Jaroslav Mašek: 10 věcí, které vám neřekli o online výuce

O čem nebo čím ale ve skutečnosti online výuka je a také čím není, jsou asi ty nejdůležitější otázky, které je dobré si položit a také na ně odpovědět. Teprve poté snáze poznáme její pravý význam a přínos. 

Učitel Václav Fiala: Učitelé by se měli přestat brát tak vážně

„Učitelům bych asi chtěl říct, aby se nebrali moc vážně. Není tragédie, když se ve výuce něco nepovede, nebo když se spletu. Není tragédie, když mám chybu na tabuli nebo mi něco upadne. Pokud se učitel bere příliš vážně, nedokáže si ze sebe udělat legraci, tak to škodí. Učitel může být špičkou ve svém oboru, ale pak je problém, když to neumí prodat,“ říká v rozhovoru pro MF DNES Václav Fiala, učitel chemie a biologie, který letos zvítězil v soutěži Global Teacher Prize CZ.

Ondřej Šteffl: Sezení ve škole zabíjí nadání

„Největší poučení z téhle doby je, že rozdíly jsou velké a zvětšují se. Jsou školy výborné, ale taky mizerné. Jsou ředitelé, kteří říkají: To je skvělé, dostali jsme odpovědnost, my si to nějak zařídíme. Druzí ale brečí, že nedostali kuchařku. Někteří učitelé se za ty poslední týdny skvěle naučili fungovat v tomto prostředí, pořádají meety, mají synchronní výuku, jsou bohatší o spoustu dovedností. Učí se. Jiní v pondělí poslali úkoly a za týden znovu. Někteří je ani nezkontrolovali. Jeden je posílá mailem, druhý přes whatsapp, třetí přes školní aplikaci a ředitel nebyl ani schopen sjednotit způsob komunikace, koordinovat ten čurbes na kolečkách. Podobné je to s dětmi. Udělal jsem anketu na svém facebooku, odpovědělo mi 530 lidí, pak jsem ji pozastavil,“ říká v rozhovoru pro týdeník Hrot zakladatel ScioŠkol Ondřej Šteffl.

Najednou je více vidět, jaké kvality učitelů v regionální školství potřebujeme. Je nutná proměna vzdělání učitelů

„Najednou je více vidět, jaké kvality učitelů v regionální školství potřebujeme. Je nutná proměna vzdělání učitelů, aby se uměli adaptovat na nové situace. Aby uměli přizpůsobit obsah učiva novým technologiím,“ řekla studentka pedagogické fakulty Markéta Popelářová na 4. česko-slovenské debatě o zkušenostech s distančním vzděláváním.

Bořivoj Brdička: Učitel může mít pozitivní vliv na žáka, dívá-li se na něj bez předsudků a dokáže-li vyzdvihnout jeho jedinečnost.

Učitel může mít zásadní pozitivní vliv na vývoj žáka, dívá-li se na něj bez předsudků a dokáže-li vyzdvihnout jeho jedinečnost. Pak má velkou šanci ovlivnit i jeho postoj ke světu a k vlastním životním cílům. Nedokáže-li se však zbavit předsudků, pravděpodobně bude schopen pomoci jen těm, jejichž myšlení je kompatibilní s tím jeho.

Dneska streamuje i seniorka z malotřídky, školství šlo dopředu, shodují se experti

Zatímco koronavirová epidemie utlumila společnost, přetížila zdravotnictví a ochromila ekonomiku, pro školství znamená velkou šanci dostat se rychle dopředu. Většina škol tuto šanci využila a během pár dní zvládli digitální technologie učitelé, žáci i rodiče, shodli se experti v diskusi Data vs. vzdělávání, kterou pořádaly Dox a online deník Aktuálně.

Nezahlcujte je. Neznámkujte, čtyřky dáváte rodičům, vzkazuje kolegům oceněný učitel

„Dítě je v pasti a rodič je taky v pasti. A do toho jim ty pasti vytváříme ještě my učitelé. To je úplná blbost,“ říká učitel Tomáš Chrobák v rozhovoru pro Deník N. Jedna z jeho rad přitom zní: Chce teď vaše dítě začít hrát na kytaru? Sežeňte mu ji, kdekoli. Žáci teď podle Chrobáka mají šanci se rozkoukat a zjistit, co je vlastně baví a kterým směrem v životě jít.

