Aplikace ČŠI pomůže při přípravě na přijímačky i maturitu

Aplikace InspIS SETmobile pomůže při přípravě na přijímací a maturitní zkoušky Žáci 9., 7. a 5. ročníků základních škol mají možnost využít jako jednu z forem přípravy na přijímací zkoušky do maturitních oborů středních škol (pro čtyřleté, šestileté i osmileté studium) také elektronickou verzi testů k tzv. jednotným přijímacím zkouškám. Testy, které Česká školní inspekce převedla do elektronické podoby, připravilo Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) a použity byly při přijímacích zkouškách v minulých letech. Elektronická verze těchto testů je k dispozici v aplikaci InspIS SETmobile, která je zdarma ke stažení do chytrých telefonů a tabletů. 

EDUin: Jednotné přijímací zkoušky letos jen zdůrazní nerovnosti

Do konce ledna musí ředitelé středních škol rozhodnout, jak budou vypadat přijímací zkoušky na čtyřleté maturitní obory. Ministerstvo školství letos zrušilo povinné jednotné přijímací zkoušky. Je tedy na ředitelích, jestli zůstanou u standardních testů nebo zvolí vlastní kritéria. 

Vysvědčení slovy, zkoušky na střední na dálku. Otázky a odpovědi ke školnímu roku

Od pondělí 4. ledna se všechny školy vrátily k výuce na dálku, s výjimkou žáků prvních a druhých tříd základních škol. I v tomto roce tak vysvědčení, hodnocení žáků, přijímací řízení i maturitní zkoušky čeká řada změn. Online deník Aktuálně přináší přehled, jak budou probíhat. 

Školy dostaly možnost ulehčit letošní přijímačky. O změnu moc zájem není

Čtyřleté střední školy nemusí letos použít jednotnou přijímací zkoušku, jenže většina ji rušit nebude... Naprostá většina škol si hodlá jednotnou přijímací zkoušku jako hlavní kritéŕium pro výběr mezi uchazeči ponechat, a to z několika důvodů. Reportáž přináší Seznam Zprávy. 

Ministerstvo vydalo opatření k úpravě přijímacích zkoušek na SŠ

Ministerstvo školství vydalo opatření k úpravě přijímacích zkoušek na maturitní obory středních škol. Potvrdilo v něm již dříve avizovanou změnu, že letos nebudou na čtyřletých maturitních oborech povinné jednotné přijímací zkoušky. ČTK o tom informovala mluvčí ministerstva Aneta Lednová. Ředitelé středních škol budou moct uchazeče přijímat jen na základě vlastních přijímacích zkoušek školy, případně zcela bez zkoušek. Na víceletá gymnázia by se měly státní přijímací zkoušky konat jako obvykle včetně dvou termínů. 

Jak se změní české školství v roce 2021: Jiné přijímačky i maturity. Ověřování kombinované výuky

Koronavirus udělal do českého vzdělávacího systému významný zářez. Rok 2021 bude tak ve znamení jeho zahlazování. Školství se ale nebude točit jen kolem epidemie. Příští rok se opět částečně promění maturita, učitelům vzrostou platy nebo se bude testovat kombinovaná výuka na základních a středních školách. Přehled změn přináší Seznam Zprávy. 

Střední školy nabízí více míst, než je uchazečů, ukazují data. Navzdory růstu zájemců

Nabídka míst v maturitních oborech stále výrazně převyšuje počet zájemců o studium střední školy, i když počet uchazečů vzrostl a nabízených míst naopak ubylo. Letos měli přihlášení k dispozici 104 126 míst. U přijímacích zkoušek bylo zhruba 69 000 dětí, což bylo asi o 6000 víc než před třemi roky. Vyplývá to ze statistik Národního pedagogického institutu (NPI) a Cermatu. Informuje ČTK.

