V záplavě informací se děti ztrácí, mediální výchova není pro školy priorita

Mediální výchova je o pochopení, jak fungují média, kde brát ověřené informace či jak rozpoznat dezinformaci. Na školách se tento předmět vyučuje průřezově a je tedy součástí jiných předmětů, nejčastěji v rámci českého jazyka či občanské nauky a základů společenských věd. Povinná je už od základní školy a výuka mediální výchovy pokračuje také na středních a vysokých školách. Jako samostatný předmět ale na většině škol není a když, je to spíše světlou výjimkou než pravidlem. Tématem se zabývá iDNES.

HOAX: Švédové vzdávají integraci. Žákům přidají intenzivnější výuku arabštiny

Tak nějak jsme si asi zvykli, že falešné zprávy jsou doménou médií, která se prohlašují za alternativní. Zpravodajství v Česku občas poznamená senzacechtivý titulek, nepřesnost v textu a nebo ignorování kontextu. Avšak vyloženě falešné zprávy, které by všechny tyto faktory obsahovaly a kombinovaly dohromady se objevují naprosto výjimečně. A právě takovou falešnou zprávou je článek na portálu iDNES, který vyšel v neděli 12. května večer. Uvádí server Manipulátoři.

Průzkum: Každý čtvrtý Čech věří, že migraci organizuje EU, a každý pátý vidí za demonstracemi Sorosovy peníze

Více než čtvrtina Čechů starších 15 let si myslí, že „nelegální migraci obyvatel muslimských zemí do Evropy ve skutečnosti organizuje EU.“ Takřka každý pátý respondent starší 55 let se domnívá, že demonstrace proti vládám v České republice, na Slovensku a v Maďarsku platí George Soros. Vyplývá to z exkluzivního výzkumu agentury Nielsen Admosphere pro Nadační fond nezávislé žurnalistiky, který byl realizován v rámci rozsáhlé studie Zpravodajství a zpravodajské weby 2019 na reprezentativním vzorku 1015 respondentů internetové populace ČR starší 15 let v dubnu 2019.

Workshop Odpovědný vztah k médiím

„Máte pocit, že Vaši studenti nejsou dostatečně imunní vůči fake news? Přemýšlíte o tom, jak naučit Vaše studenty kriticky hodnotit informace z médií? Hledáte inspiraci pro hodiny občanské nauky, ZSV či dějepisu? Máte chuť sdílet své zkušenosti s kolegy a přispět ke vzniku nových vzdělávacích programů?,“ píšou pořadatelé dvoudenního workshopu v rámci projektu Občanský průkaz 4.0 Odpovědný vztah k médiím.

Studenti z Brna uspěli ve světové soutěži: Naučíme vás poznat fake news, slibují

Studenti politologie brněnské Masarykovy univerzity vyhráli s únikovou hrou FakeScape druhé místo v celosvětovém finále americké soutěže Peer-to-Peer. Jsme nadšení, byl to velký úspěch, ukázali jsme, že nám problematika fake news není jedno, proti ostatním projektům jsme se soutěže účastnili poprvé. Úniková hra probíhá během imaginárních voleb v roce 2028, studenti hledají lži třeba v prezidentských programech, říká Veronika Batelková, studentka politologie a žurnalistiky a členka týmu Fakescape v rozhovoru pro DVTV.

Martin Ehl: Facebook: Droga, jež potřebuje omezit

„Uživatelé Facebooku se naučili žít v bublinách svých názorových přátel a přestávají umět nejen naslouchat, ale i argumentovat proti někomu, kdo jejich názor právě nesdílí. Původní záměr (nebo to byla jen PR strategie?), že prostřednictvím sociální sítě spolu lidé budou víc komunikovat a lépe se chápat, se nějak vytrácí,“ píše Martin Ehl v Hospodářských novinách v komentáři k „patnáctým narozeninám“ Facebooku.

Trest za mazání komentářů? Klausův záměr je správný, ale problém nevyřeší, míní expert

Pokuta, zákaz činnosti či dokonce tříletý pobyt za mřížemi. Takový trest by mohl v budoucnu stihnout provozovatele a správce sociálních sítích za neoprávněné smazání příspěvků jiných uživatelů. Navrhuje to skupina poslanců napříč politickým spektrem vedená Václavem Klausem mladším (ODS). Podle expertů je ovšem takřka nereálné takové právo na soukromých platformách vymáhat. Tématu se věnují Lidovky.cz.

Klaus: Lidé mají právo říkat hloupé názory, EU útočí na svobodu slova, chystá cenzuru

Lidé jako já jsou na sítích masově blokováni, některé názory jsou vytlačovány z veřejného prostoru, je to útok na svobodu slova, jaký tady od roku 1989 nepamatujeme, tvrdí poslanec ODS Václav Klaus mladší v rozhovoru pro DVTV. Ve sněmovně předložil návrh novely trestního zákoníku, která má pod hrozbou pokut i trestu vězení zakázat provozovatelům sociálních sítí mazat příspěvky. Jsou to věci, které můžou masově ovlivnit společnost a volební výsledky, je přesvědčený Klaus.

Tomáš Feřtek: Jak jsem v jižních Čechách vymýval mozky deváťákům.

