Ukončení účasti Spojeného království v programu Erasmus

Rozhodnutí Spojeného království o neúčasti v programu Erasmus+ Česká republika velmi lituje, neboť zkomplikuje studijní mobility mezi Spojeným královstvím a Českou republikou i s ohledem na to, že tato země je jedním z nejoblíbenějších cílů účastníků programu Erasmus+ z České republiky. Mezi studenty vysokých škol se dlouhodobě řadí mezi pět nejoblíbenějších destinací. V posledních třech letech vyjelo z České republiky do Spojeného království celkem 1598 osob. Do České republiky pak přijelo 1362 osob. České a britské vysoké školy budou moci i bez účasti v programu Erasmus+ do určité míry pokračovat ve spolupráci, a to prostřednictvím vzájemných partnerských dohod mezi jednotlivými vysokými školami. V oblasti regionálního školství nebo mládeže však bude spolupráce s britskými partnery podstatně obtížnější. 

EDUin: O investicích z Národního plánu obnovy stále není jasno

Vláda dokončuje podobu Národního plánu obnovy. Premiér Andrej Babiš už první návrh strategického dokumentu na podzim představil předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. EDUin už dřív upozorňoval, že vláda chce evropské peníze místo do vzdělávání investovat do betonu. A stále platí, že není jasné, jestli vláda plán změní. A zda výdaje do oblasti vzdělání budou násobně vyšší než v původním návrhu. Právě školství si přitom současná vláda při svém jmenování stanovila jako prioritu. 

Španělsko zploštilo křivku. Na rozdíl od Česka začalo školní rok v rouškách

Dramaticky se zvyšující počty nakažených dostaly Českou republiku na první místo v žebříčku evropských zemí s nejvyšším počtem nakažených. V přepočtu na 100 tisíc obyvatel je Česko nejhorší ze zemí Evropské unie, kterou bylo dlouhou dobu Španělsko. Mezi oběma státy byl vidět rozdíl k přístupu k druhé vlně například na školách. Informuje server Novinky. 

Ondřej Houska: Školy, velký poražený covidu v Česku. Vláda se na ně vykašlala, jinde v EU je nezavírají

„Všechny země dělají, co jde, aby nemusely zavřít základní školy, hlavně první stupně. Jejich žáci vir šíří jen minimálně. Pokud v Česku pandemie skutečně postupuje tak dramaticky, že nebylo zbytí, je to selhání vlády. Té, která nedávno světu radila, jak covid porazit. Školství ale bylo popelkou nejen za Babiše,“ píše Ondřej Houska v Hospodářských novinách. 

Evropa pro školy

Webová stránka Evropa pro školy nabízí učitelům náměty na výukové materiály o fungování Evropské unie a žákům hry, soutěže a pracovní sešity, které jim umožní se o Evropské unii dozvědět víc zábavnou formou. 

O výuku romštiny ve školách není zájem, brání se Česko výtkám Rady Evropy

Rada Evropy ve středu vyzvala Českou republiku, aby i nadále zlepšovala ochranu menšinových jazyků. Česko učinilo kroky pozitivním směrem v ochraně němčiny, polštiny a moravské chorvatštiny, uvádí zpráva tohoto nadnárodního orgánu. Rada ale Česku zároveň připomněla nedostatečnou výuku romštiny na základních a středních školách. České úřady namítají, že o studium jazyka není zájem. Informuje iDNES. 

Evropu čeká vlna dezinformací ohledně vakcíny proti koronaviru. Půjde o naše zdraví, varuje Jourová

„Dám tři notoricky známé příklady - že se má pít bělidlo, což šířil i americký prezident Donald Trump. Dále že nemá smysl si mýt ruce, protože je to k ničemu. A že proti koronaviru pomáhá, když člověk pije hodně alkoholu, což se objevilo z tureckých zdrojů. Já si nemohu dovolit vtipy, ale kdybych mohla, tak bych řekla, že jsem to zkusila a nefunguje to (smích),“ říká eurokomisařka Věra Jourová v rozhovoru pro Hospodářské noviny na téma „nebezpečné dezinformace v době pandemie“.

Návrat dětí do škol nemá na nákazu vliv, shodli se ministři EU

Částečný návrat žáků do škol v řadě zemí Evropské unie zatím neměl negativní vliv na příznivý vývoj pandemie covidu-19. Po videokonferenci unijních ministrů školství to prohlásila chorvatská ministryně Blaženka Divjaková, jejíž země Radě EU předsedá. O znovuotevření škol před letními prázdninami rozhodlo 22 zemí evropského bloku, většinou je účast žáků a studentů nepovinná. Informuje ČTK.

Český statistický úřad: Nejrychleji rostou výdaje na vzdělání

V České republice tvořily v roce 2018 výdaje na sociální oblast 12,0 % hrubého domácího produktu, což byl pátý nejnižší podíl mezi zeměmi Unie. Nejvíce za sociální oblast vydaly vlády ve Finsku (24,1 %) a ve Francii (23,9 %), evropský průměr byl přitom 18,6 %. Podíl výdajů vládních institucí na vzdělávání ve srovnání s HDP dosáhl v České republice 4,6 % a blížil se tak evropskému průměru, který byl na úrovni 4,7 %. Naopak podíl výdajů na zdraví byl v České republice nadprůměrný s hodnotou 7,6 % HDP, zatímco evropský průměr dosahoval 7,1 %.

