Oldřich Botlík: Pandemie a demokracie – vláda, občané a školství

Pandemie COVID-19 odhalila zásadní rozdíly mezi tím, jak se v kritické situaci chovají k veřejnosti naši představitelé, a tím, jak se na občany svých zemí obracejí například Z. Čaputová, S. Kurz nebo A. Merkelová. Občané demokratického státu nejsou podřízenými politiků a zmínění zahraniční politici to vědí a respektují. Zmiňuji to hlavně kvůli tomu, že ani děti nejsou podřízenými rodičů, učitelů a učitelek, ale někteří rodiče, učitelé a učitelky to nejen nerespektují, ale ani netuší. I jejich působení tedy patří k příčinám, proč české vládě její chování dosud procházelo: mnozí Češi byli a jsou vedeni nikoli k přemýšlení, nýbrž k poslušnosti (leckdy slepé). Jak v rodině, tak ve škole. 

Kurz rozvoje demokratické kultury

„Měli byste zájem budovat a rozvíjet demokratickou kulturu na Vaší škole, působit coby "interní" průvodci rozvojem demokratické kultury? Pak právě pro Vás je určena nová výzva Centra občanského vzdělávání z programu Rozvoj demokratické kultury na školách. Zapojte se do Kurzu pro interní průvodce a další zájemnce o demokratickou kulturu školy,“ zvou pořadatelé kurzu.

Silného vůdce chce čtvrtina Čechů, půlka by se vzdala některých svobod

Průzkum think-tanku Globsec v deseti zemích střední a východní Evropy ukázal, že podpora demokratického uspořádání je poměrně slabá a že ve většině zemí regionu panuje nízká míra spokojenosti se současným systémem vládnutí. V Bulharsku dokonce 45 procent respondentů dalo najevo, že preferuje politický systém s autoritářskými tendencemi. Liberální demokracie vyhovuje méně než polovině obyvatel Slovenska, Litvy a Lotyšska. Informuje iDNES.

Když ne teď, padly by sochy později. Emoce kolem postav na pomnících nejsou ničím novým, vysvětluje historik

„Proměny obrazů minulosti jsou zřídka způsobeny novými poznatky. Spíše se mění důraz na to, co v určité době považujeme za důležité. Churchillova pražská socha byla vztyčena jako symbol boje proti fašismu a komunismu. Pokud nám většinově bude symbolizovat především toto, má své místo. Pokud se důležitějším pro nás stane jeho smýšlení o lidské rovnosti, pak není důvod ji uchovávat. Minulost nikdy není černobílá, takovou ji potřebujeme jen pro budování monumentů.," říká historik Jakub Rákosník v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Michal Stehlík: Posprejujte Nerudu!

„´Židé žijí všude co národ cizí, u nás co nejcizejší. Vědomí cizosti té není jen u nás, kde má ráz již hotového národního nepřátelství, nýbrž všude. Výtečný jeden pozorovatel německý praví: „Němec může se státi spíše Židem než Žid Němcem. Jsou a zůstanou bodákem vraženým do našeho masa. Nemůžeme obžalovat bodák ten; avšak nikdo se nemůže divit, vzkřikneme-li při bolesti, kterou nám způsobuje, a pozorujeme-li se strachem, jak po každém léčitelském pokusu hnisání dále se šíří.“´ JAN NERUDA, Pro strach židovský,1869. Nerudou jen tak pro zajímavost (a nalákání čtenáře) začínám, ale o Nerudu nejde…,“ píše Michal Stehlík na svém blogu.

Petr Honzejk: Bourání pomníků je zoufalá střelba do oživlých duchů minulosti

„Jsou období, kdy se kolem soch a pomníků chodí netečně asi jako kolem obecní pumpy, ze které už léta neteče voda. Většině lidí je úplně jedno, kdo ti kamenní strejcové a tety byli. A pak se to najednou zlomí: debatuje se, boří se, sochy se přesouvají do muzeí, pomníky se doplňují vysvětlujícími tabulkami. Přesně to se děje nyní. Máme tu odstraňování sochy maršála Koněva, spory kolem vztyčování mariánského sloupu, na Západě vidíme svrhávání pomníků lidí, kteří si ve své době zadali s otrokářstvím. O čem to svědčí? Proč se to děje zrovna teď? A není to nebezpečné?,“ píše Petr Honzejk v Hospodářských novinách.

