„Z vyhodnocení rozsáhlých statistických dat, získaných v zemích
OECD, zcela zřetelně vyplývá, že existuje velmi významný vztah
mezi dosaženým vzděláním a sklonem k depresivním stavům jedinců.
Takřka ve všech sledovaných společenstvích byl zaznamenán
častější výskyt depresí u jedinců s nižším vzděláním,
než je tomu naopak u osob se vzděláním vyšším... Vzhledem k tomu, že předpoklady vzniku
depresí jakožto duševnímu onemocnění mají svůj počátek v dětství nebo v dospívání,
měli by být závěry uvedené studie využívány jako součást argumentace žákům a studentům
pro zvýšení jejich motivace k dokončení jednotlivých vzdělávacích stupňů
a úspěšný přechod do pracovního procesu,“ cituje nový Přehled informací a zajímavostí ze zahraničí studii ze sborníku Education in Focus 60.
Čtyři nejběžnější typy testů, které učitelé používají (a proč)
Autorka analýzy shrnuje základní testovací formy a ukazuje, kdy a pro koho jsou tyto typy nástrojů měření vhodné – pro učitele, žáky, hodnotitele škol, rodiče a další zainteresované strany. Jako matka dětí školou povinných se zamýšlí i nad tím, jakým přínosem jsou jednotlivé typy testů pro rodiče. Za základní typy považuje diagnostické testování (Diagnostic Testing), využívané pro „diagnózu“ znalostí a dovedností, jimiž žáci disponují, dále formativní hodnocení (Formative Assessments), které je spíše přirozenou součástí vyučovacího procesu, neboť měří znalosti žáka při vyučovací hodině a jeho výsledky nemají velký dopad na klasifikaci slouží učiteli k tomu, aby věděl, ke které látce se má ještě vrátit a které skupiny žáků potřebují pomoc navíc. Srovnávací či prozatímní testování (Benchmark or Interim Testing) je využíváno průběžně k prověření, zdali žáci zvládli danou jednotku učiva. Sumativní hodnocení (Summative Assessments) jsou uplatňována na konci školního roku pro kontrolu osvojeného učiva. Vyvážené použití výsledků všech typů testů dává rodiči možnost sledovat úspěšnost dítěte ve škole. Získané informace mohou rovněž posloužit k tomu, na co se má rodič zaměřit při pomoci s domácími úkoly.
Celý přehled je ke stažení zde
1 komentářů:
Vztah deprese-vzdělání:
Jesliže statistika potvrzuje, že existuje "velmi významný vztah" mezi depresi a dosaženým vzděláním, tak to vůbec ještě neznamená, že tento vztah je příčina-důsledek.Takže když někoho se sklonem k depresi donutíme dokončit školu, tak ho tím od deprese nejspíš neuchráníme.
Není to spíš takto: Psychické potíže v dětství a dospívání vedou k menší úspěšnosti ve vzdělávání a zároveň k častější depresi. Mladý člověk se skrytou deepresí opustí školu a teprve po létech jde k doktorovi a stane se identifikovaným pacientem.
Okomentovat