Tuzemské školství je na evropských dotacích závislé

Díky fondům EU bylo v posledních 13 letech zmodernizováno 90 procent základních a 75 procent středních škol v Česku. Informovalo o tom ministerstvo pro místní rozvoj. Z evropských peněz Česko staví nové školní budovy, rekonstruuje staré areály a vybavuje odborné učebny novými technologiemi. Pořizuje se také technika, která školákům na vozíčku usnadňuje každodenní cestu do třídy. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

MŠMT V Bruselu: Podpora mobility ve vzdělávání a výzkumu

Rada pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport v Bruselu diskutovala na téma „Cirkulace mozků – hnací síla Evropského prostoru vzdělávání“. Ministři se shodli na tom, že mobilita studentů, vědců a učitelů je jedním ze základních principů a přidaných hodnot EU, která vede k rozvoji lidského potenciálu, lepšímu uplatnění na trhu práce a k dopadům na jednotlivé regiony. Zároveň se však shodli, že mobilita a především pak tzv. cirkulace mozků je mnohdy nevyvážená, a to jak v rámci EU, tak i jednotlivých států a představuje problém tam, kde dochází k odlivu mozků a odchodu talentů. 

Na MŠMT byly představeny výsledky šetření Eurostudent

Centrum pro studium vysokého školství prezentovalo na MŠMT hlavní výsledky dotazníkového šetření studentů vysokých škol Eurostudent VII. Jednalo se o data za Českou republiku, šetření je však mezinárodní a konalo se již posedmé téměř ve všech zemích EU a Evropského hospodářského prostoru.

ČR by měla podle ombudsmanky zvážit zákaz fyzických trestů u dětí

Česko by mělo zvážit zákaz fyzických trestů u dětí. Na konferenci k 30. výročí přijetí Úmluvy o právech dítěte to v Praze řekla ombudsmanka Anna Šabatová. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) ČTK řekla, že by se k případnému zákazu klonila, záleželo by ale na jeho formulování v legislativě. Podle říjnových údajů mezinárodní iniciativy pro ukončení fyzického trestání dětí platí úplný zákaz ve 23 zemích EU.

Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR 2019

Aktualizace Cestovní mapy obsahuje popis geneze a dosavadního rozvoje agendy velkých výzkumných infrastruktur od roku 2009, popis typologie velkých výzkumných infrastruktur a dále i jejich mezinárodní spolupráci v Evropském výzkumném prostoru a celosvětově. Zvláštní pozornost věnuje aktualizace Cestovní mapy metodice mezinárodního hodnocení velkých výzkumných infrastruktur, uskutečněného v letech 2014 a 2017, jakož i metodice hodnocení přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu a vývoje realizovaného v roce 2016.

Tereza Engelová: České mlčení kolem dětských uprchlíků z Řecka. Na takové dopisy se neodpovídá, tvrdí vnitro

Ministerstvo vnitra potvrdilo, že v září obdrželo dopis, ve kterém Řecko žádalo o umístění 40 nezletilých uprchlíků bez doprovodu do České republiky, a že na něj nereagovalo. Nebylo jediné. Česko však infrastrukturu pro přijetí omezeného počtu takových dětí má. Seznamy lidí, ochotných v tuzemsku pomoci s péčí o dětské uprchlíky, disponuje i iniciativa Češi pomáhají.

CZEDER 2019 – České dny pro evropský výzkum

Ve dnech 30. až 31. října 2019 pořádá Technologické centrum AV ČR ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy již 17. ročník „Českých dní pro evropský výzkum“ (CZEDER) . Tématem letošního ročníku je nový rámcový program EU pro výzkum a inovace Horizon Europe na období 2021 až 2027. Naváže tak na současný program Horizon 2020.

Informace MŠMT k dopadu brexitu: Dopad případného „tvrdého brexitu“ na mobility v rámci programu Erasmus+

Aby EU předešla závažným dopadům případného „tvrdého brexitu“ na klíčové oblasti života občanů, přijala množství nouzových legislativních opatření, jedno mj. i pro minimalizaci dopadů „tvrdého brexitu“ na mobility v rámci programu Erasmus+.

Praha plánuje školu Evropské unie, sloužila by hlavně expertům kosmické agentury

Česko se může stát první zemí bývalého východního bloku, kde se otevře Evropská škola. Prozatím má své pobočky v šesti zemích. Jedná se o vzdělávací instituce Evropské unie, která je financuje a slouží primárně pro děti jejích úředníků. O školu v Praze nyní usiluje pražský magistrát, mimo jiné z toho důvodu, že zde bude od roku 2021 sídlit nová Agentura pro kosmický program Evropské unie. Informuje deník Aktuálně.

Projekt: Rozhoduj o Evropě

Od poloviny října budou napříč celou Českou republikou probíhat semináře vzdělávacího projektu Rozhoduj o Evropě - Staň se na den tvůrcem evropské politiky. Díky zapojení do projektu se i Vaši žáci dozví více (nejen) o evropské politice. Vyzkouší si, jaké to je zastupovat stát na půdě Rady EU nebo přímo občany v Evropském parlamentu, a zároveň budou mít možnost se vyjádřit k aktuálním evropským otázkám.

Daniel Münich: Levní učitelé vyjdou draho

„Z pohledu platové atraktivity učitelské profese je třeba průměrné platy učitelů srovnávat s platy ostatních vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. V tomto ohledu jsou naši učitelé odměňováni suverénně nejméně mezi více než třiceti zeměmi OECD. Zatímco u nás v roce 2017 poměr učitelských platů k platům vysokoškolsky vzdělaných dosahoval jen 61 procent, průměr zemí EU a OECD byl 93, respektive 91 procent. Jde o pozoruhodně smutné prvenství naší země, která se jinak pyšní tradicí vzdělávání a víry ve vzdělanost,“ píše Daniel Münich pro Lidové noviny.