Martin Fendrych: Učitelé zažívají nejtěžší test od revoluce. Rodiče zas vidí, jak si děti vychovali

„Mnoho kantorek vyučuje, a přitom má doma vlastní malé děti, se kterými se taky musí učit. Dělí se s nimi o svůj notebook. K tomu vaří, nakupují, starají se o rodinu. Mohly zůstat doma, právo na to mají, ale učí dál, protože si uvědomují, jak moc je teď jejich žáci potřebují. Učitelky a učitelé, kteří i v nouzovém stavu opravdu učí, mají mnohem víc práce. Museli změnit svoje návyky, styl, učit po internetu je úplně jiné než stát před dětmi ve třídě,“ píše Martin Fendrych pro on-line deník Aktuálně. 

Tomáš Feřtek: Temná strana on-line vzdělávání

„Přechod na on-line školu přinesl přinejmenším dvě pozitiva. Zaprvé donutil ke spolupráci i ty sborovny, které to dřív neměly ve zvyku. A ukázalo se, že žáci jsou v digitálním prostředí mnohem více doma, takže v lecčems by možná mohli učitelům i poradit. Oni vědí JAK a učitelé CO. Narušení asymetrie učitel – žák potenciálně prospěje oběma skupinám,“ píše Tomáš Feřtek pro Respekt.

Šeďová: Sami učitelé brzdí moderní metody výuky. Učí tak, jak se ve škole učili oni

Učitel učí tak, jak učili jeho, to brzdí moderní metody. Děti musí během hodin víc mluvit, být extrovert je pro žáky výhoda, introvertům je třeba naopak pomáhat. Ti ze tříd, kde se hovoří, mají lepší výsledky. Způsob, jakým učitel klade otázky, má dopad na to, kolik se toho žáci naučí, říká v rozhovoru pro DVTV Klára Šeďová z Masarykovy univerzity, která vedla výzkum o komunikaci žáků během hodiny.

Martina Habrová: Vztah českých škol k chybování nebyl a není dobře pojatý, ať už ve vztahu k dětem, nebo učitelům

„Ve vzdělávacích kruzích se o významu práce s chybou mluví, ale řekla bych, že zatím spíš jen mluví,“ říká v reportáži magazínu Rodiče vítáni učitelka a lektorka Petra Dočkalová, která na toto téma vede semináře. „Mnoho učitelů již prošlo školením, ale často vidím, že práce s chybou je pro ně to, jak to dělali vždycky. Chyby najít, spočítat a oznámkovat. Aniž by se zajímali o to, proč dítě chybu dělá.“

Robert Čapek: Žádné dítě samozřejmě není hloupé, hloupá je jen učitelka, která si tohle myslí

„Dalším mýtem, který se v poslední době rozmohl, je, že vlastně neexistuje hloupé dítě. Že jsou jen děti špatně namotivované, na které učitel kašle. Tak já vám něco povím a bude to šok. Hloupé děti jsou mezi námi. Prostě si přiznejme, že tu máme jak chytré, bystré a inteligentní děti, tak ty, které jsou od přírody hloupé a mnoho inteligence nepobraly... Budeme všechny děti nutit, aby se pokusily splnit veškeré výstupy (RVP), které jsou ve škole předepsány? Budeme žákům i nadále vnucovat tempo těch nejpomalejších a nutit je, aby čekali, až se daleko hloupější dítě například vyjádří?“,“ cituje Robert Čapek z textu učitelky Zuzany Růžičkové a dodává: „Tohle je pro mě naprosto šokující vyjádření a být rodičem školy této „učitelky“, žádal bych vedení školy o vysvětlení. Být ředitelem této školy, danou „učitelku“ vybídnu, aby šla třeba pást ovce.“

Tomáš Chrobák: Jak zlepšit české školy? Oceňujme dobré učitele. S těmi, kteří škodí, stejně nehneme

„Milí rodiče našich žáků, jste to právě Vy, kdo má největší možnost pozitivně ovlivnit naše školství. Změny RVP a různé nové strategie či metody jsou sice důležité, ale nic z toho nemá tak zásadní sílu jako Vy. Věřte mi, ani to případné zvýšení platů nebude samospásné. Učitelům chybí především ocenění jejich práce,“ píše učitel základní školy Tomáš Chrobák pro magazín Rodiče vítáni.

Pokud Česko výrazně investuje do učitelů, může dohnat Německo v roce 2100

„Pokud Česká republika do učitelů investuje výrazně, může se v roce 2100 dostat na úroveň Německa, slyšíte správně, v roce 2100. V případě, že ta investice bude jenom mírná, bude Česká republika neustále zaostávat,“ uvedl Václav Moravec ve včerejších Otázkách Václava Moravce. V pořadu představil novou studii Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu o kvalitě práce učitelů, vzdělanosti, ekonomickém růstu a prosperitě.

