vzdělávací dno? Každý propadlík je i naším selháním

Tajný učitel reaguje na text Julie Hrstkové „Ztracené děti i budoucnost“:
Selektujeme my učitelé hodnocením? Selektuje systém skrze testy u přijímaček a maturit? Selektují se děti samy tím, že se neučí? Selektujeme je tím, že je nedokážeme motivovat? Je potřeba najít odpovědi na otázky, jak podpořit nemotivované děti od školky výše, jak najít a rozvinout potenciál všech dětí co nejdále to jde, jak nenechat nikoho propadnout sítem až na vzdělávací dno, ze kterého se lze jen stěží vyhrabat. Pokusit se zahodit tzv učitelský nadhled a vložit se osobně do osudů dětí v našich třídách.

Tomáš Sedláček: Chodidla zpohodlněla, bosá chůze nás už bolí. To čeká možná i mozek, digitální svět v něm vrtá díru

„Na internetu (kde jinde?) koluje obrázek rentgenového snímku mozku Homera Simpsona. Většina hlavy je dutá a uprostřed zeje malý, opuštěný mozeček, který zabírá jen maličkou část mozkovny. Podle studií německého psychologa Manfreda Spitzera (který se proslavil knihou Digitální demence) se ale něco podobného děje s mozky nás všech. Obzvláště viditelné a škodlivé je to podle studií u malých dětí, které ještě nemají plně rozvinutý mozek a „digitál“ v něm vrtá díru. Mozek toho s pomocí digitálních technologií zvládne více, ale sám (neamplifikován) krní,“ píše Tomáš Sedláček v eseji pro Hospodářské noviny.

Předseda Jednoty českých matematiků a fyziků: Učňové by neměli skládat státní maturitu

Na učebních oborech by neměla být státní maturita, shodli se předseda Jednoty českých matematiků a fyziků Josef Kubát a předseda Sdružení učňovských zařízení Karel Dvořák, které oslovila ČTK. Podle nich není možné srovnávat žáky ve školách s tak odlišným zaměřením, jako jsou gymnázia a učiliště, a učňové by měli mít možnost získat především výuční list a složit odbornou maturitu.

Neděste školy s GDPR!, vzkázala Evropská komise českým médiím

Až 20 milionů eur hrozí školám za nedodržení správné ochrany osobních údajů v souladu s novým nařízením EU GDPR, napsala před pár dny MF Dnes. Zastoupení Evropské komise reagovalo na FB: „Milá MF Dnes, prosím nestraš s GDPR čtenáře“. A vysvětlila, proč podle ní taková pokuta školám nehrozí. „Malujeme si to hrozně černě a sami si to komplikujeme,“ říká mluvčí zastoupení Evropské komise v ČR Magdaléna Frouzová pro server Rodiče vítáni.

Přibývá dětí závislých na drogách a hraní. Chybí pro ně ambulance

V Česku chybějí ambulance pro léčbu dětí se závislostmi na návykových látkách či hraní. Podle plánů by do pěti či deseti let pracoviště, které by nabízelo propojené zdravotní i sociální služby na jednom místě, mělo fungovat v každém kraji. Na tiskové konferenci to řekl přednosta adiktologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Michal Miovský. Podle odborníků na léčbu závislostí dětí, které mají problémy s drogami či hraním, postupně přibývá. Potíže se navíc objevují v nižším věku. Informuje ČTK.

Radko Sáblík: Školství je stařenka s hůlkou. (Se studenty jednáme jako s budoucími vykořisťovanými zaměstnanci)

„Zatímco moderní technologie pádí neuvěřitelným tempem vpřed, školství si lze představit jako stařenku s hůlkou (nebo stařečka, v rámci vyváženosti), která se belhá za vývojem technologií i společnosti. Ale to bohužel není vše, tato nebohá stařenka má kolem krku omotaný hutný provaz, jehož jeden konec svírají státní byrokrati a druhý pak konzervativci ve školách, kterých je bohužel stále většina. Ti důsledně dbají, aby školství neudělalo byť jen jeden trochu větší krůček kupředu,“ píše ředitel střední školy Radko Sáblík pro MF DNES.

V Česku vznikla první základna sebeřízeného vzdělávání. SvobodUm vychází z konceptu Summerhill School

Iniciativa SvobodaUčení.cz, propagující respekt k dětem a vzdělávání řízené dětmi samotnými, spustila v České republice první základnu sebeřízeného vzdělávání svého druhu. SvobodUm se při svém formování inspiroval modely jako je britská Summerhill School nebo hřiště pro sebeřízenou hru The Land. Fungovat začal pro děti i ostatní zájemce všech věkových kategorií 12. května 2018.

Julie Hrstková: Ztracené děti i budoucnost. Škola se chová jako zlá macecha

„To, že roste počet dětí bez ukončeného vzdělání znamená, že roste počet lidí, kteří nemají téměř žádnou šanci na uplatnění. Snad jen s výjimkou uplatnění ve smyslu pravidelné docházky pro různé typy dávek na úřady práce. Namísto toho, aby se české školství snažilo všechny připravit na život v tom nejlepším smyslu slova, selektuje děti odmalička,“ píše Julie Hrstková pro Hospodářské noviny.

Bořivoj Brdička: Dobře strávený čas podle Tristana Harrise. (Používání sociálních sítí pro výukové účely nelze doporučit)

Tristan Harris je špičkovým americkým expertem na etiku sociálních sítí. Po studiu počítačové vědy a psychologie na Stanfordu se začal specializovat na vztah člověka k technologiím. Jeho činnost vychází z přesvědčení, že „další neregulovaný rozvoj technologií znamená existenční riziko pro lidstvo“ . „Dosud jsme nikdy neměli k dispozici takový mediální nástroj, který by dokázal podobným způsobem naprogramovat miliardu lidí a který dává obrovský vliv hrstce návrhářů technologií.“ Hlavním problémem je to, že se společnosti stojící za provozem největších sociálních platforem snaží v maximální míře upoutat pozornost uživatelů. To zároveň bohužel znamená odpoutat jejich pozornost od seriózních činností – třeba právě od vlastního vzdělávání.

Revize RVP pro střední odborné vzdělávání

Podle rámcových vzdělávacích programů (RVP) učí odborné školy zhruba 10 let. Do vzdělávání byly zaváděny postupně, v šesti vlnách, od roku 2005 do roku 2012. Školy z první vlny učily podle nových RVP od září 2009, školy z poslední vlny od září 2015. Na rozdíl od RVP pro základní vzdělávání, který prošel od doby svého zavedení v roce 2005 mnoha úpravami, se do RVP pro střední odborné vzdělávání (SOV) plošně „nesahalo“ – až na úplné výjimky v podobě dílčích změn v souvislosti s legislativou. Jak budou plánované revize RVP SOV vypadat?

MŠMT podpoří školní plavání i od září

MŠMT pokračuje v podpoře výuky plavání na školách, i v příštím školním roce uhradí žákům cestovné do bazénu. Základní školy si budou moci rozdělit celkem 25 milionů korun z rozvojového programu Podpora výuky plavání v základních školách v roce 2018 (III. etapa). Školy všech zřizovatelů mohou požádat o dotaci na plavání svých žáků 1. stupně v období září - prosinec 2018.

Učitelská platfroma: Tomio Okamura v roli významného hosta na Terezínské tryzně? Jak se orientovat v takovém světě?

S nedělní účastí předsedy SPD Tomia Okamury jakožto významného hosta nesouhlasí členové Učitelské platformy, která sdružuje učitele od mateřinek po vyšší odborné a umělecké školy. Podle učitelů nelze přehlížet, že na jedné straně Tomio Okamura buduje svůj politický kapitál na nenávisti a na straně druhé se hlásí k pietě mrtvých, kteří byli z nenávisti zavražděni.

Ministři Plaga a Vojtěch zmírňují „pamlskovou vyhlášku“

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví návrh na zmírnění takzvané pamlskové vyhlášky. Školní bufety a automaty tak budou moci rozšířit svou nabídku potravin pro školáky, a to už od nového školního roku.

Společnost učitelů ČJL k diskusi o podobě maturity z češtiny: Vraťte maturitu zpět do škol

Současný model státní maturity z češtiny má několik zásadních nedostatků: 1. Je finanční, časově i administrativně náročný - zatěžuje státní rozpočet i fungování škol. 2. Směruje výuku rodného jazyka k  teoretickým znalostem, v praxi nepoužívaným pojmům, strojovému psaní a formálním analýzám textů. 3. Může mít negativní dopad na vztah mladé generace k literatuře i jazyku.

Veronika Valíková: Několik poznámek k tanečkům kolem maturitních testů… a nezapomeňme na slohy

Do matematiky a melounu nevidím. Náročnost testu z češtiny od roku 2013, respektive 2015, vzrostla – konkrétně přibylo dlouhých textů, s nimiž maturanti pracují, teoretických a abstrakci vyžadujících úkolů, pojmů a otevřených úloh. Letošní test z češtiny se však od loňského příliš nelišil, ani nárůst propadlíků nebyl tak dramatický jako v předešlých letech. Proto jsem nebyla připravena na takový cvrkot kolem jeho výsledků. Hledají se příčiny, proč čeští studenti propadají z češtiny: A. Neučí se? B. Mají špatné učitele? C. Špatné rodiče? D. Nebo jen Cermat zase trochu přitáhl šrouby?

Botlík: Děti se učí jen počítat a počítat, to není matematika, povinná maturita by byla průšvih. Polemika s Jiřím Zíkou

Maturita testuje jen schopnost žáků rutinně provést postup, kterému ani nemusí rozumět, tvrdí Oldřich Botlík z iniciativy Maturitní data - odtajněno. Matematika se musí vysedět, kdo si nezažije operace spojené s psaním a myšlením, ten ji nikdy nebude umět, oponuje Jiří Zíka, ředitel společnosti Cermat, která maturitní testy připravuje. Letos u maturity neuspělo více studentů než loni, test nezvládla téměř čtvrtina z nich. Podle Oldřicha Botlíka měli žáci na počítání málo času. Jiří Zíka si to nemyslí. Studenti jsou ale podle něj málo vedeni k tomu, aby si vytvářeli pracovní návyky a byli zodpovědní sami za sebe. Diskusi přináší DVTV.

Šéf Cermatu: Na učebních oborech by neměla být státní maturita

Výsledky didaktických testů státních maturitních zkoušek ukazují, že by se zřejmě mělo změnit současné nastavení vzdělávacího systému. Shodli se na tom ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Jiří Zíka a ředitelka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová, které oslovila ČTK. Učební obory, které nejvíce snižují úspěšnost u maturit, by se podle nich měly zaměřit víc na ověřování odborných a praktických znalostí. Debatu o úpravách státních maturit nevyloučil ani ministr v demisi Robert Plaga (ANO).

Margit Slimáková: Na začátku byly nevinné děti…

Pak se něco pokazilo, pak se to zlepšilo (tzv. pamlskovou vyhláškou) a teď zase utočí Kazisvět VI., z úřední vůle král. Chce si nacpat své měšce tím, že lobbuje za zrušení zákona, který naše ratolesti chrání před zlým marketingem obřích firem, kterým není nic svaté – ani zdraví malých dětí… Tak zní pracovní verze skutečného dění. Příběh se neodehrává v pohádce, ale právě teď pod taktovkou našich ministrů bez důvěry. Ministerstvo zemědělství štve, že kvůli pamlskové vyhlášce už nemůže do škol ve velkém dodávat své přeslazené mléčné dezerty. Proto chce, aby program Mléko do škol nepodléhal omezení pamlskové vyhlášky.

Náměstkyně Prudíková: GDPR? Školám administrativa přibude. Nejde však o revoluci

„Určitý administrativní nárůst to představovat bude, ale nejde o žádnou revoluci, nýbrž o evoluci v ochraně osobních údajů. Snažili jsme se ředitelům pomoci přípravou metodických materiálů, které jsou k dispozici na ministerském webu od loňského listopadu a letošního března,“ říká náměstkyně ministra školství Dana Prudíková k nařízení GDPR, které zítra vstoupí v platnost. Rozhovor přináší Deník.cz.

Opravit bolavou duši. O tom, jak středoškoláci vyvolali mezinárodní diskusi o duševním zdraví

„Každý z nás má někdy problém, nebojme se o něm mluvit.“ Tak zní motto projektu Dávám židli do kruhu, který se už rok a půl snaží v Česku otevřít diskusi o duševním zdraví. Pomyslnou židli do kruhu dala řada českých osobností, ale kampaň rychle přesáhla i hranice naší země. Na základě toho vznikl nadační fond, který financuje podobné aktivity. Jen loni rozdal 250 tisíc. Za projektem stojí středoškoláci z jednoho pražského gymnázia. Minulý týden za to získali cenu Gratias Tibi za přínos ve vzdělávání. Reportáž přináší server Rodiče vítáni.

MŠMT připravilo školy na změny ohledně GDPR

Už tento pátek 25. května začne platit takzvané nařízení GDPR. Jde o obecné evropské nařízení o ochraně osobních údajů. MŠMT pro školy s dostatečným předstihem připravilo semináře ve všech krajích, metodiku a stručný návod, jak změny v ochraně osobních údajů zakomponovat do vnitřních pravidel a chodu školy. Odpovědi na nejčastější dotazy týkající se GDPR ve školství najdou zájemci také na webu MŠMT.

