Knihy nás zpomalují a nutí přemýšlet, zatímco internet nás zrychluje. Kniha o vlivu digitálních médií na proces čtení

Díky internetu a obrazovkám se ztrácí kognitivní trpělivost. Chceme vědět, co nám informace dávají, hned teď. Ztrácíme schopnost počkat si na zážitek nebo na poznání tři sta stránek. Skáčeme z odstavce na odstavec, z okna do okna. Často nedočteme do konce ani článek o dvou stranách. Anebo dočteme, ale s tak řídkou pozorností, že vlastně nevíme, o čem byl. Složitější myšlenky kvůli tomu mizí v neviditelnu. Hloupneme, povrchníme. Magazín Rodiče vítáni doporučuje knihu Čtenáři, vrať se neuroložky a odbornice na proces čtení Maryanne Wolfové.

Martin Jan Stránský: Dětem klesá IQ a používají kratší věty. Zákaz mobilů ve výuce je logickým krokem.

„Zda nařídit plošný zákaz používání mobilů ve škole, je neurologická otázka, nikoliv názor,“ začíná otevřený dopis k palčivému problému tuzemského školství Martin Jan Stránský, neurolog a zakladatel Kanceláře ombudsmana pro zdraví. Jeho vyjádření vyvolalo značnou pozornost nejen učitelů. Informují Lidové noviny.

Jaroslava Indrová: Proč omezovat práva školáků?

Takto se prý ptá školní inspekce. Podle jejího názoru ředitelé novým nařízením, zakazujícím používat mobily o přestávkách, porušují tuzemské právní předpisy. Zasáhly by tím prý do soukromých práv žáků.

„Digitální demence“ podle studie českých vědců: Nové technologie zbavují člověka přirozených schopností

Používání GPS navigace v takzvaných chytrých brýlích může podle vědecké studie ovlivnit fungování mozku. Už po třech měsících se zhoršuje prostorová paměť. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) sídlícího v Klecanech u Prahy popsali, jak lidský mozek začal pracovat jinak, když člověk používá nové technologie, informoval mluvčí ústavu Jan Červenka. Informuje ČTK.

Michal Komárek: Podoby digitální demence na českých školách

„Podle slavné knihy německého psychologa Manfreda Spitzera nám hrozí digitální demence. V tomto ohledu má paradoxní výhodu řada českých škol. Moderní vybavení jim často chybí a hodně učitelů ani nemá chuť vrhat se po hlavě do nových věcí. Pěstování digitální demence tedy většinou nehrozí. Česká školní inspekce nedávno k tématu vydala zprávu a její náměstek konstatoval: ´Většina učitelů končí u toho, že místo psaní na tabuli promítají powerpointové prezentace. To je v pořádku, ale určitě to nestačí.´,“ říká Michal Komárek v komentáři pro Český rozhlas Plus.

Tomáš Sedláček: Chodidla zpohodlněla, bosá chůze nás už bolí. To čeká možná i mozek, digitální svět v něm vrtá díru

„Na internetu (kde jinde?) koluje obrázek rentgenového snímku mozku Homera Simpsona. Většina hlavy je dutá a uprostřed zeje malý, opuštěný mozeček, který zabírá jen maličkou část mozkovny. Podle studií německého psychologa Manfreda Spitzera (který se proslavil knihou Digitální demence) se ale něco podobného děje s mozky nás všech. Obzvláště viditelné a škodlivé je to podle studií u malých dětí, které ještě nemají plně rozvinutý mozek a „digitál“ v něm vrtá díru. Mozek toho s pomocí digitálních technologií zvládne více, ale sám (neamplifikován) krní,“ píše Tomáš Sedláček v eseji pro Hospodářské noviny.

Tajný učitel: Reforma RVP - Poslední hřebík do rakve českého vzdělávání

Podívejme se blíže na dopady chystané reformy RVP, která má ve svém programu standardizaci, digitalizaci a specifikaci nejen výukových obsahů, ale i vybraných výukových metod.

Tajný učitel: Digitální Demence s Velkým Bratrem, sňatek bez lásky

Z dokumentu na webu MŠMT, z 22 srpna, 2017 MŠMT OTEVÍRÁ ON-LINE KONZULTACI KE STRATEGII DIG. VZDĚLÁVÁNÍ: "Základní uživatelské dovednosti a použití různých programů by se podle stávajícího návrhu mělo přesunout do oborů, kam měly logicky vždycky patřit. Například strukturace textu a základy typografie do českého jazyka, elektronické zpracování tabulek, diagramů a grafů do matematiky, práce s digitální mapou a GPS do zeměpisu, práce se sociálními sítěmi do výchovy k občanství. Uvolněná vzdělávací oblast ICT by se přejmenovala na Informatika a ICT (stejně jako to dnes již funguje na gymnáziích) a její obsah by se kromě nezbytných základů práce s počítačem zaměřoval na základy algoritmizace a programování, informační systémy, data, informace a modelování." Podívejme se blíže na výše uvedený text v souvislosti s chystanou změnou RVP, která se bude týkat všech škol, státních i soukromých.

