Petr Kain: Jak české školství podporuje nerovnost ve společnosti

„Myslíte si, že v českém vzdělávacím systému mají děti stejné šance? Že ti podobně nadaní a pilní to dotáhnou zhruba stejně daleko, bez ohledu na to, z jakého rodinného a sociálního prostředí pocházejí či v jaké části země žijí? Jestli si tohle všechno myslíte, měli byste si − po jejím uveřejnění − přečíst studii Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity, kterou připravují vědci z think-tanku IDEA a výzkumné organizace PAQ Research. Rychle přijdete o iluze. A to i když jste žádné neměli (podobně jako autor tohoto textu, který měl možnost se s dílčími závěry téhle studie seznámit), stejně vás možná překvapí, jak české školství podporuje nerovnost ve společnosti,“ píše Petr Kain pro Hospodářské noviny. 

Oldřich Botlík: Čím škodí maturitní testy a proč je čas s nimi skončit

„Lidé spojení s Cermatem, jenž maturitní testy připravuje, by nejspíš namítli, že testy jsou vyvážené. Nejsou: třeba schopnost komunikovat v mateřštině zjevně neověří test, v němž žáci převážně zaškrtávají jedinou správnou odpověď ze čtyř nabízených. Testy připravují češtináři a matematici, kteří chtějí udržet překonané pojetí výuky obou předmětů. Na autory úloh, odborné veřejnosti neznámé, nejsou kladeny nároky, které by odpovídaly jejich významu v systému: schvalovací komise už odkývaly leccos a na ministerstvu jsou rádi, že se o detaily testování nemusí starat. Obrovský reálný vliv hrstky lidí kolem Cermatu na to, co se ve školách vyučuje a jak, je zcela nepřiměřený,“ píše Oldřich Botlík pro Hospodářské noviny.

Lepší než Kanada, horší než Korea? Co říkají mezinárodní žebříčky o výsledcích českých škol – a co neříkají

Koncem minulého roku vydala Česká školní inspekce zprávu o tom, jak si čeští čtvrťáci vedli v mezinárodním šetření TIMSS, které prověřuje znalosti matematiky a přírodovědy. Ze zveřejněných žebříčků vyplynulo, že jsou na tom celkem dobře, v nadprůměru. Při bližším zkoumání výsledků ale narazíme na paradoxy a znejistíme. Co nám vlastně tyto a podobné žebříčky (ne)říkají? A co ani říct nemohou? Úvahu přináší EDUzín.

ČŠI: Podmínky pro distanční výuku českých žáků v mezinárodním srovnání

„Dosavadní zjištění týkající se distanční výuky a využívání ICT nástrojů učiteli potvrdila na národní i mezinárodní úrovni potřebu silného důrazu na kvalitní metodickou podporu učitelů. Stejně tak bylo možné mapovat, v čem spočívají silnější a naopak slabší stránky z hlediska zapojování žáků do distanční výuky, možností podpory žáků a také jejich rodičů. Česká školní inspekce na národní úrovni pokračuje v získávání podrobnějších kvalitativních informací týkajících se dopadů mimořádných opatření na podmínky, průběh i výsledky vzdělávání, které následně pomohou rozvíjet a lépe cílit podporu pro školy,“ píšou autoři publikace Podmínky pro distanční výuku českých žáků v mezinárodním srovnání. 

Plaga: Slovní hodnocení na vysvědčení zohlední složitou situaci, žáky chceme pravidelně testovat

Školní rok je v polovině. Žáci a studenti ale ve škole od září moc času nestrávili. Kvůli epidemii koronaviru absolvovala většina školáků první pololetí převážně na dálku. Ve čtvrtek se má rozdávat pololetní vysvědčení a ministerstvo školství doporučilo, aby školy místo známek tentokrát ohodnotily žáky slovně.„Je třeba zohlednit specifičnost situace v každé rodině,“ řekl šéf resortu Robert Plaga (ANO) v Ranním interview Radiožurnálu. 

