Ondřej Šteffl: Další otevírání škol - škody velké, přínos malý

„Co ale vlastně získáme, když nařídíme prezenční výuku maturantů a devátých tříd? Připravíme (možná!) o trochu lépe osmdesát tisíc maturantů na zkoušky a pak pět či deset tisíc maturantů necháme propadnout. Kde je z toho nějaký užitek? Budou maturanti chytřejší, než kdybychom maturitu zrušili?,“ píše Ondřej Šteffl na svém blogu. 

Renata Veselá: Z kopce neběhejte! (Další korálek do mého náhrdelníku „Ztráta smyslu práce ve školství“)

Jdu procházkou po našem sídlišti. Děti z družiny blízké základky pod dohleden vychovatelky dovádějí na kopečku s převýšením dva metry obšťastněném popraškem sněhu. I koroně se zželelo dětí a ony mohou aspoň chvíli sjíždět tak zvaně na čemkoliv z kopce dolů. Paní vychovatelka však volá: „Z kopce neběhej“! 

Vláda spoléhá jen na zákazy a zapomíná na pozitivní motivaci, hodnotí její strategii sociolog Prokop

Restrikce, které v Česku s krátkým přerušením platí již čtvrt roku, jsou problematické hlavně tím, že jsou nevyvážené a doplácejí na ně pouze školy, kultura a služby. V Interview ČT24 na to upozornil sociolog Daniel Prokop . Vláda zároveň podle něj sází pouze na restrikce, například trasování a ochotě chodit na testy by přitom pomohla spíše pozitivní motivace. 

Hel: Čekají nás těžké tři měsíce, děje se nedeklarované promořování. Je to nemorální

Skutečný počet mrtvých je kolem 18 tisíc, je to příliš mnoho, toto číslo se bohužel zvýší. Přitom není důvod, proč by to v Česku mělo být tak špatné. Pokud nezměníme náš přístup, tak dojde v březnu k promoření společnosti, to ale není a nikdy nebylo řešením epidemie, je neefektivní, neekonomické, neetické a nesmyslné, říká v rozhovoru pro DVTV imunolog Zdeněk Hel. U očkování prý cení, že jdou politici příkladem. 

Jan Kulveit: K několika omylům rektora Zimy

„Rektor UK Zima bohužel v rozhovoru pro SeznamZprávy šíří několik omylů, jejichž sjednocujícím prvkem je říci něco, co mnoho čtenářů rádo uslyší, bez ohledu na fakta nebo existující vědecké poznání,“ píše spoluautor systému PES Jan Kulveit na svém blogu. 

Vánoční manuál. Psycholožka radí, jak prožít klidné Vánoce v době pandemie

"Vánoce jsou krásné, ale i velmi náročné období nejen v době pandemie. Každý máme představu o tom, jak bychom je chtěli strávit, a ne vždy se to daří. Letos to bude o to těžší, že se z opatrnosti možná neuvidíme se všemi našimi blízkými," říká pro online deník Aktuálně Kateřina Bohatá, vedoucí Linky seniorů. 

Hirsch: Mutace je epidemická katastrofa, optimistický scénář je zlepšení na podzim

Druhý Wu-chan se z jihu Anglie nestane, o viru víme mnohem víc a máme vakcínu, ale starosti to působí celému světu. Nová mutace nezpůsobuje horší onemocnění, ale mnohem rychleji se šíří, říká virolog z Univerzity Karlovy Ivan Hirsch. Doporučil bych zpřísnění opatření. Před mutací se nám opouzdřit spíš nepovede, tak by se měla udělat opatření, která by to zastavila, dodává v rozhovoru pro DVTV. 

Jsou tři důvody, proč už i Praha prohrává boj s covidem-19, říká virolog

I v hlavním městě se situace zhoršuje. „Městská hromadná doprava, restaurace, také návrat žáků a studentů do škol a další příležitosti k setkávání s blížícím se závěrem roku vykonaly své,“ vysvětlil ředitel Biologického centra Akademie věd Libor Grubhoffer v rozhovoru pro Seznam Zprávy, proč podle něho roste počet nakažených znovu i v Praze. 