Michal Komárek: Jiří Zíka nechce snižovat náročnost maturit, zároveň by uvítal jejich proměnu. Jak tomu rozumět?

„Státní maturita je ověřování minimálních znalostí. Níž už to nejde, věřte mi, že to níž opravdu nejde a pokud budeme mluvit o tom, že chceme ještě snížit náročnost společné části maturitní zkoušky, už nebude mít vůbec žádný význam a žádný smysl... Myslím si, že ten systém funguje docela dobře na to, za jakých podmínek se realizuje a myslím si, že ho školy a teď mohu mluvit i za ředitele, protože často a velmi často jezdím na jejich setkání, že ten systém přijali jako něco, co alespoň nějakým způsobem srovnatelně hodnotí výsledky, kvalitu produktu, který, které školy produkují,“ řekl Jiří Zíka v pořadu 90´ ČT 24. Zíka sice nechce snižovat úroveň zkoušky, ale proměnu maturit by uvítal.

Proč musí k reparátu stále více maturantů? Diskutuje se na úrovni dojmů, MŠMT nemá zájem o seriózní výzkum

Povinný test z českého jazyka psalo letos přes 62 tisíc středoškoláků, neuspělo 6 488 z nich, tedy zhruba každý desátý. Při startu státních maturit v roce 2011 se přitom neúspěšnost pohybovala pod hranicí dvou procent. K těm, kteří neuspěli v didaktickém testu, ještě letos přibudou ti, kteří nenapsali maturitní práci nebo pohoří u stále probíhajících ústních zkoušek. K opravné zkoušce z češtiny tak nakonec může mířit každý sedmý maturant. Reportáž přináší MF DNES.

SUČJL: Centrální opravování slohů - neprůhlednost, problémová kritéria a chybovost

Společnost učitelů českého jazyka a literatury vydala tiskovou zprávu k centrálnímu hodnocení maturitních slohů:
Letos potřetí opravili slohy maturantů centrální hodnotitelé Cermatu. Opět je to spojeno s problémy a otázkami:

Roste podíl mladých lidí, kteří předčasně opouštějí školy. Pravděpodobně za to může i státní maturita

V Česku v posledních letech vzrostl podíl mladých lidí, kteří předčasně odejdou ze školy a skončí bez vzdělání. Zatímco v roce 2013 jich bylo kolem pěti procent, loni už téměř sedm procent. Nejhorší je situace v Ústeckém kraji. Loni tam vzdělání nedokončilo a bez kvalifikace zůstalo zhruba 16 procent mladých, v roce 2013 devět procent. Za zhoršením výsledků jsou i státní maturity. Na semináři o nízkokvalifikovaných lidech na trhu práce to včera řekl Roman Matoušek z vládní Agentury pro sociální začleňování. Informuje ČTK.

Aby všechny děti ve škole fyzika bavila a učily se s radostí. To je vize projektu Elixír do škol

Na půdu královéhradecké Univerzity se sjeli učitelé-fyzikáři, kteří se snaží tento složitý předmět učit zábavnou formou. Projekt Elixír do škol podporuje takové pedagogy, kteří mají chuť inspirovat a nadchnout a kteří do výuky přinášejí třeba i inovativní prvky. „Naší vizí je, aby všechny děti ve škole fyzika bavila. Aby se učily pak naplno a s radostí," říká ředitelka Elixíru do škol Petra Prošková. Reportáž přináší Český rozhlas.

Každý rok jedno téma, kolem něj se točí celá výuka. Čtvrtou třídu strávil syn na hradech, říká česká maminka z Bruselu

Dagmar Straková žije s manželem a dvěma dětmi v Bruselu. Šestadvacetiletá Bára už prošla celým belgickým vzdělávácím systémem, právě se připravuje na státnice na vysoké škole. Jedenáctiletý Jenda je na druhém stupni základní školy. „Výuka se dost liší od té v Česku. Každý školní rok má své jednotné téma, na jehož podkladě se učí všechny předměty. Ve čtvrté třídě měl Jenda dějiny středověku, což v praxi znamenalo, že strávil se třídou spoustu času v muzeích a na hradech, ale učili se tam i matematiku nebo jazyky,“ popisuje Dagmar Straková pro server Rodiče vítáni.

Jaroslav Pinkas: Mnichov 1938 v české kulturní paměti. (Předpoklad racionálního postoje k minulosti je iracionální)

O Mnichovu (mnichovské krizi v září 1938) lze uvažovat jednak jako o historické události, ale také, slovy francouzského historika Pierra Nory, jako o místu paměti. Zatímco v historické obci panuje už léta konsenzus o realističnosti Benešova postupu během mnichovské krize a neopodstatněnosti „mýtu zrady“ Francie a Velké Británie, v české kulturní paměti přežívá jiné pojetí této historické události. Jedním z historiků, který uvažoval o Mnichovu kritickým způsobem, byl Jan Tesař. Už na začátku roku 1989 mluvil o mnichovském komplexu jako o „pseudoproblému“ a poukázal na důležité místo, které mnichovská krize v paměti české společnosti zaujímá.

Vladimíra Dvořáková: Je tu snaha považovat vzdělání za čistě soukromou záležitost a podceňovat jeho společenský rozměr.

„Mnozí lidé, kteří nejvíc křičí o tom, jak musíme chránit naši civilizaci, jdou zároveň velmi silně proti jejím základům, které představuje kvalitní univerzitní prostředí. Západ vznikl na základě toho, že vznikaly univerzity, kde bylo vždycky nějaké místo svobody a bádání,“ říká politoložka Vladimíra Dvořáková v pořadu Jak to vidí Českého rozhlasu.

MŠMT připravilo školy na změny ohledně GDPR

Už tento pátek 25. května začne platit takzvané nařízení GDPR. Jde o obecné evropské nařízení o ochraně osobních údajů. MŠMT pro školy s dostatečným předstihem připravilo semináře ve všech krajích, metodiku a stručný návod, jak změny v ochraně osobních údajů zakomponovat do vnitřních pravidel a chodu školy. Odpovědi na nejčastější dotazy týkající se GDPR ve školství najdou zájemci také na webu MŠMT.

Michal Komárek: Jak nekomunikovat o maturitách. Opravdu víme, proč máme mít Cermat?

Výsledky maturit - nejenom – z matematiky byly jemně řečeno varovné. Cermat – organizátor zkoušek – vydal tiskovou zprávu, která obsahovala několik chyb a v některých důležitých ohledech je zamlžující. Ministerstvo školství se nevyjádřilo v oficiální tiskové zprávě vůbec. Chybná zpráva Cermatu na oficiálním webu visela mnoho hodin a změněna byla bez jakékoli omluvy či upozornění. Nejde ale o pronásledování úředníků odpovědných za komunikaci o maturitách. Jde o smysl té komunikace. A o smysl těch institucí. A o smysl těch maturit.

Výsledky didaktických testů povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky. (Aktualizace: Cermat konečně opravil chyby)

Cermat v tiskové zprávě konečně opravil chyby, na něž upozornili diskutující na České škole už včera večer. Tisková zpráva visela na webu Cermatu s chybami mnoho hodin. Její změna se obešla bez jakéhokoli upozornění, či omluvy.
Tisková zpráva: Didaktický test z českého jazyka a literatury konalo v řádném termínu 62 234 maturantů, z nichž v této dílčí zkoušce uspělo 55 746 žáků. Celková úspěšnost je tedy 89,6 % (o 0,7 procentního bodu nižší než v roce 2017). Maturanti dosáhli průměrného procentního skóru (průměrné úspěšnosti) 64,4 %, tedy o 0,7 nižšího než ve stejném období loňského roku. Matematiku si zvolilo 23,4 % maturantů, kteří se v řádném termínu k druhé povinné zkoušce přihlásili, což je o 2,3 procentního bodu méně než v loňském roce.

Martin Fendrych: U maturity z matiky stát opět propadl. Není divu, řidič autobusu bere víc než učitelka

„Maturity nejsou jen zkouškou pro studenty, každý rok "maturuje" taky stát, jeho systém vzdělávání na základních a středních školách a jeho vůle pro dobré vzdělání občanstva něco skutečně udělat. Se zbytečným údivem zjišťujeme, že se k lepšímu věci nemění, v maturitě stát a jeho vzdělávací systém selhává, nelepší se,“ píše Martin Fendrych v komentáři pro Aktuálně.cz.

Tomáš Feřtek: Je už opravdu třeba začít věcnou debatu o tom, jak mají maturitní testy do budoucna vypadat

„Podstatné je, že pokud máme mít nějaké téma k diskusi, které má opravdu k něčemu přispět, tak je důležité, aby Cermat publikoval tato data rozdělená na gymnazisty a negymnazisty. Protože teprve potom uvidíme, u kterých skupin žáků máme opravdu vážný problém. Na těch výsledcích, tak jak byly dneska publikovány, je zajímavé snad jen to, že prakticky ve všech položkách došlo k poklesu, někdy malému, ale k poklesu. To znamená, dá se to nazývat dlouhodobým trendem. Zvláště třeba u toho testu z českého jazyka, který dělají všichni, to znamená, to jsou nejprůkaznější čísla, tak tam to nabývá opravdu vážných rozměrů,“ říká Tomáš Feřtek v pořadu Den v 60 minutách ČRo Plus.

V Česku je šílený rasismus, zlobí se studenti z Beskyd. Za svůj boj s předsudky získali dvě ceny

Na počátku projektu Srdcem, ne očima byl americký učitel jazykového gymnázia ve Frýdlantu nad Ostravicí. Ten pozval do školy brazilskou umělkyni, jež je známá svou originální metodou boje proti rasismu. Studenty tak nadchla, že se rozhodli jít v jejích stopách. Teď se stali dvojnásobnými vítězi ceny Člověka v tísni Gratias Tibi. Reportáž přináší Aktuálně.cz.

V pasťácích spolu za obdobných podmínek žijí malí vrazi i záškoláci

Při umisťování dětí a mladistvých do výchovných ústavů vládnou v České republice velké nejasnosti. Většina z nich není ani usvědčena z trestného činu, přesto končí v zařízeních s přísnými podmínkami, kde je šance na jejich nápravu nízká. Bok po boku třeba s malými násilníky. Pasťáky budí často hrůzu, protože za jejich zdmi končí i nejkřiklavější případy. Nejdrsnější příběhy dětské brutality se soustřeďují v ústavu s nejpřísnějším režimem v Boleticích nad Labem. Reportáž přináší deník Právo.

Zkušenost z indické školy mi ukázala, v jakém blahobytu žijeme a že i naše školství funguje, říká mladý učitel

„Naši školu navštěvovaly převážně děti z chudších poměrů. V jedné třídě jich za dlouhými lavicemi sedávalo většinou šedesát až sedmdesát, k dispozici měly sice krásné učebnice a sešity, nemluvily ale stejným jazykem. Indie jakožto nevídaně pestrý guláš řečí a kmenů nabízí totiž vzdělání v desítkách různých jazyků. Najdete tu školy hindské, bengálské, tamilské, ásámské a také ty nejprestižnější anglické. Závisí na rodičích a jejich finančním zázemí, na jakou školu dítě přihlásí. Ta naše byla anglická, a tak byly všechny předměty v angličtině, tedy pro všechny děti vlastně v cizím jazyce. Vedle toho se žáci učili i hindštinu – nejběžnější indický jazyk – a ásámštinu, což je hlavní jazyk dané oblasti,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny učitel Jakub Honěk, který jako dobrovolník rok učil v Indii.

Poprvé od roku 1990 vzrostl počet žáků v 1. ročnících středních škol.

Školní rok 2017/2018 je významný skutečností, že konečně začal nárůst počtu žáků vstupujících do prvních ročníků středních škol. I když je tento nárůst zatím nepatrný a jedná se 0,1 %, tedy 129 žáků, jde bezpochyby o pozitivní trend, odražení se od pomyslného ‚dna‘, k němuž počty nově přijatých klesaly od roku 1990. Očekává se teď zhruba deset let, kdy počet přijímaných na střední školy naopak poroste.

Na více než stovce škol po celé ČR startují Týdny mediálního vzdělávání

„O mediálním vzdělávání se v poslední době mluví a píše čím dál častěji. A zaznívá přitom mnohé. Například, že to je politické školení mužstva, vymývání mozků, nemístné tahání politiky do škol, šíření jediné správné ideologie atd. Nic z uvedeného neplatí. Autoři podobných výroků šíří zcela zkreslené představy, ať už to dělají úmyslně, nebo z neznalosti,“ říká Karel Strachota v souvislosti se zahájením druhého ročníku Týdnů mediálního vzdělávání.

Vyhlazení Lidic a Ležáků připomenou i akce zaměřené na děti

Vypálení Lidic a vyhlazení osady Ležáky před 76 lety vedle pietní vzpomínky připomene i letos celostátní přehlídka dětských pěveckých sborů Světlo za Lidice. Památník Lidice připravil také děkovný koncert, vyhlášení výsledků květinové soutěže, mezinárodní výstavu dětských výtvarných děl, soutěže pro školy a další akce. Informuje ČTK.

