Školství Británie je posedlé žebříčky, a všechny to stresuje, říká student pedagogiky v Londýně

„Špatný učitel je ten, kdo neumí uchopit výuku pedagogicky profesionálně, špatné výsledky pak hází na studenty a tím je často od učení odradí. O příčinách takového stavu se můžeme bavit: objem práce, nedostatek podpory a motivace vedoucí k vyhoření, je to samozřejmě také o penězích,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny Štěpán Kment, bývalý předseda České středoškolské unie Štěpán Kment v současnosti v současnosti student teoretické pedagogiky na londýnské univerzitě a analytik informačního centra o vzdělávání EDUin.

Autista nahlásil šikanu. Učitel místo pomoci nechal sepsat seznam jeho chyb

Když desetiletý britský chlapec trpící lehčí formou autismu oznámil svému učiteli, že ho jeho spolužáci šikanují, očekával u pedagoga zastání. Ten ale vyzval ostatní studenty, aby vytvořili seznam důvodů, proč nemají chlapce rádi. Postižený žák poté musel své špatné vlastnosti napsat na plakát a vyvěsit ho v učebně. Informuje iDNES.

Jaroslav Jirásko o zkušenosti z Londýna: Na vlastní oči jsem viděl fungující inkluzi s maximální podporou žáků

„Učitelské povolání je ve Velké Británii stále poměrně prestižní. Učitelský plat ve výši 29 000 liber ročně řadí učitele mezi skupinu s příjmem nad britským průměrem. Nároky na učitele jsou podobné jako u nás, musí mít univerzitní vzdělání s potřebnou kvalifikací. Pracovní doba učitele je oficiálně 35 hodin týdně, z toho 20 hodin přímé výuky, ale ve skutečnosti učitelé pracují 50 – 60 hodin týdně, protože kromě příprav na hodiny a dalších činností, které zná i český učitel, daleko častěji komunikují s rodiči (především na individuálních schůzkách), a je od nich vyžadována pravidelná reflektivní činnost, mnoho analýz a dotazníků a náročné celoživotní vzdělávání,“ píše ředitel základní školy Jaroslav Jirásko o své stáži v Londýně pro magazín Rodiče vítáni.

Oxfordská univerzita zveřejnila, na co se ptá uchazečů při přijímacích pohovorech

Jak posloucháte hudbu, popište tento kámen či co historici nemohou vědět o minulosti, to jsou některé z možných otázek na přijímacích pohovorech. Jak popisuje online vydání deníku The Guardian, důležitější, než problém vyřešit rychle, je to, aby uchazeč ukázal, jak informace využívá a analyzuje. Informuje blog Pro vzdělávání.

Británie si posvítila na soukromé školy. Zločinci přes ně perou špinavé peníze

Každý rok ve Velké Británii vyperou zločinci zhruba 90 miliard „špinavých“ liber. Část z nich proteče přes britské soukromé střední školy. Upozornil na to britský Národní kriminální úřad (NCA) spolu s Transparency International. Podle vedení organizace pro boj s korupcí kriminálníci skrze soukromé školy nejenže perou peníze, ale vytváří pro své potomky pevné zázemí, ke kterému se váže i respekt společnosti. Informuje Seznam Zprávy.

„Gymnázia jsou školy pro menšinu“: Nápad vrátit do britského vzdělávacího systému víceletá gymnázia narazil na kritiku

Brzy poté, co Tereza May stanula v čele konzervativní britské vlády, přišla s nápadem vrátit do státního vzdělávacího systému víceletá gymnázia, u kterých byl před dvaceti lety vyhlášen stop stav. Podle svých slov tak chce nabídnout výběrové akademické vzdělání i talentovaným dětem z méně majetných rodin, které si nemohou dovolit platit za soukromé školy, kam chodí kolem 7 % dětí těch nejbohatších. Její návrh vzbudil polemickou bouři. Reportáž přináší magazín Rodiče vítáni.

Britský ministr chce zakázat mobily ve školách. Ať děti radši žijí v reálném světě, vyzývá

Britské školy by měly úplně zakázat dětem používání mobilních telefonů, neboť neprospívá rozvoji jejich osobností ani školním výsledkům. Navrhl to ministr kultury Matt Hancock, podle něhož by vláda měla rovněž přijít s právními úpravami zvyšujícími bezpečí on-line komunikace dětí a mládeže. Navrhovaný zákaz mobilů podpořila v deníku The Daily Telegraph skupina poslanců vládních konzervativců. Informuje ČTK.

Jiří Hošek: Český pohled na britské školství: Něco mezi romantikou Harryho Pottera a hladovými dětmi

Škola ve Spojeném království v 21. století je místo, kde se děti v útlém věku přirozeným způsobem učí být laskavé a tolerantní vůči sobě navzájem, vůči ostatním rasám či náboženstvím, ale současně je britské školství třeba taky nelítostný filtr, který už ve dvanácti letech de facto předurčí celý další osud jedince. Když se do britské školy dostane český žák, bude nejspíš bojovat s politickou korektností a vysokými nároky na docházku.

Barbora Zavadilová: Jak učinit vzdělávání učitelů praktičtějším? Cambridge vs. česká pedagogická fakulta

„V českém prostředí probíhají debaty o adekvátnosti současné podoby vzdělávání učitelů a pedagogické fakulty jsou kritizovány za nedostatek praxe a nereflektování potřeb škol. Nejedna organizace zabývající se vzděláváním učitelů se pro inspiraci dívá do západních zemí. V tomto článku bych ráda nabídla prostor k zamyšlení nad odlišnými přístupy k přípravě pedagogů na příkladu britského učitelského výcviku,“ píše Barbora Zavadilová v květnovém čísle časopisu Řízení školy.

