Přírodovědně vzdělané elity nás povedou k zářným zítřkům, plným blahobytu, sociálního smíru a štěstí. Proto si je musíme hýčkat, co nejdříve je rozeznat a oddělit od masy průměrných. Musíme je vzdělávat ve výběrových školách, vést je ke zdravé soutěživosti a k absorpci co největšího objemu vědomostí.
Nebo?
Rapidní vývoj posledních desetiletí v oblasti technologií ukazuje, že takzvaný pokrok není vždy lidem ku prospěchu. Vizionáři, ajťáci a adolescenti objevují či zdokonalují technologie, které prý slouží k navýšení kvality života a k zefektivnění všeho. Vše bude k mání instantně, na klik a za malý poplatek. Manuální práce již nebude potřeba. Stáří oddálíme. Nemoc vymýtíme. Kdo by to nechtěl?
Zbývá odpovědět na otázky, co budou lidé dělat, když za ně práci obstarají stroje, jak budou děti vychované, když je vychovají smartudělátka a jak asi budou naše těla, byť dlouhověká, reagovat na absenci nutnosti a vůle hýbat se. Odpovědi na tyto otázky nám technokraté a scientisté nenabídnou. Nejsou zásadní. Zásadní je "pokrok". Namísto odpovědí nám, za slušný obnos, nabídnou robotickou, snadno omyvatelnou partnerku či partnera, nebo chytrou postel proti proleženinám.
Mohli bychom se zeptat třeba humanistů - sociologů, prognostiků, kulturních antropologů, demografů, psychologů a také pedagogů, zda odpovědi znají. Znají. Překvapivě praví, že to prý nebude dobré. Výskyt civilizačních nemocí dále poroste. Stárnoucí a déle žijící obyvatelstvo bude potřebovat více péče od více lidí, kteří nebudou. Migrace v kombinaci s klimatickými změnami bude problém. Ždímání planety do poslední kapky, rovněž. Geneticky upravené nebo naklonované cokoli bude problém. Jakmile se AI naučí dělat totéž co lidé, lépe než lidé, lidí již nebude potřeba.
Přidanou hodnotou člověčenství je svoboda, srdce a kreativita, jinými slovy láska, empatie, altruismus, intuice, laskavost, soudržnost, představivost a fantazie. Tohle nás ale chytrá udělátka nenaučí. Proto tvrdím, že středobodem dnešního vzdělávání by měla být inkluze, umění a krom přírodověd, také živá, sociálně zaměřená humanitní studia. Inkluze jako opak elitářství, živá humanita a umění jako opak mrtvého scientismu a technokracie.
Budeme-li v žácích podporovat jen elitářskou soutěživost, nemůžeme se pak divit, že se budou starat jen o sebe. Budeme-li ve školství plnit momentální zadání průmyslové/tech lobby, doplatíme na to podobně, jako když vyměníme děti za iluzi osobního blahobytu. Vzdělávání zaměřené na potřeby lidské duše a všechny oblastí skutečně lidského soužití snad bude moci zabránit, nebo alespoň oddálit již probíhající dehumanizaci mezilidských vztahů. Dostáváme se do bodu, kdy se budeme muset rozhodnout, zda chceme zůstat lidmi, nebo se chceme proměnit v biotechnologické organismy.
Technokraté namítnou, že přeci potřebujeme techniky a programátory k programování a údržbě celé té umělé inteligence, která za nás bude vše dělat. Na to lze odpovědět, že pokud by celá umělá inteligence nedejbože někde bez údržby zrezivěla, zas tak moc by se nestalo. Generace, která vyrůstala bez mobilu a bez počítače, pamatuje staré zlaté časy, kdy se venku lezlo po stromech a četly se obyčejné knihy. Nelze říci, že by život byl méně kvalitní. Nadto, vždy bude dostatek podivínů závislých na technologiích, to si digitální svět uměl od počátku dobře pohlídat.
Řekl bych, že se školy časem rozdělí na programovací a technologické přípravky pro budoucí údržbáře umělých inteligencí a na jiné, vůči digi-heroinu rezistentní. Otázkou je, zda ty druhé budou prolobovaným státem posvěcené, nebo budou muset fungovat někde v šedém undergroundu vzdělávání.
Převzato z autorova blogu
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
45 komentářů:
Smysl celého článku je totálně ztracen, pokud autor přisuzuje debilizaci společnosti přírodním vědám. Opak je pravdou a realita je důkazem - společnost je tím debilnější, čím více ustupují přírodní vědy pavědám.
Negativní důsledky technologického vývoje jdou jen ztěžka připsat přírodním vědám
"Mohli bychom se zeptat třeba humanistů - sociologů, prognostiků, kulturních antropologů, demografů, psychologů a také pedagogů, zda odpovědi znají. Znají. Překvapivě praví, že to prý nebude dobré."
Tak v Microsoftu už se kulturních antropologů zeptali. Dokonce na to měli celé oddělení. A dávno jsme zde diskutovali, kterak jsou uplatnitelní kulturní antropologové v prestižní IT firmě. To bylo ještě v dobách, kdy se nám aktivisti snažili namluvit, jak jsou humanitní vzdělanci uplatnitelní a kdy jim to IT ještě nesmrdělo. Poté, co Microsoft "uspěl" se svými novými Windows, po kulturních antropolozích neštěkne pes. Holt slepá větev evoluce. Tak tohle nevyšlo a teď se hledá co? Nové uplatnění pro kulturní antropology? V komerční sféře to tedy moc nejde, tak že bychom to soudruzi nasadili na nějaké to mlhavé humanitno. Zkusíme nějaké to blá, blá, blá, von se někdo zase chytne.
