Pozvánka k účasti na výzkumu: Český učitel ve světě technologií

Vážená paní učitelko, pane učiteli, v posledních letech se stále častěji a intenzivněji hovoří o nutnosti implementace moderních vzdělávacích technologií do vzdělávání a s tím související nezbytnosti digitální gramotnosti žáků i učitelů. Ačkoli předpokládáme, že digitální technologie jsou na českých školách poměrně hojně využívány a digitální gramotnosti žáků i učitelů se zlepšuje, neexistuje dostatek relevantních údajů o aktuálním stavu.

Ředitelka základní školy: Těšíme se, až se s dětmi zase uvidíme, to je na pedagogické práci to nejhezčí

„Řekli jsme si, co jsme a nejsme schopni zvládnout a jak co budeme dělat, abychom děti nezahltili. Shodli jsme se, že hlavní cíl pro nás bude udržet kontakt s dětmi a rozptýlit je, aby nebyly smutné, že po jarních prázdninách nemohou jít do školy. Naše děti totiž chodí do školy rády. V tu chvíli jsme si ještě mysleli, že to bude trvat dva nebo tři týdny. První týden výuky byl spíš technický – učitelé se doškolovali a s dětmi jsme si hlavně povídali a zjišťovali možnosti jednotlivých rodin. Od druhého týdne už začala výuka podle rozvrhu, jen jsme ho trochu osekali,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny ředitelka základní školy ve Stehelčevsi Šárka Holečková.

Jitka Jarníková: Koronavirus a digitální gramotnost u nás ve škole. (V čem se učitelé zlepšili a co to přineslo žákům?) – 1. část

Ano, školy se zavřely. Ale učitelé nezmizeli, dali se dohromady, začali se potkávat, sdílet, hledat společné cesty, jak situaci řešit, jak se k dětem/žákům dostat v tzv. on-line prostředí. Otevřelo se mnoho odkazů, webinářů, videí... učitelé začali využívat mnoho aplikací a jiných technologií, které mají učitelům, dětem/žákům v této situaci pomoci. Jak vše probíhá? Jak se školám dařilo? Co vše učitelé našli? V čem se zlepšili a co to přineslo dětem/žákům? Odpověď na tyto otázky najdete v námi nabízeném seriálu článků autorů-učitelů ze škol, kteří se s vámi o své zkušenosti chtějí podělit…

Feřtek: Rodiče jsou zděšení. Teď vidí, co se ve škole děje. Je to ale pozitivní rána

Na rodiče se to teď nahrnulo v dobrém i špatném. Někteří obdivují učitele a někteří jsou zděšeni tím, co všechno má dítě dělat. Je to silná informace v emoční dobu, která zvýší gramotnost rodičů, pokud jde o vzdělávací systém, míní Tomáš Feřtek z EDUin. Učitelé teď mají víc práce, než měli. A nemám pochybnost o tom, že zásadně stoupne jejich digitální gramotnost, dodává v rozhovoru pro DVTV. 

Bořivoj Brdička: Výuka digitálního občanství podle Googlu

Upoutávka na volně dostupný materiál vytvořený firmou Google obsahující 5 výukových lekcí věnovaných digitální gramotnosti žáků na úrovni 2. st. ZŠ včetně doprovodného webu a hry fixující získané poznatky. Obsah může sloužit jako zdroj nápadů pro naše učitele…

Bořivoj Brdička: Revize vzdělávání z pohledu technologií

Je docela jisté, že čistě teoreticky si většina z nás změny světa vyvolané technologiemi uvědomuje. Tvrdíme-li dnes, že v blízké budoucnosti budeme všichni (nejen v zaměstnání) potřebovat schopnost spolupracovat s „chytrými“ počítačovými systémy, které práci nejen zefektivní, ale umožní lidem dělat věci bez nich nemyslitelné, budete nejspíše tušit, že to je pravda. Bohužel toto navýšení schopností se bude plnohodnotně týkat jen těch, kteří na to budou připraveni. Proto se nutně musíme zamyslet nad tím, jaký dopad současný vývoj má na naše školství...

Bořivoj Brdička: Budoucnost škol podle WEF

World Economic Forum (Světové ekonomické fórum)... zveřejňuje zásadní fundované vědecky podložené zprávy týkající se významných jevů ovlivňujících budoucnost lidstva, často zaměřené i na školství. Ta poslední nese název – Schools of the Future: Defining New Models of Education for the Fourth Industrial Revolution (Školy budoucnosti: Definování nových modelů vzdělávání pro čtvrtou průmyslovou revoluci). Zpráva popisuje dvě nezřetelně oddělené oblasti – výukové cíle a aktivity. 

Meze výuky informatiky: Mnozí učitelé v digitální gramotnosti zaostávají za žáky

„Do školy přicházejí děti, pro něž je ovládání počítače nebo tabletu a nahraných aplikací naprostou samozřejmostí. Často narazí na starší generaci učitelů, kterým digitální technologie nejsou tak blízké. Je potřeba učitele podpořit, že se toho nemají bát. Děti jsou zkrátka v tomto před námi,“ říká v reportáži deníku Aktuálně krajská metodička ICT Irena Vajen.

Digikoalice podporuje spolupráci v mediálním vzdělávání

Digikoalice je platforma ministerstva školství, která v současné době propojuje 185 organizací, jejichž společných cílem je rozvoj digitálního vzdělávání v Česku. Cílem setkání bylo identifikovat synergie a možnosti spolupráce aktérů v oblasti digitálního vzdělávání v roce 2020. „Dnešní výroční setkání DigiKoalice by mělo být ukázkou toho, jak si vzájemně naslouchají soukromý sektor, veřejný sektor, školy a další partneři,“ zmínil předseda DigiKoalice Jaroslav Faltýn.

