Bořivoj Brdička: O „instruktivistech“, „konstruktivistech“ a revizi RVP

Postoj instruktivistů je tradiční. Vycházejí z didaktické transformace, která vybírá z celého poznání lidstva (či oboru u specializovaného studia) ten nejdůležitější obsah, který by měl znát každý žák. Tyto poznatky pak přenášejí do mozků žáků tak, aby tam zůstaly co nejdéle. Přitom ovšem uznávají zřejmou skutečnost, že nové poznání je vždy nadstavbou poznatků předchozích. Je tedy konstruováno nějakou výukovou aktivitou (podle behavioristů vjemy). Na pomoc si berou kognitivní vědy, které stále přesněji odhalují funkci pracovní a dlouhodobé paměti – omezenost té pracovní a nestálost té dlouhodobé. Na základě dostupných vědeckých důkazů nastavují výuku jako řízené osvojování si poznatků jdoucí od jednoduššího ke složitějšímu. Hlavní problém tohoto přístupu spočívá v tom, že ho většina žáků nepřijímá a snaží se mu bránit.

Bez základů bude výuka dětí pokulhávat trvale, upozorňuje psycholožka

Podle psycholožky Lenky Krejčové z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy je nyní důležité dát dětem čas se se situací srovnat. „Zpočátku by se školy měly věnovat činnostem, které žáci budou zvládat, což je mimořádně důležité pro jejich psychiku – aby zažily pocit úspěchu,“ radí Krejčová v rozhovoru pro iDNES. 

Vyhýbám se v online čase výkladu nové látky, nezvu děti do kina, říká oceněná učitelka

Štěpánka Baierlová učí matematiku a informatiku na základní škole v Sušici. Letos získala druhé místo v soutěži o nejlepší učitele Global Teacher Prize. Porota mimo jiné ocenila, že vede pro své kolegy webináře o tom, jak dobře učit na dálku. Pedagogové se podle ní za poslední měsíce v tomto ohledu hodně posunuli. „Zatímco na jaře se zajímali hlavně o to, jak fungují jednotlivé nástroje a aplikace, na podzim už častěji řešili, jak je smysluplně vyžívat ve výuce,“ říká Štěpánka Baierlová v rozhovoru pro Lidové noviny. Po podzimní vlně distanční výuky podle ní zůstalo největší otázkou, jak po delší dobu na dálku motivovat pasivnější studenty. 

Pojetí revize RVP podle SKAV. ( Pokud nepřehodnotíme cíle školské politiky k žádné výtazné změně nedojde)

„Cíle sice Strategie 2030+ popisuje vesměs správně, ale její implementace bez pochopení některých souvislostí by pravděpodobně dopadla podobně jako strategie předchozí – k žádné výrazné změně by nakonec nedošlo. Navrhujeme proto při realizaci Strategie 2030+ v jejím duchu skutečně zásadním způsobem přehodnotit stávající vnímání cílů školské politiky a oprostit se od zažitých stereotypních přístupů,“ píšou autoři stanoviska SKAV. 

Plaga: Věřím, že přinejmenším žáky 1. a 2. ročníků základních škol se podaří vrátit do lavic ještě v průběhu listopadu

„Za školství řeknu, že už víme, jak školy otevírat a na základě jakých priorit. Ovšem to, kdy se tak skutečně bude moci stát, musí říct ministerstvo zdravotnictví. Současný ministr Jan Blatný se chce řídit daty a doporučením odborníků, což plně respektuji, a proto záleží na něm a jeho odborném týmu, jak rozhodne, co se týče termínů. Pevně však věřím, že přinejmenším první dva ročníky základních škol se podaří vrátit do lavic ještě v průběhu listopadu,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny ministr školství Robert Plaga. 

Webinář 23.10.: Jak jsou na tom revize RVP v oblasti digitální gramotnosti a informatického myšlení?

NPI zve na webinář věnovaný aktuálním otázkám souvisejícím s tématem digitálních kompetencí. Hlavním tématem je vývoj revizí rámcových vzdělávacích programů (RVP) v oblasti ICT, které se mají postarat o začlenění informatického myšlení a digitální gramotnosti do vzdělávání. Budeme se věnovat situaci v základních školách a dopadům revizí RVP na střední školství, které se mohou promítnout například i do možných změn oborů středoškolského vzdělávání. 