Humanitní vzdělanci vám řeknou, že to nebude dobré. Akorát zlepšit to nedokáží. Oni totiž ti programátoři a technici nemají platy třikrát vyšší, než humanitní vzdělanci proto, že by se někam narvali. Ono je to proto, drahý kolego, že je po nich poptávka. A vy se na té poptávce zvesela podílíte měrou nikoliv nepatrnou. Rodiče nikdo nenutí, aby svým potomkům kupovali každý rok nejnovější ajfouny - tedy vyjma těch potomků samotných. Ale rozhodně ne programátoři.
Já chápu, že lidi je potřeba změnit, aby nakupovali když vy chcete, aby měli poptávku, která je podle vás správná, aby se věnovali tištěným knihám, protože vy to považujete za správné a aby měli ty správné humanitní názory. A vše to přebalíte pentlí s visačkou s nápisem "svoboda". To kdyby to náhodou někdo nepochopil.
"Výskyt civilizačních nemocí dále poroste. Stárnoucí a déle žijící obyvatelstvo bude potřebovat více péče od více lidí, kteří nebudou."
To, že je více civilizačních nemocí je dáno pochopitelně tím, že lidé již neumírají v průběhu mládí na choroby, jako je mor, tuberkulóza, nebo zápal plic. Vy jste si zase při své neschopnosti myslet, vybral jeden jakoby negativní faktor, zcela v souladu s heslem "všechno dobré, je alespoň pro něco špatné". To, co má smysl porovnávat je střední doba dožití a kvalita života a ty jsou historicky nejvyšší. Pokud se vám to nelíbí, předělejte lidi, aby to chtěli jinak. Točíme se stále kolem toho samého - vy nerozumíte světu a proto se domníváte, že když mu někdo rozumí, je úspěšnější proto, že aplikuje svoji moc na ostatní, aby dělali to, co chce - protože to je zjevně vaše základní krédo. A ono je to přitom naopak. Ten, kdo světu dobře rozumí, dokáže lépe uspokojovat poptávku druhých lidí a přitom jim ponechat svobodu rozhodování. Ne tu vaší svobodu, kde se smí jen to, co vy a vám podobní, jako Komárek, uznáte za vhodné, ale skutečnou svobodu. Ten programátor a ta umělá inteligence se snaží lidem pomáhat ve smyslu, jak to vnímají oni, zatímco vy se je snažíte neustále předělávat. A proto jste tak neúspěšný a proto jim tolik závidíte a proto na ně neustále házíte špínu.
Autor je zcela mimo. Od prvních lovců mají technici nezpochybnitelný podíl na chodu společnosti. Privilegovat jakoukoliv skupinu je chybné. Zejména když ani ta voda z kohoutku bez techniků nepoteče a divadla si bez nich také neužijete. Natož abyste bez nich mohl zveřejnit svoji "stať".
Autore, s většinou souhlasím, jen vůči "přírodovědně vzdělaným elitám" jste nespravedlivý. Zdaleka ne každý člověk se vzděláním z přírodních věd je omezený hlupák, který hlásá svoji nadřazenost nad lidmi vzdělanými humanitně, na základě toho, že výsledky jeho oboru umožňují, aby reklama na psí žrádlo neónově blikala. Dokonce takoví nejsou ani všichni technici, u kterých je tato tendence ještě mnohem silnější; nenechte se zmást tím, jak jsou takoví žvanilové hluční. Jsou to sociálně retardovaní jedinci, zpravidla, jak se ukazuje i těchto diskusích, frustrovaní pocitem nedoceněnosti. Dokud nemají rozhodovací pravomoci (přesněji, pozice, kde by mohli rozhodovat o věcech mimo svůj obor), jsou neškodní. Jakmile je ovšem mají, může to skončit i holokaustem - když totiž potlačíte (nebo vůbec nemáte) to, co dělá člověka člověkem, a uvažujete o živých bytostech čistě racionálně z hlediska svých cílů, můžete snadno dospět k tomu, že nejefektivnější je nacpat milióny můžů, žen a dětí do plynových komor.
Nepřisuzuji debilizaci společnosti přírodním vědám, přisuzuji ji metastázování digi-heroinu a jednostranně zaměřených scientistů, třídičů, laťkařů, centralistů, normalizátorů a propagátorů tzv "tvrdé vědy" do vzdělávání dětí.
Přírodní vědy jsou skutečně "nevinné", problém začíná jednak jejich školní deformací na naučné slovníky pojmů a mechanické osvojení zákonitých vztahů (tak se stávají pavědami), jednak stejně mechanickou (pavědeckou) aplikací těchto "metod" na nauky o člověku, které tak zcela ztrácejí své vzdělávací poslání. Příkladem pavědy jsou např.maturitní testy z češtiny. Reálnému životu pak zoufale chybí vzdělaní odborníci. Proto nemusí být daleko od pravdy i výrok F. Goyi: "Snění rozumu má za následek zvěrstva." Pozitivistická věda je amorální, jak ta přírodní, tak ta o člověku. Vzdělání však obě ale zasazuje do morálních a poetických (skutečnost, svět v celistvosti respektujících) souvislostí. Pak se teprve stávají vědami člověku i světu užitečnými. Stejně užitečnými!
Představa, že na všechny situace, které musí člověk řešit, lze použít stejnou metodu, je prazvláštní, leč, jak patrno, živá.
Děkuji pane Tajný. Moc mi to k vám nesedělo.
A díky i Kvaternionovi, který vždy přispěchá potvrdit to, co napíšu.
obě zasazuje
Pane Lippmanne, to, co píšete v poslední větě, podle mého názoru hezky vystihuje úsloví, že máš-li v ruce kladivo, vypadá každý problém jako hřebík. Lidé oborově trénovaní v užívání jednoduché racionality (adjektivum "jednoduché" zde neznamená kognitivní náročnost, ale opozitum sebereference) překvapivě často selhávají při jejím použití v metakognici; jinak řečeno, nejsou schopni si uvědomit, jaké jsou meze užití racionality, a zvláště pak, že racionalita je jen nástroj, který říká, jak se nejlépe dostat z bodu A do bodu B, ale principiálně nemůže (nezávisle) rozhodnout, zda z A do B jít či ne. Tito jedinci pak tvrdí, že jediný rozumný/logický/racionální názor na všechno od politiky po výuku matematiky je ten jejich, aniž by si uvědomili, že vycházejí ze stejně subjektivních předpokladů jako kdokoli jiný.