Slovní hodnocení na vysvědčení se píše těžko, školy jsou zvyklé na známky

Ve školách stále suverénně vedou známky. Ryze slovní hodnocení používá na vysvědčeních jen zhruba 7 procent základních škol. Podle dat České školní inspekce se ale slovní hodnocení do žil českého školství pomalu dostává. V kombinaci se známkami ho využívá na 30 procent základních škol v Česku. Reportáž přináší iDNES. 

Jednotné přijímačky všude nebudou. Někteří ředitelé věří, že to tak zůstane

Ministerstvo školství letos povolilo ředitelům středních škol, aby vypustili z přijímacího řízení státní zkoušku z češtiny a matematiky… S letošní legislativní změnou se otevírá debata, zda pravidla pro přijímací řízení nepřenést i do následujících let. „Chápu, že některým školám jednotná přijímací zkouška úplně vyhovuje. Pro nás by bylo ale zase ideální, kdyby bylo použití státních testů dobrovolné. To je ale asi neprůchodné. Možná by však šlo, aby si školy samy rozhodly, jakou váhu státním testům dají,“ uvažuje v reportáži Seznam Zprávy ředitel Waldorfského lycea Ivan Smolka. 

O Romech se v učebnicích téměř nepíše. Když ano, tak stereotypně či v číslech

V českých učebnicích podle průzkumu chybí dostatek informací o romské menšině. Pokud v nich jsou, většinou se týkají perzekuce během holocaustu či jde o prostá demografická data. V dalších se pak objevují stereotypní informace či nesouvisející obrázky. „Je vidět, že znalost reálií o Romech je u autorů učebnic často nulová,“ podotýká autor české části výzkumu Tomáš Ščuka v reportáži iDNES. 

Černý: Školy otevřít třeba později, ale napořád

„Většina ředitelů by určitě nechtěla, aby se školy ukvapeně otevřely a za týden nebo čtrnáct dní se zase zavíraly. Aby to bylo systémem brzda plyn, který jsme zažili před Vánocemi. Pokud otevření bude definitivní, tak ať se raději o něco odloží, ale ať už se to potom nevrací,“ říká v rozhovoru pro Právo šéf Asociace ředitelů základních škol Michal Černý. 

Ondřej Šteffl: Další otevírání škol - škody velké, přínos malý

„Co ale vlastně získáme, když nařídíme prezenční výuku maturantů a devátých tříd? Připravíme (možná!) o trochu lépe osmdesát tisíc maturantů na zkoušky a pak pět či deset tisíc maturantů necháme propadnout. Kde je z toho nějaký užitek? Budou maturanti chytřejší, než kdybychom maturitu zrušili?,“ píše Ondřej Šteffl na svém blogu. 

EDUin: Jednotné přijímací zkoušky letos jen zdůrazní nerovnosti

Do konce ledna musí ředitelé středních škol rozhodnout, jak budou vypadat přijímací zkoušky na čtyřleté maturitní obory. Ministerstvo školství letos zrušilo povinné jednotné přijímací zkoušky. Je tedy na ředitelích, jestli zůstanou u standardních testů nebo zvolí vlastní kritéria. 

Renata Veselá: Z kopce neběhejte! (Další korálek do mého náhrdelníku „Ztráta smyslu práce ve školství“)

Jdu procházkou po našem sídlišti. Děti z družiny blízké základky pod dohleden vychovatelky dovádějí na kopečku s převýšením dva metry obšťastněném popraškem sněhu. I koroně se zželelo dětí a ony mohou aspoň chvíli sjíždět tak zvaně na čemkoliv z kopce dolů. Paní vychovatelka však volá: „Z kopce neběhej“! 

