Popularita gymnázií roste

Obliba škol v metropoli se mění, ubývá především počet studentů středních odborných škol a nástaveb, naopak popularita gymnázií dál roste. Vyplynulo to z analýzy trendů ve školství v metropoli za poslední desetiletí, kterou zpracoval Český statistický úřad (ČSÚ). Informuje MF DNES. 

„Naprosté šílenství.“ Školy tápou, jak učit maturanty i jak dál zvládat online výuku

Školy mají vážné obavy z postupného návratu žáků. Ředitelé upozorňují například na problémy s maturitními semináři, kterých se účastní studenti z různých tříd, i na náročné zkombinování prezenční a online výuky. Podle nich je nemožné zajistit, aby se děti ve škole nepotkávaly. Jednou z podmínek návratu žáků a studentů do škol je, že při výuce musí zůstávat pohromadě stále stejná skupina. Reportáž přináší Deník N. 

Gymnázia jsou v pasti

Když ředitelé gymnázií volali po návratu maturantů do škol, měli za to, že s nimi okamžitě najedou na klasickou výuku. Jenomže ta ve čtvrtém ročníku stojí a padá s povinně volitelnými předměty a semináři. A protože ministerstvo školství trvá na tom, že musí být zachovaná homogenita tříd, jsou gymnázia v pasti. Na běžný režim přejdou až v okamžiku, kdy celá země postoupí do nižšího, tedy 3. stupně protiepidemického sytému (PES). Teď ale musí držet studenty od sebe. Reportáž přináší MF DNES.

Návrat maturantů od středy je pro školy složitý

Pár studentů s učitelem v jedné třídě, další budou probíhající seminář sledovat v jiných učebnách. Tak by měl od středy, kdy se vrátí do škol žáci posledních ročníků středních škol, podle ředitelů vzdělávacích ústavů vypadat v praxi požadavek ministerstva školství, podle kterého se maturitní ročníky nesmějí mezi sebou potkávat. Reportáž přináší deník Právo. 

Jiří Růžička: Po půl roce bez školy budou studenti šílet, chybí jim sociální kontakt

„Budou šílet. Je to pro ně lidsky i psychicky devastující. Studentům strašně chybí sociální kontakt,“ říká ředitel pražského gymnázia Jana Keplera a senátor Jiří Růžička v rozhovoru pro týdeník Respekt. Výuka na dálku je podle něho sice fascinující experiment, nicméně všichni se už těší na skutečnou výuku tváří v tvář.

Jakub Koráb: Tělesná výchova online

„Kontaktoval jsem naše studenty a nabídl jim možnost zapojit se do Třicetidenní sportovní výzvy. Úkolem je stáhnout si do telefonu mobilní aplikaci, která každý den ukazuje cviky, počet opakování i odpočinek. Díky reklamám v aplikaci je zdarma (je nutné zdůraznit, že nemají odklikávat možnost bez reklam, protože pak jsou aplikace placené). Účast dobrovolná, ovšem přihlásil se každý 10., což vnímám jako obrovský úspěch,“ píše gymnaziální učitel Jakub Koráb na blogu SYPO.

Maturitní nejistota. Váhaví poslanci vnášejí zmatek mezi žáky i učitele středních škol.

"Štve to žactvo, štve to a omezuje i pedagogy, brzdí to rozvoj škol a školství jako takové se stává nedůvěryhodným. Stav absolutní neurčitosti a právního vakua zplodil situaci, kdy i to sebehorší rozhodnutí je už snad lepší než ta nejistota," říká ředitel gymnázia v Českém Brodě Ivo Kocum. MF DNES oslovila ředitele gymnázií, aby zjistila, jak oni vnímají debaty poslanců ohledně maturit. 