Kvaternione, řečeno výstižně.
Tito jedinci pak tvrdí, že jediný rozumný/logický/racionální názor na všechno od politiky po výuku matematiky je ten jejich, aniž by si uvědomili, že vycházejí ze stejně subjektivních předpokladů jako kdokoli jiný.
Řekl bych, že to je ještě mnohem horší. Nejde jen o to, že si svůj metodický omyl sami neuvědomují. Většinou se jim ani nedá vysvětlit -- myslí si totiž, že jejich oponent tvrdí, že našel spor v "soustavě axiomů, z níž vycházejí". Nemohou nahlédnout, že oponent shledal jejich "soustavu axiomů" natolik primitivní, že je zcela neadekvátní složitosti situace, o kterou ve skutečnosti jde.
Střihoruký Edward je americký romantický fantasy film z roku 1990 v hlavní roli s Johnny Deppem, který natočil režisér Tim Burton. Filmový příběh pojednává o nedokončeném umělém muži jménem Edward, který měl místo rukou nůžky...
Edward vytvoří ledovou sochu anděla. Odlétající kusy vytvoří efekt padajícího sněhu...
Edward je stále naživu. Je nesmrtelný, jak se zdá, jelikož je umělý a nemůže stárnout. Když tvoří své ledové sochy, vzniká tak sníh, který padá na město pod ním. „Občas mě ještě můžeš zastihnout, jak v něm tancuji,“ řekne své vnučce. Zatímco Edward vytváří další ledové sochy, retrospektivní záběr ukáže mladou Kim, jak tancuje ve sněhu padajícím ze sochy anděla nad ní...
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Střihoruký_Edward
Možná, že ty pedagogicko populistické dogmatické laviny mají původ ze sněžení popsaného v jednom romantickém fantasy filmu. :)))
J.Týř
Pánové, děkuji za tyto příspěvky, uložím si je.
Hromada cihel a všelijakéko stavebního materálu není dům. Myšlenková stavba úvah Tajného učitele má vážné vady. Nevím, jesti mu ta jeho skládka různých názorů bude co platná. J.Týř
Pane Lippmanne,
měl bych dva dotazy:
1) Jak vypadá nepozitivistická věda? Mohl byste dát nějaký KONKRÉTNÍ příklad a úvěst nějaký KONKRÉTNÍ nepozitivistický vědecký poznatek?
2) Proč je pozitivistická věda amorální? V čem? Podle vás pozitivistická věda předepisuje člověku vedle metod i cíle? Mohl byste zase uvést nějaký KONKRÉTNÍ příklad?
Předem děkuji.
"Dokud nemají rozhodovací pravomoci (přesněji, pozice, kde by mohli rozhodovat o věcech mimo svůj obor), jsou neškodní. Jakmile je ovšem mají, může to skončit i holokaustem - když totiž potlačíte (nebo vůbec nemáte) to, co dělá člověka člověkem, a uvažujete o živých bytostech čistě racionálně z hlediska svých cílů, můžete snadno dospět k tomu, že nejefektivnější je nacpat milióny můžů, žen a dětí do plynových komor."
Klasický strawman. Ale opravdu ukázkový. Ukazuje na neschopnost autora rozlišit snahu o efektivní dělbu práce a omezení rizik pro třetí strany a snahu o eliminaci nějaké skupiny obyvatel zplynováním. Jde o velmi výraznou neschopnost.
Je poněkud pitoreskní, že v historii byli největšími strůjci holocaustu člověk s uměleckými ambicemi a obdivem k historii a mytologii, člověk s doktorátem z literatury, který studoval literaturu a filosofii, který měl původně ambice býti knězem a vystudovaný zemědělec. Exaktně vzdělaní buď před těmito "humanisty" uprchli, nebo ve většině skončili v plynových komorách. Počínaje Einsteinem a konče Gödelem. Věda umožňuje býti efektivní, ale není (opakuji pro obzvláště natvrdlé - NENÍ) určena k volbě cílů. Ta zůstává na člověku. Věda pouze "říká", jak dosáhnout předem daného "žádoucího" efektu s co nejmenšími náklady a co nejrychleji. Věda poskytuje metodiku ke zkoumání.
1. Inkluze jako opak elitářství?
No, skutečná inkluze možná ano. Snad.
"Inkluze po česku" ani náhodou.
Nepromyšlený a nepřipravený sociální experiment ještě nikdy nikoho kupředu neposunul.
Zdalipak mají sociologové a kulturní antropologové vysvětlení, proč došlo letos k tak velkému nárůstu zájmu o víceletá gymnázia.
Asi tuší a proto nabízejí "řešení". Víceletá gymnázia zrušit, že?
2. Pak už jen zbývá vysvětlit těm "elitám", že se mají "inkludovat". Vysvětlit všem těm mocným a bohatým, že mají své děti vzdělávat ve veřejných, co nejvíce etnicky a společensky pestrém prostředí.
"Ti dole" jsou na to totiž zvyklí odedávna a naučili se poradit si.
To, nad čím sociologové a psychologové bádají a popisují stohy papíru, už vyřešily děti v mateřské školce. Pojmenovávají věci pravými jmény. - Když někdo ukradne jinému svačinu, tak je to zloděj. A dětem je jedno, jestli je to Rom, Ukrajinec, muslim či křesťan. To jen naši "experti" chtějí dětem vysvětlovat, že ten grázlík je chudáček z nepodnětného prostředí. Děti ale vědí, že kdo je slušný, ten poprosí a vždycky se s ním někdo rozdělí.
Děti totiž také vědí, že kdo chce hračky jen pro sebe a nechce je půjčit ostatním, s tím si nakonec nikdo nebude hrát a nikdo mu nepomůže se stavbou velkého hradu, na který sám nestačí.
