Známky pořád vítězí. Plagovo doporučení k vysvědčení zřejmě mnoho škol nevyslyší

Ačkoliv ministerstvo školství doporučuje učitelům, aby na vysvědčení hodnotili žáky slovně, ti přesto nejspíš většinou zůstanou u známek. Na takový způsob klasifikace jsou školy zvyklé, při zavádění slovního hodnocení navíc často naráží na odpor rodičů. Slovně tak budou hodnotit především výchovy, třeba tělocvik. Reportáž přináší online deník Aktuálně. 

Známky stranou. Víc než polovina základek hodnotila slovně

Obdivuji tvou cílevědomost a neutuchající touhu být stále o krok vpřed. Vždy jsi pečlivě připravená a práci odevzdáváš mezi prvními. Těžší slovíčka se neboj hláskovat nahlas, nepokoušej se o tiché předčítání. Podobné hodnocení jako na Masarykově ZŠ v Klánovicích namísto známek dostávali žáci základních i středních škol v posledních měsících častěji než dřív. A někteří dostanou i slovní vysvědčení. Ačkoliv o hromadném zavedení hodnocení slovy se mluví už roky, dosud dominovaly známky. Změnila to až krize okolo koronaviru. Tématu se věnují Hospodářské noviny.

Většina žáků dostane asi i letos vysvědčení se známkami

Většina žáků zřejmě na konci školního roku dostane klasické vysvědčení se známkami. Možnosti slovního hodnocení, ke kterému letos v souvislosti s mimořádnou situací kolem koronaviru vyzývalo i ministerstvo školství, školy na vysvědčení tolik nevyužijí. Rozdávání vysvědčení se uskuteční v řadě škol již tento pátek, i když oficiálně skončí školní rok až v úterý 30. června. Díky uvolnění epidemiologických opatření se budou moct sejít celé třídy bez omezení počtu dětí, někde ale ředitelé nepustí do školy všechny třídy najednou. Vyplývá to z vyjádření zástupců školských asociací, které oslovila ČTK.

Většina učitelů učí špatně, matematiku bych vůbec nezkoušel a špatné známky zrušil, říká Čapek

Ze vzdělávání je čtyřletá olympiáda, která končí jedním závodem, státní maturita vše unifikuje, žáci se spolu nemají měřit maturitou. Vzdělávání má být o nadšení a energii, a ne o strachu ze špatných známek a neúspěchu, říká Robert Čapek, pedagog a školní psycholog v rozhovoru pro DVTV. Dodává, že na státní škole je učitel učící moderně terčem posměchu kolegů a často i nevraživosti vedení. Vzdělanost podle něj neleží jen kolem povinné maturity z matematiky, naopak by matematiku vůbec nezkoušel, žáci prý potřebují hlavně dovednosti a to, co je připraví na život. Pedagogické fakulty selhávají, učitelé neodvádí dobrou práci ve třídě, rezignovali prý na lepší veřejné školství.

Učitel Jaroslav Jirásko: Klasifikace je velké zlo českého školství, které nemá téměř žádné pozitivní dopady na vzdělávání žáků

„Mám pochybnosti o smyslu hodnocení vůbec. Asi by si lidé z branže měli vyjasnit, proč se vlastně musí hodnotit, a když, proč v tom rozsahu, ve kterém se hodnotí (tedy téměř všechno). Zásadní otázka tedy zní, jaký je smysl hodnocení žáků učitelem. Jednoznačně preferuji slovní hodnocení. Jenom ono dokáže vystihnout to, o co se jedná, tedy o popis pokroku žáka, jeho posunu a toho, co se mu daří a co se nedaří. Klasifikace je velké zlo českého školství, které nemá téměř žádné pozitivní dopady na vzdělávání žáků, ale vede pouze ke škálování, diferenciaci, ke zneužívání klasifikace jako „biče“ a nástroje moci, k mytologizaci výsledků vzdělávání a k nereálnému vidění sebe sama ze strany žáků,“ říká učitel Jaroslav Jirásko v anketě Týdeníku ŠKOLSTVÍ na téma „známkování nebo slovní hodnocení“.

