"Jestli se nemýlím, tak polovina maturantů, kteří si zatím dobrovolně vybrali matematiku, bude mít čtyřku nebo pětku," říká senátor a ředitel Keplerova gymnázia Jiří Růžička. "Nechci být posel špatných zpráv, ale z percentilu se dá usoudit, jaká je dosavadní úspěšnost letošních maturantů. Podle percentilu usuzuji, že 27 procent maturantů napsalo test z matematiky na nedostatečnou! A dalších 23 procent na dostatečnou,“ napsal Růžička na Facebooku. Není tam žádný extrém, maturity dopadly podobně jako loni, oponuje šéf Cermatu Jiří Zíka. Informuje Aktuálně.cz.
 |
| Jiří Růžička (senat.cz) |
Studenti s výsledkem didaktických testů dostávají i informaci o tom, v jakém se umístili percentilu, tedy kolik lidí je horších a lepších, než jsou oni. "To je děs a nedivím se, že to zatím nikdo oficiálně neoznámil," dodal Růžička.
"Je to špatná úvaha. Maturity dopadly srovnatelně s loňským rokem. Není tam žádný extrém," odpověděl Aktuálně.cz ředitel Cermatu Zíka. Ministerstvo školství a Cermat podle něj zveřejní podrobnější informace o tom, jak dopadly maturity, v příštích dnech. Podle mluvčí ministerstva Jarmily Balážové pravděpodobně v pondělí.
Loni napoprvé nezvládlo maturitu z matematiky 21,7 procenta studentů. Zíka připomněl, že se výsledky už několik let příliš nemění, s tím, že loni v matematice uspělo o 1,5 procentního bodu víc studentů než předloni.
Ředitelé gymnázií se dlouhodobě shodují, že špatné výsledky v matematice, na níž každoročně ztroskotá nejvíce studentů, ovlivňují osnovy i způsob výuky matematiky, školy se rovněž potýkají s nedostatkem kvalifikovaných matikářů. Vliv na výsledek má podle Růžičky ale i samotný maturitní test, který mu spíše připomíná "dostihovou dráhu".
"Letošní test byl na 105 minut, měl 15 stránek textu a asi 39 otázek, i když tam byly docela chytré příklady. Studenti ale jedou jako fretky," kritizuje testy senátor s tím, že na výpočty by měli dostat čas.
Celý text naleznete zde
5 komentářů:
"Ředitelé gymnázií se dlouhodobě shodují, že špatné výsledky v matematice, na níž každoročně ztroskotá nejvíce studentů, ovlivňují osnovy i způsob výuky matematiky, školy se rovněž potýkají s nedostatkem kvalifikovaných matikářů."
A kdo ovlivnuje zpusob vyuky matematiky? Na co tam ti reditele jsou? Zvlast ti, co tak radi mluvi do novin?
A k tem osnovam - co a jak tam ovlivnuje uspesnost? Jako nejak poprehazovat? Co a s cim?
Některé úlohy je potřeba promyslet. A proto jim nato nedáme čas. Pak to bude skutečně objektivní.
Zároveň úspěšnost ovlivňuje nastavení testu. Test z jazyků je z hlediska statistiky nastaven mnohem mírněji / pravděpodobnost náhodného zvolení správné odpovědi/. Pokud by test z jazyků měl nastavenou laťku správně cca 60%. Úspěšnost by byla stejná jako u matematiky.
Nebo s nimi víc učitelé nacvičují testy.
Já nevidím problém v tom, kolik procent udělalo a kolik ne. Já vidím problém ve srovnávacím záměru maturitních testů.
Pokud testy ověřují nějakou dovednost, tak se může stát, že ji umí všichni nebo taky nikdo. Pokud napíšu písemku na rovnice a všichni mají 4 nebo 5, tak to znamená, že to neumí. Pokud mají všichni 1 nebo 2 pak to všichni umí. Pokud tam mám celé spektrum, tak to někteří umí a jiní ne. To je všechno. Proč to umí nebo neumí je jiná otázka. A vyžaduje jiný způsob zjišťování.
Dvouúrovňová maturita je úplný nesmysl. Bude to stát víc peněz a bude ještě větší šance k chybám. Napřed se musí ministerstvo rozhodnout, co je vlastně maturita. Zatím si to každý vykládá po svém. Někdo ji chce jako završení gymnaziálního(všeobecného) vzdělávní, někdo ji chce jako přijímačky na VŠ, a někdo jako záruku minimální intelektuální úrovně středoškoláka. Všichni by chtěli, aby pokrývala všechny tyto funkce. A je z toho Kocourkov.
Toto je chyba politiků, kteří nejsou ani po tolika letech diskuzí schopni rozhodnout.
Ale ať rozhodnou jakkoli, není dnešní maturant srovnatelný s maturantem před 20 a více lety. Bylo by rozumné název maturita opustit.
Okomentovat