Nová republika: Série rozhovorů s mladými osobnostmi o budoucnosti Česka

Jak se mladí Češi dívají na současný stav země a jak by budovali nový stát, kdyby k tomu dostali možnost? Po odpovědích jsme pátrá nový projekt Radia Wave Nová republika.

Volby a školství: Vondrák ministerstvo školství nechce, Okamura by ho bral. Zůstane Klaus mladší v opozici?

Už před volbami se jako o možném kandidátovi na post ministra školství mluvilo o hejtmanovi a bývalém rektorovi Vysoké školy báňské Ivu Vondrákovi (ANO). V rozhovoru pro MF DNES Vondrák tuto možnost nevylučuje, ale opakuje, že přednost by dal setrvání na pozici hejtmana. A že ministerstvo školství by spíše mohl dostat budoucí koaliční partner vítězného hnutí ANO. O resort by pro svoje hnutí měl zájem Tomio Okamura. Kandidát na ministra školství za ODS Václav Klaus mladší zdůrazňuje, že ODS do vlády s ANO nepůjde. Názory uvnitř ODS nicméně nejsou jednotné.

Školství jako silné volební téma: Hlasy ODS posílají do Sněmovny děkanku a kantora gymnázia

Voliči v plzeňském kraji poslali do Sněmovny dvě osobnosti spojené dlouhodobě se školstvím. Zvítězil u nich Martin Baxa, dlouholetý profesor zeměpisu a dějepisu na plzeňském Gymnáziu na Mikulášském náměstí (a zároveň plzeňský a krajský radní). Druhý mandát získala lídryně kandidátky Ilona Mauritzová, děkanka Fakulty zdravotnických studií a bývalá rektorka Západočeské univerzity. Informuje MF DNES.

Bohumil Kartous: Demokracie spočívá v tom, když jste poslušní

Statečnost, i ta pedagogická, je zpravidla na obtíž...

Vývojová ročenka školství 2005/06–2015/16

Ročenka podává základní přehled o školství za sledované období (2004/05–2014/15) a obsahuje údaje z oblasti výkonové, ekonomické a z oblasti zaměstnanci a mzdy.

bEDUin: Eduspace – První festival vzdělávání svého druhu u nás již příští víkend. Nenechte si ho ujít!

Podívejte se, co přináší aktuální týdenní přehled bEDUin.

Přečtěte si: České školství je prý lepší. Poláci zapisují děti do českých škol

Polští rodiče žijící v pohraničí často považují školy za hranicemi za kvalitnější. Čím dál častěji tak posílají své děti do českých či smíšených škol. V českých školách se prý postupuje více v klidu, školy nabízí více mimoškolních aktivit a učitelé mají mnohem větší autoritu. Informoval o tom polský list Gazeta Wyborcza.

bEDUin: Jakou výpovědní hodnotu mají jednotné přijímací zkoušky na střední školy o kvalitě vzdělání uchazečů?

Podívejte se, co přináší aktuální týdenní přehled bEDUin.

Monika Hamplová a Lenka Cirhanová: Norský a islandský vzdělávací systém

Mezi jednu z nejvíce diskutovaných otázek v dnešní době je: „Jak je možné naše budoucí učitele lépe vzdělávat a připravovat je na výkon jejich profese?“ České školství se neustále potýká s problémy, které do značné míry pramení ze vzdělávání budoucích učitelů na vysokých, ale i středních školách. Často diskutovaná bývá například nedostatečná praxe budoucích učitelů, délka studia či náplň vzdělání.

bEDUin: Víceletá gymnázia koncentrují nikoli nadané žáky, ale děti ambiciózních rodičů

Podívejte se, co přináší aktuální týdenní přehled bEDUin.

Přečtěte si: Tempo růstu platů je ve školství daleko za celostátním průměrem

Platy v regionálním školství rostly v loňském roce pomaleji než v ostatních oblastech národního hospodářství. Jak vyplývá z analýzy ministerstva školství, pracovníci škol a školských zařízení si v průměru polepšili o 532 korun měsíčně a jejich průměrný plat činil 23 579 korun. V porovnání s rokem 2014 vzrostly jejich platy jen o 2,3 procenta. Průměrná mzda v národním hospodářství přitom podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhla v loňském roce 26 467 korun a oproti roku 2014 vzrostla o 860 korun. V procentuálním vyjádření to představuje 3,4 procenta.

bEDUin: Vznikla iniciativa za otevřená maturitní data: Odtajnit maturitní data

Podívejte se, co přináší aktuální týdenní přehled bEDUin.

Večerní Host Radiožurnálu: Adam Škapa z Gymnázia Arabská v Praze

O svých studentech a školních projektech mluví Adam Škapa z Gymnázia Arabská v Praze. Čím ho studenti nejvíc překvapili? Proč ho baví učit a je něco, za co by ministerstvu školství dal pětku? Moderuje Zuzana Burešová.

bEDUin: Jak vidí školskou reformu středoškoláci

Podívejte se, co přináší aktuální týdenní přehled bEDUin.

Ondřej Šteffl: Potěmkinova vesnice I: Víme, co učit a proč

Když posíláme dítě do školy, nějak automaticky předpokládáme, že je jasné, proč se tam učí zrovna tohle. Mnoho lidí, zejména rodičů, je přesvědčeno, že to, co se děti učí ve škole, je přesně to, co se děti naučit mají. Tak to ovšem není. Často se ve školách děti učí věci, o nichž už dávno nikdo neví, proč se učí a k čemu jsou dobré.

Přečtěte si: Prostitutka, kráva, paraziti, dno. Ředitel, který dal pohlavek žákovi, a Klaus mladší se dost nehezky vyjadřovali o fungování českého školství a ministryni Valachové...

Konzervativní Akce D.O.S.T. v pondělí uspořádala seminář na téma „Škola jako laboratoř sociálních experimentů“ o aktuálních sporech o podobu českého školství.

Lenka Wagnerová: K čemu je vlastně škola?

Že jsme v průšvihu, je jasné, zamýšleli jsme se nad tím už v minulém článku. Teď tedy co s tím. Nejdřív bychom si měli ujasnit, k čemu vlastně škola je. Měla by děti připravit na život, a to jak v jejich zájmu, tak v zájmu společnosti. Obsah vzdělávání by měl tedy odpovídat tomu, co úspěšné zvládnutí dospělého života vyžaduje, či spíše bude vyžadovat za těch patnáct a více let, až budou produkty vzdělávacího procesu vypuštěny do samostatného života. Část z úkolů při přípravě dětí na život vykonává rodina, část škola, do toho se jim samozřejmě stále více plete internet a další šumy z okolí, které se navíc díky technologiím stále rozšiřují.

bEDUin: Jaké výzvy do škol přináší digitální věk?

Podívejte se, co přináší aktuální týdenní přehled bEDUin.

Ondřej Šteffl: Chystám sérii článků a rád bych se před tím poradil se svými příznivci i odpůrci 2.

Druhý článek bude věnován naší iluzi (Potěmkinově vesnici), že víme, JAK VE ŠKOLÁCH UČIT. John Medina, kognitivní vědec, jehož kniha Pravidla mozku vyšla i u nás, napsal: „Co z těchto výzkumů (výsledky kognitivních věd za posledních cca 20 let) celkově vyplývá? Převážně toto: Pokud byste chtěli vytvořit učební prostředí nevhodné pro využití schopností mozku, nejspíš byste navrhli něco podobného školní třídě.“

bEDUin: Skandinávské zkušenosti s inkluzí ukazují, že podstatná je politická shoda a dobře stanovená strategie

Podívejte se, co přináší aktuální týdenní přehled bEDUin.