V pondělí se zavřou speciální školy, oznámil Plaga. Otevřené zůstanou jen mateřské

Ministr školství Robert Plaga oznámil, že od pondělí budou uzavřené i speciální školy. Ty byly s mateřskými dosud jediné, které během epidemie koronaviru fungovaly. Podle ministra uzavření těchto škol projedná vláda v pátek. Informuje iDNES. 

Školské odbory žádají o uzavření speciálních škol

Vážený pane ministře, předpokládám, že se na Vás také obracejí učitelé i rodiče žáků z tzv. speciálních škol s žádostmi, aby se umožnila distanční výuka i na těchto školách, pokud budou dál uzavřené po 2. 11...  

Plaga: Pro speciální školy a MŠ nebudou roušky povinné

Ve speciálních a mateřských školách nebude podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) povinné nošení roušek. V mimořádném opatření ministerstva zdravotnictví jim bude udělena výjimka z této povinnosti, která má v ostatních školách platit s příchodem nového roku. Podobná výjimka se speciálních a mateřských škol týkala i na jaře. Žáci v ostatních školách budou moci od září sundat roušky mimo třídy při stravování ve školní jídelně a při tělocviku. Plaga to řekl ČTK.

Speciální školy jsou na žáky připravené, některé kritizují MŠMT

Speciální školy pro děti s mentálním nebo tělesným postižením v Praze jsou připravené na pondělní příchod dětí. Podíl žáků, kteří dorazí, se bude v jednotlivých školách lišit. Vzhledem k tomu, že ve třídách jsou i běžně malé kolektivy, nebudou mít školy potíže s jejich dělením. Přesto některým vadí, že jim ministerstvo školství dalo na přípravu k otevření málo času. Vyplývá to z aktuálního vyjádření vedení škol, které oslovila ČTK.

Speciální školy se možná otevřou od 1. června

Vláda by v pondělí měla rozhodnout o možnosti znovuotevření speciálních škol pro mentálně a tělesně postižené, autisty nebo děti s poruchami chování, které na rozdíl od jiných základních škol zůstanou i po 25. květnu kvůli opatřením proti koronaviru zavřené. Podle ministerstva školství by se do nich žáci mohli vrátit od 1. června. Záležet ale bude na vládě a ministerstvu zdravotnictví. Na dotaz ČTK to řekla mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

Plaga je pro možnost návratu všech postižených do škol od června

Speciální školy by se pro děti s různými druhy postižení mohly v omezeném režimu otevřít 25. května, nebo postupně 25. května a 1. června. ČTK to řekl ministr školství Robert Plaga (ANO). Dohodl se na tom dnes s poslanci školského výboru, který mu tento postup doporučil. Ministr chce prosazovat spíše postupné otevírání škol pro různé druhy postižení. Konečné rozhodnutí bude záležet ještě na dalších jednáních s epidemiology.

EDUin: Harmonogram pro otevírání škol nepočítá s dětmi, které návrat potřebují nejvíce

EDUin se připojuje k otevřenému dopisu ČOSIV a vyzývá ministra školství, aby otevřel všechny speciální školy a třídy zřízené podle §16 odst. 9 školského zákona (a to včetně 2. stupně a středních škol) a umožnil dětem se zdravotním postižením co nejrychleji návrat do škol. Do školy se vrátili maturanti a žáci 9. tříd a za dva týdny se k nim budou moci přidat i děti, které navštěvují 1. stupeň základní školy. S těmi, kdo to potřebují nejvíce, se ale nepočítá. Škody, které dlouhý výpadek výuky způsobí, přitom mohou být nenapravitelné.

Ředitel ZŠ: Abych mohl po učitelích něco chtít, musím jim dát podporu. Materiální, finanční i psychickou

„Abych mohl po učitelích něco chtít, musím jim dát podporu. Materiální, finanční i psychickou. Odkláním od nich administrativu, jak to jen jde, ta se stahuje ke mně a k mým zástupkyním. Učitel má hlavně učit. Dávám učitelům volnost, nebudu je povinně držet ve škole do půl čtvrté. Jsou to dospělí, vysokoškolsky vzdělaní lidé, kterým svěřuji odpovědnost. Potřebuju učitele, který mi přijde do třídy spokojený, usměvavý. Musí mít zajištěné pomůcky, má služební notebook, v každé třídě funguje počítač. Když přijde učitel, že něco potřebuje, neberu to nikdy tak, že si vymýšlí, věřím, že to opravdu potřebuje, a snažím se mu to zajistit. Když něco chtějí, musím na to sehnat peníze,“ říká ředitel základní školy v Čelákovicích Jiří Kyliánek. Rozhovor přináší magazín Rodiče vítáni.