Barbora Čermáková: Krize a příležitosti pro vzdělávací systém

Online výuka ukázala, že IT kompetence žáků často předčily kompetence učitelů. To otevírá dveře možné spolupráci učitelů a žáků na realizaci výuky, možná i její přípravy. Je to šance pro výměnu rolí mezi žákem a učitelem, která může vést k vyrovnání obou pozic, lepšímu vzájemnému porozumění a tím pádem také kvalitnější spolupráci a zlepšení vztahů. Učitelé mají možnost vidět žáky v jiném světle a učit se od nich. Stejně tak žáci mohou lépe porozumět tomu, že učitelé nejsou vševědoucí a že i oni sami mohou k výuce významně přispět," píše Barbora Čermáková na blogu EDUin.

Martin Fendrych: Masakr ve školách. Kantoři musí dohnat ztrátu, z gruntu změnit výuku a nezbláznit se

„Začněme tím, jak to ve třídách minulé dva týdny vypadalo: až půlroční pauza se nemohla na žácích a žákyních nepodepsat. S tím se počítalo, což nic nemění na faktu, že je to pro obě strany, jak žáky, tak učitele, vysoce náročné. Část dětí za šest měsíců ztratila základní školní návyky, mají potíže se soustředěním, odvykla si pracovat, učit se. Dlouho to viselo na rodičích, většinou zaměstnaných, pak přišly dvouměsíční prázdniny,“ píše Martin Fendrych pro online deník Aktuálně.

Radko Sáblík: Já si trvám na svém výroku o tom, že by se mělo osekat učivo o 50 procent

„Dovolím si použít citát Komenského, který máme vyvěšený na chodbě: „Učitelé by měli méně učiti, aby se děti mohly více naučiti.“ My chceme dětem předat v dobré víře strašně moc informací, ale nefunguje to. Informace přibývají geometrickou řadou. Pokud by měli například studenti umět z literatury stejně, jako toho uměli lidé v 19. století, a k tomu jim ještě přidáme celé 20. století, tak není možné celý obsah podchytit. Současná mladá generace sice možná něco neumí, ale sama se naučila pracovat s moderními technologiemi, které jsme zase neuměli my,“ říká ředitel střední školy Radko Sáblík v rozhovoru pro iDNES.

Arnošt Veselý: Kosmetické změny učiva nestačí

„Musí to být důkladná a důrazná změna, nic kosmetického, protože zatím jakékoliv snahy o reformu končily tím, že RVP ještě víc nabobtnal. Odborné skupiny konkrétních předmětů často žádné zásadní změny nechtějí, ale ty musejí přijít a musejí být opravdu zásadní. Je třeba důkladně prodiskutovat, zda je nutné, aby všichni žáci a studenti skutečně znali všechno to, co se ve školách nyní učí. Cílem ale není, aby se naučili méně, ale naopak, aby nakonec uměli víc. Z dat vidíme, že se nestíhá probrat všechno, hodně se pospíchá, děti nemají absolutně šanci ty věci zažít a vstřebat. Jsou školy, kde se „jede“ jen na testy, ale dlouhodobě si odtamtud děti nic moc neodnášejí,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny Arnošt Veselý, vedoucí týmu, který připravil dokument Hlavní směry vzdělávací politiky.

Ve výuce informatiky ujel českým školám vlak, říká inovátorka ze Sušice

„Informatika je v našem vzdělávacím systému úplně upozaděna. S dotací jedné hodiny na prvním a jedné hodiny na druhém stupni je to něco, co modernímu světu vůbec neodpovídá. Kdyby to byla jedna hodina v každém ročníku, bylo by to fajn. Probíhají revize rámcových vzdělávacích programů v oblasti informatiky, ale probíhají už spoustu let a zatím jsme se výsledku ani navýšení počtu hodin nedočkali,“ říká učitelka matematiky a informatiky Štěpánka Baierlová v rozhovoru pro online deník Aktuálně.

Ředitel kanceláře ministra školství: Redukce učiva musí být výrazná

„Neumím teď říct, jaké procento redukce je správné. Je zřejmé, že musí být velmi výrazné, dokonce v expertním textu vzdělávací politiky se hovořilo o redukci až o padesát procent, což bylo symbolické vyjádření míry, kam až bychom mohli jít. A jedna věc je redukce rámcových vzdělávacích programů škol, a další, mnohem důležitější, je změna v uvažování učitelů. Můžete mít něco napsané na papíře, ale nakonec je to učitel, který se rozhoduje, podle čeho bude učit. Jsou učitelé, kteří pracují jen podle učebnice, od A po Z a nepřemýšlejí v kontextu toho, co se po žákovi vyžaduje v rámci vzdělávacích programů,“ říká v rozhovoru pro Eduzměnu ředitel kanceláře ministra školství Jaromír Beran.

Máme zastaralé a předimenzované učivo, přiznává ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal

„V našich školách umíme velmi dobře předávat žákům znalosti, ale v jejich aplikaci v různých situacích významně zaostáváme. To je velký handicap při získávání nových, komplexnějších znalostí, tím se vzdělávání zpomaluje,“ říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal v rozhovoru pro pořad Dvacet minut Radiožurnálu.