Lucie Zormanová: Činitele ovlivňující vznik autority učitele

Autorita učitele se opírá o tyto hlavní pilíře: 1. Status učitele – autorita učitele se opírá o respekt a úctu k roli učiteli, k jeho postavení v hierarchii školy. Status učitele je vyjadřován učitelovými právy, např. učitel je jediný, kdo se může v průběhu výuky volně pohybovat po třídě, má právo rozhodovat a jeho rozhodnutí, vyjádřena formou pokynů a příkazů, jsou pro žáky závazná.

Českým učitelům chybí sebedůvěra a to je problém, říká specialistka týmu hlavního školního inspektora

„Za školu odpovídá její vedení, alfou a omegou je tedy kvalita ředitele, i když v médiích se více hovoří o kvalitě učitelů. O místo ředitele není v českých podmínkách velký zájem a ředitelé se většinou etablují z učitelů, kterých je v některých oblastech ČR také nedostatek. Zatím neexistuje žádná systematická příprava pro ty, kdo o funkci ředitele uvažují. Chybí také motivační systém, systém vyhledávání potenciálních budoucích lídrů a celkově systematická práce jak s těmi perspektivními budoucími řediteli, tak i s těmi, kteří v pozici ředitele začínají,“ říká v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni Dana Pražáková z kanceláře ústředního školního inspektora.

Tomáš Feřtek: Vážení učitelé, ať už jste na tom se svým sebevědomím jakkoli, je dost těch, kteří vaši práci umí ocenit

Paní učitelka… je velmi inspirativní a úžasná žena. Bez jejího úsilí a entuziasmu by polovina naší třídy ani nedošla do maturitního ročníku.“ „Pan učitel umí žáky nadchnout a energetizovat. Moje dcera poprvé po pěti letech školní docházky miluje matematiku, baví ji bádat a nalézat nová řešení, hledat své limity a přijímat výzvy,“ cituje Tomáš Feřtek z nominací v rámci české verze Global Teacher Prize. A v rámci své úvahy cituje i diskusi na České škole.

Pavlína Loňková: My a Oni aneb Kdo má víc práce? (Učitelé na prvním stupni nebo učitelé na druhém stupni?)

Vystudovala jsem učitelství pro první stupeň. Nastoupila jsem do školy jako učitelka prvního stupně. Jako učitelka prvního stupně jsem jednou promovala, dvakrát kupovala počítač, třikrát se zamilovala, čtyřikrát přestěhovala, pětkrát upravovala ŠVP, šestkrát vzala děti do Prahy a sedmkrát letěla letadlem. Jako učitelka prvního stupně jsem vzala poprvé do ruky iPad a rozmnožila (asi dvacetinásobně) svou knihovnu. Jako učitelka prvního stupně jsem vstávala a jako unavená učitelka prvního stupně chodila spát. Jako učitelka prvního stupně jsem slýchávala "sklop hlavu, zavři pusu a nevyčnívej a budeš se mít dobře", slyšela jsem "no jo, vy na prvním stupni" ale slýchávala jsem i "moc děkujeme za inspiraci". A jako učitelka prvního stupně jsem si taky sáhla na své prozatimní učitelské dno. ​

On-line seminář 5.9.: Líný učitel ve výuce

Mgr. Robert Čapek, lektor, psycholog, učitel, didaktik a autor publikace Líný učitel se zamyslí nad kvalitou výukového procesu a představí svou vizi „pohodového učitele“. Webinář prezentuje pedagogům, jak kvalitně vzdělávat a přitom zbytečně neztrácet energii.

Jaroslav Jirásko: Kariérní řád je nutnou podmínkou k tomu, aby se školství, potácející se v krizi, pohnulo dál

„Emoce opadly, zákon byl smeten ze stolu, politická garnitura prosazující kariérní řád je minulostí. Nastal klid zbraní, přišel čas začít znovu budovat. Budovat kariérní řád. Ten je nutnou podmínkou k tomu, aby se školství, potácející se v krizi a nevědoucí, co samo se sebou, pohnulo dál. Kvalita učitelovy práce není prázdným pojmem. Musíme ji správně uchopit a začít s ní pracovat. Kvalita učitelovy práce je faktorem, který úzce souvisí s kvalitou vzdělávání, a ačkoliv se obtížně měří a sleduje, je nesporné, že ji lze alespoň vědomě a plánovitě ovlivňovat. V tomto smyslu je dobré přistupovat i ke kariérnímu systému jako k procesu řízení kvality učitelovy práce a následně také k jejímu hodnocení a sebehodnocení,“ píše ředitel základní školy Jaroslav Jirásko v červencovém vydání časopisu Řízení školy.