Robert Plaga: Informace o výsledcích maturity je pro mě dalším důvodem, proč se urychleně bavit o maturitě z matematiky

Maturita z matematiky by měla být povinná na gymnáziích a lyceích od roku 2021. Na většině ostatních maturitních oborů se má stát povinnou součástí maturity o rok později. Pokud ale ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO) zůstane ve své funkci i v nově vznikající vládě, chtěl by to zřejmě změnit. "Tato informace (o výsledcích maturit) je pro mě dalším důvodem, proč bychom se měli urychleně začít bavit nejen o nastavení maturit z matematiky, ale také o tom, zda povinná maturita z matematiky je smysluplná u všech oborů tak, jak je tomu dnes v zákoně a v nařízení vlády," řekl. Informuje ČTK.

Ministerstvo zvažuje změny, které mohou rozmetat inkluzi

„V novele jsou nebezpečné věci,“ říká Klára Laurenčíková. Novela vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (známější pod názvem inkluzivní vyhláška), kterou připravilo ministerstvo školství, podle ní společné vzdělávání v podstatě gumuje. Z vyhlášky vypadlo generelní poselství, že do běžné školy má chodit co nejvíc dětí, že hlavní vzdělávací proud má vždy přednost před různými speciálními školami – pokud je to jen trochu možné a rodiče si to přejí. Reportáž přináší Respekt.cz.

Zvládnou německé školy integraci cizinců? V některých školách tvoří potomci imigrantů 90% žáků a přibývají další

„Do německých škol nastoupilo v posledních třech letech 130 tisíc dětí uprchlíků, do učeben v Essenu tři tisíce, na školu Gustava Heinemanna 150 dětí, tedy deset procent žáků celé školy. Návštěva přípravné třídy pro děti migrantů ukazuje náročnost úkolu, který němečtí učitelé řeší. Ve třídě je právě jedenáct žáků ve věku od jedenácti do šestnácti let, pocházejí ze Sýrie, Iráku, Ghany, Rumunska, Chorvatska, národnost dvou žáků učitelé (a ani samy děti) neznají. Někteří jsou v Německu rok a půl, jiní pět týdnů. „Domluvíme se někdy jen řečí těla,“ říká Luisa-Sophie Döring, která takovou speciální třídu učí,“ píše Tomáš Lindner v reportáži v týdeníku Respekt. Tématem jsou „hranice, na které narazilo úsilí o integraci uprchlíků v průmyslovém srdci Německa, v Essenu“ a role, kterou v tomto úsilí hrají školy.

Učitelé už se bojí s dětmi cvičit. Téměř každé dítě má vadu držení těla, varuje lékařka Jaroslava Chlupová.

„Za poslední dva roky, co se tím intenzivně zabývám, jsem neviděla normálně vypadající dítě,“ říká neuroložka, trenérka a bývalá vrcholová basketbalistka Jaroslava Chalupová, iniciátorka projektu Lokomoce. Ten upozorňuje na to, že současným dětem chybí normální přirozený pohyb. Podle Chalupové je za minutu dvanáct, aby se k němu lidé vrátili. Jinak budou následky pro zdraví národa osudné. Rozhovor přináší MF DNES.

Ředitel speciální školy: Jsou děti, a zvláště u některých autistů to platí, u nichž prostě inkluze nejde

„Někdy nás označují za diskriminační. A nejen nás, ale i jiné speciální školy. To je nesmysl. Myslím, že rodiče by měli mít možnost se rozhodnout a zvolit si, kam jejich dítě půjde. Jsou děti, a zvláště u některých autistů to platí, u nichž prostě inkluze nejde. Naši žáci mají problém být ve větším kolektivu. Jsou to děti, které mají autismus v kombinaci s mentálním postižením. Ať už lehčím, nebo těžším. Do budoucna bychom chtěli otevřít i třídu pro děti s autismem bez mentálního postižení. Letos jsem řešil nespočet telefonátů z běžných základek, jestli nemáme místo, protože oni je tam nezvládají. Když se autistické dítě dostane do stresu, vyvolá to u něj agresivitu, afekt,“ říká v rozhovoru pro MF DNES Tomáš Musil, ředitel brněnské základní školy zaměřené na autisty.

Hadrové panenky učí ve školkách a školách děti zbavovat předsudků

Velké hadrové panenky učí ve školkách a školách zbavovat děti předsudků. Učitelky jim na nich ukazují, že by měly respektovat lidi bez ohledu na barvu pleti, jazyk nebo zdravotní znevýhodnění. S panenkami Persona Dolls pracuje v Česku už čtyřicítka školek a škol. Reportáž přináší Aktuálně.cz.

Vyrostou z nich gambleři? Ve hrách pro děti se objevují prvky hazardu

Kvůli výrazně přísnějšímu zákonu o hazardu v českých ulicích razantně klesají počty míst s automaty. Ve stávajících legálních hernách je nutné se s občankou registrovat a založit si vlastní herní účet. Přesto se na české děti valí nová hazardní hrozba, kvůli které mohou prosázet tisíce korun. A to aniž by třeba vstaly ze školní lavice. Informuje iDNES.cz.

On-line seminář 25.5.: Slovní zásoba a jazykový cit

Mají vaši předškoláci a školáci problémy s obsahem vyjádření, slovní zásobou a stylistikou slovního projevu. Pak nepřehlédněte další online setkání s osvědčenou lektorkou Mgr. Petrou Pšeničkovou.

Andrej Babiš chce ve Finsku najít inspiraci pro reformu školství

Předseda české vlády v demisi Andrej Babiš (ANO) chce ve Finsku najít inspiraci pro reformu školství. Novinářům to řekl před odletem na dvoudenní pracovní cestu do Helsinek. Babiš vidí problém v tom, že v Česku chybí povolání učitele prestiž, ve Finsku je podle něj situace opačná. Informuje ČTK.

Oldřich Botlík: Takové úlohy testují hlavně schopnost žáků vcítit se do „slovníkovitého“ uvažování lidí v Cermatu

Oldřich Botlík se vrací k problematické úloze č. 27 z maturitního testu, kterou zpochybnil v diskusi na České škole Karel Lippmann a k níž se později vyjádřila i Společnost učitelů českého jazyka a literatury. Podle Botlíka: „Podobné maturitní úlohy nemají v testu co dělat, protože v nich nejde o skutečné užívání jazyka.“

Ředitel školy: Předškoláci jsou na tom v mluveném projevu hůř, než byly děti před nějakými deseti lety

Obrovský nárůst logopedických vad, problémy s výslovností, se zapamatováním textu, malá slovní zásoba, nedostatečné porozumění mluvené řeči. To jsou jen některé zásadní potíže, s nimiž se při vstupu do školy potýká stále víc prvňáků. Na problém ukázaly nedávné zápisy do 1. tříd, jejichž výsledky nyní školy vyhodnocují. Reportáž přináší iDNES.cz.

Absolventky sepsaly petici proti řediteli gymnázia, viní ho z šikany

Ze šikany studentů i učitelů viní ředitele prestižního královéhradeckého Gymnázia J. K. Tyla Roberta Nováka petice, kterou sepsaly tři absolventky školy. Novák obvinění odmítá. Petice, kterou podepsalo už 137 lidí, podle něj může souviset s nynějším konkurzem na ředitele školy. Informuje MF DNES.

Budoucí prvňáčci musí v Rakousku udělat test z němčiny, rozhodl parlament

Před nástupem do první třídy budou muset děti v Rakousku prokázat znalost němčiny. Zákon, který zavádí testy z jazyka, schválili poslanci vládní koalice tedy lidovců (ÖVP) a Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ). Novinka začne platit od nadcházejícího školního roku 2018/2019, napsal server deníku Kronen Zeitung. Norma současně zpřísňuje postih za zanedbávání školní docházky. Informují Novinky.cz.

Ředitelka ZUŠ: Učím děti sdílet hodnoty, radost i pláč. Chci jim ukázat společnou práci a zodpovědnost

„Naučili jsme ty děti spolupracovat, naučili jsme je sdílet společně radost v partě, protože to není jen o muzice, ale je to o sdílení hodnot, radostí a pláče. Naučili jsme je společné práci, zodpovědnosti, aby to nezkazily druhému kamarádovi. I tu možnost, že i když se mu něco nepovede, tak mám kamaráda vedle sebe, nic se nestane. Já si myslím, že jsme je pro život naučili opravdu hodně,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas ředitelka ZUŠ Jičín Jaroslava Komárková. Mluví mimo jiné o přípravě školního muzikálu.

Čeští studenti vzpomenou na Jána Kuciaka. Akce podpoří investigativní žurnalistiku

Studenti žurnalistiky na pražské Univerzitě Karlově uctí příští týden v úterý památku slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. Těla zavražděné dvojice nalezla slovenská policie letos v únoru. Informuje Aktuálně.cz.

Metodický výklad k odměňování pedagogických pracovníků a zaměstnanců škol

Metodický výklad k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování do platových tříd podle katalogu prací zpracovalo MŠMT na základě změn v právních předpisech vztahujících se k oblasti odměňování. Má pomoci ředitelům, odpovědným zaměstnancům škol, školských zařízení a jejich zřizovatelům ke snadnější orientaci v odměňování a zařazování do platových tříd.

Průzkum: Největší vliv na rozhodování politiků mají podle lidí úplatky, lobbisté a média

Největší vliv na rozhodování politiků mají podle lidí úplatky, lobbisté a média a naopak nejmenší církve, neziskové organizace a samotní občané. Vyplynulo to z aktuálních průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které jeho výsledky poskytlo ČTK. Tento názor přitom Češi zastávají dlouhodobě.

Kamery v čínské škole sledují chování studentů. Poznají, když pospávají nebo cítí strach či hněv

Studenty jedné ze středních škol v Číně budou ve třídě sledovat kamery se zabudovanou technologií pro rozpoznávání obličeje. Zařízení má sledovat chování studentů, vyhodnocovat jejich aktivitu i míru jejich soustředění, napsala agentura Reuters. Informuje ČTK.

Polovina maturantů má z matematiky čtyřky a pětky, tvrdí senátor a ředitel gymnázia. Špatná úvaha, odmítá to Cermat

"Jestli se nemýlím, tak polovina maturantů, kteří si zatím dobrovolně vybrali matematiku, bude mít čtyřku nebo pětku," říká senátor a ředitel Keplerova gymnázia Jiří Růžička. "Nechci být posel špatných zpráv, ale z percentilu se dá usoudit, jaká je dosavadní úspěšnost letošních maturantů. Podle percentilu usuzuji, že 27 procent maturantů napsalo test z matematiky na nedostatečnou! A dalších 23 procent na dostatečnou,“ napsal Růžička na Facebooku. Není tam žádný extrém, maturity dopadly podobně jako loni, oponuje šéf Cermatu Jiří Zíka. Informuje Aktuálně.cz.

Jaroslav Jirásko: Peďáky jsou skanzeny, které stále vidí znalostní a odborný základ jako pro učitele to nejdůležitější

„Peďáky jsou skanzeny, které stále vidí znalostní a odborný základ jako pro učitele to nejdůležitější. Nehledě na to, že i v odborné přípravě by se jim taky dalo leccos vytknout, v každém případě to není správná priorita. Nabiflovaný polovědec ví ze svého oboru stejně jen zlomek. Pro učitele je daleko důležitější připravit se na celoživotní učení, než se učit znalosti. Vysoké školy by měly rozvíjet učitelské osobnosti, které mají důležité učitelské kompetence,“ říká v rozhovoru pro server Rodiče vítáni ředitel základní školy Jaroslav Jirásko.

Martin Mikšík: Povinná maturita z matematiky neléčí systémový problém našeho školství, pouze maskuje symptomy.

„Z mezinárodního šetření PISA 2015, které se zaměřuje na studenty posledního ročníku základní školy nebo na žáky odpovídajícího ročníku gymnázií, vyplývá, že matematická gramotnost v ČR se oproti minulým letům stále snižuje. Totéž se vzhledem k výsledkům z loňské maturity z matematiky dá vypozorovat i u studentů středních škol. Příčiny tohoto jevu jsou různé, povinná maturita z matematiky však neléčí systémový problém našeho školství, pouze maskuje symptomy,“ píše předseda České středoškolské unie Martin Mikšík.

Předseda Rady vysokých škol: Akademici budou požadovat růst tarifů svých platů

Vysoké školy budou požadovat po vládě, aby zajistila růst tarifní části platů akademických pracovníků. Po dnešním zasedání Sněmu Rady vysokých škol to řekl předseda rady Milan Pospíšil. Tarif by se podle něj měl v příštím roce zvýšit o deset procent. Na navýšení platů akademiků by tak mělo jít 1,7 miliardy korun. Další peníze by měly přibýt na investice a údržbu. Informuje ČTK.

Milan Dvořák: Programy na podporu informatického myšlení

Přehled volně dostupných nástrojů vhodných pro využití v rámci nové koncepce výuky ICT, která klade důraz na informatické myšlení.

Ministerstvo stahuje sporná pravidla pro sociálky. Mladí dle nich měli právo nestudovat a nepracovat.

Ministerstvo práce a sociálních věcí stáhne po kritice poslanců metodické pokyny pro kurátory z Orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Dítě mělo podle nového výkladu od patnácti let mnohem větší práva. Třeba nestudovat či nepracovat. Informuje Aktuálně.cz.

