Další omezení a pak úleva. Ministr i experti odhadují, jaký bude koronavir roku 2021

„Podle mého názoru bude rok 2021 posledním, ve kterém bude koronavirus významným způsobem ovlivňovat náš život. Očkování a léčebné postupy z něj udělají další "chřipku", která bude sice nepříjemná, pro někoho i nebezpečná, ale život společnosti by neměla zastavit. Na druhou stranu, koronavirové infekce se budou vracet, byť méně nebezpečné, ale hlavně by se mohla objevit opravdu nebezpečná epidemie nového kmene chřipky, který se už dlouho neobjevil,“ říká v anketě online deníku Aktuálně biochemik Jan Konvalinka. 

Lekce z mediální výchovy a kritického myšlení: Jak Navalnyj přiměl k přiznání důstojníka ruské tajné služby

Světová média přinesla podrobnosti k srpnovému atentátu na ruského disidenta Alexeje Navalného. Jednak na základě vlastního vyšetřování, jednak díky tomu, že sám Navalnyj v telefonickém hovoru přiměl důstojníka ruské tajné služby FSB Konstantina Kudrjavceva k přiznání. I k vysvětlení řady detailů, například, že jed novičok Navalnému natřeli na vnitřní stranu spodků. Podle zpravodajství českých médií se celá věc mohla odehrát asi takto:

Nový web chce omezit šíření zavádějících informací ke koronaviru

Omezit šíření zkreslených a zavádějících informací k epidemiím včetně nynější koronavirové je cílem webu Infomore.cz, který společně spouštějí Fakulta sociálních věd (FSV) Univerzity Karlovy, Lékařská fakulta brněnské Masarykovy univerzity a společnost Newton Media. Web chce odhalovat neadekvátní práci novinářů s daty, využití nevhodných příkladů a srovnání nebo nedostatečnou znalost lékařské terminologie. ČTK to sdělila Veronika Macková z Katedry žurnalistiky FSV.

Člověk v tísni distribuuje učitelům dezinformační dezinfekci

Vzdělávací program Člověka v tísni JSNS vydává metodickou příručku pro učitele s názvem Dezinformační dezinfekce. Reaguje na dezinformace, poplašné zprávy a konspirační teorie, které se v uplynulých měsících objevily ve veřejném prostoru v souvislosti s koronavirovou epidemií a poskytuje vyučujícím atraktivní materiály vycházející z aktuálních událostí, určené zejména pro výuku mediální výchovy na středních a druhém stupni základních škol. Publikace by měla posloužit jako návod nebo inspirace, jak téma (nejen koronavirových) dezinformací uchopit a začlenit do hodin. 

Koronavirus není to nejhorší, co lidstvo kdy potká, říká šéf covid centra. Zvládneme to

„Musím říct, že toto médiím neodpustím. Vláda situaci nezvládá, ale média neustálým rozdmýcháváním hysterie nesou stejnou vinu. To média stvořila popírače covidu-19 i zavírače všeho. Vadí mi neustálá manipulace s čísly a jejich dezinterpretace. Počet testovaných, počet nakažených, počet zemřelých, počet na JIP, počet volných ventilátorů atd. Pořád dokola. Společnost nemluví o ničem jiném, ale přitom ani většina zdravotníků není schopna z těchto čísel vyvodit relevantní závěry. Natož laická veřejnost,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Jan Bláha, přednosta oddělení Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. 

Roman Prymula: Tolik jsem toho neprovedl

„Zavedli jsme opatření, která v březnu fungovala. Problém je, že významná část populace je teď vůbec nedodržuje. Kvůli tvrdým opatřením mě většina společnosti chce zastřelit nebo dát do plynu. Takže mě trochu fascinuje, že teď zaznívá stanovisko, že by se mělo ještě přitvrdit. To tady doposud nebylo,“ říká Roman Prymula v rozhovoru pro týdeník Respekt. Rozhovor proběhl jen pár hodin po propuknutí skandálu ohledně Prymulova jednání s poslancem Jaroslavem Faltýnkem. 

