Ministerstvo zvažuje změny, které mohou rozmetat inkluzi

pondělí 21. května 2018 ·

„V novele jsou nebezpečné věci,“ říká Klára Laurenčíková. Novela vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (známější pod názvem inkluzivní vyhláška), kterou připravilo ministerstvo školství, podle ní společné vzdělávání v podstatě gumuje. Z vyhlášky vypadlo generelní poselství, že do běžné školy má chodit co nejvíc dětí, že hlavní vzdělávací proud má vždy přednost před různými speciálními školami – pokud je to jen trochu možné a rodiče si to přejí. Reportáž přináší Respekt.cz.


Robert Plaga (msmt.cz)
A nejen to, vyhláška přímo otevírá cestu k tomu, aby ve „zvláštních“ školách pro děti s mentálním postižením znovu končily i děti bez postižení. Ruší tak tabu, které se za ministryně Valachové s velkými obtížemi podařilo prosadit. Věta - „Ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené pro žáky s mentálním postižením se nevzdělávají žáci bez mentálního postižení.“ – je jednoduše škrtnutá.

Tím by se Česko vrátilo kamsi před rok 2007, kdy skupina osmnácti mladých Romů z Ostravy uspěla u Evropského soudu pro lidská práva se stížností, že automatickým zařazením do „zvláštní“ školy je stát diskriminoval. Soud vzal v úvahu fakt, že ve zvláštních školách Romové převažovali, a konstatoval, že nevidí nižádný prospěch v jejich výuce podle omezených osnov, protože to sociální a kulturní mezeru mezi nimi a majoritní společností jen zvětšuje.

Úspěch Romů u soudu začal měnit tuzemskou praxi, hned od následujícího roku začal počet dětí v praktických školách klesat. Během několika následujících let se počet dětí s lehkým mentálním postižením, které chodily do běžných škol, zvýšil čtyřikrát – ze tří procent na dvanáct procent.

Celý text naleznete zde

20 komentářů:

Radek Sárközi řekl(a)...
21. května 2018 v 12:50  

Nemělo by MŠMT dostat v článku prostor k vyjádření?

Radek Sárközi řekl(a)...
21. května 2018 v 13:14  

Možná by stačilo, kdyby se redaktorka podívala do textu důvodové zprávy k návrhu změn ve vyhlášce 27/2016 Sb.

Pedagogická komora navrhla změny ve vyhlášce o inkluzi

Pedagogická komora se zapojila do činnosti pracovní skupiny speciálního vzdělávání MŠMT. Aktuálně tato skupina připravuje návrh změn ve vyhlášce č. 27/ 2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Sekce speciálních pedagogů a pracovní skupina pro revizi inkluze Pedagogické komory připravila on-line dokument k připomínkování tzv. inkluzivní vyhlášky, do kterého mohli všichni členové spolku dopisovat své návrhy. Zaslané návrhy zpracovala Jana Karvaiová. Výsledné návrhy zaslal Radek Sárközi do pracovní skupiny MŠMT a osobně je tam prezentoval. Řada z návrhů Pedagogické komory byla MŠMT zahrnuta do oficiálního návrhu změn ve vyhlášce č. 27/2016. Za nejdůležitější považujeme úpravy § 19 a § 20. Pokud bude vyhláška schválena, dojde ke snížení administrativní zátěže, což umožní věnovat více času žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.

http://www.pedagogicka-komora.cz/2018/05/pedagogicka-komora-navrhla-zmeny-ve.html

Kvaternion řekl(a)...
21. května 2018 v 13:22  

Takže, pane Sárközi, když vynechám z vašeho příspěvku vše irelevantní, tvrdíte, že znovupovolením zařazování dětí bez mentálního postižení do speciálních škol/skupin dojde ke snížení administrativní zátěže učitelů a implicitně, že tento zájem je vyšší než zájem dětí bez mentálního postižení být vzděláván se svými vrstevníky?

tyrjir řekl(a)...
21. května 2018 v 13:47  

Snaha udělat v podfinancovaném školství ze všech učitelů speciální pedagogy je směšná a nebezpečná*

Za mentální postižení hodné speciální péče ve "školách, třídách, odděleních nebo studijních skupinách zřízených pro žáky s mentálním postižením" považuji i absenci studijní (vzdělávací) motivace u jinak vcelku nadaných žáků. Ani ve světě není nic neobvyklého, když se o tyto žáky starají speciální pedagogové. Viz třeba i britský Summerhill určený právě pro tyto žáky.