Veronika Valíková: Daný systém maturitního zkoušení mnohé češtináře i studenty limituje a demotivuje

„Maturita z češtiny má samozřejmě vliv na to, co se ve školách učí. Odborné školy se snaží přežít, proto musí jednat prakticky – nacvičovat testy a sloh, volit střídmou maturitní četbu, kterou češtináři stihnou probrat a která co nejvíce konvenuje se Seznamem autorů a směrů k didaktickým testům. Gymnaziální češtinu zase maturitní model svazuje a tlačí k průměru. Odnáší to především literatura a psaní. Zastánci státní maturity tvrdí, že je nutné, aby stát zachoval a garantoval certifikovanou zkoušku z rodného jazyka o třech částech (přiměřeně drahou), odpůrci volají po jejím úplném zrušení, nebo alespoň zeštíhlení. Ani češtináři nejsou ve shodě,“ píše Veronika Valíková v textu "Quo vadis státní maturito?".

Dana Moree: Inkluze funguje ve školách, které jsou samy o sobě dobré

„Já dělám výzkumy ve školství už spoustu let už, a nejčastější věta, kterou slyším od učitelů je, že dělají věci, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Mně to nepřipadá v pořádku. Mně prostě přijde, že tady je spousta prima kantorů, kterří se snaží hrozně moc dělat dobrou práci a dělají dobrou práci a že mají celé ty roky, co já je sleduju a jsem s nimi v kontaktu, pocit, že to dělají navzdory systému. Jeden ředitel říkal, já řediteluju 15 let a za tu dobu jsem zažil 12 ministrů školství…,“ říká Dana Moree v rozhlasovém duelu s poslancem a bývalým učitelem Petrem Gazdíkem. Dana Moree učí na Fakultě sociálních věd UK a je autorkou nedávno zveřejněného výzkumu o inkluzi. Inkluze byla hlavním tématem pořadu.

Ondřej Andrys: Podpoře nadaných žáků by měla být věnována mnohem větší pozornost

Počet nadaných žáků základních škol se ve statistikách ministerstva školství od září 2016 zvýšil zhruba o dvě pětiny. Na začátku aktuálního školního roku jich bylo 1881, zatímco o rok dříve 1080, sdělilo ČTK ministerstvo. Počet nadaných by ale podle odborníků mohl být ve skutečnosti asi padesátkrát větší.

Jakub Havel: Budou dnes školy prázdné?

Na čtvrtek 17. května připadá letos mezinárodní Den prázdných tříd. Děti a studenti společně se svými učiteli opustí třídy a stráví tento školní den, nebo alespoň jednu vyučovací hodinu, pod širým nebem: na školní zahradě, dvoře či hřišti, v blízkém parku nebo někde v přírodě. Pod širé nebe je možné přesunout skoro každé téma výuky. Připojit se mohou jednotlivé třídy i celé školy: mateřské, základní i střední.

TIMSS: Moderní metody výuky a ICT pohledem mezinárodních i národních datových zdrojů

Česká školní inspekce zveřejňuje sekundární analýzu výsledků mezinárodního šetření TIMSS 2015 zaměřenou na metody výuky a ICT. Přinášíme Shrnutí hlavních zjištění:

NATO je teroristická organizace, hlásá spolek, který učí žáky brannou výchovu

Hod granátem, střelba z ručních zbraní, ukázka vojenské a hasičské techniky nebo taky přednáška historika. To všechno je náplní branných dnů, které pro děti základních škol pořádá spolek Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Velitelem spolku je od roku 2016 bývalý podplukovník Armády ČR Ivan Kratochvíl, který pravidelně přispívá na proruský web Sputnik nebo do Parlamentních listů. Členy skupiny spojuje kritika k Severoatlantické alianci (NATO), Evropské unii (EU), Spojeným státům americkým (USA) a uprchlíkům. Informuje deník Právo.

Známe finalisty v soutěži školních webů sCOOL web 2018. Začíná hodnotit odborná porota i veřejnost

Soutěž školních webů sCOOL web 2018 je již čtvrtým ročníkem a letošním tématem je ochrana osobních údajů a GDPR. V prvním kole nezávislí hodnotitelé posoudili webové prezentace přihlášených škol. Z každé ze tří kategorií postupuje 10 nejlepších finalistů do druhého kola, kde rozhodne o vítězi odborná porota, vedle toho proběhne online hlasování o Cenu veřejnosti.

Jan Spousta: Nekažme žákům jejich mysl. Dobrou školu nedělá stres ze zkoušek, ale radost z poznání

„Místo nápadů, jak získat nebo ušetřit peníze, jak školy zlepšit a jak učinit učební obory přitažlivými, někteří navrhují školy prostě zavírat. Nechat studovat méně dětí, aby zbytek musel na učňák. Příkladem je nyní projednávaná Koncepce středního školství v Karlovarském kraji. Zaujala mě tím, že jako důvod omezování míst udává Gaussovu křivku. Křivka prý ukazuje, že na gymnázium má schopnosti jen 13 procent dětí, v maturitních oborech středních odborných škol má předpoklad se vzdělávat 42 procent a zbylých 45 procent dětí patří na učňák. Úvaha má dvě zásadní chyby,“ píše Jan Spousta pro Lidové noviny.

PISA: Vliv složení třídy, metod uplatňovaných učitelem a využívání technologií na výsledky českých žáků

Česká školní inspekce zveřejňuje sekundární analýzu výsledků mezinárodního šetření PISA 2015 zaměřenou na vybrané aspekty školního vzdělávání, které mají vliv na výsledky žáků. Přinášíme Shrnutí hlavních zjištění:

František Tichý: Smysluplnost jednotných přijímaček a státní maturity ještě nikdo neprokázal

„Zrušil bych i státní přijímací zkoušky a maturity. To je projekt, jehož smysluplnost ještě nikdo neprokázal. Nechtějí to firmy, vysoké školy ani rodiny, potřebují to jen úředníci. Stojí spoustu peněz a je za tím mnoho práce. Tři lidé tráví ve škole týden jen ládováním informací do databáze. Také bych se ptal lidí z praxe. Co je pro rodiče a firmy zajímavé a důležité. Rovněž bych se zamyslel nad byrokracií. Nemyslím si, že je pravda, že řada lidí odchází ze školství jen kvůli penězům. Peníze nejsou hvězdné, ale dá se vyžít. Učitelé mizí ze škol proto, že se ubíjí jejich kreativita. Podle jedné kolegyně je dnešní administrativa zhruba čtyřikrát větší než za socialismu. Pokud se tohle nezmění, nezůstane ve školství nikdo, kdo bude učit s láskou a rád, a zbudou lidé, kteří učit musí, protože nic jiného neumí,“ říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny ředitel gymnázia Přírodní škola František Tichý.

Nadané děti nemají ve školách dobrou podporu, shodli se odborníci

Nadané děti v Česku nemají ve školách dobrou podporu. Učitelé na jejich vzdělávání nejsou systematicky připravováni a mnoho z nich neví, jak talent dítěte rozvíjet. Shodli se na tom účastníci konference Fenomén nadaných dětí, kterou v Poslanecké sněmovně pořádala vzdělávací organizace EDULAB. Stát na podporu nadaných žáků dává 0,25 procenta z peněz, které jsou určeny pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, uvedla Ivana Blažková z oddělení speciálního vzdělávání ministerstva školství. Informuje ČTK.

Experti: Na sociální sítě by bez rodičů dál mohly děti od 13 let

Parlament by měl podle expertů nechat na 13 letech hranici pro přístup dětí na sociální sítě bez souhlasu rodičů, jak to navrhovalo ministerstvo vnitra. Vláda chce hranici o dva roky zvýšit. Proti se postavili zástupci Národního centra bezpečnějšího internetu, České rady dětí a mládeže i sdružení poskytovatelů internetových služeb CZ.NIC. Informuje ČTK.

Jsme na hraně, dětí je moc, varují ředitelé škol

Skončily zápisy do brněnských škol a školek a nebývalé množství rodičů letos čekalo nepříjemné překvapení – i když jsou děti ze spádového obvodu nebo do školy už chodí jejich starší sourozenci, není pro prvňáčky místo a musí se mezi nimi losovat. Problém, který dosud řešily jen mateřské školy, se tak přesunul i na ty základní. Reportáž přináší MF DNES.

Zkraťme letní prázdniny, šest týdnů stačí, vyzývá středočeský radní pro školství

Letní prázdniny jsou u nás moc dlouhé. Zkraťme je maximálně na 6 týdnů! S tímto návrhem přichází radní Středočeského kraje Zdeněk Seidl (ČSSD). V pořadu K věci Českého rozhlasu Region zdůvodňoval, proč by žáci neměli mít v létě tak dlouhé volno.

Průzkum: Děti často nepoznají skrytou reklamu na sociálních sítích

Děti většinou nepoznají neoznačenou reklamu, kterou na internet vkládají oblíbení youtubeři nebo blogeři. Bez nápovědy ji pozná jedno dítě z deseti. Zhruba 60 procent rodičů přitom uvádí, že blogeři a youtubeři jejich děti ovlivňují. Vyplývá to z průzkumu, který pro Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy udělala agentura Ipsos. S jeho výsledky novináře seznámili zástupci fakulty. Informuje ČTK.

Oldřich Botlík: BĚH/BJEH nebyla jediná chyba Cermatu v přijímacích testech

Kdo se díval na znění přijímacích testů na stránkách Cermatu, zjistil hned několik zajímavých věcí. Za prvé, na rozdíl od stránek s maturitními testy z minulých let zde chybějí protokoly s vyjádřením validačních komisí ke správnosti testových úloh a složení testů. Za druhé, nejspíš i kvůli tomu zatím unikla veřejnosti chyba v zadání úlohy 13 v přijímacím testu Matematika pro uchazeče o osmiletá gymnázia. Za třetí, protože přijímací testy pro náhradní termíny Cermat nezveřejnil vůbec, možná se další chyby vyskytly i v nich.

Na osmiletá gymnázia se hlásí stále více dětí. Je důvodem i „útěk před inkluzí“?

Výsledky testů však hovoří jasně. Z pátých tříd chtějí odejít i děti, které na výběrovou školu nepatří. Gymnázia hlásí, že u jednotných přijímacích zkoušek propadly desítky přihlášených. „Ze 196 přihlášených nesplnilo minimální požadavky, tedy 12 bodů z matematiky a 17 z českého jazyka, celkem 45 dětí. Tohle se nám nikdy v předcházejících letech nestalo. Až letos,“ potvrdil v reportáži iDNES.cz ředitel Prvního českého gymnázia v Karlových Varech Zdeněk Papež.

Syn patří do školy tady u nás. Tady bude žít, říká maminka chlapce s Downovým syndromem

„Chtěli jsme, aby se poznal s vrstevníky, se kterými tady pak bude žít a kteří by se ho zastali, kdyby mu někdo cizí chtěl ublížit, například. Nebo jednoduše jen proto, aby na něj byli zvyklí. Kdyby jezdil do speciální školy, která je v Kroměříži, nikdo by ho tu neznal, byl by vyčleněný,“ říká Kateřina Polišenská, matka třináctiletého Martina s Downovým syndromem. Rozhovor přináší server Rodiče vítáni.

Martin Šimáček: Sociální bydlení? Současná vláda zatím představila koncept na obnovu státem zřizovaných ghett

„V Česku stále chybí zákon o sociálním bydlení. V minulém vládním období jsme byli krůček od jeho přijetí. Ta současná vláda zatím představila koncept, podle kterého by chtěla obnovit, řekněme, státem zřizovaná ghetta. Pracuje s konceptem sociálních ubytoven, to mají být jakési nebo sociálních domovů, to mají být jakési vícekapacitní budovy, zatím nevíme, jakým způsobem budou stavěny, víme jen, že budou nákladné a že budou s ostrahou. A do těchto ubytovacích zařízení, sociálních domovů chce umisťovat ty občany, o kterých rozhodne obec, starosta. Častokrát jsou to právě starostové, kteří mají tendenci ty nejchudší, sociálně vyloučené ze svého území vytlačovat a rozhodně nejsou připraveni s nimi pracovat konstruktivně ve smyslu sociálního bydlení jako takového, takže sociální domovy jsou vlastně státem zřizovaná ghetta, pokud ten záměr vláda skutečně uplatní,“ říká Martin Šimáček v pořadu České televize 90´ ČT 24.

Petra Lorentzon Staňková: Ve Švédsku je to jiné, děti se tam do školy těší

„Ve Švédsku pozoruji velký respekt k dítěti bez ohledu na to, jestli pochází ze Švédska, nebo má rodiče původem například z Asie nebo Afriky. Je to dáno tím, že učitelé prošli pedagogickým vzděláním, které zdůrazňuje právě respektování dítěte,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny Petra Lorentzon Staňková, která pracuje pro švédské ministerstvo školství a pomáhá jako asistentka pedagoga s integrací dětí cizinců ve školách.

EDUin: Navrhované vládní prohlášení ignoruje některé klíčové problémy vzdělávání

Na veřejnost se dostal návrh vládního prohlášení koaliční vlády hnutí ANO a ČSSD s podporou KSČM. Vládní prohlášení je z velké části opisem dokumentu, který v lednu předložila jako podklad své čtyřleté politiky současná vláda v demisi. V některých případech došlo k doplnění stávajících bodů, objevily se i nové pasáže. Řadu závažných problémů českého vzdělávání, které identifikuje Audit vzdělávacího systému v ČR 2017, však návrh ignoruje a v případě inkluze hrozí, že vláda bude chtít udělat krok zpět.