Oldřich Botlík: Děvčata snáze přijímají, co škola vyžaduje. U přijímaček je to může zvýhodnit

Kluci přistupují ke škole jinak než děvčata. Nenahrávají náhodou přijímací testy na střední školy jednomu pohlaví? Třeba právě děvčatům? „Rád bych to zjistil, ale ministerstvo školství mi zatím odmítá poskytnout potřebná data k podrobnější analýze,“ říká odborník na vzdělávání Oldřich Botlík. „Prý nemají důvod se tím zabývat, řekli mi.“ Rozhovor přináší server Rodiče vítáni.

Anketa: Co by se mělo ve školách změnit, aby se vám lépe učilo?

„ Chtěl bych žít a pracovat v zemi, kde pýchou každého města, městečka, vesnice není jen fotbalový či hokejový stadion, ale také škola,“ říká v anketě týdeníku Respekt Roman Anýž, učitel dějepisu na ZŠ v Chrudimi.

Dívky dostávají v průměru lepší známky než chlapci. Znalosti z matematiky mají přitom stejné

 Že je vypovídací hodnota známek omezená, ukázala naposledy studie thing-tanku IDEA při Akademii věd, která porovnává výkony v přijímacích testech se známkami. Dívky, jež šly k přijímačkám v loňském roce, podle ní měly na vysvědčení v průměru o 0,6 stupně lepší známku z matematiky než v testech stejně úspěšní chlapci. Informuje MF DNES.

Hana Havlínová: Možnosti hodnocení žáků

V oblasti školního hodnocení dochází působením různých okolností k postupným proměnám, které se projevují odklonem od tradičního hodnocení podle klasifikační stupnice směrem ke komplexnímu hodnocení žáka a s důrazem na proces hodnocení, které provádí nejen učitel, ale i žák nebo vrstevníci navzájem. Pokud se podaří proměnit pohled na hodnocení, budou se časem rodiče dětí ptát: „Co ses dnes ve škole naučil?“ místo tradičního: „Jakou jsi dnes dostal známku?“

Ředitelka ZUŠ Eva Znojemská: Pro rozvoj dětí má "matka příroda" lepší plány než škola

„Všichni žijeme pod silným tlakem dosahovat co nejlepších výsledků v kolejích závazných a vymahatelných požadavků ze stran našich zřizovatelů. Není ale chybou školství obecně, že je kladen přílišný důraz na standardizované postupy, tabulky, testy a dotazníky? Že se omezují ve vzdělávání počty hodin výtvarné, hudební či dramatické výuky, které by právě mohly rozvíjet u dětí inspiraci, obrazotvornost, představivost a kreativitu?,“ píše v novém vydání časopisu Řízení školy ředitelka brněnské ZUŠ Eva Znojemská. A souhlasně připomíná také text psychologa Václava Mertina „Nesdílím pražádnou radost z toho, že na ZUŠ bude moci dítě dostat pětku“.

Hloupnou naše děti?

„Když jsem učil češtinu, nahrával jsem si na kazety, jak děti čtou,“ vypráví Michael Burianek, ředitel základní školy v obci Bolešiny na Klatovsku v reportáži Magazínu MF DNES. Pedagogem je osmadvacet let. „Nedávno jsem poslouchal, jak čtou děti nyní. Mladší kolegyně nechápala, proč se divím. Říkala, že jsou šikulky, že čtou hezky. Přehrál jsem jí ty staré kazety. Koukala na mě jako na mimozemšťana. Děti, které nyní čtou jako ty, které byly kdysi považovány za nejhorší, jsou dnes považovány ve čtení za nejlepší.“ Reportáž přináší názory učitelů na to, jak se mění náročnost školy, zda toho současní žáci umějí méně než předchozí generace a proč.