Ty speciální třídy, oddělení nebo skupiny, kde pracují učitelé znalí speciální pedagogiky, mohou, maji být a někde i jsou i v běžných školách. Je u toho i prostupnost mezi speciálními a klasickými třídami. V Česku máme ale podfinancované školství a mizerně placené učitele i speciální pedagogy. Bývalá vláda to řešila pedagogickým populismem - trapnou nucenou inkluzí postižených dětí do běžných tříd. Ke škodě všech dětí, učitelů, speciálních pedagogů a nás všech.*

Nápravě by mohl napomoci ten nový systém financování regionálního školství spojený se zvýšením školského rozpočtu na jinde obvyklou úroveň. Pak by se mohli ředitelé, zřizovatelé škol i učitelé a speciální pedagogové mohli řádně starat o všechny děti i způsobem viz výše.


Jsem zvědav, co s tím vším nová vláda a Parlament udělají.

J.Týř

* Viz
TORNÁDO KAT A VLÁDNÍ JADERNÝ VÝBUCH
http://www.ceskaskola.cz/2017/07/vlada-byla-velmi-aktivni-ve-skolstvi.html#comment-6280139516709541290

http://www.ceskaskola.cz/2015/09/jiri-tyr-spolecne-vzdelavani-dostava.html
http://www.ceskaskola.cz/2016/04/jiri-tyr-kdo-jak-przni-ceske-skolstvi.html
http://www.ceskaskola.cz/2015/12/jiri-tyr-podfinancovana-jednotna-skola.html

Petr řekl(a)...
21. května 2018 v 13:57  

No, hezký... pan Sárközi se dokonce pochlubí, jak jeho patetická banda pomáhá zničit všechno trochu progresivní. K tomu je těžko co dodat, soudruzi. Plnou parou back.

tyrjir řekl(a)...
21. května 2018 v 14:00  

Ad KDO A JAK PRZNÍ ČESKÉ ŠKOLSTVÍ

http://www.ceskaskola.cz/2016/04/jiri-tyr-kdo-jak-przni-ceske-skolstvi.html

S nástupem tzv. čerpání EU dotací se myslím cca od roku 2002 resortní instituce (MŠMT, VÚP, NÚOV, pak NÚV a NIDV i ČŠI) stávaly postupně čím dál víc takzvanými "čerpači EU dotací" a to i na úkor plnění některých svých základních povinností. Jejich koncepční, informační a osvětově mediální činnost se tomu "čerpání" zřejmě až moc podřídila. Skutečný přínos některých tzv. systémových vzdělávacích projektů je přitom myslím dost pochybný...

Informační servis a vzdělávací a pedagogická osvěta ze strany resortních institucí je v posledních cca 12 až 14 létech myslím nedostačující. Iniciativu ve vzdělávací, v často i nepedagogické osvětě a v informačním zpravodajství o vzdělávání myslím vlastně postupně převzala nevládní organizace Eduin. Kdo tomu nevěří, ať se podívá na stránky a rozsáhlá zpravodajství a mediální "osvětu" Eduinu a porovná to s informačním servisem a mediální osvětou MŠMT, NÚV a NIDV po stránce informačního a mediálního obsahu i rozsahu. Kdo tomu nevěří, ať si znovu poslechne vystoupení zástupce Eduin na podzimní konferenci MŠMT Budoucnost pro školu, kde zástupce Eduinu prohlásil nevládní organizace za tzv. hybatele pokroku ve vzdělávání. Kdo tomu nevěří, ať se podívá, jak často komentují události ve školství představitelé Eduin a jak často tam vystupují pracovníci MŠMT a jím řízených institucí, kterým to vlastně ze zákona a z titulu jejich poslání (vyjádřenému ve zřizovacích listinách a dalších dokumentech) přísluší.

Výše uvedené považuji za dost skandální projev rezignace resortních institucí na důležité části jejich poslání a za jakési "vyklizení pole" ve prospěch nevládní organizace Eduin. V důsledku toho myslím roste i opovážlivost Eduinských představitelů jak vůči školám, tak i vůči resortním institucím. Myslím, že by s tím měli paní ministryně a na základě jejího pokynu i pracovníci MŠMT a jím řízených organizací neprodleně něco udělat.


napsal jse ve výše citovaném článku.