Petr Honzejk: Nebuď jako Roman. Lekce z kauzy Prymula

„Kauza Romana Prymuly je otřesnou ukázkou stavu, v jakém je vedení naší země. Nejde jen o jednu návštěvu v hospodě na Vyšehradě, jež prokázala, že ministr zdravotnictví porušuje nařízení, která sám zavádí. Jde hlavně o způsob, jakým se kauza řeší. Vidíme nešťastného a dezorientovaného premiéra s tunou másla na hlavě. Vidíme prezidenta, který si neuvědomuje, že není čas na politické hry. Sledujeme drolení údajně nejúspěšnější vlády všech dob v přímém přenosu. To všechno v situaci, kdy v Česku přibývají nakažení a mrtví nejrychleji v Evropě a překročení kapacity nemocnic je jen otázkou času. Nevzbuzuje to věru pro nejbližší dny příliš optimismu. Zkusme přesto zformulovat pět dlouhodobých poučení, která nám kauza Prymula dává,“ komentuje Petr Honzejk pro Hospodářské noviny. 

Je těžké si představit, že se děti vrátí 2. listopadu do lavic, říká Hamáček

„Představa, že 2.11. půjdou děti do školy, je velmi složitá,“ říká v pořadu DVTV ministr vnitra Jan Hamáček. V rozhovoru mluví o vztazích ve vládě, odpovědnosti vlády za současnou kritickou epidemickou situaci, roli médií a dopadu otevření škol. 

Sociolog: Skeptiky přesvědčí spíš kolaps nemocnice než Prymula

„Situace je samozřejmě politizovaná, vidíme to i v zahraničí. V Polsku došlo mezi prvním a druhým kolem prezidentské volby k výraznému uvolnění situace a restriktivních opatření, k volbám pak přišlo více starších voličů, kteří podporovali vládní stranu Právo a spravedlnost. Snaha zalíbit se své voličské základně byla vidět i u naší vlády. Před volbami by to udělala asi každá vláda, otázkou ale je, jestli by to dělala takovou formou a v takovém rozsahu. Nejdřív šlo o ekonomické pobídky různým skupinám obyvatel. Později, když se situace začala zhoršovat, vláda nekonala a není asi náhoda, že nouzový stav byl vyhlášen až těsně po volbách," říká sociolog a ředitel ústavu STEM Martin Buchtík v rozhovoru pro Seznam Zprávy. 

Dalibor Špok: Co můžeme nyní, v této fázi COVIDu, udělat pro druhé?

„Pojďme promyslet, jak můžeme v tuto chvíli pomoci komunitě, konkrétním druhým lidem, své širší rodině a známým. Pojďme se ptát, co můžeme konkrétně - každý z nás - udělat pro druhé. Soustředíme se pochopitelně na vývoj situace i vyhlašovaná opatření. Ale někdy možná zapomínáme, že mnoho můžeme dělat i my sami. Respektive každý malou trochu. Dohromady to udělá pořádný kus práce. Jsem dokonce přesvědčen, že právě podobná drobná aktivita nyní může - a to doslova - v mnoha případech zachránit životy či zdraví,“ píše psycholog Dalibor Špok na svém blogu. 

Dalibor Špok: COVID je pomalu uvařená žába. (Profesora Pirka si nechme na to srdíčko. Teď ale potřebujeme mozky)

„Na současných postojích k epidemii můžeme dobře pochopit, jak funguje starý dobrý princip "uvařené žáby". Když ji hodíte do horké vody, zděšeně vyskočí. Když ji dáte do studené a pomalu ohříváte, nevšimne si, že se brzy nachází v životu nebezpečném prostředí,“ píše na svém blogu psycholog Dalibor Špok. 

Seminář 14.10.: Svět v pandemii

„Občankáři“ připravili seminář s exkluzivními hosty. Pozvání přijala Karolína Kottová ze zastoupení Evropské komise, Luboš Komárek z České národní banky a Miroslav Karas z České televize. Mají nachystány informace o roli EU, centrální banky a veřejnoprávní televize v době krize. “Můžete se těšit na nejaktuálnější informace přímo od zdroje, ke kterým připravíme metodické listy pro jejich použití v hodinách a distanční výuce,“ zvou pořadatelé. 

Statistik Dušek: Mediální show kolem koronaviru má až patologický rozměr

„V březnu nebo v dubnu jsem to ještě chápal a myslím, že média i hodně pomohla zvládnutí nouzového stavu a dodržování opatření. Ale potom už to nabralo patologický rozměr. Kolem této nemoci je vytvořena velká emoční bublina, plná velmi protichůdných a až katastrofických zpráv. Podle mne je to kontraproduktivní, vede to až k odporu určité části populace. Covid-19 je nemoc a nemoci má primárně řešit zdravotnický systém, systém veřejného zdravotního pojištění a zdravotní pojišťovny,“ říká ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek v rozhovoru pro online deník Aktuálně. 

