„Každý rok se v maturitních testech objeví nová abnormalita, nová nepochopitelnost a nová záludnost, neboť je nežádoucí, aby maturitou všichni prošli. Nemá nijak reflektovat studentské schopnosti, nemá ukázat na naše vlastnosti, ne! Má vykázat výsledky. Hodně propadlíků, špatná škola, málo propadlíků, dobrá škola. Čím více propadlíků, tím lepší systém, bez ohledu na jeho vnitřní rysy – alespoň podle CERMATu,“ píše maturant Čeněk Malík v blogu na EDUin.cz.
 |
| Čeněk Malík (facebook.com) |
Znalosti testované ve zkouškách působí v mnoha ohledech primitivně (zvlášť když podané se zlomyslností a moudrostí po činu) a nevyžadují v podstatě více než studentskou přípravu. Není těžké najít větu s mnohonásobným podmětem nebo označit pravdivá tvrzení v textu. Problémem je podání otázek. Ty jsou komplikované, s podivným slovosledem a pro studenta většinou neuchopitelné. Přidejme stres a i hledání víceslabičné předložky se stane pro studenta výzvou. Poučky, které jsou do něj vtloukány po celé roky ve školních lavicích, jsou obráceny na ruby. Neobjeví se otázka na větný rozbor, ale raději přiřazování jakýchsi krkolomných možností. Chytáky, záludnosti a podivné výjimky jsou hlavní náplní zadání.
Z dekadentní básně, žánru všeobecně obtížného na interpretaci, má být vytažen smysl a motiv, z ničím neznačeného rozhovoru se má rozklíčovat počet mluvčích. A to vše je možné, až poté, co student pochopí, na co se ho vlastně CERMAT ptá. Přeložit otázku do jazyka obyčejných smrtelníků z jazyka od praxe odtržených odborníků a byrokratů je skutečným testem zkoušky a právě skrz to je zaručena ona „obtížnost“ celé zkoušky. Ze zadání, na které studenti nejsou zvyklí a nebyli na ně připravováni dříve než v posledním ročníku, vzniká vysoká mortalita písemek, kterou se tak můžou příslušné orgány pochlubit. Zkouška přeci musí vyhodit velké množství lidí, že? To ukáže, jak ověřila skutečné schopnosti a inteligenci, ano?
Státní maturita je tak první skutečnou zkouškou života, ať už úmyslně či neúmyslně. Je nespravedlivá, nepochopitelná a založená víceméně na štěstí. Nelze se na ní doopravdy připravit a lekce k ní přichází až po ní. Je projevem byrokratického boje, který budeme svádět po zbytek našich životů. Nemá nic společného s tím, co se učí na školách.
Celý text naleznete zde
9 komentářů:
Na jednu stranu přichází kritika, že se testují teoretické znalosti, na druhou stranu, že se chce aplikovat poučky v praxi. Těžké zavděčit se všem.
Nemyslím si, že získat 22 bodů z 50 možných je nějaká šílená laťka. I když vynechám 2 úlohy, pořád mám výbornou.
Dobře napsáno. Jen bych se zastavil u myšlenky, že státní maturita "nemá nic společného s tím, co se učí na školách." To by byla ta lepší možnost! Tou horší je - a obávám se, že právě to platí více - že se střední školy (a gymnázia především) změnily na čtyřletou olympiádu, kde už je jiný výstup než státní maturita a její výsledky ani nezajímá.
Přesné. "Tvůrce" testů však prožitky testovaných nezajímají. Zajímá je pouze jak "chytrá" byla úloha z JEJICH hlediska.
Někdo se tázal, zda byli tvůrci chybných úloh a členové validačních komisí vyhozeni z práce na základě pochybení, stejně jako jsou maturanti na základě pochybení vyhozeni od zkoušky. Myslím, že nebyli. Dále "tvoří" a pobírají platy ze státních peněz.
Myslím, že mladí lidé schopní takto kriticky myslet, kteří se v poslední době mezi našimi maturanty začínají rojit, by byli skvělými členy prověrkových komisí na VŠ počátkem 50. let a skvěle by prosévali své kolegy i učitele. Historie se opakuje.
....Ze zadání, na které studenti nejsou zvyklí a nebyli na ně připravováni dříve než v posledním ročníku... - takže maturita nedeformuje celou střední školu, ale jen poslední rok - objevné a hodné zapamatování!
...Nelze se na ní (maturitu) doopravdy připravit... - ejhle, takže se plete Šteffl s tou svou mantrou o učení se na testy, také hodné zapamatování!
Carcy, poslední rok platí pouze u učitelů, kteří NAVZDORY státní maturitě učí tři roky dobře a rezignují na to divadlo až v maturitním ročníku. Na SM se lze připravit vyplňováním testů. Pokud toto učitel cíleně provozuje 4 roky, pak lze, ale za jakou cenu.
No vidíte, a zástupce těch, co jsou předmětem vámi konstruovaných domnělých hrozeb, žák, který maturoval, sám vyvrací vaše bludy. Není možné se nacvičit na něco, co nemá programově pevnou strukturu právě proto, aby se na to nedalo nacvičit.
A učitelé, kteří učí tři roky dobře (je otázka, co je podle TU "dobře") a náhle jakoby začnou učit špatně, ale jen ve 4 ročníku, by asi potřebovali vyšetřit. Tajnej už jste s tím někdy byl?
Carcy, snažím se ze všech sil, nereagovat na vaše příspěvky v podobném tónu. Nicméně, žák je součástí výukového procesu vedeného učitelem, tudíž je jeho zkušenost podmíněna také způsobem, jakým byl učen. Nacvičit se dá typ úloh, terminologie zadání, chytáky atp Šteffl to někde spočítal, příprava podle něj činí rozdíl 10 percentilních bodů.
Učitelé, pokud cítí odpovědnost za úspěch žáků, nejpozději ve čtvrťáku "jedou" testy, písemky, mluvené části nanečisto. Žáky je potřeba připravit na mnoho textu a málo času v dt. Někteří učitelé začínají už v prváku, maturitu používají jako bič. Carcy, vy učíte, že je potřeba vám vysvětlovat triviality?
..Učitelé, pokud cítí odpovědnost za úspěch žáků, nejpozději ve čtvrťáku "jedou" testy, písemky, mluvené části nanečisto...¨
Takže to vědomě způsobují učitelé - místo aby děti naučili problematiku, raději je (k jejich škodě) připravují na testy, aby získali (žáci) výhodu deseti percentilních bodů.
Díky za přiznání! Takže nikoli Cermat, ale učitelé deformují vzdělávání. Přitom by stačilo, kdyby se na to vybodli.
Okomentovat