Expertka na čtenářství Hana Košťálová uvažuje o významu knih a kritickém myšlení nejen v době pandemie

„Zprávy konzumuji, ale spíš uměřeně, na sociálních sítích nejsem. A večer si čtu – je to pořád stejně dobré, jako to bylo předtím. Co mi ale chybí, je možnost občas nahlédnout do knihkupectví po cestě do práce. Mám vnučku ve druhé třídě a ta taky pomalu dočítá dostupné knížky, brzy nebude mít co číst. To mi vlastně přijde jako problém. Nabádáme rodiče, ať s dětmi doma čtou, učitelé zadávají úkoly ke čtení, je to jeden ze způsobů, jak lépe snášet nouzový režim, ale přitom je teď přístup ke knihám omezený. Školní i veřejné knihovny jsou zavřené a knihkupectví taky. Knihy jsou asi považované za zbytné, ale tak to rozhodně není. To by se mělo přehodnotit,“ říká Hana Košťálová v rozhovoru pro Lidové noviny.

Průzkum: Přibylo dětí, které baví čtení knih

V posledních pěti letech vzrostl počet dětí, které čtou rády knihy. Volný čas tráví četbou zhruba dvě třetiny mladších školních dětí a polovina těch starších. Zhruba čtvrtina starších dětí není podle průzkumu spokojena se seznamem "povinné četby", většina by si knihy vybírala raději sama. Polovina dětí se domnívá, že většina spolužáků ve třídě tuto literaturu nečte a čtenářské deníky a referáty připravuje pomocí internetu. Ukázal to průzkum Národní knihovny ČR a agentury Nielsen Admosphere, který včera jeho autoři představili novinářům. Informuje ČTK.

Přečtěte si: Odborníci žádají po ministerstvu kultury státní podporu čtenářství

Odborníci apelují na ministerstvo kultury, aby připravilo národní program na podporu čtenářství. Jeho součástí by mohl být i dotační program resortu. V Česku existuje několik takto zaměřených iniciativ, chybí jim ale koordinace, říká literární historik a teoretik Jiří Trávníček z Akademie věd. Ministerstvo uvedlo, že národní program podpory čtenářství by mohl být vládě předložen příští rok.

Nadšenci četli Čapka a vznikla audiokniha zdarma

Magazín o audioknihách naposlech.cz a Studio Indies umožnili zájemcům podílet se na nahrávání audioknihy v profesionálních podmínkách. Projekt Čteme Čapka proběhl v rámci Dne s audioknihou, který v lednu uspořádala Audioteka.cz. Sedm povídek nyní vychází jako audiokniha, která je k dispozici ke stažení zdarma.

Třetina internetových Čechů čte e-knihy, a to nejčastěji na počítači

Třetina čtenářů (36 %), tedy těch, kteří ročně přečtou alespoň jednu knihu, se v současnosti hlásí k četbě knih v elektronické podobě. Nejčastějším médiem k jejich čtení je počítač, ať už stolní, či notebook. Vychází to z výzkumu Internetoví Češi jako čtenáři 2016, jež uskutečnila společnost Nielsen Admosphere pro Národní knihovnu ČR na vzorku pěti set respondentů, kteří reprezentují českou internetovou populaci starší 15 let.

1. 4.: Noc s Andersenem

Šestnáctý ročník společné pohádkové Noci s Andersenem připravují v pátek 1. dubna 2016 ve více než 1522 řádně registrovaných čtecích místech Evropy i zámoří. Ve veřejných i školních knihovnách, školních třídách, klubovnách, ústavech, všude na dálku spojí děti čtecí pohádkové dobrodružství malé čtenáře několika zemí. Noc s Andersenem jako první v pořadí začne v Austrálii, připravují ji také na Slovensku, ve Slovinsku, Chorvatsku, Polsku, v českých krajanských spolcích na Ukrajině, v Srbsku i Bulharsku. Pořádají ji České školy bez hranic na celém světě, v Českém kroužku v Kodani a také na velvyslanectví v izraelském Tel-Avivu i saúdsko-arabském Rijádu. Mezi registrovanými nechybí Keňa, Nový Zéland, USA i Kanada. Ale především si užijí pohádkové nocování děti ve stovkách knihoven a škol naší vlasti. A kdo letos bude živě číst pohádky? Na mnoha místech děti přivítá sám Andersen, jinde se děti setkají s pohádkovými bytostmi, s žijícími autory, herci, se zastupiteli měst a obcí, kteří jim budou číst pohádky a mnohde pomohou zasadit pohádkový strom (Andersenův pohádkovník – Fabularius Anderseni).