Robert Plaga: Učitelé zareagovali skvěle

Ministr školství Robert Plaga (ANO) v rozhovoru pro Právo zhodnotil stav školství po karanténě, kterou podle něho učitelé zvládli skvěle, úspěšnost u státních přijímaček na střední školy, u státních maturit a popsal i plány resortu.

Školství čekají zásadní změny, předměty více prolnou. Ministr Plaga bilancuje po „koronavirových prázdninách“

„Koronakrize potvrdila některé nedostatky českého vzdělávacího systému, zejména přehlcenost školních vzdělávacích programů. Řada škol se na ně začala dívat velmi kritickým pohledem a zjistila, že ne všechno, co se zadávalo žákům, je podstatné. Vyplývá to i ze zpětné vazby od rodičů, kteří zjistili, co se jejich děti doopravdy učí. Školy už v tuto chvíli avizují, že přes léto budou revidovat své programy tak, aby v nich zůstalo jen to, co je důležité a co se dá během školního roku stihnout. Mnoho škol se nyní zaměřuje i na to, jak provázat jednotlivé oblasti vzdělávání mezi sebou,“ říká v rozhovoru pro Lidovky.cz ministr školství Robert Plaga (ANO).

Ondřej Šteffl: Proč nestačí RVP jen “provzdušnit”

„Pro konferenci MŠMT o Strategii 2030+, jsem k tématu Revize RVP ZV a systém metodické podpory připravil následující dokument - je otevřem k připomínkám, doplnění, poznámkám. Věnuji se zde výhradně Rámcovému vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání, RVP ZV, dále jen RVP. Vycházím z analýz (viz např. Evaluace Bílé Knihy z roku 2009), informací a zkušeností nasbíraných za 15 let od jeho vzniku,“ píše Ondřej Šteffl. 

Štefan Klíma: Myšlenka vytvoření jednotných přijímacích zkoušek nebyla špatná. Provedení je však zoufalé.

„Testy se nedaří a každým rokem přibývá připomínek a stížností z řad učitelů. Co je ještě horší, základní školy se přestávají v devátých třídách věnovat svým povinnostem. Mění výuku a připravují žáky na přijímací zkoušky. Důvod? Pochybný. Kdyby totiž byly testy řádně připravené, nebyla by tato činnost vůbec potřeba,“ píše ředitel střední školy Štefan Klíma na svém blogu.

Je možné redukovat množství učiva v matematice?

O výuce matematiky se v posledních měsících nemluví pouze v souvislosti se zavřenými školami. Poslanci nedávno zrušili povinnou maturitu z matematiky. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) argumentoval mimo jiné tím, že by se výuka matematiky měla zaměřit na praktičtější využití. V té souvislosti se mluví také o změně rámcových vzdělávacích programů, ze kterých školy při výuce vycházejí. Zatímco například v naukových předmětech by mělo dojít ke zmenšení množství učiva, v matematice to zřejmě jen tak snadno nepůjde. Tématu se věnuje MF DNES.

Petr Honzejk: Změňme přijímačky a maturity. Jinak se budou děti dál učit ve školách zbytečnosti

„Pokud byla koronakrize k něčemu dobrá, tak k tomu, že by mohla pohnout s českým školstvím. Řada rodičů se upřímně vyděsila, co se jejich děti ve školách učí. Při domácím vzdělávání narazili na změť historických dat, mechanických algoritmů a jazykozpytných termínů typu "přísudek jmenný se sponou", což jim připomnělo dobu, kdy si podobné záležitosti pod tlakem hustili do hlav, aniž by existovala sebemenší možnost, že by je někdy k něčemu použili. Nespokojenosti s přetrvávajícím charakterem výuky je nyní víc než slyšitelná a vyburcovala i nejvyšší místa, která konečně uznala, že se děti ve školách učí obrovské objemy zbytečností,“ píše Petr Honzejk v Hospodářských novinách. 

Krize otevřela školám oči. Zmizí zbytečná látka z dějepisu i češtiny

Podle odborníků během krize způsobené koronavirem vyplulo na povrch, kolik zbytečných věcí se děti učí. Školy byly během krize zavřené a výuka probíhala na dálku. Učitelé tak museli přemýšlet nad tím, co vypustit a co dětem předat on-line. A to jim otevřelo oči. Změnit se tak musí nejen plány učitelů, ale i takzvané rámcové vzdělávací programy. Ty připravuje ministerstvo školství a školy se jimi musí řídit při sestavování vlastních osnov. Tématu se věnují Hospodářské noviny.