Levínský: Vláda hraje kolo štěstí. Chovat se k lidem jako k malým dětem je problém

Vláda by se měla řídit systémem PES, ne přicházet s fascinujícími nápady, jako že si nemůžeme koupit kafe do kelímku. Tím se důvěra ve vládu nezlepší, míní René Levínský z Centra pro modelování biologických a společenských procesů. PES není samospasitelný, chybí testování a trasování. Jediným racionálním řešením je dávat lidem za karanténu peníze. Změnit pravidla hry můžou antigenní testy, říká v rozhovoru pro DVTV. 

Vyhýbám se v online čase výkladu nové látky, nezvu děti do kina, říká oceněná učitelka

Štěpánka Baierlová učí matematiku a informatiku na základní škole v Sušici. Letos získala druhé místo v soutěži o nejlepší učitele Global Teacher Prize. Porota mimo jiné ocenila, že vede pro své kolegy webináře o tom, jak dobře učit na dálku. Pedagogové se podle ní za poslední měsíce v tomto ohledu hodně posunuli. „Zatímco na jaře se zajímali hlavně o to, jak fungují jednotlivé nástroje a aplikace, na podzim už častěji řešili, jak je smysluplně vyžívat ve výuce,“ říká Štěpánka Baierlová v rozhovoru pro Lidové noviny. Po podzimní vlně distanční výuky podle ní zůstalo největší otázkou, jak po delší dobu na dálku motivovat pasivnější studenty. 

Roman Prymula: Žádné ideální řešení už ani neexistuje

„Domnívám se, že žádné ideální řešení už ani neexistuje. To, co z toho nakonec vzniklo, je asi celkem přijatelná varianta. A neříkám, že by mě osobně tahle varianta napadla, ale je to možná cesta, jak to alespoň trochu korigovat,“ říká k rozvolňování restrikcí Roman Prymula v rozhovoru pro Seznam Zprávy. 

Matematik Levínský: Co se nám tu na podzim bohužel ‚povedlo‘, je opravdu strašné. Lockdown přišel pozdě

„Dostali jsme se do situace, jejíž vývoj se jen velmi těžko odhaduje. Prvně se celá země ocitá na „trojce“, přitom jednotlivé regiony mají mezi sebou ještě značné rozdíly. Číslo R se pohybuje mezi hodnotou 0,9 a 1, což je do značné míry problém. Nejde totiž o stabilní trend, naopak lze očekávat oscilace. I proto jsme predikce přestali koncem listopadu vydávat. Místo toho jsme vydali text vysvětlující křehkost současné situace a soustřeďujeme se na monitoring trasování, zkoumáme vliv vakcinace v různých scénářích atd,“ říká v rozhovoru pro Lidovky.cz výkonný ředitel Centra pro modelování společenských procesů Bisop René Levínský na adresu nedávného velkého rozvolnění. 

Jan Blatný: Kdybychom žili ve staré Spartě, obětovali bychom ohroženou menšinu pro blaho většiny. Ale nežijeme

Česko čeká po více než měsíci první velké rozvolnění. Spustí se pravděpodobně v pondělí a znamená otevření maloobchodu či restaurací. Pokud se ale někde začne situace zhoršovat, znovu přijde zpřísnění. „Ve chvíli, kdy se zase dostaneme do situace, že se budeme muset vracet k restriktivním opatřením, budeme to muset udělat,“ upozorňuje v rozhovoru pro MF DNES ministr zdravotnictví Jan Blatný. 

Luděk Šnirch: Třetina studentů mé školy teď nemá žádnou motivaci se učit. Není to náhodou vina školství?

„Zhruba třetina mých studentů v daném systému prospívá lépe než v tom klasickém. Odpovědně pracují s časem (mají ho mnohem více, než když jezdili do školy) i se studijními materiály a záznamy hodin. Opírají se o svou vnitřní motivaci a učitele potřebují jen jako průvodce,“ píše pro EDUzín středoškolský učitel matematiky a IT Luděk Šnirch. 