On-line seminář 31.10.: Digitální gramotnost v předškolním vzdělávání

Informační technologie v MŠ ano, či ne? Autorka seriálu článků Informační technologie v mateřské škole Bc. Jana Smolková se zamyslí nad možnostmi rozvoje digitální gramotnosti dětí předškolního věku.

On-line seminář 20.3.: Rozvoj digitální gramotnosti pro 1. stupeň ZŠ

Eva Fanfulová a Markéta Čonková vysvětlí, jakým způsobem je rozvíjena digitální gramotnost, a představí také sbírku odkazů na vznikající materiály pro podporu rozvoje digitální gramotnosti a informatického myšlení.

Školy budou ověřovat učební materiály pro digitální gramotnost

Od začátku února začne šest desítek škol pokusně ověřovat učební materiály na podporu rozvoje digitální gramotnosti. Do pilotáže, která potrvá do konce června 2020, se zapojily mateřské, základní i střední školy.

Jarmila Šebková, Jiřina Šancová: Rozvíjení digitální gramotnosti u dětí předškolního věku

Malá digitální univerzita se pro nás stala vítaným zpestřením a ukázala nám, že digitální gramotnost lze u dětí rozvíjet i bez přímého použití tabletů nebo počítačů, což jsme uvítali. Koncept MDU spočívá v tom, že se děti formou prožitků, zábavně členěných her a úkolů dozvídají spoustu technologických informací a přes manipulativní činnosti vstřebávají nové poznatky. Všechny nové informace nasávají díky prožitku a hře tak, že se pro ně i abstraktní téma stává srozumitelným.

Jakub Holec: Deník divoké přírody (Rozvíjení digitální gramotnosti ve výuce přírodopisu)

Aktivita cílí na určování vybraných živočichů a vyhledávání důležitých informací o nich s využitím
jak tištěných, tak i on-line zdrojů. Výsledkem činnosti žáků jsou sdílené „karty živočichů“ jako součást třídního deníku divoké přírody okolního přírodního prostředí školy.

Roman Podlena: Matematické (nejen) otázky a odpovědi v digitálním světě

Informační technologie jsou dnes všudypřítomné a logicky stále častěji zasahují i do výuky, proto je třeba rozvíjet a posilovat digitální gramotnost u žáků i učitelů. Tato pak může pomoci učitelům s přípravou testu nebo celé hodiny, žákům s výukou a pochopením problémů. Přírodní vědy mají obecně k technologiím blízko, matematika není výjimkou. Chtěl bych se tady věnovat dvěma online zdrojům informací, které lze v matematice (a nejen v ní) využít: Google kalkulačce a znalostní encyklopedii Wolfram Alpha. Rád bych zdůraznil, že informační technologie nám pomáhají ve vzdělávacím procesu, ale až na výjimky mají zůstat prostředkem, ne stát se cílem vzdělávání.

On-line seminář 28.11.: Rozvíjení digitální gramotnosti nejen v češtině

Informační technologie a český jazyk – lze tyto dva předměty spojit do jednoho fungujícího celku? Odpověď nabízí lektorka Ludmila Kovaříková, učitelka českého jazyka na 2. stupni ZŠ a členka GEG (Google Education Group) ČR.

Konference „Využívání digitální gramotnosti učitelů ve výuce“, 22. až 23. listopadu

V rámci letošního ročníku konference TTnet budou prezentovány praktické nástroje zaměřené na podporu učitelů středních škol v oblasti rozvoje digitální gramotnost, aktuální informace zaměřené na podporu digitálního vzdělávání na školách a taktéž na jednotlivé projekty a iniciativy v této oblasti. V rámci konference se rovněž uskuteční prakticky orientované workshopy vztahující se k uvedené problematice.

Daniel Prokop: Školou na vedlejší kolej

„Český vzdělávací systém u dětí – kvůli velkým regionálním rozdílům v kvalitě a brzkému třídění do vzdělávacích drah – reprodukuje vzdělání a chudobu rodičů. Výzkumy ale ukazují ještě na jeden problém: žáci a studenti na různých školách získávají velmi různou úroveň těch znalostí a kapitálů, které jim pomáhají neztratit se v dnešní složité společnosti a které lze přetavit v budoucí prosperitu,“ píše sociolog Daniel Prokop v deníku Právo.

Jitka Tůmová, Jana Zachová: Daily Routines

Nabízená aktivita ukazuje, jak lze v hodinách cizího jazyka jednoduchým způsobem rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost. Zároveň ji lze využít v hodinách anglického jazyka k upevnění slovní zásoby a nácviku mluvení.

Julie Hrstková: Počítače by byly, chybí ale vůle společnosti (Proč by učitelé měli chtít zavádět do výuky něco nového?)

„Snaha děti digitálně vzdělat tady existuje dlouho. Stačí připomenout Koncepci státní informační politiky ve vzdělávání, kterou schválila vláda v roce 2000 a vyčlenila na ni sedm miliard korun. Hlavní vzpomínkou na tuto koncepci zůstává sporný projekt Internet do škol, který se vyznačoval podivuhodným výběrovým řízením, nevýhodnými smlouvami a předraženou cenou. Obdobná podezření doprovázela vznik školních internetových portálů a nákup výukového softwaru. V roce 2014 vláda schválila novou Strategii digitálního vzdělávání do roku 2020, která měla – opět – do výuky zapojit moderní technologie. Po necelých čtyřech letech je jisté, že výsledky nejsou nijak oslnivé,“ píše Julie Hrstková v komentáři pro Hospodářské noviny.