3. Opravte mne, jestli se pletu, ale nevznikla náhodou ta největší zvěrstva v historii lidstva nikoliv jako důsledek rozvoje přírodních nebo technických věd, ale ideologizací idejí?
Když se z objevů a studií na poli společenských věd stala dogmata?
Když se z myšlenky na lepší život stala ta "jedině správná myšlenka"?
Tak se z ideje o sociálně spravedlivém státě, kde všichni vlastní vše společně, stala stalinistická jatka.
Tak z myšlenky boje za demokracii vzniknul Výbor pro neamerickou činnost a válka ve Vietnamu.
Tak z myšlenek J. J. Rousseaua povstal jakobínský teror.
A tak, koneckonců, z Kristova učení o lásce a odpuštění mohla vzniknout násilná katolizace a Svatá inkvizice
Takže až budou chtít humanisté kritizovat techniky, ať si nejdřív zametou před vlastním prahem.
To největší zlo nepůsobí technokraté, kteří odlidšťují člověka, ale "humanisté", kteří zapomínají, nebo rovnou nechtějí vidět, co je to člověk.
Ti, pro které je jejich vize důležitější, nežli lidé samotní.
A to jen málokdy bývají technici.
Technik možná vymyslí gilotinu, nebo plynovou komoru.
Ale tím kdo rozhodne, že vůbec potřebné jsou, není technik, ale ideolog.
A činí tak vždy - stejně jako spiklenci ve filmu Pekařův císař - "Ve jménu civilizace."
Pane Doležele, ptáte se mě zbytečně. Vám odpovídat nebudu. Proč, to už jsem zdůvodnil. A nemám dost času na zbytečnosti.
Krasobruslit může, kdo umí chodit a bruslit
Pane Lippmanne, zastírat nerespektování obecně uznávaného významu a vztahů některých elementárních pojmů a zastírat pochybnou argumentaci odvoláváním se na tzv. kontextově znakovou teorii jazyka a na něčí ideologická schémata je, myslím, docela trapas, nemyslíte? Opravdu si myslíte, že to, co v některých diskusích předvádíte, je "krasobruslení"?
To největší zlo nepůsobí technokraté, kteří odlidšťují člověka, ale "humanisté", kteří zapomínají, nebo rovnou nechtějí vidět, co je to člověk.
Ti, pro které je jejich vize důležitější, nežli lidé samotní.
A to jen málokdy bývají technici.
Technik možná vymyslí gilotinu, nebo plynovou komoru.
Ale tím kdo rozhodne, že vůbec potřebné jsou, není technik, ale ideolog.
A činí tak vždy - stejně jako spiklenci ve filmu Pekařův císař - "Ve jménu civilizace." napsal výše poste restante.
Albert Einstein kdysi svou autoritou požádal prezidenta Roosevelta, aby USA sestrojily atomovou bombu na obranu proti Hitlerově připravované bombě. Žádal a prosil ale, aby ji nikdy USA nepoužily jako první. Když se dověděl, že se to za prezidenta Trumana stalo, zbělely mu prý vlasy během jedné noci. Když Einstein o deset let později umíral, řekl prý svému synovi přibližně toto "Objevil jsem něco významného na pomezí matematiky a fyziky. Beru si to s sebou. Dnešní mocní by to mohli zneužít."
J.Týř
Technik možná vymyslí gilotinu, nebo plynovou komoru.
Ale tím kdo rozhodne, že vůbec potřebné jsou, není technik, ale ideolog.
Ne, to není technik, to jsou ti, kteří změří šíři okcipitální kosti a dají prst nahoru nebo dolu. proponenti sociálního Darwinizmu, selekce, eugeniky, vynálezci stále efektivnějších zbraní, stále návykovějších technologií, stále lepších genetických modifikací, to jsou všechno humanisté.
Takže až budou chtít humanisté kritizovat techniky, ať si nejdřív zametou před vlastním prahem.
Nikoli techniky, nýbrž technokraty, nikoli přírodovědce, nýbrž scientisty.
To jen naši "experti" chtějí dětem vysvětlovat, že ten grázlík je chudáček z nepodnětného prostředí.
Determinizmus? Přírodovědný koncept?
Překvapuje mne, pane Týři, že se tak "tvrdě" vyjadřujete o něčem, čemu vůbec nerozumíte. Nejste ale sám. Také bruslíte, ale bez krásy.
PR: To jen naši "experti" chtějí dětem vysvětlovat, že ten grázlík je chudáček z nepodnětného prostředí
TU: Determinizmus? Přírodovědný koncept?
Než odpovím, raději se zeptám, abych předešel nedorozumění.
Co tím chcete říci, nebo naznačit, Tajný?
Vládne obecná shoda, že efektivita aktů, které přeměňují sdělení v text (to zahrnuje mluvení, psaní, malování, psychická hnutí), závisí na znalostech tvůrce. Jestliže tvůrce není obeznámen s běžným jazykem, nebude schopen vyjádřit jeho kódy a kulturu.[4] Některé moderní teorie popírají Saussurovo rozlišení na označující a označované a hledají význam ne v jednotlivých znacích, nýbrž v kontextu a zarámování. Takové teorie tvrdí, že jazyk je kolektivní pamětí či kulturní historií.[5] To v sobě nese to, že mluvení je jednoduše jen jednou z mnoha forem chování.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Znak_(lingvistika)
Dovoluji si trvat na tom, že některá "kontextová rámování" elementárních pojmů a vztahů mezi nimi mají u některých pedagogických populistů podivný kontext i podivný rám. :)
J.Týř
PR. Chci tím říct, že přístup kde "ten grázlík je chudáček z nepodnětného prostředí" je výsledkem myšlení, kde "vývoj světa je dán jeho současným stavem (případně jeho stavem v kterémkoli bodě v minulosti) a absolutně platnými přírodními zákony. Existuje tedy pouze jedna možná budoucnost, a tato je teoreticky zcela předvídatelná" = determinismus.