Stanislav Štech: Stav tzv. inkluze v ČR očima vybraných statistik

„Nechme nyní stranou dojmy, názory či mínění a logicky i emoce a podívejme se po ukončení dvouletého přechodného období (od 1. 9. 2016 do 30. 9. 2018) na celý proces na základě podrobných dat, která má MŠMT k dispozici. Pro nedostatek prostoru se budu věnovat jen několika klíčovým údajům týkajícím se zejména žáků základních škol (ZŠ), ve kterých se vzdělává většina všech dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP),“ píše Stanislav Štech v zářijovém vydání časopisu Řízení školy.

Na vzdělávání chudých romských dětí se dá založit byznys

Slovensko má asi dvě desítky vesnic, kde jsou jen speciální školy. To by znamenalo, že je tam více mentálně postižených nebo zaostalých dětí než jinde. Případ z Rokycan ukázal, že na vzdělávání chudých romských dětí se dá postavit byznys. Tak, že postižené „vyrobí“ psychologická poradna. Stát na ně školám přispívá skoro dvakrát víc než na zdravé děti. Ředitelka Iveta Markovičová svedla boj o každého žáka, aby nemusel chodit do speciální školy. Založila základní školu v Rokycanech v Prešovském kraji, kde se snaží od loňského září vzdělávat místní děti. Reportáž přináší Deník N.

Když se děti chovají hrozně, nedělají to naschvál. Trestáním je nepřevychováme, tvrdí norský psycholog

„V Norsku jsme v posledních letech došli k tomu, že děti se chovají dobře, pokud je to v jejich silách. Děti se nechovají špatně proto, že by nám to dělaly naschvál, ale protože to jinak neumějí. Řeknu vám jedno: tresty a přísnost absolutně nefungují. Když dítě devadesátkrát pošlete do ředitelny, a ono to nezabírá, čekáte, že po devadesáté první to zabere? Výhrůžky a násilí nefungují také – to ty děti nezřídka znají celý svůj život. Ony žijí v tom, že svět je nebezpečné místo a lidé nejsou hodní,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny psycholog Lars Lyster. V Norsku pracuje v jednom z center, které se zabývají pomocí obětem násilí, traumatu a prevencí sebevražd. Pracuje s dětmi a adolescenty, se kterými si jejich rodiče a učitelé nevědí rady.

Pedagogická komora zpracovala připomínky k inkluzivní vyhlášce. Vzorem je podle ní finský model

Celý systém přidělování konkrétních podpůrných opatření je příliš byrokratický a měl by být co nejdříve nahrazen jednodušším způsobem (například zvýšeným normativem na diagnózu konkrétního žáka), což ovšem vyžaduje změnu školského zákona. Vzorem dalších úprav by se měl stát pro Českou republiku úspěšný finský model se sítí speciálních škol, speciálních tříd při běžných školách a vysokou měrou odborné personální, metodické, materiální i finanční podpory. Bez výrazného navýšení peněz nelze kvalitní podmínky pro společné vzdělávání zajistit.

Johanna Wahlman: Všechny děti mají stejné příležitosti a školy jim nabízejí podporu, kterou potřebují

„Všechny děti mají stejné příležitosti a školy jim nabízejí podporu, kterou potřebují. Denně se to mění, protože musíme reagovat na všechny potřeby, které děti mají. Všichni učitelé vyučují všechny žáky ve škole a všichni jsme ochotni všem žákům pomoci. Máme za tím účelem sestaven speciálně pedagogický tým (učitelé speciálních tříd a speciální pedagogové), kde hovoříme o všech problémech, se kterými se setkáváme, a o všech úspěších, kterých jsme se žáky dosáhli; během těchto našich setkání sdílíme své poznatky. Pak máme ještě tým welfare a máme zpracovaný plán, jaké vytvoříme podmínky pro blaho a zdraví žáků,“ říká finská speciální pedagožka Johanna Wahlman v rozhovoru pro časopis Řízení školy.

Radka Kvačková: Osvícení proti osvíceným. Inkluze by neměla mít za následek likvidaci zvláštních škol

„Jsou problémy, které prostě nemají jednoznačně správné řešení. A jestli mezi ně něco patří docela určitě, je to v současné době znovu přetřásaná inkluze. Ta je založena na myšlence, že všechny děti mají bez ohledu na své předpoklady či postižení právo na společné vzdělávání, rozuměj v nejbližší základní (tedy běžné) škole. Není pochyb, že jde o ideu osvícenou. Ovšem stejně osvícenou jako je ta, která říká, že všechny děti mají právo na vzdělávání přiměřené svým možnostem a aspiracím,“ píše Radka Kvačková v Lidových novinách.

