Učitelé už se bojí s dětmi cvičit. Téměř každé dítě má vadu držení těla, varuje lékařka Jaroslava Chlupová.

„Za poslední dva roky, co se tím intenzivně zabývám, jsem neviděla normálně vypadající dítě,“ říká neuroložka, trenérka a bývalá vrcholová basketbalistka Jaroslava Chalupová, iniciátorka projektu Lokomoce. Ten upozorňuje na to, že současným dětem chybí normální přirozený pohyb. Podle Chalupové je za minutu dvanáct, aby se k němu lidé vrátili. Jinak budou následky pro zdraví národa osudné. Rozhovor přináší MF DNES.

V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Co se stalo?

Člověk se napřímil a začal chodit, mozek zrál a on se dokonale pohybově vyvinul. Páteř má esovité zakřivení, ale osa probíhá rovně tělem, takže to vyrovnáváme dvojrotací pánve a hrudníku, které jdou proti sobě. A to se děje právě při chůzi po terénu. Ale lidé po něm nechodí, nezvedají nohy a nehýbají pánví. Tím se jim zkrátí svaly, které zvedají kyčel a naklápí pánev dopředu. A přesně to se děje u dětí, které se nehýbají. Mají naklopenou pánev, nohy do X a ještě k tomu ploché, vbočená chodidla dovnitř – a co je největší problém – chodí po vnitřní straně chodidel. Mění se jejich stabilita a slábne břišní svalstvo a k tomu ještě pořád koukají do mobilu, takže sklánějí hlavu a hroutí se dovnitř. Za poslední dva roky, co se lokomocí intenzivně zabývám, jsem neviděla normálně vypadající dítě, a to jich máme vyšetřených tisíc po celé republice.

To zní děsivě. Jaké jsou podle vás příčiny?

Je jich celá řada. Například, že matky rodí pozdě. Žena má porodit do 25, pokud rodí ve 40 letech, je stará. S tím jsou spojená různá onemocnění autoimunitního systému a třeba i roztroušené sklerózy. Dívky berou hormony, a to často už od dvanácti či třinácti let, to mění napětí svalů a děti se mnohdy rodí předčasně. Zní to zvláštně, ale na pohyb mají vliv i jednorázové plínky. U těch klasických dítě cítí, že je mokré, a začne se vrtět a to už je pohyb. Když necítí nic, zůstává nehybné, přitom pro zdravý vývoj je důležité, aby se hýbalo. Nejsem žádný propagátor látkových plen, ale matky by měly myslet na to, aby dítě dostávalo podněty k pohybu. Měly by je rozbalovat, otáčet na břicho a nechat prostor, aby se mohlo hýbat. A pak jsou tu chodítka, do kterých matky dávají děti předčasně, ještě předtím, než se začnou stavět. A roli hraje i oblečení. Málokdo třeba ví, že punčocháče škodí, protože snižují napětí ve svalech. A děti jsou v nich od podzimu do léta. A to nemluvím o botách, které jim pohyb znemožní. Zkuste si lézt v botách. Teď se hodně řeší bosé boty – barefooty. Myslím, že to je docela dobrá varianta.

A co podle vás hrozí, když se nic nezmění?

Ne že to hrozí, ono už se to děje. Předškoláci se správně nehýbají, pořádně nezvednou nohu, neumí se vyhnout, rozběhnout a zastavit, přelézt překážku a seskočit z ní. A pak přijdou do školy a tam se s nimi učitelé na tělocviku bojí cokoli dělat, aby se jim nezranili. A na střední je jich polovina osvobozená od tělesné výchovy. Už teď začíná epidemie bolavých zad, vyhřezlých plotýnek, artrózy kyčlí a zničených kotníků. A pokud se s nohama do X rozhodnou, že to v posilovně napraví, zpřetrhají si vazy. Mám případy patnáctiletých šestnáctiletých sportovců s vyhřezlými plotýnkami. A do budoucna přijde další epidemie – úrazů, a to nejen ve školách, ale i v továrnách nebo tam, kde je potřeba pohyb a jeho koordinace.

Celý rozhovor naleznete v dnešní MF DNES