Aha.
Čili přesně to, co jsem předpokládal.
Dost hloupý pokus podsunout oponentovi "zavrženíhodnou předpojatost" a pak snadno a levně "zvítězit", lepších argumentů nemajíc.
Jenže já nikde netvrdím nic o nějaké předurčenosti, determinismu a podobné slaboduché pitomosti. To může totiž leda hlupák, anebo ten, kdo se snaží hlupáka z jiných udělat.
Ve své větvi rodiny jsem prvním, kdo dokončil vysokou školu. Otec měl večerní průmyslovku á la Mareček a matka jen základku. Takže si asi jen těžko můžu myslet to, co se tady snažíte trapně naznačovat.
My samozřejmě musíme například zkoumat příčiny třeba sociálně patologického konání. Ale nikoliv proto, abychom tím takové chování omlouvali, ale abychom příčinám dokázali předcházet a tomu, kdo porušil pravidla, dokázali pomoci poté, co si odpyká trest a napraví způsobené škody.
A pak také si musíme přiznat, že někteří lidé jsou prostě zlí.
Buďto úplně bez příčiny, nebo protože tu příčinu neumíme odhalit. Ale odpovědnosti je to nijak nezbavuje. Což "experti" už vůbec odmítají přijmout.
Uvedu drsný příklad. Když zjistíme, že mladistvý, který se dopouští násilí vůči spolužákům, byl v dětství sexuálně zneužíván ve vlastní rodině, pak jej samozřejmě do tohoto prostředí nevrátíme, příslušného pachatele odsoudíme a mladistvému delikventovi, který sám je také obětí, se budeme snažit poskytnout veškerou potřebnou pomoc.
Ale nebudeme tvrdit, že se násilného chování nedopustil, nebudeme ho tolerovat, ani omlouvat. Bylo by to zastírání skutečnosti a především hodně sprosté vůči jeho obětem.
Těm dětem na pískovišti je také srdečně jedno, jestli se jeden z nich chová jako hajzlík a boří jim hrad proto, že má tyranského tatínka, nebo jen neumí ovládnout závist, že on taky nemá autíčko se sklápěčkou.
Prostě mu řeknou, ať toho nechá. A když nepřestane, nebudou si s ním hrát.
Takhle se učí životu v kolektivu a vytvářejí se standardy chování.
Jenže pak přijde Tajný, nebo ombudsmanka a chtějí "nastolit spravedlnost". Ovšem podle vlastních měřítek.
A nejenže nemají tolik soudnosti, aby dokázali pochopit důsledky svého jednání. Dokonce je odmítají uznat i když jim je svět kolem servíruje na podnose i s tabulkami a grafy.
Tudíž musí zákonitě najít viníky jinde.
A kde? No, to je přece jasné. Za vše mohou ti, kteří mají jiný názor.
Pane Týři, tím pedagogickým populistou mám být já? Mohl byste tuto nálepku podrobně vysvětlit? Mohl byste poté doložit, že je vhodná pro mne? Že na něčem trváte, není žádným důkazem. Ostatně, co jste svým příspěvkem chtěl vůbec říct?
Ne, to není technik, to jsou ti, kteří změří šíři okcipitální kosti a dají prst nahoru nebo dolu. proponenti sociálního Darwinizmu, selekce, eugeniky, vynálezci stále efektivnějších zbraní, stále návykovějších technologií, stále lepších genetických modifikací, to jsou všechno humanisté.
Teď tomu trochu přestávám rozumět.
Přírodovědec může zjistit morfologické odlišnosti ras a etnik. A ty objektivně existují. Ale až teprve ideolog začne rasy hodnotit a stanovovat jejich "méněcennost". A většina ideologů se rekrutuje z lidí s humanitním vzděláním, řekl bych.
Nebo ty "stále efektivnější zbraně". CŤChťBŘ?
Na etnickou čistku stačí mačety, nebo kalašnikovy.
Moderní zbraně se naopak vyznačují až tzv. "chirurgickou" přesností zásahu. (Také hezký eufemismus, mimochodem.)
Ale byli to snad technici, kdo "vynaleznul" "humanitární bombardování"?
No a ty "stále návykovější technologie"?
Není snad ona návykovost výsledkem uplatňování nových poznatků v oblastech jako je psychologie, sociologie, etologie?
Nějak se nemohu zbavit dojmu, že Tajný ve svém svatém zanícení plete páté přes deváté.
Já si dál budu myslet, že na základy etiky stačí dobře vedená třída mateřské školy.
A je mi celkem jedno, jaké vzdělání má ten, kdo se rozhodne "páchat dobro, i kdyby měl ty lidi kvůli tomu dobru postřílet."
poste.restante, nesnažím se nikde omlouvat zlo páchané jedinci z drsného zázemí. Ale, uznáte snad, že pokud je někomu vtloukáno celý život do hlavy, že je méněcenný lapka, občan třetí kategorie a nechutný příživník, nebo jen, že vzdělání je zbytečná pruda, příčiny toho, že se podle toho nakonec chová, jsou poodhalené. Čili nejde o omlouvání skutků "znevýhodněného jedince" spíše o pochopení toho, co jej formovalo, abychom se mohli dostat blíže k pravdě. Tedy vidíme-li ve třídě žáka se kterým "si nikdo nechce hrát", můžeme se snažit zjistit hlubší důvody tohoto chování a vhodně a citlivě intervenovat, abychom toto pokud možno postupně vyřešili. Nebo je můžeme s tím pravým učitelským nadhledem nechat, ať si to vyřeší mezi sebou samy a vytvoří si standardy chování. Mně osobně je bližší ten první přístup, byť je mnohem náročnější.
Kdo je učitel a kdo je Pedagogický populista?