Ředitelka speciální školy: V inkluzi by mělo dojít ke změnám

„Došlo k výrazným legislativním změnám z důvodu prosazování inkluze do běžného školství, velmi se zpřísnila pravidla pro zařazování žáků do speciálního školství. Podle nové vyhlášky se navíc žáci na těchto školách musejí vzdělávat odděleně podle druhu jejich postižení. A představte si, že bychom v Chebu měli vytvořit třídu například jen pro děti se sluchovými vadami. Nebo s vadami řeči. Po této úpravě navíc musíme žáky s lehkým mozkovým postižením vzdělávat podle učebního plánu běžných škol. To znamená již ve třetím ročníku zařadit první cizí jazyk a v sedmém ročníku druhý,“ říká v rozhovoru pro iDnes.cz Miloslava Hartmannová, ředitelka chebské základní školy, donedávna Základní školy praktické a speciální.

Ubývá studentů středních a vysokých škol. Zájem o víceletá gymnázia je stabilní. Méně je speciálních škol

Počet žáků základních škol rostl sedmým rokem v řadě. Loni jich bylo 926.108, zatímco před deseti lety 844.863. Školáci chodili v minulém roce do 4155 základních škol, stejně jako ve školním roce 2017/2018. Zatímco veřejných základních škol za deset let 143 ubylo, stejný počet soukromých či církevních škol vznikl. Informuje ČTK.

Průlomové rozhodnutí německého soudu: Bývalý žák zvláštní školy dostane odškodnění

Zemský soud v Kolíně nad Rýnem v úterý rozhodl, že Nenadovi M. náleží odškodnění za to, že musel 11 let neprávem navštěvovat zvláštní školu pro mentálně postižené. O zprávě z německých médií informuje server Romea.cz.

Speciálním školám chybí žáci. Pokles je cítit i po ekonomické stránce. Je to kvůli inkluzi?

„Inkluze naprosto znemožnila aby do speciálních škol přišly děti, které jsou třeba hraniční, nebo s velmi podprůměrným intelektem. Přes to vlak nejde. To znamená dítě nad 70 IQ je pokládáno v podstatě za normální, byť v hlubokém podprůměru. A musí, opakuji musí, zůstat na té základní škole. A pokud se k tomu přidají další limitující faktory, to znamená různé specifické poruchy učení a chování, tak to dítě prostě nemá šanci," říká ředitel speciální základní a mateřské školy Pavel Svoboda v pořadu Českého rozhlasu.

Ředitel speciální školy: Jsou děti, a zvláště u některých autistů to platí, u nichž prostě inkluze nejde

„Někdy nás označují za diskriminační. A nejen nás, ale i jiné speciální školy. To je nesmysl. Myslím, že rodiče by měli mít možnost se rozhodnout a zvolit si, kam jejich dítě půjde. Jsou děti, a zvláště u některých autistů to platí, u nichž prostě inkluze nejde. Naši žáci mají problém být ve větším kolektivu. Jsou to děti, které mají autismus v kombinaci s mentálním postižením. Ať už lehčím, nebo těžším. Do budoucna bychom chtěli otevřít i třídu pro děti s autismem bez mentálního postižení. Letos jsem řešil nespočet telefonátů z běžných základek, jestli nemáme místo, protože oni je tam nezvládají. Když se autistické dítě dostane do stresu, vyvolá to u něj agresivitu, afekt,“ říká v rozhovoru pro MF DNES Tomáš Musil, ředitel brněnské základní školy zaměřené na autisty.

Ředitelka speciální školy: Inkluze? Nejsou spokojeni školáci ani jejich rodiče

Po takřka dvou letech fungování hodnotí ředitelka Základní školy „praktické“ a speciální v Chebu Miloslava Hartmannová projekt inkluze, neboli společného vzdělávání dětí zdravých a dětí s hendikepy, jako nepřipravený, neověřený a finančně náročný. Podle jejích slov nejsou spokojeni rodiče žáků na základních školách, nejsou spokojeni ani učitelé, i když to většinou neřeknou. „Mají spoustu administrativy navíc a neúměrně jim narostly přípravy. A nakonec nejsou spokojeni ani žáci. Zkrátka inkluze nám toho víc vzala, než dala,“ říká Miloslava Hartmannová v rozhovoru pro MF DNES.