„Myslíte si, že v českém vzdělávacím systému mají děti stejné šance? Že ti podobně nadaní a pilní to dotáhnou zhruba stejně daleko, bez ohledu na to, z jakého rodinného a sociálního prostředí pocházejí či v jaké části země žijí? Jestli si tohle všechno myslíte, měli byste si − po jejím uveřejnění − přečíst studii Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity, kterou připravují vědci z think-tanku IDEA a výzkumné organizace PAQ Research. Rychle přijdete o iluze. A to i když jste žádné neměli (podobně jako autor tohoto textu, který měl možnost se s dílčími závěry téhle studie seznámit), stejně vás možná překvapí, jak české školství podporuje nerovnost ve společnosti,“ píše Petr Kain pro Hospodářské noviny.
Kain také píše:
Především patříme mezi sedm zemí OECD, v nichž je míra závislosti dosaženého vzdělání na rodinném původu nejsilnější. Smutným dokladem jsou výsledky mezinárodního výzkumu PISA, jehož cílem je zjišťování úrovně čtenářské, matematické i přírodovědné gramotnosti mezi žáky ve věku 15 let. České děti ze sociálně slabších rodin dosahují v porovnání se stejnou skupinou polských či estonských dětí zhruba o 50 až 70 bodů horších výsledků v matematice a čtenářské gramotnosti.
Ale i české děti s dobrým zázemím svým vrstevníkům z Polska a Estonska sotva konkurují. Jinak řečeno: české školství na rozdíl od polského či estonského nedokáže zmírňovat sociálně-ekonomický handicap určité skupiny dětí a promarňuje tak jejich potenciál, zároveň stěží dokáže rozvíjet potenciál dětí, které mají naopak výhodu lepšího rodinného prostředí. A co je na tom asi nejhorší − v posledních letech se vazba mezi dosaženým vzděláním a rodinným původem v Česku zesiluje...
Investujme do nejslabších
A teď co s tím. Problematika českého školství je samozřejmě příliš komplexní, aby šla snadno vyřešit, přesto je tu podle autorů studie něco, co by přineslo jasný pozitivní efekt. Je zapotřebí investovat do nejslabších žáků, tedy do oné pětiny patnáctiletých dětí v Česku, které mají podle šetření PISA potíže s porozuměním textu a nezvládají matematiku. Podle konzervativních propočtů téže studie by zlepšení jejich studijních výsledků v průměru každý rok do konce tohoto století přineslo Česku 18 miliard korun. Každá koruna investovaná do programů včasné péče se přitom až čtyřnásobně vrátí.
Celý text naleznete zde
5 komentářů:
Školství nepodporuje vůbec žádné nerovnosti.
Otázka, přímo kontrolní: když u Vietnamců stačí jedna až dvě generace, proč jinde nestačí ani pět , šest, sedm generací? Opravdu do toho pořád chcete strkat chudáky školy?
https://denikn.cz/527662/jsou-mladi-vzdelani-uspesni-svet-jim-lezi-u-nohou-a-jsou-cesi-vietnamci-druhe-generace-chteji-zit-po-svem/?fbclid=IwAR3wk77gEqGYlqFqsuSB5fyHRbj0U57MJ8LJZiA8aTx66gth2Yo8BWRgbDo
A což takhle zvýšit podíl výdajů HDP na vzdělávání. Není tam zakopaný pes? Někdo tady chce hodně muziky za málo peněz. Chceme špičkové "finské" školství za české peníze. Stačí mrknout na to, kolik investují ve školství Švédsko, Dánsko, Belgie,...Dovolím si tady dokonce kacířskou myšlenku. Potřebujeme tady 30 nových tanků za miliardy. Nestačilo by 20? A myslím to i na vrtulníky, samohybné houfnice,...
Srovnávat se s Estonskem, kde není ani silná Romská populace ani bůhvíkolik přistěhovalců je nesmysl. Srovnávejme se s Francií a Německem, popřípadě s Rumunskem. A co zjistíme? To, že tam mají úplně stejné problémy jako my.
Proč dělat výzkumy, proč se zapojovat do těch evropských. Zeptáme se prostě osvědčené odbornice na romské otázky J. Karvaiové, ta nám udělá jasno. Sice to bude jasno protiromské a rasistické, ale co už. Taková prostě je. Hledá, co nás spojuje. A jde jí to od srdce.
Pane Čapku, je toto nutné a vhodné?
Okomentovat