Bořivoj Brdička: Podvádění při online výuce

Dnes se již nejedná jen o kontrolu plagiátorství. V podmínkách online vzdělávání vzniká potřeba hlavně ověřit, zda ten, kdo něco dělá (typicky píše test), je skutečně tím, za koho se vydává, a zda neopisuje. Díky tomu, že je poptávka, i v tomto případě existuje technologické řešení. V USA se používá hned několik aplikací, které kontrolují, co žák (či student) dělá pomocí kamery (Proctorio, Examity, Verificient, Honorlock). Jejich využívání však v současné době (hlavně kvůli krizi) roste. Není proto divu, že je to investory zvláště oblíbený segment trhu. Podle portálu Recode se zde očekává růst ze 4 miliard dolarů v roce 2019 na 21 miliard v roce 2023. Jen Proctorio v dubnu ohlásilo meziroční 900% zvýšení počtu realizovaných kontrol.

Školy řeší, jak narychlo zvládnout přijímačky, závěrečné zkoušky i výuku

Připravit se musely přijímací zkoušky zároveň s maturitami nebo ještě navíc i závěrečné zkoušky pro studenty tříletých učňovských oborů. Do toho se vrací do tříd část studentů a pro zbytek musí pokračovat distanční výuka. „Je to zcela mimořádné, ale i díky tomu, že máme v návratu studentů nižších ročníků volnost, se to zvládnout dá,“ řekl ředitel Střední průmyslové školy v Otrokovicích Libor Basel v reportáži iDNES.

Šlo to dobře, ale stačilo, hodnotí online vyučování většina deváťáků

Dobře nebo velmi dobře. Tak podle celostátního průzkumu hodnotí žáci devátých tříd online výuku na základních školách. Ocenili na ní například časovou flexibilitu a klid. Problém naopak vidí u přípravy na přijímací zkoušky na střední školy a ve zmatcích ohledně termínů a podoby přijímaček. Celkem 1 204 deváťáků se ptala společnost Než zazvoní, která se specializuje na školský marketing. Informuje iDNES.

Zápřah SŠ: souběh maturit i přijímaček

Střední školy už mají za sebou státní maturity, které se konaly tento týden. Chystají se na jejich školní část a do toho organizují státní přijímací zkoušky z češtiny a matematiky, jež vypuknou již v pondělí. Na některých středních školách probíhají navíc tento týden i talentové zkoušky nebo testy, které si SŠ připravily samy. „Zatím je to v mezích zvládnutí, zatím to jde. Snad nikdo neonemocní,“ řekla Právu ředitelka pražského Gymnázia Jana Keplera Ivana Landsingerová.

Renata Schejbalová: Domnívám se, že snad všem je jasné, že v době přijímaček a maturit tady nemůžeme mít žáky

„Domnívám se, že snad všem je jasné, že v době přijímaček a maturit tady nemůžeme mít žáky. Probíhat výuka vzhledem k hygienickým podmínkám nemůže, takže pokračujeme v online výuce,“ sdělila Seznam Zprávám předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií a ředitelka pražského Gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová. Tématem reportáže je otázka, zda a jak se žáci druhého stupně a středních škol v červnu vrátí do škol.

Na norské střední škole: Nejsou přijímačky, učňové a gymnazisté v jedné budově, nad nikým se

„Co se týče kázně, nemůžu z vlastní učitelské zkušenosti moc srovnávat, ale mám podezření, že by se českým studentům líbil uvolněnější a neautoritářský režim v norských třídách. Většina vztahů učitel – žák je založena na vzájemném respektu a důvěře a většinou to funguje. Samozřejmě existují výjimky, ale i pro ty platívá, že se škola spíš snaží studentu pomoct najít správnou cestu, než aby ho tvrdě trestala. Na začátku pro mě byl tento přístup hodně překvapující a byla jsem k němu dost skeptická, ale za téměř deset let ve škole jsem potkala mnoho «ztracených případů», jež dnes naprosto bezproblémově fungují, mají práci, zkrátka našly svoje místo ve společnosti. Obecně se tedy asi dá říct, že se tu nad nikým neláme hůl,“ píše pro magazín Rodiče vítáni učitelka angličtiny a němčiny na norské střední škole Marcela Kvello.

Petr Husar: Optimismus by měl být učitelovou povinností

„Děti u mě vždycky věděly, že když se o něco pokusí, nedostanou špatnou známku, že je ocením. Ty vzkazy jsem běžně psal už jako učitel svým žákům. Uvědomil jsem si, že neumím někomu jen tak dát pětku nebo čtyřku, že to je strašně surové, a já jim chci vyjádřit nějakou naději. Jsem přesvědčen, že dobrý učitel naučí víc, než umí on sám,“ říká v rozhovoru pro týdeník Echo Petr Husar, učitel matematiky a fyziky a zakladatel projektu Zkoušky nanečisto.