Bořivoj Brdička: Diane Ravitch a podpora amerických veřejných škol

Zpráva o současném vývoji amerického školství, které se vyznačuje podporou komerčních zájmů ze strany nové ministryně školství DeVos, a o boji, který proti tomu vede profesorka New York University Diane Ravitch s podporou organizace Network for Public Education.

On-line seminář 16.5.: Autorské právo ve vzdělávání – co je nového?

Setkání se bude zabývat aktuální právní úpravou v oblasti autorského práva a souvisejících odvětvích. Nejprve představí obecné zákonitosti, a dále se zaměří na novinky, které přinesla loňská novela autorského zákona. Budou představeny změny, které umožňují udělování licencí kolektivním správcem pro užívání autorských děl ve vzdělávání. Součástí budou praktické tipy, jak správně a nejjednodušeji postupovat, aby veškeré užívání autorských děl proběhlo v souladu se zákonem.

Tajný učitel: Inkluze, umění a humanitní studia jako štít vůči dehumanizaci vzdělávání

Přírodovědně vzdělané elity nás povedou k zářným zítřkům, plným blahobytu, sociálního smíru a štěstí. Proto si je musíme hýčkat, co nejdříve je rozeznat a oddělit od masy průměrných. Musíme je vzdělávat ve výběrových školách, vést je ke zdravé soutěživosti a k absorpci co největšího objemu vědomostí.

Ondřej Hausenblas: Já nevidím nic dobrého na tom, když nastavím laťku tak, aby ji přeskočili jen někteří

„I mezi vzdělanými lidmi je docela hodně těch, kteří jsou přesvědčeni, že maturitu nemá mít každý. Já nevidím nic dobrého na tom, když nastavím laťku tak, aby ji přeskočili jen někteří. To je nevýhoda všech soutěží a závodů, jsou stavěny na tom, aby někteří byli horší. Ale lepší by bylo, aby všichni byli tak dobře vzdělaní, kam až to jde. Chceme snad národ, ve kterém bude velká vrstva lidí, kteří nerozumějí společenské i osobní situaci, své duši a svým bližním, své práci?,“ říká Ondřej Hausenblas v rozhovoru pro Respekt.cz.

Olga Kofroňová: Revize rámcových vzdělávacích programů: pojetí, systém práce, předběžný harmonogram

„Cílem revize je jednoduše řečeno nově, jednoznačně a závazně vymezit rozsah a obsah vzdělávání společného pro všechny. Cílem je tedy revidovat stávající obsah RVP a stanovit tzv. jádro všeobecného vzdělání společného pro všechny školy a upravit, redukovat a také nahradit, změnit, případně doplnit vše, co se ukáže jako nezbytné. Jádro by pak mělo být základem pro individuální rozvoj každého žáka,“ píše Olga Kofroňová z Národního ústavu pro vzdělávání v časopise Řízení školy.

Kulatý stůl SKAV a EDUin na téma: K jakým hodnotám vychovává dnešní škola?

Cílem Kulatého stolu je hledat odpovědi na otázky: Jak se projevuje, k jakým hodnotám vychová škola? Je to vědomé nebo nevědomé působení? Jací lidé vyrostou z dnešního způsobu vzdělávání? A jak moc to má škola ovlivňovat? Co s tím, když není soulad mezi rodinou a školou? Jak učitel ovlivňuje osvojování postojů dětí? Jak se projevuje, že škola určitými hodnotami žije?

Světová škola: Možnost přihlášení do 15. září

„Zajímají vás globální témata? Baví vás interaktivní metody výuky a školní projekty? Chcete změnit vaše okolí k lepšímu a připravit žáky na život v současném propojeném světě? Staňte se prestižní Světovou školou!,“ píšou organizátoři projektu Světová škola. A pokračují:  

Druhý ročník Týdnů mediálního vzdělávání: Registrace škol zahájena

V posledních šesti týdnech školního roku proběhne druhý ročník Týdnů mediálního vzdělávání. Pořadatelé školám nabízejí aktivity, které jsou zaměřeny na rozvoj kritického myšlení a mediální gramotnosti žáků a studentů v celé České republice. V rámci těchto týdnů mohou vyučující přímo na jejich škole uspořádat projekci dokumentárních filmů spojenou s debatou s novináři z nezávislých médií a mediálními odborníky a/nebo seminář organizací věnujících se mediálnímu vzdělávání.

Ministerstvo seznámí školy s novým způsobem financování

Seminářem na pražském Jarově v pondělí 14. května odstartuje 2. kolo školení pro ředitele a další zástupce škol k reformě financování regionálního školství. Vedení MŠMT na nich seznámí zástupce škol se změnami, které školy čekají od ledna 2019 v souvislosti s novým způsobem rozdělování peněz na vzdělávání. Do 22. června se uskuteční celkem 11 seminářů pro zhruba 3000 účastníků.

Kateřina Valachová: Útoky na reformu financování jsou atentátem na české školy. Maturita z matematiky je k úvaze

„To skutečně pokládám za bohužel opakovaný legislativní atentát na české školy. Nedá se to komentovat jinak než jako absolutně skandální věc v situaci, kdy nás ve financování škol předběhli i Slováci a jsme v EU úplně poslední. Je absurdní hledat teď výmluvy, proč nedat školám spravedlivé peníze, aby ředitel školy dopředu věděl, jaký objem finančních prostředků dostane, kolik může mít učitelů, nepedagogů, jak je zaplatí a vylepší jim plat. Reforma mimo jiné umožní dělení výuky do skupin v matematice nebo odměňování učitelek mateřských škol podle reálné doby, kterou s dětmi stráví. Přetahovat se o to, zda je na čase odstartovat spravedlivé financování škol, když bylo pozdě už před deseti lety, mi přijde nehorázné,“ říká bývalá ministryně školství Kateřina Valachová v rozhovoru pro Deník.cz.

Barbora Zavadilová: Jak učinit vzdělávání učitelů praktičtějším? Cambridge vs. česká pedagogická fakulta

„V českém prostředí probíhají debaty o adekvátnosti současné podoby vzdělávání učitelů a pedagogické fakulty jsou kritizovány za nedostatek praxe a nereflektování potřeb škol. Nejedna organizace zabývající se vzděláváním učitelů se pro inspiraci dívá do západních zemí. V tomto článku bych ráda nabídla prostor k zamyšlení nad odlišnými přístupy k přípravě pedagogů na příkladu britského učitelského výcviku,“ píše Barbora Zavadilová v květnovém čísle časopisu Řízení školy.

Lucie Kundra: Světová škola pomáhá žáky nadchnout pro globální témata

„Příkladem celoroční projektové aktivity, která může prostupovat většinou předmětů a zároveň přispět k tomu, že se globální témata stanou nejen součástí výuky, ale i života školy, je projekt Světová škola… Výchozí tezí je předpoklad, že každá škola má velký potenciál být aktivním členem komunity, jejíž je součástí. Škola je místem, kam kromě dětí a učitelů pravidelně přicházejí také rodiče. Žáci se nejsnáze učí porozumět souvislostem ve světě prostřednictvím toho, co znají nebo mohou poznat ve svém blízkém okolí. A právě škola může hrát významnou roli v životě celé obce či jiné komunity, kde spolupráce mezi členy dokáže přinést pozitivní změnu pro všechny občany,“ píše Lucie Kundra v časopise Řízení školy.

To, co se učí v české škole, je odtržené od reality. A málo se dbá na emoce a vztahy, říká americká učitelka

„To, co se učí žáci v české škole, je málo propojené s reálným světem. K čemu je učit se nazpaměť název stovky rostlin?“ ptá se americká učitelka Jennifer Dickinson, která působí od roku 2015 v Česku. Někteří čeští učitelé podle ní kladou příliš velký důraz na akademickou stránku vzdělávání. „Děti pak neví, jak se chovat jeden k druhému a mají problém s vyjadřováním svých pocitů.“ Rozhovor přináší server Rodiče vítáni.

David Grossman na Světu knihy: Média znečišťují jazyk, očistí nás literatura

Masmédia mění lidi v dav opakující tatáž klišé, předsudky nebo kýče. Očistit nás od nich může literatura, prohlásil na veletrhu Svět knihy přední izraelský spisovatel David Grossman. Reportáž přináší Aktuálně.cz.

MŠMT odpovídá na otázky České školy: S nárůstem počtu učitelů o 10% nikdo nepočítá

„Školám se podaří sehnat nové učitele tehdy, pokud se jim podaří sehnat nové učitele“. Jen s mírnou nadsázkou je tato teze jádrem ministerského plánu na zvýšení počtu učitelů. Vyplývá to z odpovědi, které ministerstvo poslalo České škole. Připomeňme, oč jde: Ministerstvo školství nedávno vyhlásilo v souvislosti s reformou financování škol plán na zvýšení počtu učitelů o 10% během tří let. Česká škola na toto téma uspořádala anketu, v níž respondenti ve vzácné shodě označují ministerský plán jemně řečeno za „nerealistický“. Česká škola se obrátila s otázkami také na ministerstvo školství. A po osmi dnech jsme dostali (ne)odpovědi. Jasně z nich ale vyplývá jedno: Také ministerstvo svůj „plán“ považuje za nerealistický. Dokonce by se dalo říci, že ho vůbec nebere vážně. Že zase jednou prostě jen tak vyhlašuje něco, o čem ví, že to nemá žádnou oporu v realitě.

Zkusí nová vláda omezit či zrušit víceletá gymnázia?

Nová vláda bude zřejmě usilovat o omezení či zrušení víceletých gymnázií. Maximální rozvoj potenciálu dítěte je podle ní nyní omezován především vysokou selektivností českého školství, kdy jsou žáci příliš brzy rozdělování do různých vzdělávacích proudů. Na základě návrhu programového prohlášení vlády informuje ČTK.

Summerhill: Legendární škola, kde děti za krádež dostávaly odměnu. Jak funguje vzdělávání postavené na hlavu?

„Děti mají problémy, protože mají problémové rodiče a chodí do problémových škol. Když je necháte na pokoji, vše se spraví. Pokud tedy už není pozdě. Zhruba takto se dá shrnout vize legendární britské „svobodné“ školy Summerhill. Takto taky začíná předmluva ke slavné knize o Summerhillu. Napsal ji jeden ze žáků školy, který do svých jedenácti let o čtení a psaní neprojevil žádný zájem – a škola ho nechala být. Tak to totiž v Summerhillu chodí,“ píše Pavel Kraemer pro server Rodiče vítáni.

Zastaralé důtky děti ignorují, trestejme i rodiče, navrhují někteří učitelé

„Důtky už dlouho nejsou efektivní. Žákovi to je jedno a pokud rodiče nespolupracují, pak je to také k ničemu. Myslím si, že rodiče jsou si vědomi, že základní škola nemá na zlobivého žáka žádné jiné páky, nemůže žáka vyloučit tak jako na střední škole,“ míní ředitelka ZŠ a MŠ Plzeň-Božkov Hana Stýblová. Podle ní by bylo účinnější, aby rodiče nedisciplinovaného žáka po určitou dobu museli vzdělávat doma. Reportáž přináší iDNES.cz.

Lucie Zormanová: Začalo to Summerhillem. Demokratické školy vznikají v posledních letech také v Polsku

První demokratickou školou ve světě byla anglické internátní škola, která funguje dodnes, Summerhill. Později, v roce 1968, podle vzoru summerhillské školy, vznikla v americkém státě Massachuttes další velmi známá škola tohoto typu – Sudbury Valley School, která také funguje dodnes. Poté vznikaly další demokratické školy v USA, Kanadě, Izraeli, Japonsku, Holandsku a dalších evropských zemích. V posledních letech je také velmi silné hnutí za rozvoj demokratických škol v Polsku.

Miloš Rathouský: Zásadní otázkou přijetí každé reformy je, jak kvalitně bude připravena, a také vydiskutována se školami

„Předně bych chtěl konstatovat, že souhlasím se všemi uvedenými připomínkami a výtkami ke stávajícímu systému financování „na hlavu“. Sdílím rovněž názor na „bratrovražednou“ honbu škol za počty žáků a z toho vyplývající snižování nároků na ně... Zkušenost s několika předešlými návrhy mě ale bohužel nutí k opatrnosti ohledně přesvědčení, že jakýkoli navržený systém musí být zákonitě lepší než ten dosavadní,“ píše Miloš Rathouský v časopise Řízení školy v reakci na článek „Proč potřebujeme změnu systému financování“ autorů Mgr. Bc. Hany Stýblové a Mgr. Pravoslava Němečka.

Programové prohlášení vlády: Zvýšení platů učitelů na 150% jejich výše pro rok 2017

ČTK zveřejnila vybrané body programového prohlášení vlády, na kterém se dohodli předsedové ANO a ČSSD. Následující body se týkají kapitoly Vzdělání, věda, výzkum:

Milan Hejný: Ti, co říkají, že naše metoda je neověřená, se cítí ohroženi. Cítili by se ohroženi čímkoli, co ruší zaběhaný řád.

„Ti, co říkají, že naše metoda je neověřená, se cítí ohroženi, ale oni by se cítili ohroženi čímkoli, co ruší zaběhaný řád. Vůbec jim nevadí výsledky evropských žebříčků, podle nichž jsou čeští žáci matematikou doslova frustrovaní. Ani jeden z těch, kteří naši metodu zpochybňují, se nebyl podívat na naše hodiny. Ale nevnímám to jako boj. Je to běh na dlouhou trať. Karel Havlíček Borovský napsal: „Nade mnou nebe pověr, pode mnou moře předsudků a já na chatrné bárce zdravého rozumu se snažím přežít.“ Strašně mi to připomíná tohle. Ovšem já jsem na tom podstatně lépe. Já se nemusím o svůj život starat, já mohu v klidu pokračovat v práci, což taky dělám,“ říká Milan Hejný v rozhovoru pro aktuální vydání časopisu Řízení školy.