Sochy padají jedna po druhé. Strhávání zjednodušuje dějiny i upozorňuje na krutosti

Na podstavci sochy Winstona Churchilla v Londýně se minulý týden objevil nápis "byl rasista". Ve čtvrtek stejná slova někdo nasprejoval na Churchillovu sochu v Praze. Vlna protestů proti rasismu, kterou vyvolalo zabití George Floyda, se z USA přelila i do Evropy. "Ten, kdo to tam nasprejoval, měl fakticky pravdu," napsal před pár dny o poničení londýnské sochy bývalého britského premiéra historik z Cambridgeské univerzity Richard Toye. Tématu se věnuje online deník Aktuálně.

Sociologové: Žádná společnost blahobytu takovéhle výzvě nečelila, svět se hodně změní

Sociolog Stanislav Holubec z Akademie věd si myslí, že v nejbližší době bude velkým dilematem, zda uvolnit ekonomiku a obětovat část lidských životů, nebo jestli poškodit ekonomiku. "Jedno i druhé je v rámci velkých dějinných událostí nebezpečné a oboje může vést k řetězci dalších katastrofických událostí," říká pro online deník Aktuálně s tím, že ekonomický úpadek přináší riziko nástupu autoritativních režimů.

Krize rozevírají nůžky, zabezpečit potřebují všechny vrstvy společnosti, míní sociolog Prokop

Zásadní je v době krize udržet zaměstnanost, tvrdí sociolog Daniel Prokop , který je členem Národní ekonomické rady vlády. Finanční nejistota snižuje důvěru v instituce demokratického státu a stres může vést například k domácímu násilí, upozorňuje. Varuje také před tím, aby vlnu společenské solidarity nevystřídal pocit ukřivdění a nevraživosti. „Sociální zabezpečení je potřeba pro všechny části společnosti,“ říká v Interview ČT24.

Masaryk toužil po vlivu a moci, byl prohnaný a ovládal propagandu, tvrdí historička

Představa, že byl Masaryk jen filosof s vysokými ideály, je zavádějící. Velmi dobře ovládal propagandu, říká americká historička Mary Heimann, které deset let po anglickém originálu vychází v češtině kniha Československo: Stát, který zklamal. Selhal ve smyslu experimentu, kterým chtěl být. Měl to být multinárodnostní a liberální stát, kterým se mu kvůli nacionalismu nepodařilo zůstat, míní. Rozhovor přináší DVTV.

Malý: Veřejnou debatu jsme svěřili jediné firmě. A Facebook na tom ohromně vydělává

Facebook všichni vnímáme jako sociální síť, ale ve skutečnosti je to hlavně systém, který servíruje reklamu. A z toho má ohromující peníze, říká někdejší národní digitální koordinátor Ondřej Malý v rozhovoru pro DVTV. Velká část veřejné debaty se odehrává na síti, nad kterou společnost nemá vůbec žádnou demokratickou kontrolu. Mark Zuckerberg si chce sám sobě napsat regulaci - takovou, která ho nic nebude stát, míní.

Zákaz hidžábu v české škole není legitimní. Soud se zastal Somálky

Nejvyšší soud se zastal somálské dívky, která chtěla na střední zdravotnické škole v Česku nosit hidžáb. Zákaz muslimského šátku při teoretické výuce nemá žádný legitimní cíl. Česká republika musí akceptovat a tolerovat náboženský pluralismus, nesmí diskriminovat či naopak bezdůvodně zvýhodňovat některý z náboženských směrů, rozhodl Nejvyšší soud. Informuje iDNES.

Jiřina Šiklová: Nikdy jsem si nemyslela, že by kapitalistický řád byl ideálním řešením

Kam dokráčela česká společnost během třiceti polistopadových let? Kdo je vítězem a kdo poraženým sametové revoluce? A zabývají se politické elity tím, co je opravdu důležité? V předvečer výročí 17. listopadu o tom Deník hovořil se socioložkou Jiřinou Šiklovou, která byla jednou z tváří převratných událostí.

Průzkum: Názory české veřejnosti na fungování demokracie a nedemokratické alternativy politického systému

S fungováním demokracie v naší zemi je spokojena více než polovina (55 %) občanů, více než dvě pětiny (41 %) spokojené nejsou. Spokojenost s fungováním demokracie je v ČR nižší než v únoru letošního roku i než byla v letech 2017 a 2018 a srovnatelná jako v letech 2015 a 2016. Téměř tři pětiny (58 %) českých občanů věří, že demokracie je lepší než jakýkoliv jiný způsob vlády. Zastánců demokratického způsobu vládnutí je tak v české populaci nejvíce od roku 2004, kdy byla otázka do výzkumu zařazena poprvé. Vyplývá to z průzkumu CVVM.

Průzkum: Z exkomunistických zemí Evropy se o demokracii bojí nejmíň Češi

Z evropských zemí patřících do někdejšího východního bloku si nejmenší starosti o demokracii dělají Češi, naopak Slováci se o ni obávají nejvíce. Vyplývá to z průzkumu, který provedla agentura YouGov na objednávku nadace Open Society Foundations v šesti státech.

Třetina lidí má po roce 1989 často oprávněný pocit, že jim systém nedává rovné šance, říká sociolog

„Kdybychom měli brát společnost jako celek, většina se shodne na tom, že změna vedla k lepšímu. Lidé vnímají, že životní úroveň v dlouhodobém horizontu roste. Když dnešní čtyřicátníci srovnávají současnost se svým dětstvím, pozitivní hodnocení poměrně jednoznačně převažuje ve všech sociálních skupinách. Je tady ale skupina zhruba třiceti procent lidí, která vnímá vývoj po roce 1989 negativně. Jsou to lidé, kteří jsou naštvaní na celý systém. Mají pocit, a často oprávněný, že jim nedává stejné šance jako ostatním,“ říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny sociolog a ředitel agentury STEM Martin Buchtík.

Kellner a Nova? Největší boháči se teď drží v šachu, to je špatná zpráva, říká Šlerka

Řeší se, jestli je Kellner hodný, nebo zlý kluk. Problém je ale v tom, že PPF získá nástroj, se kterým může efektivně ovlivňovat rozhodování státu v oblasti, ve které podniká, upozorňuje ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Josef Šlerka. Všechny velké investiční a finanční skupiny v Čechách už si pořídily vlastní média. A nikdo už se netají tím, že je má z nějakého důvodu v záloze, říká. Rozhovor přináší DVTV.

Průzkum: Politická orientace českých občanů

Součástí zářijového šetření CVVM bylo několik otázek zaměřených na obecnou politickou orientaci občanů. Výzkum zjišťoval, ke kterým ideologickým proudům se občané cítí být blízko, a dále zkoumal jejich názory na některé základní otázky, v nichž se jednotlivé názorové proudy tradičně rozcházejí. Tato kombinace otázek byla naposled položena v říjnovém výzkumu před čtyřmi lety v roce 2015.

Za socialismu bylo lépe, tvrdí podle průzkumu každý třetí Čech

Další průzkum veřejného mínění ukázal, že řadě lidí se stýská po době, kdy vládla komunistická strana. Podle nejnovějšího průzkumu společnosti NMS Market Research pro Paměť národa hodnotí jednoznačně kladně sametovou revoluci jen 36 procent lidí nad 40 let. Ve skupině jen se základním vzděláním nebo s výučním listem si to myslí každý druhý (52 procent). Průzkumu se účastnilo 1000 respondentů po celé zemi, z menších i velkých měst, lidí ve věku 40 let a více bylo 55 %, pod čtyřicet 45 %. Informuje deník Aktuálně.

Petr Honzejk: Chceme zpět do socíku. Nenápadná zpráva o společenském selhání

Více než třetina Čechů nad 40 let podle průzkumu pro organizaci Post Bellum soudí, že za socialismu bylo líp. Jak je to možné, když všechny statistiky i prostý pohled z okna na ulice měst a vesnic svědčí o opaku?... Masa nostalgiků naznačuje, že se něco v posledních desetiletích hodně nepovedlo. A to „něco“ představuje zároveň značné riziko pro budoucnost. Píše Petr Honzejk v Hospodářských novinách.