Každý rok proběhne v Česku zhruba 500 debatních soutěží, z toho asi 100 v angličtině. Středoškoláci se v nich učí své argumenty opírat o fakta, odhadnout neprůstřelnost vlastních slov i vžít se do kůže někoho, jehož názory jsou diametrálně odlišné. Dávají tak příklad i ostatním, kdy se debata bez zbytečných konfliktů a emocí stává v dnešní mezilidské komunikaci stále vzácnější. Reportáž přináší magazín Hospodářských novin ego!.
Kratochvílová se letos se svým školním týmem stala vítězkou národní Debate League, anglickojazyčné debatní ligy.
Během diskusních klání ve formátu označovaném jako "akademická debata" se proti sobě ocitají dva tříčlenné týmy, z nichž jeden má za úkol vybrané téma obhajovat, druhý se snaží argumenty obhájců co nejefektivněji vyvracet. Řečníci obou stran se pravidelně střídají a každý z nich má specifický úkol, přičemž na závěr by měly obě strany před přítomnými rozhodčími shrnout, proč se domnívají, že právě jejich argumentace obstála.
Českou i anglickou debatu na českých školách již třiadvacet let rozvíjí Asociace debatních klubů (ADK), přičemž letošní ligová soutěž svedla dohromady celkem 63 týmů z celé republiky. "Máme kolem 200 až 300 členů, z toho je asi 100 rozhodčích a koučů. Všichni jsou dobrovolníci, pomáhají zadarmo a ve svém volném čase, což platí i pro funkcionáře," říká Dušan Hrabánek, někdejší úspěšný debatér, dnes ředitel soutěží při ADK. Civilní profesí je soudce.
"Ročně proběhne zhruba 500 debat, z toho přibližně 100 v angličtině," přibližuje Hrabánek velikost soutěžní sítě. "Do debat se zapojuje zhruba 20 až 30 středních škol z celé republiky, většinou se jedná o gymnázia. Jejich počet v současnosti stagnuje, anebo mírně roste," říká Hrabánek a připomíná, že v zapojení škol záleží hlavně na tom, jestli se najde učitel, který se bude aktivitě věnovat a bude ochotný se studenty vyjíždět na soutěže. "Když takový člověk ze školy odejde, často zanikne i klub. Setkali jsme se ovšem i s případy, kdy si studenti našli debatu sami a pustili se do soutěží bez pomoci učitelů," zmiňuje ředitel soutěží ADK.
Rozhodčí a trenér Michal Pečeňa v hodnocení přínosu debat zčásti vychází z vlastních zkušeností. "Díky ní lépe rozumím tomu, proč si někdo myslí něco jiného než já, aniž by to mezi nás vnášelo zbytečný konflikt. Uvědomuji si, že i některé mé postoje vycházejí z instinktivních reakcí nebo z osobních preferencí. Zároveň ale platí, že když narazím na zjevnou nepravdu, nebo dokonce zlý úmysl, dokážu ho ostře odmítnout," říká Pečeňa. Podle něj je dobré, že se studenti v mladém věku naučí zacházet s kritikou, již si pak neberou osobně. "Když začínají, mívají u některých témat předsudky jako všichni ostatní. Poměrně rychle si však osvojí základy kritického myšlení a s informacemi se naučí pracovat s odstupem," uzavírá.
Celý text naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat