Barbora Zavadilová: Jak učinit vzdělávání učitelů praktičtějším? Cambridge vs. česká pedagogická fakulta

neděle 13. května 2018 ·

„V českém prostředí probíhají debaty o adekvátnosti současné podoby vzdělávání učitelů a pedagogické fakulty jsou kritizovány za nedostatek praxe a nereflektování potřeb škol. Nejedna organizace zabývající se vzděláváním učitelů se pro inspiraci dívá do západních zemí. V tomto článku bych ráda nabídla prostor k zamyšlení nad odlišnými přístupy k přípravě pedagogů na příkladu britského učitelského výcviku,“ píše Barbora Zavadilová v květnovém čísle časopisu Řízení školy.


Zavadilová mimo jiné píše:

Jedna má britská kamarádka právě dokončila bakalářské studium latiny na Cambridge a přemýšlela, co bude dělat dál. Během studia byla velmi aktivní, zapojovala se ve studentských spolcích a podílela se na organizaci velkých kulturních akcí a díky jejím organizačním schopnostem jí bylo nabídnuto místo v londýnské consultingové firmě, kde mohla mít výborný plat a skvělé kariérní vyhlídky. Ona se ale místo toho rozhodla, že půjde učit do nedaleké školy. Tam jí nabídli místo učitelky latiny v rámci programu School Direct, skrze který získá učitelskou kvalifikaci přímo během prvního roku práce ve škole. Možností pro místní mladé lidi, jak se vydat na učitelskou dráhu, je mnoho.

Práce učitele zde není považována za možnost pro ty, kteří „na víc neměli“, jak je to někdy bohužel vnímáno v ČR. Ani zde není profese skvěle placená, na druhou stranu ale ne špatně. A hlavně je společensky ceněná.

Příliv talentovaných, vysoce inteligentních lidí do této profese je umožněn rozmanitostí cest, které zde k učitelství vedou. Poté, co lidé vystudují jakýkoliv bakalářský obor, mohou jít daný předmět učit díky absolvování některého z mnoha (většinou ročních) programů vedoucích k získání tzv. Qualified Teacher Status (status kvalifikovaného učitele). První možností je vydat se přímo do škol, například skrze prestižní program organizace Teach First, jehož cílem je bojovat proti nerovnostem ve vzdělávání umístěním úspěšných mladých lidí do škol s dětmi ze špatných socioekonomických podmínek. Dále se lze do školství zapojit skrze již zmiňovaný program School Direct, který existuje v placené variantě pro mladé lidi s několikaletou pracovní zkušeností anebo ve variantě s poplatkem za učitelskou přípravu pro čerstvé absolventy bakalářského studia. U těchto programů mají mladí učitelé vzdělávání v pedagogice zajištěno přímo ve škole nebo v zaštiťující organizaci.

Další možností je roční pedagogické studium na vysoké škole, takzvaný Postgraduate Certificate in Education (PGCE). Do něj jsem zde mohla lépe nahlédnout, jelikož příprava učitelů probíhá na stejné pedagogické fakultě, kde já studuji magisterské studium. PGCE není „magistr“, je to profesní nástavba na bakalářské studium a absolventi učitelského výcviku si poté mohou dodělat magisterské studium MEd. Učitelský výcvik PGCE zahrnuje teoretickou výuku pedagogiky na fakultě, důležitý je zde ale opět praktický aspekt: studenti stráví minimálně 24 týdnů v roce na praxích ve školách. Během roku vystřídají dvě až tři školy a na každé mají svého mentora - proškoleného provázejícího učitele, který jim poskytuje profesní i emoční podporu a vede je...

Učitelství coby řemeslo, nebo odborná činnost?

Na práci učitele je v odborných debatách nahlíženo dvěma převládajícími způsoby: První z nich, kompetenční model učitele (competency-based paradigm), nahlíží na učitele coby na experta, jehož kompetencemi jsou plánování výuky, management třídy, předávání znalostí a hodnocení žáků a jímž se člověk může stát, pokud projde patřičným výcvikem. Tento přístup je založen na praktických příručkách pro rozvíjení pedagogických dovedností a bývá kritizován jako příliš preskriptivní, zaměřený na výstupy výuky a postrádající důvěru v autonomní činnost učitele. Tomuto pojetí učitele více odpovídá právě koncepce krátkého učitelského výcviku, kde se jedinec v praxi naučí potřebné dovednosti a osvojí si učitelství v řemeslném smyslu.

Odlišný pohled na učitele je model tzv. reflektivního praktika, který zdůrazňuje holistický charakter učitelského vzdělávání, autonomii učitele a jeho reflexi kontextu vzdělávání. Učitelské dovednosti mají být dle této koncepce získávány individuálně, skrze reflexi a zhodnocení vlastní práce, a tak neexistuje jeden univerzální „recept“ pedagogických dovedností a technik, který by se všichni budoucí učitelé mohli naučit. O tento cíl učitelské přípravy mohou lépe usilovat souběžné modely univerzitní přípravy učitelů. Avšak jen tím, že jsou rozsáhlé, není zaručena jejich kvalita.

Celý text naleznete v květnovém vydání časopisu Řízení školy (nakladatelství Wolters Kluwer)

3 komentářů:

tyrjir řekl(a)...
13. května 2018 11:47  

Antiholistická Hejného metoda (a přehnaný didaktický konstruktivismus obecně) brání učitelům být reflexivními praktiky?

Odlišný pohled na učitele je model tzv. reflektivního praktika, který zdůrazňuje holistický charakter učitelského vzdělávání, autonomii učitele a jeho reflexi kontextu vzdělávání. Učitelské dovednosti mají být dle této koncepce získávány individuálně, skrze reflexi a zhodnocení vlastní práce, a tak neexistuje jeden univerzální „recept“ pedagogických dovedností a technik, který by se všichni budoucí učitelé mohli naučit. O tento cíl učitelské přípravy mohou lépe usilovat souběžné modely univerzitní přípravy učitelů. Avšak jen tím, že jsou rozsáhlé, není zaručena jejich kvalita.

píše se v závěru článku.

Holismus (z řeckého holos, celek) je filosofický názor nebo směr, který zdůrazňuje, že všechny vlastnosti nějakého systému nelze určit nebo vysvětlit pouze zkoumáním jeho částí.

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Holismus

K výše citovanému si dovoluji poznamenat, že antiholistický charakter dnes silně prosazované a propagované tzv. Hejného metody výuky matematiky je zřejmý (výchovně konstruktivistický aspekt výuky je jejími principy a dále i prakticky nadřazen systematické výuce jako celku). Vede to, myslím, v mnohých případech nejen k duševním útrapám některých žáků, ale i k duševním útrapám některých učitelů, kterým byla ta metoda přímo nebo nepřímo vnucena (např. rozhodnutím kolegů, předchůdců nebo přímým nařízením ředitele školy). Takto dotčení učitelé tím ztatili významnou část možnosti být tzv. reflexivními praktiky:

Viz například

Zrovna předevčírem jsme se náhodou setkali s učitelkou, jejíž škola zavedla HM povinně už před více lety. Podrobněji mě informovala o tom, jak výuka probíhá, jaké jsou s ní problémy, jak malý přínos HM má. Z rozhovoru v podstatě vyplynulo, že se učitelky snaží eliminovat úlohy HM a co nejvíce naučit děti běžnou matematiku. Většina učitelek této školy by prý byla pro zrušení.

http://www.ceskaskola.cz/2018 /05/milan-hejny-ti-co-rikaji-ze-nase-metoda.html#comment-2950813095476645141

Za přinejmenším zčásti antiholistickou považuji i práci prof. Kvasze Principy genetického konstruktivismu.

J.Týř



Kvaternion řekl(a)...
13. května 2018 12:21  

Za mnohoslovným výkladem se skrývá jednoduchá skutečnost, že Británie kvůli nedostatku učitelů zrušila povinné vysokoškolské vzdělání učitelů a nahradila ho roční učitelskou praxí. Je toto skutečně cesta hodná následování?

Sarka řekl(a)...
14. května 2018 7:52  

Studovala jsem pedagogickou fakultu na přelomu tisíciletí, a to v Liberci. Nedám na jejich tehdejší systém dopusit, anglická katedra výborná, výhrady bych měla pouze k předmětu pro všechny aprobace didaktická technika, který opravdu nebyl na úrovni zejména vybavením:)
My jsme chodili do škol již velmi brzy, nejdříve na náslechy, pak jsme v cvičných zš učili po aktivitách, posléze hodinách a byly i souvislé praxe v posledním ročníku. O prázdninách zápočet na pobyt na táboře v roli vedoucího. Každý mohl brzy zjistit, zda mu učitelská profese něco říká a jestli by nebylo vhodné jítz jinam.

Nevím, proč se systém změnil. Nyní se asi studuje, že studujete pouze předmět a didaktijku apod. máte po bakaláři.

V každém případě bych české ped.fakulty tak nezatracovala. Zrovna v Cambridgi na kurzu pro učitele nás učili technologie anglicčí odborníci, a brzy mi tam došlo, že někteří čeští učitelé, které jsem potkala např. na Učitelském summitu nebo jiných technologie pro učitele kurzech by je velmi dobře nahradili.

Š. Opatová



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.