Pedagogicko-psychologické poradny pracují pod tlakem rodičovských požadavků i narůstající administrativy

„Letos jsme zaznamenali především vysoký zájem o rediagnostiku žáků, kteří se hlásí na víceletá gymnázia. Je to dost zarážející, neboť právě tento typ školy klade na žáky zvýšené studijní nároky. Někteří rodiče pro ně už dopředu žádají úlevy, jako by ani nechtěli spolu s dětmi hledat způsob, jak zlepšit výsledky školní činnosti, ale spíš způsob, jak omluvit, že to nejde. Lenost a nevychovanost se snaží zakrýt poruchou pozornosti (ADD nebo ADHD) a výukové nedostatky poruchami učení,“ říká v reportáži Lidových novin Galina Jarolímková, ředitelka Pedagogickopsychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4.

Miroslava Federičová: Dopady známek na vysvědčení na životní rozhodnutí žáků

"Nedokonalá informace o kognitivních dovednostech vyvozená žáky a rodiči ze známek na vysvědčení může zkreslovat další vzdělávací ambice žáka, vést k neadekvátním rozhodnutím ohledně podání přihlášky na další školu a tedy na vzdělávací a životní kariéry žáků," píše Miroslava Federičová ve studii Dopady známek na vysvědčení na životní rozhodnutí žáků. Přinášíme Shrnutí základních poznatků.

Studie: Známky mohou zkreslovat šanci na přijetí na střední školu

Školní známky mohou zkreslovat odhad šancí na přijetí dítěte ke studiu na střední nebo i vysokou školu. Zatímco se totiž u přijímacích zkoušek ověřují jen znalosti a rozumové schopnosti, ve známkách se promítá i sociální vyspělost žáků. Výsledky chlapců tak na vysvědčení často zhoršuje problematické chování, ačkoli mají jinak stejné vědomosti jako dívky. I z toho důvodu se jich pak třeba na gymnázia hlásí méně než děvčat. Vyplývá to ze závěrů studie o roli známek při vytváření vzdělávacích ambicí, kterou vypracovali vědci v Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA). Informuje ČTK.

Jan Rafaj: Jde nám o špičkové řemeslníky. Průmysl nepotřebuje nahnat děti do nekvalitních učilišť.

„Průmyslu se často předhazuje, že jeho cílem je nahnat co nejvíce mladých lidí do učilišť, aby firmy měly dost dělníků k montážním linkám. To je zcela mylný argument. Průmysl potřebuje pracovníky, kteří budou schopni se přizpůsobovat rychle se měnícím potřebám firem a obecně trhu práce. Ty zajistí jen kvalitní školství a nikoliv hranice, pod níž se dítě může rozloučit s vidinou získání maturitního vysvědčení,“ píše první viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj v Lidových novinách.

Doučování je výhodný byznys. Kolem přijímaček může rodiče přijít na tisíce

Sezona doučování vrcholí a lektoři nejrůznějších předmětů si mohou mezi klienty vybírat. Mezi předměty vede matematika a jazyky a zprostředkovatelé výuky se shodují na tom, že jde o nárazovou záležitost. Placenou pomoc s doháněním potřebného učiva nabízejí i vrstevníci. Najít se dá také doučování na míru, to je ovšem dražší. Sazby se pohybují podle města i lektora, dosáhnout může i pěti set korun na hodinu. Někde se jako hodina počítá i čtyřicet pět minut. Tématu se věnuje iDNES.cz.

Oxfordská univerzita zveřejnila, na co se ptá uchazečů při přijímacích pohovorech

Jak posloucháte hudbu, popište tento kámen či co historici nemohou vědět o minulosti, to jsou některé z možných otázek na přijímacích pohovorech. Jak popisuje online vydání deníku The Guardian, důležitější, než problém vyřešit rychle, je to, aby uchazeč ukázal, jak informace využívá a analyzuje. Informuje blog Pro vzdělávání.