Učitel je ten, kdo zprostředkuje při školní výuce vědění (vědu) žákům a neplete si přitom elementární pojmy s dojmy. Jinak řečeno Učitel je ten, kdo s ohledem na pedagogiku (vědu o výchově) provádí tzv. didaktickou (výukovou, vzdělávací) transformaci vědy do podoby srozumitelné žákům. V posloupnosti pojmů Věda - Didaktika dané vědy - Pedagogika nebo, chcete-li, Pedagogika - Didaktika dané vědy - Věda stojí učitel uprostřed. Učitel je ten, kdo je povinen řádně dbát a skutečně dbá na obě dvě ty věci stojící v té posloupnosti vedle. K tomu, aby tam mohl důstojně a účinně stát, musí ovládat (znát a umět používat) vědu i pedagogiku nebo, chcete-li, pedagogiku i vědu.
Pedagogický populista je ten učitel, který se podbízí žákům nebo něčí ideologii tím že výchovnou (pedagogickou) stránku učitelovy práce systematicky (přehnaně, příliš) nadřazuje své didaktické (výukové) úloze (povinnosti). Například tím, že slevuje z didaktických zásad. Například tím, že v didaktice konkrétního školního předmětu systematicky nadřazuje výchovné cíle cílům vzdělávacím. Například tím, že říká, že cenu má jen to, co žák sám objeví. Například tím, že prohlašuje, že základní pojmy a vztahy mezi nimi lze vcelku (libo)volně vykládat nikoli v jejich všeobecně známém a uznávaném obsahu a významu (například s výmluvou na jejich "kontextové zarámování" - viz třeba ta "hladina doprovázející tání ledovců svým vzestupem") apod.
J.Týř
S Vámi je to těžké, Tajný, protože pořád za každou cenu musíte hledat protiklady.
A tam kde nejsou si je musíte vytvářet.
Jasně, že se máme snažit hledat příčiny nepřijatelného chování. Ale je úplně jedno, jestli jde o jedince znevýhodněného, nebo naopak "zvýhodněného".
Stejně tak jako můžeme a měli bychom "citlivě intervenovat", ale se zpropadeně velkým důrazem na to "citlivě".
Jenže Vy to holt musíte stavět do pozice: buď-anebo.
To je pitomost a pedagogický diletantismus.
Učitelka mateřské školy, nebo prvního stupně musí být právě tím, kdo by měl posoudit, kdy nechat věcem volný průběh a kdy naopak se snažit zasáhnout.
A měla by vědět, či aspoň vnitřně cítit, jak to udělat. Na to je totiž potřeba i jistá dávka talentu, kterou nemá každý.
O tom mluvím a to je můj přístup.
Vy chcete naproti tomu vždy a citlivě zasahovat, protože Vám je takový přístup bližší.
A ještě máte pocit, kdoví jaké dobro neděláte a jak moc se náročně obětujete.
Je mi líto, ale právě lidé Vaší "krevní skupiny" patří k těm, kdo jsou schopni vymyslet "humanitární bombardování" a "preventivní útoky".
Vy si totiž nejste schopen uvědomit, že i ten nejlepší učitel ví odhadem asi tak desetinu toho, co se ve třídě skutečně děje.
A velice často pak může zasáhnout s citlivostí slona v porcelánu.
Ten skutečně dobrý učitel právě tohle ví. A proto zasahuje jen ve zjevných případech a i tak s vědomím možnosti chyby. Spíš dohlíží na dodržování základních pravidel.
Mnohem víc pozoruje a mnohem méně jedná.
Víte, já jsem člověk "z dědiny" a otec mne učil, že do koruny stromku se má zasahovat jen tehdy, když je větev suchá, nebo když roste křivě a stíní ostatním.
Ale že každý stromek, bez ohledu na druh a odrůdu, je potřeba zprvu přivázat k pevnému kolíku, aby nenarostl křivě.
A každoročně kontrolovat jestli se provaz nezařezává do kůry, nebo jestli kolík neodírá kmen.
No ale třeba mezitím moderní vědci objevili "nové metody" a já jsem jen "konzervativec, zastydlý v časech Marie Terezie".
Když z jisté části přijmu Vaši definici, pane Týři, musím se znovu zeptat, koho konkrétně za PP pokládáte, zda za něho pokládáte i mne a proč.
Váš příklad s "hladinou" je ovšem jen pouhé tvrzení, zaštítěné pochybným důkazem "všeobecně známého a uznávaného obsahu a významu". Sám jste tuto variantu vyjádření použil, a evidentně jste ji proto rozuměl. Je pouze stylově příznaková oproti té "všeobecně známé", jež je stylově neutrální. Právě kvůli "kulturní" povaze jazyka je velice důležité učit žáky rozpoznávat, kde mají variantní možnosti vyjádření své meze. To není "blátivost" myšlení a řešení ani žádný pedagogický, výchovný populismus, to je pedagogická i didaktická důkladnost a poctivost. Pedagogickým populismem naopak je, když žákům zjednodušujeme poznání na cosi "všeobecně známého a uznávaného", o čem nemusí moc přemýšlet.
Vřele bych Vám rovněž doporučil prostudovat si problematiku Bohrova komplementárního rámce myšlení.
U té ledovcově hladinové úlohy byly tři odpovědi, z nichž jedna byla obsahově nejsprávnější. Nebyla to ta odpověď říkající, že hladina DOPROVÁZELA tání ledovců svým vzestupem. Hladina není průvodce, který někoho doprovází. Ledove tály a v důsledku toho se hladina zvýšila. Nejde tu o průvodcovskou činnost hladiny. Pořád to nechápete, pane Lippmanne?
Vědec, učitel a pedagog (vychovatel) jsou tři odlišné profese. Vědec má v pracovní smlouvě napsáno např. vědecký (výzkumný) pracovník, učitel tam má napsáno učitel a pedagog tam má napsáno pedagog nebo vychovatel. Jsou vědci, kteří učí. V učitelském spektru jsou učitelé, kteří tíhnou k vědě i učitelé, kteří tíhnou k pedagogice. To vše je v pořádku, pokud to učitelům nebrání v zodpovědném výkonu učitelství.