Alena Brabencová o studiu v Anglii: Známky tady nemají význam.

„Známky tady vlastně nemají vůbec žádný význam. Slouží pouze jako reflexe pro žáka i pro učitele, kde se může zlepšit a učitel mu poskytne rady a doporučení, jak se vylepšit. Mnohem větší důraz je kladen na učitelský komentář o žákovi a o tom, jak prospívá a jak se chová ve třídě,“ popisuje sedmnáctiletá studentka Alena Brabencová rozdíly mezi českým a anglickým školstvím. Brabencová získala milionové stipendium ke studiu v zahraničí a tak gymnázium v Mimoni vyměnila za prestižní internátní školu Reddam House Berkshire v jižní Anglii. Už čtvrt roku zde studuje literaturu, historii a byznys, v budoucnu by chtěla absolvovat Oxford. Rozhovor s ní přináší MF DNES.

Ondřej Šteffl: Vzdělávání 4N - nezájem, nuda, nechuť, neradi chodí do školy

4N - nezájem, nuda, nechuť, neradi chodí do školy. Stejně jako v roce 1995 jsme po dvaceti letech podle mezinárodních šetření TIMSS a PISA ve 4N „nejlepší“. Rozdíl je ovšem v tom, že v roce 1995 byli čeští žáci v matematice třetí a v přírodních vědách dokonce první a teď jsme někde kolem průměru. Už tehdy jsem upozorňoval, že je sice pěkné, že jsme první, ale nechuť českých žáků ke škole je problém, který se musí projevit. Nikdo si toho nevšímal a zdá se, že to nikomu z kompetentních nevadí dodnes. Problém 4N nejen že neřešíme, ale mnohými opatřeními ho ještě zhoršujeme.

Britská škola známkuje rodiče za podporu dětí

Základní škola v britském Nottinghamsphire dává známky nejen dětem, ale také jejich rodičům. Cílem těchto známek je zlepšit studijní výsledky žáků a motivovat rodiče, aby se účastnili společných večerů nebo pomáhali dětem s domácí přípravou. O reportáži z deníku The Telegraph informuje server scio.cz.

Známky nestačí, děti potřebují spíše zpětnou vazbu. Na jedničce pro celou třídu není nic špatného

Mezinárodní výzkumy prokázaly, že nejlepších výsledků ve školách dosahují děti, které od svých učitelů dostávají zpětnou vazbu a umí se hodnotit samy i mezi sebou navzájem. V Česku se ale pořád nejčastěji používá známkování a na zpětnou vazbu se neklade tak velký důraz. Podle České školní inspekce učitelé pracují se sebehodnocením tříd jen ve třetině hodin a často spíše intuitivně. Karel Starý s Veronikou Laufkovou z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy vypracovali první českou studii, která se zabývá takzvaným formativním hodnocením. To se orientuje na žáka, zvyšuje jeho motivaci a zlepšuje výkony mnohem víc než známky. Rozhovor s nimi přináší server Aktuálně.cz.

Český rozhlas: Zlepšení bez hanby a ztráty motivace. I k tomu ve školách pomůže formativní hodnocení

Samostatný, zodpovědný a s vlastním zájmem o vzdělávání, takový by mohl být prototyp ideálního žáka v českých školách. Jednou z metod, která by trendu mohla napomoct, je formativní hodnocení. Ve školách se prosazuje čím dál víc. O formativním hodnocení přinesl reportáž Český rozhlas.

Druhý „nejaktivnější srředoškolák“: Ve škole jsem se nudil a známky neřešil

Na střední škole založil neziskovou organizaci a začal vzdělávat své vrstevníky. Také proto se Tomáš Schwarz umístil na druhém místě v soutěži o nejaktivnějšího středoškoláka. Známky příliš neřešil a do školy docházel často jen na zkoušky. „Na můj vkus se tam probírá málo učiva za dlouhou dobu, a tak jsem se tam často nudil,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz.