Michal Stehlík: Posprejujte Nerudu!

„´Židé žijí všude co národ cizí, u nás co nejcizejší. Vědomí cizosti té není jen u nás, kde má ráz již hotového národního nepřátelství, nýbrž všude. Výtečný jeden pozorovatel německý praví: „Němec může se státi spíše Židem než Žid Němcem. Jsou a zůstanou bodákem vraženým do našeho masa. Nemůžeme obžalovat bodák ten; avšak nikdo se nemůže divit, vzkřikneme-li při bolesti, kterou nám způsobuje, a pozorujeme-li se strachem, jak po každém léčitelském pokusu hnisání dále se šíří.“´ JAN NERUDA, Pro strach židovský,1869. Nerudou jen tak pro zajímavost (a nalákání čtenáře) začínám, ale o Nerudu nejde…,“ píše Michal Stehlík na svém blogu.

Učitelka Adriana Kotlárová: Mezi romské priority nepatří vzdělání

„S myšlenkou, že bych chtěla učit v Chanově, jsem si pohrávala během celého bakalářského studia. Důležitým momentem v mém rozhodnutí byla přednáška Rasismus a holocaust v prvním roce magisterského studia. Můj učitel, pan doktor Charvát, vyslovil myšlenku, že by se vzdělaní Romové měli věnovat Romům a neodcházet jinam. Na jeho slova jsem si vzpomněla v konečné fázi, kdy jsem se rozhodovala, do jaké školy jako učitelka nastoupím. Měla jsem nabídku na základní školu v Bílině, v Obrnicích a právě v Chanově. Definitivně jsem se rozhodla pro Chanov při osobním setkáním s paní ředitelkou. Je to člověk na svém místě, kterého si moc vážím. Svého rozhodnutí jsem zatím nikdy nelitovala,“ říká v rozhovoru pro Deník.cz učitelka Adriana Kotlárová.

Škola mě nudila a štvala, známka je jen číslo, zpětnou vazbu vám nedá, říká Lenka Štěpánová

Známka není něco, co by pomáhalo dítěti ve vzdělávací zkušenosti, tvrdí analytička projektu Učitel naživo Lenka Štěpánová v rozhovoru pro DVTV. Problém školství je podle ní v tom, že se nepodporují lidé, kteří v něm pracují.

Zdeněk Beneš: Vzdělání je povinnost, vzdělanost je výzva

„Vzdělanost je výsledkem vzdělání, to, co v nás zůstane, když zapomeneme, co nás ve škole učili, jak se vyjádřil T. G. Masaryk na sjezdu československých učitelů v roce 1920. Podle něj nejde o sumu získaných faktů, konkrétních znalostí, ale o metody myšlení, které vzdělávání v myslích zanechá, o směřování, o kompetenci k řešení praktických úkolů, které před jedincem stojí. Masarykova slova mají svou platnost dodnes, dokonce se dá říci, že jsou naléhavější než tehdy. Masarykovi šlo o funkci školy v nově vytvářených svobodných podmínkách demokratického státu.,“ píše profesor historie Milan Beneš ve své úvaze pro Hospodářské noviny.

"I vzdělání je součást obrany." Politici jednali o bezpečnosti i hrozbách pro Česko

Představitelé českých parlamentních stran hovořili na bezpečnostní konferenci o hrozbách pro Českou republiku. Shodli se v tom, že největšími hrozbami pro příštích dvacet let jsou mezinárodní terorismus a migrace. Informuje Aktuálně.cz.

Martin Fendrych: Učíte žáky žít ve svobodě? Na síti? Milovat češtinu? Ne? Tak to k vám kluka nedám

„V pondělí 3. září nastuoupilo 108 200 prvňáčků, na základní školy chodí celkem 941 200 žáků. Co rodiče řeší? Jaké starosti dnešní matky a otcové mají?… Bere se za samozřejmé, že dítě s handicapem (a s asistentem či asistentkou) funguje jako brzda pokroku. Zřejmě jen menší část rodičů to vidí naopak, jako cennou životní zkušenost pro dítě… Pozoruhodné, a to nejsem věru žádný národovec, že se matky nikdy nebaví o češtině, "mají tam dobrou češtinářku? Ne? Tak to je chyba." Základ je rodilá mluvčí z Brightonu, a jestli umí učit, nebo ne, to je fuk. Přitom rodný jazyk, kterým dítě mluví, je klíčem k chápání světa, češtinářka by měla rodiče v době "zkrácené esemeskové" doopravdy zajímat,“ píše Martin Fendrych na Aktuálně.cz.