Lucie Zormanová: Preprimární vzdělávání v evropských zemích

Článek pojednává o preprimárním vzdělávání, jeho organizaci, modelech, tradici, povinné předškolní docházce v různých evropských zemích.

V Praze, Plzni a Ostravě se uskuteční semináře IWitness nejen pro učitele dějepisu, ZSV, občanské výchovy a českého jazyka

Posláním IWitness je především vzdělávání v oblasti osobnostního formování žáků. Kreativní práce s filmovými vzpomínkami pamětníků různých genocid napomáhá rozvoji empatického učení, čtenářské gramotnosti, občanské kompetence, prohloubení historického povědomí a prevenci extremismu.

Letní akademie současného umění pro pedagogy na téma "Proměna role ženy ve světě, v umění".

Dvoudenní vzdělávací program pro pedagogy základních a středních škol v přípravném týdnu o projevech genderu a uplatňování myšlenek feminismu ve společnosti a v umění. Témata vycházející z přirozené proměny role muže a ženy v současném světě budeme probírat s umělci, pedagogy, odborníky a aktivisty.

Michal Komárek: Chce společnost H-mat zakázat kritiku Hejného metody? A jak podle ní vypadá „seriózní žurnalistika“

Společnost H-mat, která propaguje Hejného výuky matematiky vydala prohlášení, v němž sděluje, že matematik Vlastimil Dlab se omluvil Milanu Hejnému za „necitlivé formulace“ v rozhovoru pro DVTV. Prohlášení působí nedůvěryhodně až absurdně ve dvou bodech:
1) není jasné za co a v jakém rozsahu se profesor Dlab omluvil, jeho omluva není součástí prohlášení. 2) A to je ještě závažnější: Zdá se, jakoby společnost H-mat nepřipouštěla kritiku Hejného metody a chtěla ji v médiích cenzurovat.

Prohlášení společnosti H-mat k rozhovoru DVTV s profesorem Dlabem: Profesor Dlab se omluvil profesoru Hejnému

Těší nás, že se DVTV věnuje tématu matematiky, která si rozhodně zaslouží pozornost. Dovolte mi ovšem reagovat za společnost H-mat na rozhovor s profesorem Vlastimilem Dlabem publikovaný 2. května 2018 pod titulkem Dlab: Matematika je strašák všude, je to vina učitelů. Hejného metoda vede k duševním poruchám žáků. Profesor Dlab v rozhovoru s moderátorem Martinem Veselovským uvedl celou řadu spekulativních tvrzení. To nejvíce provokativní se objevuje v titulku: podle něho Hejného metodou žáci nesmyslně trpí a údajně existuje řada studií, které dokazují, že mají duševní potíže a vyhledávají pomoc.

Školský výbor: Povinná školka zůstane, školka pro dvouleté bude zrušena. O reformu financování se dále bojuje

Návrh poslanců ODS na zrušení povinné předškolní docházky pro pětileté a její zpoplatnění neuspěl. Rozhodl o tom ve středu sněmovní školský výbor. Zároveň doporučil plénu zrušit dvouletým dětem nárok na umístění v mateřince tak, jak ODS původně navrhla. Informují Novinky.cz.

Pohár pro absolutního vítěze a zlaté medaile na evropské přírodovědné olympiádě EUSO získal český tým

Mladí čeští vědci dosáhli v mezinárodní soutěži mladých přírodovědců EUSO (European Union Science Olympiad) ve slovinské Lublani obrovského úspěchu a získali pohár pro absolutního vítěze a zlaté medaile. Letos se od 28. dubna do 5. května konal již 16. ročník této týmové soutěže, která propojuje přírodovědné disciplíny – fyziku, chemii a biologii. Za každou zemi se jí mohou zúčastnit dvě tříčlenná družstva studentů ve věku do 17 let, doprovázená třemi vedoucími mentory za jednotlivé vědecké obory. Na soutěž jsou vysíláni vybraní vítězové předmětových olympiád.

Pro budoucnost je klíčová schopnost empatie a sociální gramotnost, shodli se odborníci

„Začít se musí u učitelů a u učitelů učitelů. Dnešní typ výuky už je prostě zastaralý,“ řekl Tomáš Sedláček na konferenci, která se věnovala nutným změnám ve vzdělávání v souvislosti s nástupem „čtvrté průmyslové revoluce“. Podle Sedláčka je potřeba výuku digitalizovat a zaměřit se mnohem více na praktické znalosti a prohlubování sociálních dovedností než na memorování zbytečných faktů. Reportáž přináší server Lidovky.cz.

Hana Vacková: Dům. (Jak propojit češtinu, výtvarnou výchovu a základy společenských věd)

Rozhodla jsem se vytvořit soubor textů pro hodiny výtvarné výchovy. Chtěla jsem ve všech předmětech, ve kterých učím (ZSV, ČJ, VV), posunout čtenářskou gramotnost dopředu a líbilo se mi, že za pomoci textů to jde i na střední škole v dějinách umění. Základem je článek novináře Jiřího Peňáse, pochopení kořenů moderní architektury, funkcionalismu jako moderního trendu, kontinuity evropského vývoje architektury, souvislostí společenskovědních.

Cedefop vyhlašuje fotosoutěž pro odborné školy

Soutěž #CedefopPhotoAward nese podtitul Odborné vzdělávání: řekni svůj příběh. Hlásit se do ní mohou až do 15. července skupiny žáků ze všech členských zemí EU. Dva vítězné týmy a jejich učitelé získají výlet do Vídně a účast na listopadové gala večeři s projekcí úspěšných snímků.

MŠMT bude chtít pro příští rok na školství o 30 mld Kč víc. Platy učitelů by se mohly od ledna zvýšit o 10%

Ministerstvo školství bude pro příští rok usilovat o navýšení svého rozpočtu zhruba o 30 miliard korun. Peníze chce využít na změny financování regionálního školství, pro vysoké školy i na růst výdělků. Podle plánu by se od ledna měly zvýšit učitelům platové tarify o deset procent. Novinářům to dnes po jednání tripartity řekl ministr školství v demisi Robert Plaga (za ANO). Informuje ČTK.

Vyjádření společnosti Kalibro k testování Hejného metody a propojení s nakladatelstvím Fraus

Společnost Kalibro Projekt provedla srovnávací testy mezi žáky, kteří se učí matematiku Hejného metodou a těmi, kteří se učí "klasicky". V diskusi na České škole někteří přispěvatelé kritizovali Kalibro za "střet zájmů", protože společnost je propojena s nakladatelstvím Fraus, které vydává učebnice matematiky podle Hejného metody. Požádali jsme o vyjádření ředitele společnosti Kalibro Davida Součka. Přinášíme jeho odpověď:

Čeněk Malík: Maturita? Pocity pokusného morčete

„Každý rok se v maturitních testech objeví nová abnormalita, nová nepochopitelnost a nová záludnost, neboť je nežádoucí, aby maturitou všichni prošli. Nemá nijak reflektovat studentské schopnosti, nemá ukázat na naše vlastnosti, ne! Má vykázat výsledky. Hodně propadlíků, špatná škola, málo propadlíků, dobrá škola. Čím více propadlíků, tím lepší systém, bez ohledu na jeho vnitřní rysy – alespoň podle CERMATu,“ píše maturant Čeněk Malík v blogu na EDUin.cz.

Jiří Zlatuška: Když hlupáci testují školní děti

„Situace, kdy jsou děti podrobovány vyřazovacím zkouškám připravovaným evidentními hlupáky (jak jinak se dívat na selhání CERMATu v situaci chyb odpovídajících češtině z prvního stupně školy nebo neschopnosti jednoduché jazykové vlastnosti očekávané od desetiletých dětí, typu shody přísudku s podmětem, v mateřském jazyce samostatně užívat) má ale zjevné rysy extrémní absurdity. Celostátní testy navíc ve značné míře míře ovlivňují to, co se ve školách musí probírat, a za výběr témat a podoby, ve které se pak musí vyučovat, mohou lidé připravující tyto testy,“ píše děkan Fakulty informatiky na Masarykově univerzitě, bývalý poslanec Jiří Zlatuška na svém blogu.

Pavel Kraemer: Duální vzdělávání je ve Švýcarsku běžné, zájem o maturitu klesá

„Zatímco naše země formoval silný rozvoj průmyslu, hornaté Švýcarsko dosud vykazuje určité archaické rysy. Jedním z nich je, že být řemeslníkem je stále standard. Není to nějaká horší práce, naopak. Švýcaři si manuální práce váží stejně jako vzdělanosti,“ píše Pavel Kraemer pro server Rodiče vítáni.

On-line seminář 9.5.: Inspiromat pro MŠ II

Lektor Michael Novotný připravil webinář Inspiromat pro mateřské školy I, který navazuje na Inspiromat I a je zaměřený na prezentaci environmentálních, pohybových, dramatických a matematických činností v MŠ.

Přírodní vědy nejsou nuda, učí žáky pojízdná laboratoř. Autobus objíždí Česko s chemickými pokusy

Od jara už navštívil řadu mateřských, základních i středních škol po celém Česku autobus, ve kterém si žáci mohou vyzkoušet různé chemické a fyzikální pokusy. Mobilní učebnu nazvanou EDUbus provozuje skupina učitelů. Chtějí žáky i rodiče motivovat k hlubšímu poznávání přírodních a technických věd a na příkladech z každodenního života ukázat, že tyto obory vůbec nejsou nudné. Reportáž přináší Aktuálně.cz.

Čeští středoškoláci závodí v debatování. Získávají schopnost kriticky myslet, formulovat názor a poznat demagoga nebo lháře

Každý rok proběhne v Česku zhruba 500 debatních soutěží, z toho asi 100 v angličtině. Středoškoláci se v nich učí své argumenty opírat o fakta, odhadnout neprůstřelnost vlastních slov i vžít se do kůže někoho, jehož názory jsou diametrálně odlišné. Dávají tak příklad i ostatním, kdy se debata bez zbytečných konfliktů a emocí stává v dnešní mezilidské komunikaci stále vzácnější. Reportáž přináší magazín Hospodářských novin ego!.

Bořivoj Brdička: Paradox mediální výchovy podle Danah Boyd

Danah Boyd nastoluje problém, který mediální výchova, když ne vyvolává, určitě nechtěně zesiluje. Jde o to, že se snaží žáky vést k primární nedůvěře v pravdivost všech informací. Vlastně celý sociálněkonstruktivisticky pojatý vzdělávací proces je založen na zpochybňování předpokladů a hledání odpovědí. Jenže ono je čím dál tím složitější exaktně prokazovat pravdivost sdělení. Tady nejde o vědecká zjištění z oblasti přírodních věd, kde je ověřitelnost přece jen o něco snadnější (i když např. o globálním oteplování dosud kdekdo pochybuje). Jde o fakta historická, politická, o reklamu apod.

Pavlína Hublová: Zvířata kolem nás aneb Vyhledej, naměř, prezentuj

Jako motivaci využijeme články v čítance o zvířatech v různých podnebných pásmech. Pokud tuto možnost nemáme, můžeme začít prací s atlasem světa – konkrétně s mapou přírodních společenství. Cílem je vyjmenovat typická zvířata v jednotlivých podnebných pásmech. Následně žáci utvoří dvojice a zvolí si zvíře, které je zajímá a se kterým budou pracovat. Navazuje návštěva školní knihovny…

Stanovisko Společnosti učitelů ČJL k úloze 27 z letošního maturitního didaktického testu

Karel Lippmann v diskusi na České škole napsal: “Např. úloha 27 požaduje jednoznačnou odpověď na tuto otázku: "Ve kterém z následujících slov má předpona pře- stejný význam jako ve slově přechytračit? (Posuzované slovo se vyskytuje v úseku výchozího textu musí nejen přechytračit knížepána.)" Žák má na výběr: A) přenechat, B) přehlasovat, C) přestřihnout, D) přeslechnout. Autor úlohy si vůbec neuvědomuje, že v žádném z pěti srovnávaných slov nemůže mít předpona pře- stejný význam, protože uvedená slovesa mají význam velmi různý, a ten zpětně modifikuje i význam předpony.“ Na základě dotazu Janka Wagnera zaujala k úloze stanovisko Společnost učitelů českého jazyka a literatury:

Jaroslav Jirásko: Prázdniny v Česku: Krátké, státem určené, špatně rozvrstvené. Neměly by je plánovat samy školy?

„Počet prázdninových dnů i jejich období jsou v naší zeměpisné šířce tradičně řízeny shora. Bere se tak nějak automaticky, že stát rozhoduje o druhu, délce a termínu prázdnin… Jejich největší problém je to, že jsou špatně rozvrstvené během školního roku,“ píše Jaroslav Jirásko pro server Rodiče vítáni. A navrhuje překvapivou věc: nebylo by lepší, aby prázdniny neplánoval stát, nýbrž samy školy?