Knihovny jsou kreativní nejen v BŘEZNU aneb Březen – měsíc čtenářů 2016

Svaz knihovníků a informačních pracovníků vyhlašuje na měsíc březen sedmý ročník propagační kampaně Březen – měsíc čtenářů. Letos s mottem – Knihovny jsou kreativní nejen v BŘEZNU. Cílem této akce je propojit ČTENÁŘE, organizace a instituce zabývající se psaným slovem, četbou a čtenářstvím ke společné mediální kampani a dát o sobě vědět: ANO, ČTEME A JE NÁS HODNĚ!

Scio: Nechte děti číst, co je baví

Článek v Lidových novinách „Vinnetoua nahradil Poseroutka. Vyrůstá první generace dětí, která čte jiné knihy“, dle kterého si učitelé češtiny stěžují, že děti málo čtou, musel nadzvednout každého, kdo nezamrzl v minulém, či dokonce v 19. století. A ohrazují se i mnozí učitelé češtiny. „V naší škole na rozvoji čtenářské gramotnosti dlouhodobě intenzivně pracujeme. Ale po nákupu současné dětské literatury v rámci čtenářských dílen mohu potvrdit, že jsou děti více motivované, čtení je baví a na hodiny se těší,“ říká Mgr. Iveta Vostrá z 2. základní školy Rakovník.

CtenarskaVyzva.cz: Čtenářská výzva 2016

Nevěnujete čtení tolik času, kolik byste chtěli? Nebo jen chcete čelit výzvě? Pojďte přijmout Čtenářskou výzvu 2016 (20 knih) #CtenarskaVyzva2016 (jednu knihu nelze použít pro splnění více zadání).

Mladí čtenáři upřednostňují papírové knihy před čtečkami e-knih

Jste fandové tradičních tvrdých vazeb a tištěných písmenek? Pak vám udělá radost výsledek průzkumu Čtení pomáhá, kde to u nejmladší generace čtenářů vyhrály tištěné knihy na plné čáře a to i přesto, že čtečka e-knih je dnes ve 30 % domácností s dětmi.

Včelka.cz spouští interaktivní výuku čtení do třídy

Online aplikace Včelka dosud sloužila jako tzv. osobní trenér čtení, který automaticky diagnostikuje problémové oblasti čtení dítěte a následně navrhuje vhodná zábavná a zároveň odborná cvičení. Aplikace získala řadu ocenění v ČR i v zahraničí (například Cenu České inovace za společenskou prospěšnost) a za krátkou dobu získala nadšené ohlasy od rodičů i od speciálních pedagogů. Tvůrci nyní dokončili přípravy speciální učitelské sekce pro použití Včelky přímo ve vyučování na základní škole.

Rozhovor Britských listů 20: Chceme z dětí čtenáře, ale protivíme jim jazyk

Při příležitosti začátku nového školního roku hovoří Bohumil Kartous v tomto Rozhovoru Britských listů s reformátorem českého školství Ondřejem Hausenblasem o problematické praxi českých škol. Při příležitosti začátku školního roku se tento rozhovor vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici na kabelu a na internetu, od pátku 28. srpna 2015.

