Proč musí k reparátu stále více maturantů? Diskutuje se na úrovni dojmů, MŠMT nemá zájem o seriózní výzkum

středa 23. května 2018 ·

Povinný test z českého jazyka psalo letos přes 62 tisíc středoškoláků, neuspělo 6 488 z nich, tedy zhruba každý desátý. Při startu státních maturit v roce 2011 se přitom neúspěšnost pohybovala pod hranicí dvou procent. K těm, kteří neuspěli v didaktickém testu, ještě letos přibudou ti, kteří nenapsali maturitní práci nebo pohoří u stále probíhajících ústních zkoušek. K opravné zkoušce z češtiny tak nakonec může mířit každý sedmý maturant. Reportáž přináší MF DNES.


Daniel Münich (youtube.com)
Největší skok nahoru v počtu propadlíků – asi o pět procent – nastal v roce 2015, a to z jednoduchých příčin. Část otázek typu „zaškrtněte správnou odpověď“ nahradily takzvané otázky otevřené, u kterých není možné si tipnout.

Propadlíků po zlomcích procenta však přibývá už několik let po sobě. Může za tím být několik příčin.

Tou první je koncepce testů. Odborníci se neshodnou, co do nich patří, natož na tom, jak náročné mají být. „Konsenzus nepanuje, podle některých jsou příliš tvrdé, další si myslí, že jsou měkké,“ říká Vladimír Stanzel z Asociace češtinářů.

Rozhodně jsou stejné pro studenty gymnázií, kterým větší potíže nedělají, i studenty čtyřletých učňovských oborů. Z těch uspěje jen každý druhý.

Druhým důvodem může být úroveň výuky českého jazyka na středních školách. Ať už jde o nedostatkové učitele, nebo samotné žáky – na maturitních oborech studuje už asi 76 procent populačního ročníku.

Odborníci na vzdělávání by se rádi pustili do výzkumu, který by odpovídal na otázku, proč stále více maturantů musí dělat reparát. „Zatím vědci nemají přístup k potřebným datům, poptávka z ministerstva školství po takovém výzkumu chybí, diskuse se pohybují jen na úrovni dojmů a spekulací. Je absurdní, že zodpovědné instituce si tyto otázky moc nekladou,“ dodává Münich.

Celý text naleznete v MF DNES, jeho část zde

1 komentářů:

Unknown řekl(a)...
23. května 2018 v 7:57  

Na úrovni dojmů se ve školství pracuje mnoho let. Kdyby přišly do hry výzkumy, pak by bylo více slyšet slova odborníků a obraz praxe. Otázka je, jestli to vůbec někdo chce .. ? Vyvolávat dojmy v české kotlince je vlastně osvědčená manažerské práce. Ale dovoluji si dedukovat zkušenost, že když je sem tam provedena průzkumná příležitost, tak je udělána šikově, tak aby potvrdila dojmy. Proto musí přijít něco jako "hodnoty"(zdravý management zná tento způsob vedení), ke kterým vzdělávání a jeho služebníci vzhlíží, aby se z výzkumu nestala sponzorovaná "re-klama".

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.