Oldřich Botlík: Postup ministerstva školství je nemravný a porušuje zákon

Vzhledem k chystanému ukončení provozu České školy jsem se rozhodl shrnout dosavadní vývoj ve věci „maturitní úloha o úhlech“. O úloze se tam hojně diskutovalo. Text současně vychází na EDUin.cz, kde k problému rovněž proběhlo několik poučných názorových výměn. Úloha byla součástí testu z matematiky na jaře 2019 a měla toto zadání: 

Zástupci škol: Dělat antigenní testování žáků je nyní nereálné

Zástupci školských organizací si neumí představit, jak by mělo fungovat každotýdenní testování antigenními testy na onemocnění covid-19 ve školách. Možnost pravidelného používání antigenních testů ve školách zmínil v neděli v televizi Prima prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek, podle kterého se tyto testy dosud uplatňují neefektivně. Podle zástupců škol není nápad jejich využití pro žáky a studenty špatný, ale zajistit by to bylo za současných podmínek zřejmě nereálné. Vyplývá to z jejich odpovědí na dotaz ČTK. 

Žáky testovat každý týden a továrny, kde netestují, zavřít, vyzývá Kubek

Žáci a studenti v případě znovuotevření škol by se každý týden měli plošně testovat antigenními testy. V diskusním pořadu televize Prima to řekl prezident České lékařské komory Milan Kubek. Testovat by se podle něj mělo mimo jiné i v továrnách, kde by pravidelné testování zaměstnanců bylo podmínkou provozu. Informuje iDNES. 

Karel Lippmann: Tragično a smrt Juliana Sorela (Článek věnuji pánům Jiřímu Týřovi a Josefu Soukalovi)

Julian Sorel je hlavní postavou Stendhalova románu Červená a černá (1830). Podnětem k jeho napsání byl příběh Antoine Bertheta, popraveného v r. 1828. Téma vychází ze symboliky dvou barev: červená je symbolem touhy po plném životě, černá pak zastupuje zmrtvělou nehybnost měšťácké společnosti. 

Jsme na cestě ke vzdělávací katastrofě, varuje liberecký náměstek

Už toho má dost. Takto jednoduše by se dal shrnout postoj libereckého náměstka pro školství Ivana Langra, který už řadu měsíců poukazuje na možné negativní dopady distanční výuky. „Už mě ten vládní chaos nebaví. Je to cesta k postupnému úpadku,“ říká o současné situaci, kdy většina dětí namísto v lavicích ve škole tráví dopoledne před monitory počítačů. Rozhovor přináší MF DNES. 

Škola z Bruntálska vede celostátní výzvu za návrat všech žáků do malotřídek

Základní škola v Branticích na Bruntálsku má celkem 39 žáků, teď jich kvůli epidemii covidu-19 chodí do školy 27. Zbylých 12 se učí na dálku. Podle ředitele Adama Šimůnka zbytečně. Inicioval proto výzvu, kterou už podpořily přes čtyři stovky dalších malotřídek. Reportáž přináší iDNES.

Laďka Ortová: Otevřete školy! Otevřete školy! Otevřete školy!

Děti jsou uklizené. Distanční výuka se zbavila porodních bolestí a jakžtakž běží. Rodiče ani učitelé neprotestují. Politici o školách nemluví. Zrušíme maturity. Přijímačky ať si udělá kdo chce, jak chce. A na vysvědčení jim něco napište slovně. Paráda! Takže školství je vyřešené a teď zase honem diskutovat o volebních koalicích. 

Zástupci škol: Úprava teoretické maturity kvůli covidu není nutná

Upravovat teoretickou část letošních maturit kvůli epidemii covidu-19 by podle zástupců škol nemělo být nutné. Studenti se podle nich mohou na ústní zkoušky, testy i slohy připravit i při výuce na dálku. Jako větší problém vidí odbornou část maturit ve středních odborných školách. Shodli se na tom předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová, šéf Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček a předsedkyně spolku Učitelská platforma Petra Mazancová. Ministerstvo školství by podle nich mělo zajistit, aby se mohla aspoň praktická výuka co nejdříve obnovit. Informuje ČTK.