Petra Dočkalová: Jak mohu pracovat s informacemi v souvislosti s cílem učení

Učit se učit, myslet, uvědomit si, jak uspořádávám informace a jak s nimi mohu pracovat v souvislosti s cílem učení. Svět se vyvíjí, mění se i role učitele. Děti a studenti by již neměli chodit do školy pouze s cílem získat informace (ty si mohou najít, vyhledat). Co je ale důležité, aby učitel, průvodce, zprostředkovatel vedl žáky, studenty tak, aby věděli, jak je možné informace vyhledat, jaké zdroje jsou, jak s informacemi pracovat, jak si je uspořádat, jak je ověřovat, rozporovat, kriticky hodnotit.

GDPR - otázky a odpovědi

V souvislosti s evropským nařízením o ochraně osobních údajů, které začíná platit od 25. května 2018, připravilo MŠMT souhrn nejčastějších otázek a odpovědí, se kterými se na ministerstvo školy obrací.

První ročník ceny pro inspirativní pedagogy jde do finále. Deset pedagogů a pedagožek nyní musí ukázat, co umí

Do finále ceny GTP se probojovalo 10 kandidátů, kteří získali od hodnotitelů největší bodové hodnocení. Během května navštíví všechny finalisty v místech jejich působiště odborná porota, která ohodnotí jejich práci při hodinách. Vítěz letošního ročníku GTPCR bude vyhlášen 14. června.

Děti vzdělávané Hejného metodou lépe pochopí problém a mají lepší výsledky, ukázal průzkum na více než 160 školách

Anonymní srovnávací testy v rámci průzkumu společnosti Kalibro Projekt řešili školáci na 168 základních školách po celé České republice. Výsledky šetření mají Hospodářské noviny k dispozici. Týkají se celkem 244 tříd, z toho 33 tříd učí podle Hejného a 211 ne. "Z výsledků plyne, že žáci vzdělávaní Hejného metodou dosáhli v těchto testech spíše lepších výsledků než jejich spolužáci. Dohady o údajném ohrožení výuky matematiky Hejného metodou se nepotvrdily," řekl David Souček ze společnosti Kalibro, která provádí testování na školách už od roku 1995. Kromě výsledků v testech byly v rámci šetření sledovány i další parametry žáků, tříd a škol, jako třeba průměrný prospěch, vzdělání rodičů a velikost sídla školy.

Robert Čapek: Učitelé používají zoufale málo metod

„Především na druhém stupni a středních školách kraluje frontální výuka, tedy výklad, řízená diskuse a nějaká ta práce s učebnicí. Učitelé používají zoufale málo metod a aktivit. Jen pro představu – ve své knize Moderní didaktika uvádím přes dvě stovky metod, ale pak se zeptám žáka ve škole, zda od začátku školního roku zažil tu nejtriviálnější z nich – skupinovou práci. Odpoví, že ne. V žádném předmětu. To se pak nelze divit, že místo zajímavé činnosti, kterou učitel žákům neposkytuje, se objevuje nuda, nespolupracující chování a nekázeň,“ říká Robert Čapek v rozhovoru pro MF DNES.

Dana Moree: Inkluze je systém v ne-systému. Bylo by třeba vydiskutovat směřování celého vzdělávacího systému.

Nový kvalitativní výzkum „Systém v ne-systému aneb inkluze rok poté“, jehož autorka je Dana Moree z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, zkoumal změny ve školách, jež mají dlouhodobou zkušenost s inkluzivním vzděláváním. Vyplývá z něj, že představitelé zkoumaných institucí vnímají inkluzivní opatření pozitivně, a to hned v několika rovinách. Projasnily se toky financí, podpora společného vzdělávání je nyní jednoznačná, a posilují se role učitelů, asistentů a pracovníků školských poradenských zařízení. Jednotliví aktéři spolu více a efektivněji komunikují a podpora je zaměřena přímo na dítě. Po roce s inkluzí je patrná i větší spolupráce mezi školami, dalšími institucemi a nestátními neziskovými organizacemi.

Vztah deprese a vzdělání, nejběžněji používané testy a další témata v novém Přehledu zahraničních zajímavostí ČŠI

„Z vyhodnocení rozsáhlých statistických dat, získaných v zemích OECD, zcela zřetelně vyplývá, že existuje velmi významný vztah mezi dosaženým vzděláním a sklonem k depresivním stavům jedinců. Takřka ve všech sledovaných společenstvích byl zaznamenán častější výskyt depresí u jedinců s nižším vzděláním, než je tomu naopak u osob se vzděláním vyšším... Vzhledem k tomu, že předpoklady vzniku depresí jakožto duševnímu onemocnění mají svůj počátek v dětství nebo v dospívání, měli by být závěry uvedené studie využívány jako součást argumentace žákům a studentům pro zvýšení jejich motivace k dokončení jednotlivých vzdělávacích stupňů a úspěšný přechod do pracovního procesu,“ cituje nový Přehled informací a zajímavostí ze zahraničí studii ze sborníku Education in Focus 60.

Zdeněk Sotolář: O maturitě mluvme, ale také o maturitě přemýšlejme

Maturita - především ta státní - je už léta sezónním šlágrem. Vracejí se k ní hojné blogy, články a vyostřené webové diskuse. Sledujeme přetahování zastánců a odpůrců státní maturity. Ale stále se neumíme podívat dál. Za horizont.

Genderiáda - soutěž o nejlepší středoškolskou práci na téma rovnosti žen a mužů

Genderiáda představuje příležitost, jak se vyjádřit k (ne)rovnosti žen a mužů. Středoškoláci a středoškolačky mají možnost ukázat, jak se dívají na témata jako domácí násilí, sexismus v reklamě nebo platová nerovnost.

Inventura předsudků: Známost a přátelství vedou k celkově pozitivnějším postojům k Romům i cizincům

„Nedostatek kontaktů se skupinami „jiných“ je typický pro větší část české majority i po téměř 30 letech od pádu železné opony. V českém prostředí nemáme k dispozici mnoho výzkumů, na nichž by se dala kontaktní teorie detailněji ověřovat, zkusili jsme to tedy alespoň pomocí odpovědí na otázky o existenci nebo neexistenci přátelství či známosti s někým z „jiné“ skupiny. Zaměřili jsme se vlastně na dvě skupiny „jiných“: Romy a cizince. Známost či přátelství s Romy deklaruje dlouhodobě jedna pětina české společnosti a tento podíl se nijak viditelně nemění,“ píšou autoři knihy Inventura předsudků v textu pro časopis Vesmír.

Na platy učitelů by v příštích letech mohlo jít méně peněz, než kolik slibovala vláda

Na platy učitelů by v příštích letech mohlo jít méně peněz, než kolik slibovala vláda. Vyplývá to z rozpočtové strategie sektoru veřejných financí, kterou tento týden schválil kabinet v demisi. Kraje by podle ní měly od ministerstva školství dostat 11,5 miliardy Kč navíc na reformu financování škol, s dalším navyšováním jejich rozpočtu ale už materiál nepočítá. Ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO) přitom avizoval, že bude chtít do roku 2021 vyjednat zhruba 36,5 miliardy Kč navíc na růst ohodnocení školských pracovníků. Rozpočtový výhled by měla příští týden projednat tripartita. Informuje ČTK.

Michal Zlatkovský: Václav Klaus mladší a továrna na manipulace

„Klausovy hojně sdílené články se především strefují do nálady těch, kteří se cítí ohroženi aktuálními strašáky pravicových populistů - od „neomarxismu“ přes politickou korektnost po uprchlíky a inkluzi - a s poctivou argumentací si autor obvykle hlavu neláme. Jeho aktuální komentář, stížnost na smazání příspěvku z Klausovy facebookové stránky Velký bratr tě sleduje, ovšem ignoruje fakta a manipuluje takřka nepřekonatelně,“ píše Michal Zlatkovský pro iRozhlas.cz.

Margit Slimáková: Ministr Vojtěch v skrytu chystá návrat škodlivých potravin do škol

„Školy jsou vzdělávací organizace a po většinu své existence neprodávaly potraviny. Po sametové revoluci potravinářský průmysl zneužil neexistující regulace a rozšířil svůj trh i na školáky. V některých školách se v rámci nejrůznějších automatů a bufetů začaly nabízet potravinářské produkty. Podle nezávislého průzkumu České školní inspekce bylo až 86 procent nabídky prodeje automatů a bufetů škol nezdravých. Na problém zareagovala ministerstva školství a zdravotnictví návrhem tak zvané pamlskové vyhlášky, která reflektuje doporučení Světové zdravotnické organizace pro výživu dětí,“ píše Margit Slimáková v Deníku referendum.

Tolerovaná šikana a útěky. O žlutický výchovný ústav se zajímá policie

Šikana mezi dětmi, její tolerování ze strany vedení, nedostatečná spolupráce pedagogických pracovníků nebo nezvládání výchovných problémů. Taková byla v minulých letech běžná praxe ve výchovném ústavu a dětském domově ve Žluticích na Karlovarsku. Potvrzují to bývalí zaměstnanci i Česká školní inspekce. Česká školní inspekce dokonce v polovině minulého roku došla k názoru, že žlutické zařízení není bezpečným místem pro výchovu a vzdělávání dětí. Dění v ústavu nyní prošetřuje i policie. Reportáž přináší iDNES.cz.

Vrcholem letošního ročníku ZUŠ Open bude celodenní program ZUŠek v Senátu

V rámci celostátní akce ZUŠ Open a v rámci oslav 100 let republiky budou moci Pražané i návštěvníci města zažít celodenní kulturní program ve Valdštejnské zahradě Senátu Parlamentu ČR zakončený slavnostním večerním koncertem. Během odpoledne vystoupí v Sala Terrena Valdštejnského zámku a na improvizovaných pódiích v prostředí zahrady ty nejúspěšnější hudební soubory, sbory, taneční i divadelní skupiny ze všech krajů ČR, aby se při této výjimečné příležitosti představily tím nejlepším ze svého repertoáru. Nebudou chybět tvůrčí dílny pro děti i dospělé.

Michal Komárek: Testují přijímačky, zda se dítě hodí ke studiu na střední škole? Jsou testy „přímým útokem na vzdělání“?

Novinářka se ptá bývalé ministryně školství: „Jsou jednotné přijímačky opravdu dobře nastavený systém, jak děti testovat, jestli se hodí nebo nehodí ke studiu na střední škole?“ Bývalá ministryně: „Pozor! To není o tom, abychom děti testovali, jestli se hodí na školu.“ Není to vtip. Je to pasáž ze skutečného rozhovoru mezi Světlanou Witovskou a Kateřinou Valachovou a stojí za to se kvůli tomu vrátit k otázce smyslu jednotných přijímaček. A testů jako takových.

Kateřina Valachová v Interwiev ČT: Za inkluzí stojím. Volby nám neprohrála

„Co se týká společného vzdělávání, tak zatím, abychom na každé dítě nahlíželi tak, že je jedno, kde se vzdělává, jestli je to malotřídka, velká škola v Praze, běžná škola, speciální škola… zatím si stojím. Taky jsem si vědoma toho, že změny, které probíhají v poslední době v českém školství, byť si myslím férově, že byly nutné, museli jsme k nim přistoupit, přišly až příliš pozdě, a tak jsou velice náročné. Jak pro školy, tak pro učitele. A samozřejmě v té náročnosti si zaslouží zlepšení podmínek. Mimo jiné ohodnocení včetně platu,“ říká bývalá ministryně školství a poslankyně Kateřina Valachová v Interwiev ČT. V rozhovoru mluví o inkluzi, chybě v přijímačkách na osmiletá gymnázia, Cermatu, státní maturitě, smyslu jednotných přijímaček nebo byznysu s přípravou na ně.

Jiří Lukáš: O maturitní češtině (Proč? Jaký to má smysl?)

Jaký byl letošní maturitní test z češtiny? Jaký by byl ideální student maturitního oboru, kdybychom ho měli charakterizovat na základě toho, co se od něj očekává v maturitním testu z českého jazyka a literatury?

Tomáš Feřtek: S Cermatem na tripu. Testy státní maturity z češtiny zmutovaly v bizarní zkoušku

„Následující text čtěte pozorně, nebude to snadné. Takže: Rumcajs je vlastně jakýmsi večerníčkovským obrazem babičky z Babičky: jako ona žila ve světě, on žil ve městě, a tudíž ví, proč tam již žít nemá. O to víc pak může vnášet řád do Řáholce, stejně jako babička vnesla řád na Staré bělidlo. A teď se prosím, vážený čtenáři, rozhodni, zda záměrem autora této ukázky bylo doplnit svou interpretaci rumcajsovského seriálu, či jen rekapituluje jeho obsah, případně uvádí zdroje inspirace známého díla Boženy Němcové. Nebo že by spíše polemizoval s tradičním výkladem Babičky? Jen jedna z těchto možností je správná,“ píše k maturitnímu testu Tomáš Feřtek pro Respekt.cz..

Páťáci dostali obdobnou úlohu jako maturanti, ale těžší a bez nápovědy

Ředitel gymnázia a senátor Jiří Růžička si všiml toho, že maturanti dostali v didaktickém testu z českého jazyka otázku s podobným zadáním jako před nimi žáci pátých tříd u přijímaček na víceletá gymnázia. Páťáci ale na rozdíl od starších studentů nedostali žádnou nápovědu. Informuje iDNES.cz.