Kněz Vácha: Mladým dnes chybí pevná vůle. Brzy se hroutí a pomáhají si antidepresivy

„Staří křesťané vnímali jako jeden ze sedmi smrtelných hříchů lenost. Člověk si říká, proč by zrovna lenost měla být smrtelný hřích. Když se večer místo učení podívám na hokej, není na tom přece nic až tak zlého. Latinské slovo acedia ale spíš než občasnou zlenivělost znamená rezignaci na pozvání býti člověkem, na to, abyste naplno využili své dobré vlastnosti. Místo toho, abyste svůj život vzali vážně, se jen díváte na telenovely o životě, pozorujete z okna životy jiných a popíjíte teplé pivo. Než abyste se pustili do něčeho, co za vás nikdo jiný neudělá, dáte si radši nohy na stůl, pustíte si Netflix a necháte život plynout,“ říká v rozhovoru pro online deník Aktuálně Marek Orko Vácha, katolický kněz, publicista, spisovatel a přednosta Ústavu etiky na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. 

‚Svátky nás zastihnou ve velmi tísnivé situaci.‘ Zákazy budou podle vědců platit i o Vánocích

Server iROZHLAS.cz oslovil dvacet předních odborníků s dotazy, zda dosud platné restrikce pomohou. A kdy je případně bude možné zmírnit. Ekonom Daniel Münich očekává, že pro řadu lidí půjde o nejsmutnější vánoční svátky „nejméně od roku 1968“. „Mnoho lidí ztratí zbytečně své nejbližší nebo zdraví, práci, přijde o živnost, dostane se do dluhové pasti, propadne depresím, školáci přijdou o vzdělání. Národní katastrofa historických rozměrů. Kvůli neschopnosti jednoho sebestředného člověka,“ řekl redakci. 

Tady je peklo, pane. V ghettech Janova a Chánova zbyli ti, kdo rezignovali

Reportéři MF DNES zjišťovali, co čeká mostecký Chanov a litvínovský Janov. „Tady je to poslední štace, pane. Narodil jsem se tu, vyrostl, ale těžko se odtud někdy dokážu odstěhovat, pane. Tady je to peklo, pane, stejně to tu jednou budou muset všechno zbourat, a kam půjdou lidi? Asi do Kanady nebo Anglie,“ potáhne z cigarety osmadvacetiletý romský mladík. Stojí před komunitním centrem na nechvalně známém mosteckém sídlišti Chanov. 

Sociolog: Skeptiky přesvědčí spíš kolaps nemocnice než Prymula

„Situace je samozřejmě politizovaná, vidíme to i v zahraničí. V Polsku došlo mezi prvním a druhým kolem prezidentské volby k výraznému uvolnění situace a restriktivních opatření, k volbám pak přišlo více starších voličů, kteří podporovali vládní stranu Právo a spravedlnost. Snaha zalíbit se své voličské základně byla vidět i u naší vlády. Před volbami by to udělala asi každá vláda, otázkou ale je, jestli by to dělala takovou formou a v takovém rozsahu. Nejdřív šlo o ekonomické pobídky různým skupinám obyvatel. Později, když se situace začala zhoršovat, vláda nekonala a není asi náhoda, že nouzový stav byl vyhlášen až těsně po volbách," říká sociolog a ředitel ústavu STEM Martin Buchtík v rozhovoru pro Seznam Zprávy. 

Potřebujeme se hlavně uklidnit. Tohle není válka ani ebola, zvládneme to, říká Šebek

Není to válka a není to zemětřesení, je to krize, která je komplikovaná, ale jsem přesvědčený, že ji zvládneme. Projev ministra Prymuly byl příliš ponurý, lidé by naopak měli jít do přírody a posílit imunitu, říká lékař Tomáš Šebek. Polní nemocnici bude armáda schopná dobře vybavit, ale pochybuju o tom, že ji budeme schopni vybavit personálně. Mělo by se přestat mluvit a víc dělat, dodává v rozhovoru pro DVTV.

Dalibor Špok: Co můžeme nyní, v této fázi COVIDu, udělat pro druhé?

„Pojďme promyslet, jak můžeme v tuto chvíli pomoci komunitě, konkrétním druhým lidem, své širší rodině a známým. Pojďme se ptát, co můžeme konkrétně - každý z nás - udělat pro druhé. Soustředíme se pochopitelně na vývoj situace i vyhlašovaná opatření. Ale někdy možná zapomínáme, že mnoho můžeme dělat i my sami. Respektive každý malou trochu. Dohromady to udělá pořádný kus práce. Jsem dokonce přesvědčen, že právě podobná drobná aktivita nyní může - a to doslova - v mnoha případech zachránit životy či zdraví,“ píše psycholog Dalibor Špok na svém blogu.