Ondřej Šteffl k tomu 2. dubna 2016 v 18:52 řekl

Ano, naprostý souhlas. Jde skandální projev rezignace resortních institucí na důležité části jejich poslání. Příkladů je ale víc, co třeba dělají pedagogické fakulty nebo pedagogický výzkum (existuje-li vůbec)? Kdy naposledy jste viděli, že by se vyjadřovali k nějaké závažné otázce školské politiky. Nebo nějaká šetření či analýzy? Vrchní poradce na MŠMT, Petr Pavlík rád kritizuje naše výzkumy nebo výzkumy EduInu, ale když se ho zeptám proč nemá MŠMT své vlastní, mlčí nebo se vymlouvá.

Odpovědi na vaše otázky jsou jednoduché:
Proč například NÚV a NIDV nezveřejňují dostatek průběžných informací...?
Proč NÚV např. nezveřejňuje týdenní přehledy dění...?

Protože pořád oběma nohama vězí ve světě minulého století, kde se vše dalo řídit vydávání předpisů (zákonů a vyhlášek), a stále si myslí, že to stačí. (Viz ostatně třeba inkluze)

Proč to za MŠMT, NÚV a NIDV mnohdy vlastně dělá Eduin a proč to dělá tím způsobem, jakým to dělá?

Protože přece jen žijeme ve svobodné společnosti, kde každý může takovou věc dělat. A pokud tím neporušuje zákony, může jí dělat, jak sám uzná za vhodné.

tyrjir řekl(a)...
21. května 2018 v 14:27  

Ten Petr Pavlík, o kterém pan Šteffl napsal, že zanedbává své povinnosti, byl v době, kdy jsem výše citovaný článek napsal, hlavním poradcem ministryně Valachové. Za ministra školství Štecha se stal dokonce jeho politickým náměstkem. Nyní je předsedou celopražské organizace ČSSD. Zhruba 10 let je i předsedou ústřední školské komise ČSSD. Členem té socanské ústřední školské komise jsem byl v létech 1993 až do "pavlíkovsko-marksovské čistky" v srpnu 2015. Pana Pavlíka tedy dobře znám a panu Štefflovi tedy mohu dát s plnou zodpovědností v této věci za pravdu.

Kariéra lidí typu Kateřiny Valachové a Petra Pavlíka je pro mne jeden z důvodů, proč si myslím, že by hnutí ANO2011 nemělo vstupovat do koalice se špidlosobotkovskou ČSSD. ČSSD může podle mého názoru zachránit jen sebereflexe zahrnující i očistu od lidí podobného typu.

J.Týř

tyrjir řekl(a)...
21. května 2018 v 14:48  

ČSSD může podle mého názoru zachránit jen sebereflexe zahrnující i očistu od lidí podobného typu ve vysokých funkcích.

Radek Sárközi řekl(a)...
21. května 2018 v 14:50  

Cituji z důvodové zprávy k návrhu novely vyhlášky č. 27/2016 Sb.:

"Odstraněním tohoto odstavce se otevře větší možnost pro vzdělávání „hraničních žáků“, ale i žáků se závažnými poruchami učení a závažnými poruchami chování v menších žákovských kolektivech, které jsou při vzdělávání žáků s těmito druhy zdravotního postižení v jejich nejlepším zájmu. Vzdělávací program a jeho očekávané výstupy budou přitom vycházet ze vzdělávacího potenciálu těchto žáků, stanoveném na základě diagnostiky ŠPZ. Další vzdělávací prostor se otevře zájemcům o střední vzdělání ve vzdělávacích oborech „E“, kdy se v některých jedinečných oborech nemohou uchazeči bez mentálního postižení vzdělat."

http://www.pedagogicka-komora.cz/2018/05/msmt-legislativni-upravy-vyhlasky-c.html

Petr řekl(a)...
21. května 2018 v 16:01  

Vy opravdu chcete s vážnou tváří tvrdit, že v nejlepším zájmu dětí bez mentálního postižení je, aby se vzdělávaly ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené pro žáky s mentálním postižením? Děláte si legraci, nebo jste už jen takovej cynik, že vám ta prasárna prostě nedochází?

tyrjir řekl(a)...
21. května 2018 v 16:38  

Odstraněním tohoto odstavce se otevře větší možnost pro vzdělávání „hraničních žáků“, ale i žáků se závažnými poruchami učení a závažnými poruchami chování v menších žákovských kolektivech, které jsou při vzdělávání žáků s těmito druhy zdravotního postižení v jejich nejlepším zájmu... citue výše zástupce Pedagogické komory.

Souhlasím. Koresponduje to s tím, co jsem napsal výše:

Za mentální postižení hodné speciální péče ve "školách, třídách, odděleních nebo studijních skupinách zřízených pro žáky s mentálním postižením" považuji i absenci studijní (vzdělávací) motivace u jinak vcelku nadaných žáků. Ani ve světě není nic neobvyklého, když se o tyto žáky starají speciální pedagogové. Viz třeba i britský Summerhill určený právě pro tyto žáky.