Josef Soukal: O (tzv.) povinné četbě

„Paní učitelko, prosím vás, co to má být?“ Pro část dnešních děti typicky málo zdvořilou větou otevřel žák osmé třídy svůj nedlouhý čtenářský záznam k Babičce, dílu klasickému, ovšem také velmi problematickému, pokud se ocitá v tzv. povinné četbě pro žáky základní školy. Záznam pak vyučující umístila na Facebook, kde se záhy stal impulzem pro vášnivé spory nejen o „povinnou“ Babičku, ale také o četbu vůbec. Diskuse už byla reflektována i v seriózních médiích. Přinesla myšlenky a vyjádření víceméně očekávané, někdy exaltované („Podle mě nejlepší a nejupřímnější recenze na Babičku, kterou jsem kdy četla“), někdy méně a jindy naštěstí více rozumné. Nejde jen o to, že povinná či školní – de facto ovšem mimoškolní četba – by měla být především motivační a že by dětem měly být nabízeny tituly odpovídající jejich věku a zájmu, ale především o to, aby učitel dokázal žáky k četbě motivovat svým vlastním příkladem a způsobem výuky.

Pavla Šandová: Význam čtení dětem nejen v rodině

Řeč je východiskem gramotností, dítě předškolního věku poznává a seznamuje se s knižními tituly nejen za účelem rozvoje poznání a řečových dovedností, ale kniha se stává i pojítkem mezi dítětem a blízkou osobou. Upevňují se citové vazby, naplňují se potřeby dítěte.

Přečtěte si: Dá se Babička ještě dnes číst, ptají se lidé na Facebooku. Kniha budí i po 160 letech bouřlivé diskuze

Kniha Boženy Němcové se malému Filipovi nelíbila, protože v ní chybělo napětí. Referát, který své češtinářce napsal, dala kantorka na Facebook. Sklidil bouřlivou reakci. Ukázalo se, že hodně lidí s osmákem Filipem souhlasí.

Přečtěte si: Nahradí Babičku Harry Potter? Knihy mají děti bavit, míní odborníci

Je úlohou školy vést děti k tomu, aby si oblíbily čtení a dobrovolně trávily čas s knihou, byť by to byl třeba Harry Potter? Nebo mají kantoři v první řadě seznamovat žáky s poklady české a světové literatury? Podle části odborníků i učitelů jsou klasická díla dnešním dětem často nesrozumitelná. Změnil se totiž jazyk i svět, ve kterém žijí.

Josef Soukal: Maturitní kánon spisovatelů a literární historie na střední škole

V souvislosti s úpravou katalogu požadavků pro maturitní zkoušku (didaktický test) z českého jazyka a literatury od roku 2015, konkrétně s výrazným rozšířením požadavků vztahujících se k literární historii, se znovu diskutují otázky týkající se nejenom maturitní zkoušky, ale i výuky literární historie vůbec. Proč zařazovat literárněhistorické úlohy do didaktického testu? V jaké míře literárněhistorické poznatky testovat? Je nutné zabývat se literární historií komplexně? Máme konkrétně uvádět poznatky pojímané jako nezbytné, kanonické? Co všechno je třeba v této souvislosti formulovat a vymezit? Stačí nám k tomu kánon spisovatelů? Je kánon vůbec nutný?

Josef Zemek: Čas oponou trhnul a změněn svět… a z klasiků se stávají literární fekálie…?!?

Jsem rád, že se na internetu debatuje o „školní četbě, a tím spíše, že tuto debatu rozpoutal žák školou povinný. Pokusím se otevřít další perspektivy.

Veronika Hurdová : Requiem pro Boženu Němcovou aneb proč jsem pro zrušení povinné četby

Na Facebooku se strhlo velké haló.

Způsobil ho zdánlivě nevinný a z mého pohledu velmi vtipný zápisek jednoho kloučka do čtenářského deníku.

Klučina svérázným způsobem popisoval svůj zážitek ze čtení Babičky od Boženy Němcové.

Jemně shrnuto – nebyl z Babičky úplně paf.

Čtěte dětem! Kniha je nejlevnější cestovní kancelář, vyzývají autoři projektu Celé Česko čte dětem

Čtete? A čtete také svým dětem? Autoři projektu Celé Česko čte dětem připomínají, že k této činnosti nejsou potřeba žádné teoretické znalosti, jen chuť a klidná chvíle. Jenže lidé mají tendenci čtení zanedbávat, přiznává autorka projektu Eva Katrušáková a odborný garant a psycholog Jeroným Klimeš.