Napsal už jsem výše, že za pedagogického populistu považuji učitele, který se podbízí žákům nebo něčí ideologii tím, že výchovnou (pedagogickou) stránku učitelovy práce systematicky (přehnaně, příliš) nadřazuje své didaktické (výukové) úloze (povinnosti). Například tím, že slevuje z didaktických zásad. Například tím, že v didaktice konkrétního školního předmětu systematicky nadřazuje výchovné cíle cílům vzdělávacím. Například tím, že říká, že cenu má jen to, co žák sám objeví. Například tím, že prohlašuje, že základní pojmy a vztahy mezi nimi lze vcelku (libo)volně vykládat nikoli v jejich všeobecně známém a uznávaném obsahu a významu...
Z výše uvedeného je, doufám, jasné i to, že různí učitelé jsou v různých situacích na různých místech toho spektra. Včetně mě. Nedovolil bych si asi o žádném učiteli, tedy ani o panu Lippmannovi, říci, že je ryzí pedagogický populista. O panu Lippmannovi vím, že jako učitel mnoho ví a umí, i když jsme se s tou "průvodcovskou" hladinou trochu neshodli.
J.Týř
Pane Týři, ta otázka zněla takto: "Ve které z následujících možností je z poslední věty výchozího textu správně utvořeno souvětí?" Žáci tedy měli hledat odpověď správnou, nikoli "nejsprávnější" z nabízených možností. To je podstatný rozdíl, protože úloha svým zněním za správnou předkládala pouze odpověď jednu. A v textu, který není jednoznačně odborný a má i rysy publicistické (obsahuje minimálně jedno další stylově příznakové vyjádření), právě s přihlédnutím ke kontextu, nelze striktně určit, které vyjádření je jednoznačně správnější. Cermatem požadovanou odpověď lze zajisté mnohem snáze odhadnout. Nejde však o správnost, nýbrž o prvoplánovou obvyklost řešení. Jenže právě v tom je problém. Jazyk totiž takto prvoplánový není a škola by neměla žáky mást tím, že jim tuto mylnou vlastnost jazyka sugeruje. A negativně sankcionuje ty, kteří přemýšlejí hlouběji a důkladněji. Pořád to nechápete, pane Týři?
Správně utvořit souvětí znamená dbát nejen na jeho formální stavbu, ale i na jeho věcný obsah. Personalizace té hladiny věcně v pořádku není. Otázka zněla na jednu možnost. Uznávám ale, že ta úloha nebyla dobře udělaná. I ta "nejsprávnější" možnost totiž měla své vady. Z mého "kontextově rámovacího" hlediska by bylo možné diskutovat spíš o tom, že tam (úplně) správná možnost vůbec nebyla.:)
poste.restante, jasně že je lepší někdy nezasahovat. Proč mi podsouváte intervenci vždy za každou cenu, víte jen vy. Asi je to čtivé. Co se týká "pevného kolíku", ty poslední dobou tak nějak dochází. Teďkonc jste ten pevný kolík vy.
Mimochodem, zajímalo by mne, jak byste vyřešil, kdybyste byl v pozici zasáhnout, situaci v konfliktu, kde se schyluje ke genocidě civilních příslušníků nějakého etnika či náboženské skupiny, dobře vyzbrojenou armádou jiného etnika či náboženské skupiny. Také byste spíše pozoroval? Pak počítal oběti? Já jen, když už jsem onálepkován jako preventivní bombardovač, rád bych znal vaše šalamounské řešení.
"Z mého "kontextově rámovacího" hlediska by bylo možné diskutovat spíš o tom, že tam (úplně) správná možnost vůbec nebyla.:)"
To je jistě možné a dostali bychom se patrně až k problému, zda přirozený jazyk vůbec dokáže vyjádřit jakoukoli myšlenku zcela identicky, tak aby sdělení rozuměli všichni stejně. Znovu opakuji, mně nejde o hledání dílčích omylů v testech, mně jde o to, že testy jsou mylným pohledem na jazyk (a literaturu) vůbec. Na čím menší části text rozloží, tím je tento omyl méně nápadný. A právě tato nenápadnost nejvíce škodí.
Proč mi podsouváte intervenci vždy za každou cenu, víte jen vy.
No, napsal jste:
Tedy vidíme-li ve třídě žáka se kterým "si nikdo nechce hrát", můžeme se snažit zjistit hlubší důvody tohoto chování a vhodně a citlivě intervenovat, abychom toto pokud možno postupně vyřešili. Nebo je můžeme s tím pravým učitelským nadhledem nechat, ať si to vyřeší mezi sebou samy a vytvoří si standardy chování. Mně osobně je bližší ten první přístup, byť je mnohem náročnější.
Tím jste, dle mého soudu jasně vyjádřil své preference.
Dobrá, neřekl jste přímo, že chcete zasahovat vždy.
Ale asi je možné Vaše slova chápat jako "skoro vždy".
Já naproti tomu zastávám názor podobný učiteli ve filmu Krakonoš a lyžníci.
Ve scéně, kdy se strhne mezi dětmi rvačka a (tuším) panský myslivec Miroslav Vladyka se ptá učitele Ondřeje Havelky: "To je ale mela. Mám Vám pomoct je rozehnat?"
Učitel odpoví: "Ne, ne. Není třeba. Moje děti si své spory vždy řeší samy."
Slova volně parafrázuji, ale smysl jsem snad zachoval.
Samozřejmě, rvačku bych utnul, ale jinak jsou učitelské zásahy, obzvláště na prvním stupni nesmírně ošemetné.
Zasáhnout na něčí obranu například většinou automaticky znamená udělat z něj "mazánka" a tím pádem jasný cíl.
A znovu připomínám. Devět desetin ledovce pod hladinou nevidíte a jsou zcela mimo Vaši kontrolu.