Fučík: Bonviván, hrdina, "umělý" idol, či autor, jenž Reportáží ovlivnil generace?

"A my tu najednou už nemáme mramorového černobílého hrdinu, ale rozporuplného chlapa, který psal svou reportáž s vědomím, že z rukou gestapa už nevyvázne. Nacisty chtěl proto porazit alespoň symbolicky přes odkaz Reportáže psané na oprátce, což se mu paradoxně i podařilo," popisuje jeden z cílů výstavy o Juliu Fučíkovi na Vítkově historik Kamil Činátl. Reportáž přináší online deník Aktuálně.

Adam Cvik: Vydej svůj článek!

Aktivita Vydej svůj článek! je založena na skupinové spolupráci žáků, porozumění textu, jeho rozboru a následném zpracování dle dalšího zadání. Aktivita má za úkol učit žáky pracovat s mediálním prostředím a médii samotnými. Jedná se o téma, které má s rozvojem digitálních technologií a internetu velký záběr nejenom ve společenském měřítku. Média dnes zasahují do společenského dění, ovlivňují životy všech lidí a děti nevyjímaje. Je důležité žáky učit pracovat s informacemi, které se k nim dostanou jak přes média tištěná, tak hlavně v elektronické formě a na sociálních sítích. Žáci by měli umět informace vyhodnotit a filtrovat tak, aby dokázali rozlišit, jaké má informace parametry (zda je pravdivá/nepravdivá, seriózní/bulvární,…), a to na základě svého úsudku, rozumu a svých zkušeností.

Pafko: Že smrt si bere staré? Odsouzeníhodné. Média pumpují vášně, krizi jsme zvládli

Média pumpují vášně, titulky, že smrt si bere staré, byly odsouzeníhodné. Češi jsou neustále nespokojení, to je česká vlastnost. S žádným premiérem nejsme nikdy spokojení. Štěstí by měl každý hledat v sobě, lituji lidi, co jsou na vrcholu a myslí si, že to půjde ještě dál, z vrcholu se jde jen dolů, říká Pavel Pafko. Na krizi nebyl připraven žádný stát, roušky nebyly nikde, dodává v rozhovoru pro DVTV.

Filip Rožánek: Světová média zavádějí nová pravidla, apelují na své redaktory, aby používali citlivější jazyk

„V anglosaském prostředí se vede debata, nakolik mají novináři vycházet vstříc společenským tlakům na citlivější popisování reality, aby někoho neurazili, nediskriminovali, nestigmatizovali a nevystavovali traumatizujícím zkušenostem. Tlak nepřichází shora, od úřadu nebo vlády. Redakce obvykle tvrdí, že jde o jejich vlastní rozhodnutí po debatě v týmu anebo na základě čtenářských a diváckých ohlasů. Třeba vysvětlení, proč psát Černoch, a ne černoch, má širší kontext,“ píše Filip Rožánek v Hospodářských novinách.

Výuková aktivita: Zvládají česká média chaos přicházející v krizích?

Žáci se zamyslí nad objektivitou a vyvážeností médií a budou analyzovat konkrétní vybrané ukázky ze zpravodajství České televize v době počátku pandemie COVID-19 v České republice. Získají povědomí o základních pravidlech novinářské etiky. Zformulují nově získané poznatky a diskutují o možných důsledcích selhání médií.

Američtí novináři už nechtějí být nezávislí. Vřavy v ulicích odhalily, že nestrannost přestala být ideálem

„Při současných mohutných rasově podkreslených demonstracích v USA, jež vypukly po zabití černocha George Floyda bílým policistou, se v první linii ocitli i novináři. Vyhrocená atmosféra a to, že v ní splývají s davem víc než v minulosti, změnily pravidla hry... Částečně je to spor generační, ale promítají se do něj právě i rasové otázky. A jde v něm o základní koncept žurnalistiky. O to, zda se má současný novinář ještě vůbec snažit být objektivním, nestranným pozorovatelem, nebo mají média vycházet vstříc publiku a potvrdit mu jeho (i svoji) "pravdu". A odmítnout "lži" všech ostatních,“ píše Daniel Anýž v Hospodářských novinách.

Živě: Důvěryhodnost médií a etika novinářské práce tématem Novinářského fóra

Důvěryhodnost médií a dodržování základních standardů novinářské práce je stěžejním tématem letošního, třetího ročníku konference Novinářské fórum 2020. Na programu jsou čtyři panelové debaty se špičkovými novináři a mediálními odborníky. Akci můžete živě sledovat od 9:00 do 17:00. Informuje ČTK.