"Zdá se, že premiér, ministryně financí a část politické scény – tak trochu bez ohledu na pravici a levici – mají jasno. Mezi neziskovkami jsou nejhorší ty, co jsou „ideologické“, a těm je třeba přistřihnout „dotační“ křídla. Mezi ty nejzáludnější patří Člověk v tísni, který za státní peníze chodí do škol vymývat dětem mozky tím, že žákům vysvětluje, co je to fake news, čímž šíří liberální novofašismus (komu ta formulace přijde nevěrohodně pitomá, může si ji poslechnout na Českém rozhlase přímo z úst poslance SPD Lubomíra Volného)," píše Tomáš Feřtek pro Respekt.cz.

Rozpoznávání „fake news“, multikulturní třídy, profesní standardy učitele… Vyšel nový Přehled ČŠI

„Iniciativy směřující k účinnému potírání „fake news“ se množí stejně rychle jako ony zprávy samy. Kromě aktivit na úrovni EU a vlád se pozornost k tomuto fenoménu začíná obracet i v některých školských systémech – od nového kurikula pro střední školy v Itálii po OECD nový modul PISA, hodnotící všeobecné kompetence žáků, včetně schopnosti rozpoznat „fake news“. Moderní výuka kritického myšlení by z těchto důvodů měla obsahovat průřez mnoha informačními sférami – sociální média, televizní vysílání nebo četba tradičních tiskovin – s využitím již osvojených znalostí. Jak ukazuje zpráva Eurydice 2017, v mnoha zemích je tento cross‑kurikulární přístup již úspěšně využíván.“ Takové je jedno z témat nového Přehledu vybraných informací a zajímavostí ze zahraničí, který vydává ČŠI.

Puberťákům chybí kritické myšlení, místo mediální gramotnosti řeší školství záhonky, říká spoluautor knihy o fake news

Mladí lidé nezkoumají zdroje informací, pokud kamarád nasdílí něco na Facebook, berou to jako zprávu, tvrdí politolog Miloš Gregor. Je spoluautorem Nejlepší knihy o fake news, dezinformacích a manipulacích a s projektem Zvol si info objíždí tuzemské školy a vysvětluje žákům, jak na internetu poznat zavádějící zprávy. Senioři zase mají problém s technickou gramotností. Každý ale podle Gregora rád čerpá informace, které potvrzují jeho vidění světa. Jako velký problém vidím přístup politické reprezentace, my děláme něco, co by mělo být součástí vzdělávacího systému, dodává. Rozhovor přináší DVTV.

Proč jsou fake news úspěšné? Máme sklon věřit fámám, které potvrzují naši společenskou nadřazenost

„Aktuální problém "jak poznat a definovat fake news" se o poznání vyjasní, když si přiznáme, že falešné zprávy se šíří po linii nacionalismu, xenofobie a obecné potřeby hojit se na těch, kdo jsou na sociálním žebříčku pod námi,“ píše Helena Zikmundová pro Aktuálně.cz.

Mediální výchova by měla rozvíjet kritické myšlení

„Ve školách je většinou taková praxe, že mediální výchova, pokud na ni vůbec dojde, se stala součástí předmětů jako český jazyk, literatura nebo dějepis a občanská výchova. Jenže by si zasloužila samostatnost. Ale aby tomu tak bylo, muselo by být české školství na osamostatnění mediální výchovy připraveno. Oproti zahraničí u nás vlastně neexistuje institucionalizované centrum, které by mediální výchovu ve školách koordinovalo a pedagogům poskytovalo metodickou pomoc, vydávalo potřebné učebnice a další výukové materiály a zároveň vytvořilo koncepci vzdělávání fundovaných pedagogů.“ Tématu se věnuje Týdeník ŠKOLSTVÍ.

Daniel Dočekal: Největší hrozbou demokracii nejsou fake news, jsou to selektivní fakta.

„Největší hrozbou demokracii nejsou fake news, jsou to selektivní fakta. Věnují se tomu v Today’s biggest threat to democracy isn’t fake news—it’s selective facts, ale pokud chcete aktuální příklad, tak je to „životopis“ Andreje Babiše na webu vlády. Selektivně vynechává vše, co se Babišovi nehodí. Ale zpět k tématu, selektivnost faktů se projevuje i v seriózních médiích, netrpí ani tak cenzurou jako zásadní snahou čtenářům předkládat hlavně to, co čtenáři chtějí číst,“ píše Daniel Dočekal pro server Lupa.cz.

Tomáš Čížik: Neučíme naši mladou generaci, jak lehké je zmanipulovat informace

Vypadalo to jako další důkaz rostoucího vlivu jednoho z nejprominentnějších ultrapravicových politiků na Slovensku, když vyšly nedávno výsledky průzkumu veřejného mínění, podle něhož tento politik zvítězí začátkem příštího měsíce v komunálních volbách, píše na serveru Coda Story Michael Colborne. Průzkum provedla firma jménem VISIT BB a široce ho sdíleli stoupenci Mariána Kotleby a jeho Ľudovej strany Naše Slovensko poté, co ho jako první zveřejnil populární konzervativní server Hlavné správy. Avšak Hlavné správy to nejdůležitější vynechaly. Ani firma VISIT BB, ani její průzkum veřejného mínění neexistují. Informují Britské listy.

Itálie chce bojovat proti fake news, zavádí do škol nový předmět

Italská vláda zavádí do škol předmět, v němž se budou studenti učit, jak rozeznat fake news a konspirační teorie na sociálních sítích. Jedním z důvodů je, že některé politické strany využívají smyšlených zpráv ve svůj prospěch. Do projektu se zapojily přední digitální společnosti včetně Facebooku. Informuje iDNES.cz.