To už je lepší naučit žáka se bránit. Své místo si nakonec stejně každý musí vydobýt sám.
Bývaly časy, kdy to soukromě šlo. Dnes by to nejspíš vedlo k obvinění z pedofilie. :-(
Jak moc velký a jak moc tvrdý, či natvrdlý kolík jsem, o tom nemíním spekulovat. :-)
Ale že obecně dnes roste většina žáků v prostředí bez pravidel a že v důsledku mnozí mají pokřivený nejen charakter, tak o tom nepochybuji ani trochu.
Pokud se Vaší poslední otázky týče, popisujete situaci, kdy se ke genocidě teprve schyluje.
Tam je odpověď jasná. V rámci veškerých dostupných možností a prostředků bych se snažil útočníka od budoucích cílů odradit, oddělit a zabránit obětem. I za cenu porušení příkazů a subordinace.
Což je přesně to, k čemu bohužel mezinárodní společenství většinou nemá odvahu. A proto tak často jen řeší fatální následky.
Neútočil bych "preventivně", ale bránil bych nevinné.
Ono to totiž občas může skončit jako v případě druhé války v Iráku, kdy "všichni" a především USA i Británie "věděli", že jsou tam chemické a biologické zbraně, kromě Francie, která věděla, že tam nejsou, odmítla se "preventivní akce" účastnit a vysloužila si za to neskutečné ataky.
Nikdy nevíte předem, zda Váš "preventivní útok" nebyl jen promyšleně vyprovokovanou záminkou, která měla ospravedlnit agresorovy záměry.
Jiná věc je, že podobné události se většinou neodehrávají ze dne na den.
To, že se k něčemu "schyluje", lze obvykle poznat dlouho dopředu.
A zde platí okřídlené "Si vis pacem, para bellum."
Nejpodstatnější je ale otázka, jak řešit situaci, kdy ke genocidě už reálně dochází.
A v takovém případě je potřeba pochopit, že žádné "šalamounské řešení", kterého se dožadujete, neexistuje.
Vybíráte si vždy mezi řešením "špatným" a "ještě horším".
To vše s vědomím, že to, které řešení bylo to horší, se dozvíte až následně.
A Vám nezbývá, nežli za svá rozhodnutí a následné skutky přijmout zodpovědnost.
Což je ovšem právě to, co jaksi zastánci "preventivních zásahů a intervencí" odmítají pochopit a přijmout. Za jejich špatná rozhodnutí vždy může někdo jiný.
Ale abyste mne správně pochopil. Já neodmítám preventivní zásahy takříkajíc z principu.
Já plně chápu Izrael, když okupuje Golanské výšiny, nebo když vybombarduje jaderné "výzkumné" centrum u sousedů. Ale oni se nevymlouvají a nesvádějí vinu na ostatní. Když mají naprostou jistotu, že nebezpečí je reálné a bezprostřední, pak prostě udělají to, co je nezbytné a nesou za to zodpovědnost.
Stejně jako chápu člověka, na kterého útočí parta výrostků holemi a řetězy a on jednoho z nich zastřelí a pak se sám jde udat na policii.
Protože pokud jde o otázku života a smrti, bytí a nebytí, pak prostě občas jdou morální disputace stranou.
Klást si otázky, zda jsem udělal správně, může totiž jen ten, kdo je živý.
A ujišťuji Vás, že ten. kdo Vás bude chtít přepadnout a zabít, se etikou a morálkou nezatěžuje vůbec.
poste.restante, souhlasím téměř se vším, co jste napsal.
Citlivá a vhodná intervence může být, jak píšete, naučit žáka jak se bránit, nebo vytvořit situace, kde se může projevit jinak než obvykle, nebo milion jiných způsobů. Základem je lidský vztah mezi učitelem a žáky, založený na důvěře. Tento vztah zahrnuje vytváření sociálních vztahů a hodnot, které budeme, v absenci etických a morálních principů a pevných kolíků v ateistické kotlince, potřebovat více než kdy jindy.
No vidíte. A pak, že se nemůžeme my dva shodnout. :-)
Jen bych dodal, že právě pro vznik onoho lidského vztahu mezi žákem a učitelem je nezbytnou podmínkou mít vůbec čas na něco jiného, nežli na výuku.
To se dá ještě jakž takž na prvním stupni, kde má jedna učitelka celou třídu na nějakých 5 hodin denně "k dispozici". A právě tento prostor vzal v mnoha případech za své díky "inkluzi po česku".
Na druhém a třetím stupni už bohužel musí učitel "něco" obětovat, pokud chce mít čas pro to, aby si s žáky jen docela normálně popovídal.
Ve třídě s 30 žáky vám ale vznikne i tak prostor leda pro ty, kteří se sami ozvou a do debaty zapojí. Přitom je ale známým faktem, že nejvíc je většinou potřeba si promluvit s těmi, kdo většinou mlčí.
Řešení?
Zrušit financování na hlavu a normovat třídy tak na cca dvacet žáků.
Překopat RVP a nechat povinný objem učiva jen na časovou dotaci cca 70 % ročního počtu hodin, tak jak to bylo v dobách těch "svazujících a totalitních" osnov.
Učit učitele nechat kromě vysokoškolských teoretiků také učitele z praxe a na výuku praxí a v praxi se také zaměřit už při studiích učitelů.
Jeden den strávený s učitelským matadorem dá elévovi někdy víc, nežli semestr teoretických studií.
A mohl bych ještě pokračovat.
Na druhém a třetím stupni už bohužel musí učitel "něco" obětovat, pokud chce mít čas pro to, aby si s žáky jen docela normálně popovídal.
Ve třídě s 30 žáky vám ale vznikne i tak prostor leda pro ty, kteří se sami ozvou a do debaty zapojí. Přitom je ale známým faktem, že nejvíc je většinou potřeba si promluvit s těmi, kdo většinou mlčí.
Proto rodiče stále více volí alternativy.
Okomentovat