Stanislav Štech: K čemu je ministrovi dobré kvalitní vysokoškolské vzdělání?

„Jistěže u nás existuje fenomén titulománie. A ta je evidentně součástí širšího kulturního prostředí. I jen letmé nahlédnutí do internetových zdrojů za posledních deset let ukazuje dvě věci – případy mediálně probíraného plagiátorství se rekrutují velmi často ze zemí střední Evropy a Německa a veřejně odhalení provinilci jsou osoby z vysokých vládních postů nebo státní správy. Nemá však logiku paušálně zobecňovat a pochybovat o tom, že vysokoškolské vzdělání je (nejen u ministra) nanejvýš užitečná věc,“ píše Stanislav Štech v Deníku referendum.

Vladimíra Dvořáková: Je tu snaha považovat vzdělání za čistě soukromou záležitost a podceňovat jeho společenský rozměr.

„Mnozí lidé, kteří nejvíc křičí o tom, jak musíme chránit naši civilizaci, jdou zároveň velmi silně proti jejím základům, které představuje kvalitní univerzitní prostředí. Západ vznikl na základě toho, že vznikaly univerzity, kde bylo vždycky nějaké místo svobody a bádání,“ říká politoložka Vladimíra Dvořáková v pořadu Jak to vidí Českého rozhlasu.

Jiří Lukáš: O maturitní češtině (Proč? Jaký to má smysl?)

Jaký byl letošní maturitní test z češtiny? Jaký by byl ideální student maturitního oboru, kdybychom ho měli charakterizovat na základě toho, co se od něj očekává v maturitním testu z českého jazyka a literatury?

Martin Rychlík: Hrdost na blbost. Ministryni obrany radí ve věcech kyberbezpečnosti někdejší ezoterik

„Tvrdá data nemáme, ale jako by poslední dobou přibývalo lidí, kteří ve své nevzdělanosti, v naivitě a – pojďme to jasně říci – ve své hlouposti vidí jakousi novou kvalitu, ctnost, na niž mohou být dokonce i hrdí: „Nejsme jako oni! Nejsme elity! Školy nepotřebujeme, máme svůj NÁZOR!“ Poslanci SPD si na své ignoranci k faktům postavili dokonce živnost (popírač Okamura, konspirátor Koten, rozbrušovač Rozner), ale na faceboocích se šikují celé zástupy hrdých odmítačů očkování, věrozvěstů placaté Země či léčitelů rakoviny savem…,“ píše Martin Rychlík v Lidových novinách.

Stefan Collini: Univerzity a intelektuální práci ohrožuje fetišizování měřítek a ukazatelů

„Univerzity musejí být zčásti chráněným prostorem, kde má rozšiřování a prohlubování lidského porozumění přednost před jakýmkoli bezprostředním praktickým cílem, bez ohledu na to, nakolik žádoucí takové praktické cíle mohou být z politického nebo ekonomického hlediska,“ píše profesor literatury a dějin idejí na Cambridgeské univerzitě Stefan Collini v Lidových novinách. Věnuje se proměnám vztahu univerzity a veřejnosti v uplynulých desetiletích, kdy rostl počet univerzit a byl také zpochybňován jejich smysl. Ve středu 21. března se zúčastní diskuse na téma Politická role univerzity?, na Nové scéně Národního divadla v Praze.

Daniel Soukup: Hledět na školství optikou majitele automobilky je velmi krátkozraké

„Představa o „neužitečnosti“ těch či oněch oborů pro praxi každopádně většinou vychází z pomýleného pojetí jak užitečnosti, tak praxe. „Praxí“ se totiž většinou míní momentální potřeby výrobních firem, anebo spíš jejich nejhlasitějších mluvčích – a „užitečné“ je údajně takové vzdělání, které má těmto firmám pomoci k co největšímu zisku,“ komentuje Daniel Soukup pro Český rozhlas Vltava.