Děti nemusejí v patnácti volit profesi. Nedostatečnou kapacitu gymnázií chtějí v Praze řešit třídami na odborných školách

Zájem o studium na gymnáziu je v metropoli vyšší než v jiných regionech. I proto mají pražští uchazeči mnohem menší šanci na přijetí na gymnázium než ti, kteří si podávají přihlášky mimo Prahu. Pražský radní Vít Šimral (Piráti) vidí řešení této situace v zavádění gymnaziálních tříd i na středních odborných či průmyslových školách. Praha by chtěla zavést první třídy na negymnaziálních školách už od školního roku 2021–22. Rozhovor s Vítem Šimralem přináší MF DNES.

Na odborných školách i gymnázia. Praha má v plánu od roku 2021 zvýšit počet míst na gymnáziích

Nové gymnaziální třídy vzniknou nejprve v šesti pražských odborných školách, později se program rozšíří. Zvýší se tím kapacity pro všeobecné vzdělání, které musí podle pražského radního pro školství Víta Šimrala (piráti) hrát prim před odborností. Zatím bylo podle něj vytipováno šest škol a o svém záměru bude Šimral jednat s jejich řediteli. Předpokládá, že by se každá rozšířila o 60 studentů. Informuje deník Právo.

Radka Kvačková: Úprk ze základek pokračuje

„Věřili byste, že v Praze je přes šedesát gymnázií? Vlastně ještě víc, protože v některých je třeba gymnázium čtyřleté i osmileté. Ve skutečnosti lze v hlavním městě napočítat 37 čtyřletých, 11 šestiletých a 34 osmiletých gymnázií. Do čtyřletých programů, kam se žáci hlásí v patnácti letech, nastoupilo letos 1952 studentů. Jenom o trochu méně (1879) se jich nachází v prvních ročnících osmiletých gymnázií, kam se hlásí děti už v jedenácti letech, a 723 v šestiletých, kde se začíná po sedmé třídě základní školy,“ píše Radka Kvačková v Lidových novinách.

Kdo zná lépe nejnovější dějiny? Slovenští studenti zvítězili nad Čechy

Už po osmadvacáté se do západočeského Chebu sjela tříčlenná družstva středoškoláků z Česka a ze Slovenska, aby soutěžila ve znalosti společných dějin. Byla to družstva, která postoupila z krajských kol této soutěže, kde se celkový počet blížil třem stům škol. Rozpočet akce, krytý z velké části ze sponzorských darů, je kolem 2,5 milionu korun. Reportáž přináší Deník.

Ředitel gymnázia: Řešíme stále stejná témata. Jako bychom 25 let zachytávali třísky ze špatně seřízeného soustruhu

„Byl jsem 6 let předsedou a stále jsem místopředsedou Asociace ředitelů gymnázií ČR, která loni na podzim slavila 25. výročí založení. Přijde mi, že celá léta řešíme stále stejná témata – maturitní zkoušku, kvalitu vzdělávání, odměňování pedagogů. Jako bychom 25 let zachytávali třísky ze špatně seřízeného soustruhu. Připomínkovali jsme návrhy zákonů, vyhlášek a jiných záměrů. Dávno bylo jasné, že když se významně nezvýší platy ve školství, sníží se počty uchazečů o studium učitelských oborů – a nyní v republice chybí zhruba 6 000 učitelů a současné platové podmínky jsou stále nemotivující,“ říká v rozhovoru pro MF DNES ředitel ústeckého gymnázia Alfréd Dytrt.

Libor Witassek: Učňovské školství je v katastrofálním stavu

„Troufám si říct, že učňovské školství je v katastrofálním stavu. Hlavním problémem je, že mladí lidé o takové obory nemají zájem. A bohužel to často dopadá tak, že na učiliště nakonec jdou hlavně studenti, kteří se nedostali jinam. A to je škoda. Navíc jsme i v takové fázi vývoje, že za chvíli budou chybět také vyučující,“ říká podnikatel a ambasador Evropského týdne odborných znalostí Libor Witassek v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Za příliš nízkou nezaměstnanost může nefunkční školní systém. Máme moc studentů humanitních oborů, říká Dlouhý

Máme špatný vzdělávací systém, a tím pádem málo pracovníků tam, kde je potřebujeme. I proto se prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý, přiklání k návrhu vlády o zaměstnávání cizinců v ČR, především těch z Ukrajiny. Rozhovor přináší Seznam Zprávy.

Má řemeslo opravdu zlaté dno aneb kdo má dnes lepší pracovní vyhlídky – učeň, nebo absolvent gymnázia?

Lidé dnes zbytečně studují, aby pak skončili někde v mekáči, zatímco by udělali dobře, kdyby šli na učňák. Tam by je čekalo řemeslo se zlatým dnem. Je to opravdu tak, jak dnes mnozí tvrdí? IT specialista, publicista a bloger Patrick Zandl se podíval, co říkají fakta, a zamyslel se nad podobou dnešních vzdělávacích institucí a jejich vztahem k pracovnímu trhu. Jeho text publikuje magazín Rodiče vítáni.

Školy změní výuku, roste tlak na odbornost

Ve Zlínském kraji je nyní čtyřikrát více studentů na odborných školách než na gymnáziích. Přesto firmám stále scházejí středoškolsky vzdělaní pracovníci. V tomto školním roce studuje maturitní i učební obory na středních odborných školách ve Zlínském kraji celkem 15 587 mladých lidí. Gymnazistů je naproti tomu jen 4 005. A tento poměr by se ve prospěch gymnázií neměl v nejbližších letech měnit. Reportáž ze Zlínského kraje přináší MF DNES.

Ředitel gymnázia Bergman, který „chtěl zahrabat prezidentovy obrazy do kompostu“, má opět diplom pro nejlepší školu

K paradoxní situaci došlo při vyhlášení výsledků letošního ročníku soutěže Dobrá škola, kterou již 6. rokem pořádá Ústecký kraj. V kategorii gymnázií se totiž z prvenství raduje Gymnázium Teplice v čele s ředitelem Zdeňkem Bergmanem. Ten před časem musel „na kobereček“ k náměstkovi hejtmana pro školství Petru Šmídovi (SPD) za výrok na Facebooku, že kvůli vulgaritám nechal zahrabat obrazy prezidenta Zemana do kompostu. Šmíd ho za to tvrdě kritizoval a jeho stranická kolegyně a krajská zastupitelka Tereza Hyťhová dokonce napsala, že „takový člověk nemá na pozici ředitele absolutně co dělat“. Právě Šmíd teď přitom musel Bergmanovi podepsat diplom. Informuje MF DNES.

Čeští gymnazisté uspěli na mezinárodní astronomické olympiádě

Český tým přivezl z XXIII. Mezinárodní astronomické olympiády na Srí Lance jednu stříbrnou a tři bronzové medaile.

Vláda tlačí na zapojení firem do školství, ve hře jsou daňové úlevy, posílení praktické výuky i omezení gymnázií

O přenesení části výuky studentů a učňů odborných škol do firem se v Česku mluví už více než deset let. Někde systém funguje, spočívá ale na domluvě jednotlivých škol a podniků. Na celostátní úrovni se zatím nepodařilo najít oboustranně výhodný model spolupráce, který by zlepšil přípravu absolventů na fungování v praxi. Reportáž přináší týdeník Ekonom.

Ředitelé gymnázií: Problémem je narůstající množství administrativy, která provází nejen maturitní zkoušky

Didaktické testy z českého jazyka a matematiky, jejichž náročnost se v poslední době často zmiňovala, plzeňské gymnazisty a jejich pedagogy nepotrápily. Co vadí, je náročná administrativa. „S úspěšností maturantů starosti nemáme. Problémem je narůstající množství administrativy, která provází nejen maturitní zkoušky, ale všechny aktivity ve školství,“ shodují se ředitelé gymnázií v Plzeňském kraji. Informuje MF DNES.