Co se stane s generací dětí, které vyrůstají s tabletem v ruce? To nikdo nevíme, neexistují na to zatím žádné výzkumy, říká psycholožka

„Je pravda, že učit se nazpaměť velká kvanta informací je pozůstatek tereziánského školství a není to úplně dobře, ale na druhou stranu se tímto způsobem trénuje paměť. Dítě se musí naučit určité množství informací, aby trénovalo paměť, pak už si může dohledávat na internetu doplňující informace. Dítě nebo student však musí mít vytvořen zdravý základ, na kterém může stavět. Bez něj nebude umět technologie adekvátně využívat,“ říká v rozhovoru pro server Aktuálně.cz psycholožka Lucie Essenza.

Bořivoj Brdička: Digitální pedagogika a distribuované poznávání. Vliv technologií na pedagogiku

Již celou řadu let mluvíme o tom, že digitální technologie významným způsobem mění podmínky, za nichž se uskutečňují vzdělávací aktivity. Snažíme se tuto skutečnost sdělovat každému, koho by měla zajímat – pedagogům zvláště. Přitom soustavně narážíme na značný odpor vyvolaný nesprávným chápáním této problematiky, které ovlivňuje mediálně vděčné katastrofické vidění nesoucí se v duchu „digitální demence“. Důsledkem je převládající odmítání technologií u učitelů (a v důsledku toho i u vedoucích činitelů našeho školství), nízká úroveň příslušných oborů studia na vysokých školách, nedostatečné financování tematicky orientovaných vědeckých projektů, malá použitelnosti existujících odborných publikací atd.

Neurolog Martin Stránský: Počítače mají devastující vliv na mozek a inteligenci dětí

„Mládež komunikuje stejně, jako textuje, tj. dají dohromady větu, ale ta má čtyři slova. Není schopna diskutovat a porovnávat. Ví, kde všechno najít, ale neví, co s tím dělat. Je to deevoluce,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas neurolog Martin Stránský.

Jaroslava Indrová k „digitální demenci“: Jak vyhovět požadavkům doby a nezblbnout?

Německý psychiatr Manfred Spitzer při své návštěvě Prahy poskytl Lidovkám rozhovor, v němž zopakoval svá tvrzení vložená už do jeho první knihy: technika lidstvu škodí. Obě jeho knihy (Kybernemoc! a Digitální demence) varují před digitálními učebními pomůckami. Spitzer říká mimo jiné, že "digitální technologie nemají žádný, naprosto žádný pozitivní vliv na výuku, jen spoustu vedlejších účinků. Kdyby takový lék pustili lékaři na trh, všichni by si klepali na čelo..."

Bořivoj Brdička: Dezinformace vítězí?

Bořivoj Brdička v textu shrnuje „stav, v němž se na začátku roku 2017 svět nachází a který je popisován jako doba postfaktická.“ Důsledkem pro školství je podle něj „růst významu rozvoje informační gramotnosti“. Článek také připomíná téma „digitální demence“.

Tomáš Feřtek reaguje na článek České školy: Základka 4.0. Jak se nepřizpůsobit „digitální demenci“

Na článek psaný pro Reflex o tom, jak nejspíš bude vypadat Základka 4.0 reagoval na České škole Michal Komárek polemikou se sugestivním titulkem Mají se školy přizpůsobit „digitální demenci“? Tedy tomu, že děti jsou stále roztěkanější, žijí v mentálních bublinách vytvořených sociálními médii, vedou po síti pět konverzací najednou a kdo ví, jaký to bude mít dlouhodobě vliv na jejich mozek. Tedy vliv to zcela jistě má, což jsem demonstroval na internetovém seriálu Semestr.

Michal Komárek: Mají se školy přizpůsobit „digitální demenci“? Polemika s Tomášem Feřtekem.

Tomáš Feřtek píše o tom, jak digitální technologie mění mozek současných dětí a jak by se tomu měla přizpůsobit škola. Je to zajímavý text a Feřtek má v mnohém pravdu. Snaží se nezjednodušovat, hledá řešení. Zjednodušení nicméně základní tezi textu hrozí. Jakoby obrazně a vyhroceně řečeno zněla: „Nemá smysl narkomanovi kázat o zdravém životním stylu. Natož když má absťák. Dobře funguje, jen když má svoji drogu. Tak mu ji dejme a netrapme sebe ani jeho.“

Luboš Soldát: Jak moderní svět ovlivňuje náš mozek

Pohled neurovědce Daniela J. Levitina (a nejen jeho) na vliv technologií, které mohou při špatném používání zapříčinit to, že je člověk a jeho práce méně efektivní.

Bořivoj Brdička: Hippokratova přísaha pro vzdělávací technology

Zamyšlení nad analogiemi mezi povoláním lékaře a učitele založené na možné modifikaci Hippokratovy přísahy se zvláštním důrazem na zavádění vzdělávacích technologií do výuky.