Lucie Fremlová: Systém se musí ohýbat tak, aby fungoval pro dítě. Dítě se nemůže ohýbat kolem systému

„Někteří ředitelé, s nimiž jsem mluvila, vnímali romské děti jako brzdu pro ostatní žáky. Pokud by se jim věnovali, zdržovali by údajně ostatní děti, které jsou nadané, nemají problém s češtinou. Byla to věc, kterou brali jako samozřejmost: „Prostě to tak je.“ Pamatuju si na jeden otřesný rozhovor z Olomouce, kde nám ředitel jedné školy řekl, že tam romské děti nestudují proto, že ví, že „se z romských kluků stanou pasáci a z holek prostitutky“. Prohlásil to jako jasnou věc. Nezmiňuju to jako nějakou generalizaci, ale spíše pro ilustraci některých postojů k romským dětem, se kterými jsme se setkávali,“ říká Výzkumnice Lucie Fremlová, která se dlouhodobě věnuje tématu vzdělávání romských dětí v Česku a ve Velké Británii. Rozhovor přináší server HateFree.cz.

Sympatizant Islámského státu učil v britské škole, jak vraždit

Pětadvacetiletého britského sympatizanta takzvaného Islámského státu (IS) včera britská justice shledala vinným z vícero zločinů souvisejících s terorismem za to, že se ve dvou islámských školách v Londýně pokoušel radikalizovat děti. Podle prokurátorů bylo jeho cílem vytvořit „dětskou armádu“ a provést v Londýně několik útoků. Informuje ČTK.

Štěpán Kment: Programy bezplatných obědů jsou roztříštěné, přicházíme o důležitá data o sociálně znevýhodněných žácích

„Iniciativy poskytující stravu zdarma vede dobrý úmysl, ale realizace byla urychlená a nekoncepční. Znemožnila tak vznik důležitého indikátoru socioekonomického znevýhodnění ve vzdělávání, který je běžný v zahraničí,“ píše Štěpán Kment v časopise Perpetuum.

Oxford a Cambridge čelí nařčení z rasismu

Britské univerzity v Oxfordu a Cambridgi čelí obviněním ze segregace. Labouristický poslanec David Lammy dokonce elitní univerzity obvinil z rasismu. Zjistil totiž, že třináct z kolejí neboli fakult Oxfordské univerzity za posledních šest let nenabídlo studium ani jednomu černošskému žadateli, který skládal příslušnou přijímací zkoušku. Údaje z Cambridgeské univerzity ukazují, že ve sledovaném období každoročně nepřijala žádného černošského studenta zhruba čtvrtina fakult. Informuje ČTK.

Jiří Sobota: Příliš drahý titul. Hojná účast mladých Britů v parlamentních volbách přinesla zásadní debatu o smyslu školného

„Labouristickému lídrovi Jeremymu Corbynovi se podařil „zázrak“, když dokázal zlákat k účasti ve volbách nebývalé množství mladých lidí – před dvěma lety jich ve věkové skupině 18–24 let hlasovalo 43 procent, letos to bylo 67 procent. Důvodů bylo více, málokdo však pochybuje, že jedním z významných byl slib, že labouristé v případě vítězství školné na vysokých školách bez náhrady zruší. Nálady studentů cobře vysvětluje nedávno zveřejněná zpráva Institutu pro fiskální studia, jež nálady. Vyplývá z ní, že angličtí studenti (ve Skotsku a Walesu funguje jiný systém) jsou nejzadluženější v zemích OECD,“ píše Jiří Sobota v aktuálním vydání týdeníku Respekt.

Doučování se proměňuje: Agentury nabízejí lektory „do domu“, kteří s rodinou bydlí

Doučování se proměňuje, popisuje deník The Telegraph. Zatímco ještě nedávno sestávalo většinou z pár hodin po škole nebo o víkendu, rostoucí tlak v boji o vysněnou univerzitu trend změnil a agentury se přizpůsobují – nabízí lektory „do domu“, kteří se studentem (a jeho rodinou) žijí. Informuje server scio.cz.

První britská Montessori střední

Žádné třídy podle věku, žádné předměty, žádný rozvrh a žádné známky. Dospělí tu nejsou učitelé, ale „průvodci“, mentoři, kteří se se studenty setkávají jednou týdně nebo jednou za čtrnáct dní, aby si společně prošli jejich práci a sestavili další plán učení. Tak popisuje první Montessori střední školu deník The Guardian. Upozorňuje server scio.cz.

K čemu jsou dobré domácí úkoly?

„Podle nedávné studie OECD PISA 2015 stráví 15letí žáci v průměru 17 hodin týdně činnostmi, jakými jsou např. domácí úkoly, volitelné kurzy a soukromé mimoškolní studium. Průměrná délka výuky ve školách u této věkové skupiny je okolo 26 hodin týdně. Součet obou čísel tedy představuje 43 hodin formálního vzdělávání týdně, čili více než činí zaměstnání dospělého na plný úvazek. Stojí však čas strávený školními povinnostmi za to?,“ diskusi na toto téma připomíná mimo jiné nový Přehled vybraných informací a zajímavostí ze zahraničí, který publikuje Česká školní inspekce.

Britští školáci se učí střílet, stahovat králíky a chovat ovce. Rodiče jsou z výuky nadšení

Škola West Rise Junior School v anglickém městě Eastbourne se rozhodla pojmout výuku dětí na základní škole trochu neobvykle. Místo celodenního sezení ve třídách a šprtání z knížek je bere učitel Mike Fairclough pravidelně ven na školní pozemek. Zde jim ukazuje, jak chovat a lovit zvířata, připravovat maso nebo vyrábět luky a šípy z větví. Reportáž o škole života přinesl britský televizní kanál Channel 4. Informuje server Aktuálně.cz.