Puberťákům chybí kritické myšlení, místo mediální gramotnosti řeší školství záhonky, říká spoluautor knihy o fake news

Mladí lidé nezkoumají zdroje informací, pokud kamarád nasdílí něco na Facebook, berou to jako zprávu, tvrdí politolog Miloš Gregor. Je spoluautorem Nejlepší knihy o fake news, dezinformacích a manipulacích a s projektem Zvol si info objíždí tuzemské školy a vysvětluje žákům, jak na internetu poznat zavádějící zprávy. Senioři zase mají problém s technickou gramotností. Každý ale podle Gregora rád čerpá informace, které potvrzují jeho vidění světa. Jako velký problém vidím přístup politické reprezentace, my děláme něco, co by mělo být součástí vzdělávacího systému, dodává. Rozhovor přináší DVTV.

Čeští studenti se opět účastní celosvětové vědecké soutěže

Od 13. do 18. května 2018 se v Pittsburghu,  Pennsylvánie, USA koná 69. ročník nejprestižnější celosvětové soutěže odborných či vědeckých projektů žáků do 20 let INTEL ISEF (Intel International Science and Engineering Fair). Do Pittsburghu v neděli 13. května odlétají tři čeští autoři odborných prací, kteří zvítězili na celostátní přehlídce Středoškolské odborné činnosti (SOČ) pořádané Národním institutem pro další vzdělávání (NIDV) v červnu 2017 v Boskovicích.

Michal Komárek: Fotbalový trenér chce školám ubrat hodinu češtiny. V rámci projektu placeného MŠMT

Minimálně na první pohled to vypadá jako nehoráznost: Antonín Plachý, spoluautor projektu Hodina pohybu navíc, říká, že další hodinu pro tělocvik v rozvrhu základních škol je možno najít vcelku snadno. Vzal by ji češtině. „Není přece už doba národního obrození! Česky mluví 10 milionů lidí, ale konkurence je v miliardách.“ A s tou konkurencí se zřejmě vyrovnáme hodinou pohybu navíc. Myslí si bývalý fotbalista a trenér, který má na starosti trenérsko-metodický úsek v tak seriózní a úctyhodné organizaci, jakou je Fotbalová asociace České republiky.

Antonín Plachý: Hodina tělocviku navíc? Uberme ji češtině

„Nedávno se řešila branná výchova. Proč ne, první pomoc je důležitá, ale asi to nebude předmět, který by se měl učit osm let, že? Z mého pohledu je nasnadě varianta ubrat hodiny českého jazyka. Děti se při nich mluvit a používat češtinu stejně nenaučí, naopak se ji spíš naučí se všemi těmi větnými rozbory nesnášet,“ vysvětluje v rozhovoru pro magazín Rodina DNES spolutvůrce projektu Hodina pohybu navíc Antonín Plachý, kde vzít novou dotaci pro tělocvik. Projekt vysvětluje spolu s kolegou Jaroslavem Teplanem.

Veronika Valíková: Jaký byl maturitní test z češtiny? Žádnou úlohu nepovažuji za vysloveně nekorektní

Maturanti mají za sebou didaktický test z českého jazyka. Letošní byl podle Veroniky Valíkové ze Společnosti učitelů českého jazyka a literatury relativně korektní a neobjevily se v něm náročnější pojmy, které by nebyly vysvětleny. Texty byly poměrně stravitelné, studenti v nich ovšem museli více hledat, píše Valíková ve své podrobné analýze pro iDNES.cz.

Tomáš Feřtek: Nejlepší by bylo jednotné přijímačky zrušit

„Celkově to byl špatný nápad a navíc zkoušky ani neplní, co podle těch, kdo je prosadil, měly. Je to typický příklad opatření, které prakticky ničemu nepomůže a mnohému uškodí. Politici a část pedagogické veřejnosti usilovala o jejich zavedení proto, aby se zvýšila úroveň studentů, kteří volí maturitní studium. Lidé z průmyslu si od toho zase slibovali více žáků na učňovských a technických oborech. Ostatně přijímačky prolobovali v parlamentu právě zástupci průmyslu přes tehdejšího ministra školství Chládka. V parlamentu to prošlo bez větších problémů, protože existovalo cosi jako společenská objednávka takové zkoušky mít,“ říká v rozhovoru pro server Rodiče vítáni Tomáš Feřtek.

MŠMT podpoří učitele na pedagogických fakultách téměř 100 miliony korun. Reaguje tak na nedostatek učitelů

Devadesáti pěti miliony korun podpoří letos ministerstvo školství akademické pracovníky na pedagogických fakultách veřejných vysokých škol. Tato podpora je určena jak na zlepšení jejich mzdových podmínek, tak na zkvalitnění pracovních podmínek, nebo také na motivaci k zapojení do výzkumných činností a při výchově budoucích pedagogů.

Školy s obědy zdarma váhají, spousta dětí z chudých rodin dál hladoví

Přes pět set dětí v Brně dostává obědy zdarma. Jejich rodiny jsou tak chudé, že jim je nemůžou platit. Další stovky dětí ale dál hladoví, přestože školy můžou využít dotace od ministerstva i neziskových organizací. Ačkoli zájem o zapojení do projektů v posledních letech roste, letos se z dvou stovek brněnských základních škol a školek zapojila necelá desetina. Reportáž přináší iDNES.cz.

Lucie Zormanová: Primární vzdělávání v evropských zemích

V současné době zaznamenáváme i u nás debatu o nejvhodnějším věku započetí povinné školní docházky (např. návrh ministra školství Marcela Chládka v roce 2013). Tato debata je aktuální i vzhledem k vysokému počtu odkladů školní docházky. Ve školním roce 2015/2016 mělo odklad 19,5 procenta dětí. Dalším tématem, které je často diskutované, je délka primárního vzdělávání, což je otázka, která byla v minulosti často diskutována a řešena i v České republice. Jen si připomeňme měnící se délku primárního vzdělávání ze 4 na 5 let a opět z 5 let na 4.

Praha bojuje se sociálním vyloučením - podporuje účast žáků z chudých rodin na školních akcích

S cílem předcházet sociálnímu vyloučení ve třídních kolektivech prosadila před dvěma lety radní pro oblast školství Irena Ropková zřízení grantového programu, který je zaměřen na podporu žáků z nízkopříjmových rodin. Pro tyto rodiny představují náklady spojené s účastí jejich dítěte na školních akcích často nezvladatelný zásah do rozpočtu domácností. Pro letošní rok pražští radní odsouhlasili vyhlášení druhého kola přijímání žádostí o finanční dotaci, které trvá od 18. do 29. června tohoto roku.

Radek Sárközi k plánu MŠMT na zvýšení počtu učitelů: Hrozí spíš navýšení přímé pedagogické činnosti o 10%

Ministerstvo školství plánuje, že během tří let se podaří zvýšit počet učitelů v regionálním školství o cca 10%, tedy o zhruba 9 300. Česká škola se obrátila na učitele i teoretiky s anketními otázkami:
1) Považujete ten plán za realistický?
2) Co by se muselo stát, aby se naplnil?
3) Potřebuje české školství takové navýšení počtu učitelů?
Odpovídá prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi

Marek Adler k plánu MŠMT na zvýšení počtu učitelů: Co by se muselo stát, aby se plán naplnil? Zázrak.

Ministerstvo školství plánuje, že během tří let se podaří zvýšit počet učitelů v regionálním školství o cca 10%, tedy o zhruba 9 300. Česká škola se obrátila na učitele i teoretiky s anketními otázkami:
1) Považujete ten plán za realistický?
2) Co by se muselo stát, aby se naplnil?
3) Potřebuje české školství takové navýšení počtu učitelů? Odpovídá učitel základní školy Marek Adler, který se tématem nedostatku učitelů zabývá.

Ředitel Cermatu Jiří Zíka: Státní maturita a přijímací zkoušky jsou jako moje dítě. Jsem připraven zůstat, jak dlouho to půjde

„Víte, těžko se opouští dítě, které máte. Pro mě je Cermat a státní maturita a přijímací zkoušky jako moje dítě. Já jsem tomu věnoval hodně moc času a bude záležet na jiných, ne na mě. Pro mě je to životní cíl, obrovská náplň života a pokud někdo rozhodne, že nejsem ten pravý, tak samozřejmě to přijmu, ale jsem připraven to vykonávat co nejlépe, jak dlouho to půjde,“ říká ředitel Cermatu Jiří Zíka v rozhovoru pro Radiožurnál. Rozhovor se vrací i k chybě v přijímacím testu na osmiletá gymnázia.

Ministerstvo školství: Gymnázia přijmou dva žáky s původně chybnou odpovědí

Na osmiletá gymnázia budou přijati dva studenti, kteří u jednotných přijímacích zkoušek zaškrtli původně chybnou odpověď. Ministerstvo školství už obdrželo informace o výsledcích testování i z posledních čtyř škol, a počet dodatečně přijatých se tak proti dosavadním zjištěním už nenavýší. Informuje ČTK.

Navrhujeme čtyři opatření, která pomohou zvýšit uživatelský komfort i věrohodnost přijímaček a státní maturity

Chybné a problematické úlohy v letošních jednotných přijímacích testech ukázaly nutnost přijmout opatření, která by snížila riziko, že se podobná pochybení budou opakovat. EDUin ve spolupráci s iniciativou Maturitní data – odtajněno proto navrhuje některá z nich.

Oldřich Botlík: Jak si „nabjehnout“ na vidle. Plošné zkoušky škodí. Jejich autoři mají možná dobré úmysly – ty ale nestačí

„Přijímací test 2. kola pro páťáky obsahoval úlohu 12: Které z následujících slov obsahuje kořen skládající se ze čtyř hlásek? A) objevili, B) zabručel, C) rozběhla, D) nevydržela. Cermat, tedy organizátor testování, označil za správnou odpověď možnost B (bruč) a rozeslal výsledky testu školám. Potom jim jeho ředitel Jiří Zíka napsal, že úspěšnost žáků se bude ještě přepočítávat, neboť správná je rovněž položka C(bjeh). Světlou stránkou průšvihu je, že kvůli němu snad konečně dojde i k řešení dalších nedostatků jednotných přijímacích zkoušek a státní maturity, možná závažnějších. Ministr školství už oznámil, že bude „důrazně požadovat nejen prošetření, jak mohlo k takové systémové chybě dojít, ale i nápravu celé situace“,“ píše Oldřich Botlík v Lidových novinách.

Stát pošle školkám dvě miliardy, chce posílit péči o děti

Učitelky v mateřských školách budou mít více času na individuální péči o děti. Minimálně dvě a půl hodiny denně budou ve třídě učit ve dvou. Stát chce podle zjištění Hospodářských novin od ledna příštího roku školkám přidat více než dvě miliardy korun na takzvané překryvy. Jde o část dne, kdy jsou učitelky z ranní a odpolední směny ve třídě obě současně.

Michal Komárek: Může české školství přežít aktivity svých ministrů? Ve zdraví jen velmi těžko…

Robert Plaga se vyjádřil, že by chtěl znovu otevřít téma povinné maturity z matematiky... Můžeme se tady stokrát bavit o tom, kde brát pozitivní příklady ze zahraničí. Probírat jednotlivě, jak lépe provést inkluzi, pojmout maturity, přijímačky, testy, inspekci, volbu ředitelů, spolupráci škol, přípravu učitelů… Bude to ale stokrát znovu zbytečné, pokud se čeští politici, zejména ministři školství budou chovat jako smyslů zbavení. Pokud se budou zákony podstatně ovlivňující podobu školství měnit vždy během několika let. Pokud bude chybět to, co funguje tam, kde má smysl hledat inspiraci: Stabilní dlouhodobá vzdělávací politika, vize.

Ministr školství Robert Plaga: Pokud zůstanu ve funkci otevřu téma povinné maturity z matematiky. Není to řešení

Vláda s důvěrou a křeslo ministra školství pro Roberta Plagu bude kromě jiného znamenat, že se znovu otevře debata o povinné maturitě z matematiky. Podle šéfa resortu minulá vláda rozhodla ne-uváženě, když tuto zkoušku zavedla jako plošnou téměř pro všechny typy středních škol. Úvahu o revizi zákona Robert Plaga vůbec poprvé zmínil v rozhovoru s Deníkem.

Miroslav Hřebecký k plánu MŠMT na zvýšení počtu učitelů: Sny se mají plnit…o Vánocích!

Ministerstvo školství plánuje, že během tří let se podaří zvýšit počet učitelů v regionálním školství o cca 10%, tedy o zhruba 9 300. Česká škola se obrátila na učitele i teoretiky s anketními otázkami:
1) Považujete ten plán za realistický?
2) Co by se muselo stát, aby se naplnil?
3) Potřebuje české školství takové navýšení počtu učitelů?
Odpovídá dlouholetý ředitel základní i střední školy, nyní programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký.

Petra Mazancová k plánu MŠMT na zvýšení počtu učitelů: Nejde jen o navýšení počtu učitelů, ale i zajištění kvality výuky

Ministerstvo školství plánuje, že během tří let se podaří zvýšit počet učitelů v regionálním školství o cca 10%, tedy o zhruba 9 300. Česká škola se obrátila na učitele i teoretiky s anketními otázkami:
1) Považujete ten plán za realistický?
2) Co by se muselo stát, aby se naplnil?
3) Potřebuje české školství takové navýšení počtu učitelů?
Odpovídá učitelka na střední škole a předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová.