Tomáš Sedláček: Chodidla zpohodlněla, bosá chůze nás už bolí. To čeká možná i mozek, digitální svět v něm vrtá díru

„Na internetu (kde jinde?) koluje obrázek rentgenového snímku mozku Homera Simpsona. Většina hlavy je dutá a uprostřed zeje malý, opuštěný mozeček, který zabírá jen maličkou část mozkovny. Podle studií německého psychologa Manfreda Spitzera (který se proslavil knihou Digitální demence) se ale něco podobného děje s mozky nás všech. Obzvláště viditelné a škodlivé je to podle studií u malých dětí, které ještě nemají plně rozvinutý mozek a „digitál“ v něm vrtá díru. Mozek toho s pomocí digitálních technologií zvládne více, ale sám (neamplifikován) krní,“ píše Tomáš Sedláček v eseji pro Hospodářské noviny.

Tomáš Sedláček (vlada.cz)

Sedláček mimo jiné píše:

Možná nás to přejde, jako nás přešly digitální hodinky a vysedávání před televizí. Ale možná také ne a své biologické tělo opravdu pomalu opouštíme. Soudě podle síly gravitace, kterou tyto nástroje do sebe náš svět sají, to spíše vypadá jako dlouhodobý trend. A nejlépe je to snad vidět právě na dětech, které si bez těchto nástrojů již vůbec nejsou schopny představit svět. A co teprve jejich děti? Změny nejsou u konce, teprve začínají a podle všeho budou překotně exponenciální. Vítejte v přetváření nejen Průmyslu 4.0, ale také na začátku doby přeměny mysli na Mysl 4.0.

Stěhování našeho vědomí do nového digitálního habitatu, na jehož jsme začátku, zřejmě bude mít za následek to, že v biologickém mozku brzy nebude „nikdo doma“. Navíc před sebou máme terra novu, digitální Klondike, kam se nevydává jen pár odvážných dobrodruhů, ale dnes již 3,6 miliardy digitálních duší, téměř půlka planety. Pod rukama se nám zrodil spontánní systém bez centrální vlády, s převratnou a zvláštní ekonomií (reklama a data), který organicky vyrostl na mechanickém podhoubí z tranzistorů a drátů.

Je to ale zároveň i nebezpečný prostor, který může vytvořit bezprecedentní monopoly a mít nedozírné důsledky na ekonomické fungování společnosti. Jdeme do neprobádané země, která nás mění ještě více, než si uvědomujeme. I z tohoto důvodu bude lepší myslet na staré latinské festina lente: pospíchej pomalu. A možná chvíli běhej bosý a do práce pěšky. Jsme na nové zemi. Hic sunt dracones. Tady žijí draci.

Celý text naleznete zde