Ty speciální třídy, oddělení nebo skupiny, kde pracují učitelé znalí speciální pedagogiky, mohou, maji být a někde i jsou i v běžných školách. Je u toho i prostupnost mezi speciálními a klasickými třídami...


"Prasárna" je nacpat všechny děti do běžných tříd a učitele předělávat na pedagogy a speciální pedagogy, jak se to stalo nejen u Inkluze po valachovsku, ale i v návrhu Kariérního řádu. Na tu prasárnu jsme tvrdě všichni zaplatili a i ČSSD za ni tvrdě zaplatila ve volbách. Doufám, že nová vláda a Sněmovna v ní nebudou pokračovat a zjednají patřičnou nápravu.

J.Týř


Q. E. D. řekl(a)...
21. května 2018 v 17:36  

Proboha, to ale znamená, že veškeré neziskovky, které si na inkluzi založily byznys, přijdou o peníze! Tak to tedy ne, všichni do ulic!!

Petr řekl(a)...
21. května 2018 v 19:42  

Inu, pak tedy good luck u evropských soudů... už nás dlouho nikdo nežaloval.

Q. E. D. řekl(a)...
21. května 2018 v 20:17  

Už jsem si vzpomněl, proč mi připadalo jméno Laurenčíková povědomé: "V pohotovosti je i Česká společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV), kterou spoluzaložila někdejší náměstkyně ministra školství Klára Laurenčíková."

tyrjir řekl(a)...
21. května 2018 v 20:55  

Inu, pak tedy good luck u evropských soudů... už nás dlouho nikdo nežaloval.

Kolonizační techniky, jak nějakou zemi udržet v podřízeném postavení jakéhosi krmelce, ze kterého unikají peníze do zahraničí, jsou různé. Jednou z těch technik je i oslabení vzdělanosti pod různými, třeba pedagogicko populistickými záminkami. Tomu se musíme znovu naučit účinně čelit.

Viz např.
http://www.ceskaskola.cz/2015/09/jiri-tyr-s-jsme-spojeni-jde-o-odlozit.html

J.Týř

Ivo Mádr řekl(a)...
21. května 2018 v 22:54  

Stačí mrknout na proces inkluze jinde. Nejčastější je model, který řeší inkluzi formou vzděláváni sice v jedné budově, ale oddělených třídách. O přestávkách se žáci setkávají v komunitní místnosti. Ve škole se pohybuje množství asistentů a speciálních pedagogů. Pokud je žák s nízkým IQ nadaný třeba ve VV,HV, pak může navštěvovat běžnou třídu s ostatními žáky. Vyžaduje to však úzkou součinnost ministerstev školství, zdravotnictví, práce a sociálních věcí. A především vysoké finanční náklady. Toto evidentně paní Valachová nedokázala prosadit. Jde tedy o lež jako věž. Projekt "inkluze" se tak zkompromitoval těmito ultralevicovými myšlenkami rovnosti všech.

Petr řekl(a)...
22. května 2018 v 9:13  

Pane Týři, těší mě, že taky čtete Pikettyho... v tom případě byste ale mohl tušit cosi o nerovnostech.

tyrjir řekl(a)...
22. května 2018 v 10:33  

Thomas Piketty: Kapitál ve 21. století
(výňatek z obsáhlé Kellerovy recenze Pikettyho knihy vydané ve Francii v roce 2013)

Autor (Piketty) tvrdí, že v současné době se jak v USA, tak také v Evropě vrací situace, která tady byla v době předcházející první světovou válku. Tehdy i dnes výnosy z kapitálu výrazně převyšují tempo růstu ekonomiky. Naopak v průběhu většiny 20. století se nerovnost snižovala, a to jednak v důsledku dvou světových válek, jednak v důsledku daňových a dalších opatření reagujících na světovou hospodářskou krizi třicátých let...

Piketty dokládá, že v letech 1910 až 1920 pobíralo v USA deset procent nejbohatších domácností na příjmech z výkonu profese i z kapitálu 45 až 50 % národního důchodu. Tento jejich podíl klesl v průběhu zhruba půl století na 30-35 % národního důchodu.

Od sedmdesátých let 20. století však dochází opět k prudkému nárůstu příjmové nerovnosti a v letech 2000 až 2010 pobírá deset procent nejbohatších už zase 45-50 % tak jako v dobách kolem první světové války...

