„Místo nápadů, jak získat nebo ušetřit peníze, jak školy zlepšit a jak učinit učební obory přitažlivými, někteří navrhují školy prostě zavírat. Nechat studovat méně dětí, aby zbytek musel na učňák. Příkladem je nyní projednávaná Koncepce středního školství v Karlovarském kraji. Zaujala mě tím, že jako důvod omezování míst udává Gaussovu křivku. Křivka prý ukazuje, že na gymnázium má schopnosti jen 13 procent dětí, v maturitních oborech středních odborných škol má předpoklad se vzdělávat 42 procent a zbylých 45 procent dětí patří na učňák. Úvaha má dvě zásadní chyby,“ píše Jan Spousta pro Lidové noviny.
 |
| Jan Spousta (wikipedia.org) |
A druhá chyba spočívá v tom, že studijní předpoklady nelze přesně zjistit dopředu. Poznají se jen tak, že dítě necháme studovat...
Britský historik a státník James Bryce to krásně vyjádřil už před 130 lety: „Zkoušky, používané umírněně k testování důkladnosti učitelovy metody i přesnosti a píle žákovy, jsou tak užitečné, že jsou téměř nezbytné. Používají-li se za účelem udílení poct a cen, jsou stále užitečné, avšak náchylné k vážnému zneužití. Jestliže zesílí, až získají na škole rozhodující vliv a předepisují starým, co mají vyučovat, a mladým, co a jak se mají naučit, jsou škodlivé a působí víc zla než dobra. Zničí učitelovu svobodu. Zkazí žákovu mysl... “
Kdyby se lord Bryce vrátil a viděl dnešní české školství s jeho Cermatem a Gaussovými křivkami, asi by nám poradil, abychom se rychle vzpamatovali. Dobrou školu nedělá stres ze zkoušek ani standardizované vědomosti, ale radost z poznání a získávání moudrosti. Naopak omezovat přístup ke vzdělání vede zpátky do roku 1980.
Celý text naleznete v Lidových novinách
0 komentářů:
Okomentovat