Evropa prožívá obrovský paradox: Je zároveň kontinentem s nejvyšším soukromým majetkem na světě a zároveň kontinentem, který má největší problémy s vyřešením krize svého veřejného dluhu.

Horních deset procent nejbohatších, kteří vlastní 60 % veškerého majetku, vlastní zároveň z velké části i státní dluhy v podobě dluhopisů...

V podstatě jsou nejbohatší domácnosti dost bohaté na to, aby si koupily veškerý veřejný majetek v Evropě. Prodej všech veřejných budov, tedy škol, gymnázií, vysokých škol, nemocnic, nádraží, pošt, vězení, policejních stanic, kasáren aj. by umožnil vyrovnat státní dluhy...

Pokud by státní dluhy vyrovnali soukromníci nákupem všeho veřejného majetku, stát by již nemusel platit úroky z dluhů. To může být jeden z důvodů. proč si soukromníci veškerý veřejný majetek nikdy nekoupí. O úroky ze státních dluhů by přišli...

Souhrnný státní dluh všech zemí EU je ovšem nejen tak vysoký jako hodnota veškerého veřejného majetku v Evropě, ale zároveň zhruba tak vysoký jako roční hrubý domácí produkt EU, tedy 15 bilionů eur.

To znamená, že daň ve výši 15 % ze všeho soukromého majetku by ho za jeden rok celý splatila. (Hodnota soukromého majetku je totiž, jak již bylo zmíněno, zhruba 5x až 6x vyšší než roční HDP Evropské unie.)...

Piketty předpokládá, že v dohledné budoucnosti bude činit tempo ekonomického růstu na obou stranách Atlantiku v průměru zhruba jedno až dvě procenta. Míra výnosu kapitálu se přitom bude pohybovat mezi 4 až 4,5 %. To znamená, že majetek pocházející z minulosti poroste rychleji než produkce a mzdy...

Velcí podnikatelé budou směřovat k tomu, stát se rentiéry a vládnout stále více těm, kdo disponují pouze svou vlastní prací. Podle autora takto vyhrocené majetkové rozdíly nijak nesouvisejí s podnikatelským duchem a nijak nepodporují růst.

Ve 20. století přerušily tento trend dvě světové války, které výrazně snížily výnos z kapitálu a daly vzniknout iluzi, že došlo ke strukturálnímu překonání kapitalismu a jeho základního rozporu.

Bez progresivní daně z kapitálu se opět vrátíme k nerovnostem z 19. století...

Viz
http://casopisargument.cz/2017/01/31/thomas-piketty-kapital-ve-21-stoleti/


tyrjir řekl(a)...
22. května 2018 v 10:57  

O tom, jak se globalusticky orientovaný neoliberální kapitalismus projevuje nejen v Česku ale třeba i v Řecku píše například ekonomka Ilona Švihlíková například v knihách "Jak jsme se stali kolonií" a "Řecká tragédie".

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Ilona_Švihlíková

Můj závěr z toho všeho je ten, že Česko nemá potřebu ani povinnost se těm kolonizačním neoliberálním trendům podvolovat tak hloupě, jak to třeba ve školství dělá*. Ostudně nízkým školským rozpočtem, malými platy učitelů a hloupostmi typu Inkluze po valachovsku nebo Kariérním řádem měnícím učitele v pouhé pedagogy (vychovatele a pečovatele).

Přeju nám všem a zejména školství v Česku co nejméně nárazů plynoucích z klapek na uších nebo očích, schopnost po nárazu srovnat křídla a sílu k sejmutí klapek na očích a uších.*

*Viz i
S Evropou jsme spojeni, jde o to odložit walkmany a srovnat křídla
http://www.ceskaskola.cz/2015/09/jiri-tyr-s-jsme-spojeni-jde-o-odlozit.html

J.Týř

poste.restante řekl(a)...
22. května 2018 v 11:02  

Pokud paní Laurenčíková o něčem prohlásí, že je to "nebezpečné", pak je to téměř zásadní důvod pro to, aby takové opatření bylo okamžitě přijato.

To, co se svou "inkluzí po česku" dokázala ona a pí Valachová během pár let způsobit, budeme napravovat ještě desítky let a některé škody na dětech jsou už neodčinitelné.

Největší morální škoda je pak v tom, že inkluze, jakožto správný a žádoucí směr vzdělávání některých žáků s mentálním a většiny s fyzickým, či sociálním hendikepem, se v českém školství stalo prakticky vulgárním slovem.
O morálních škodách, napáchaných při dehonestaci speciálních pedagogů a škol už ani nemluvím.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.