Celé generaci dětí budou chybět zážitky z pohybu, přibude úrazů, varuje Matoulek

Děti mají jen krátké období, kdy si spojují fyzickou námahu s příjemným zážitkem. A když je z pohybu vyřadíme, budou se na to v dospělosti těžko rozpomínat. Tělocvik je potřeba, říká obezitolog Martin Matoulek, spoluautor výzvy Lékařské komise ČOV vládě. V pohybu trávíme stále méně času a mění se nám poměry svalu a tuku. Platí ale, že typ fit-fat má lepší prognózu než unfit-unfat, dodává v rozhovoru pro DVTV.

Máme podvyživené děti? Trend „zdravého“ stravování je tragický, říká odborník

„V internetových komentářích se často dají najít věty typu naše vnučka chodí ze školy hladová jako pes,“ říká Pavel Grasgruber z Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity, který se věnuje výživě, zdraví a životnímu stylu. Směr, jímž se ubírá reforma školního stravování, označuje za tragický. Přesněji to, jak do škol pronikly programy založené na tvrzení, že příčinou obezity českých dětí je přemíra živin ve školních obědech a že v jídelníčku školáků by měly být místo živočišných bílkovin především bílkoviny rostlinné. Obiloviny, luštěniny, tedy obědy s minimálním množstvím masa či přímo bez něj. Reportáž přináší iDNES. 

Mladiství méně kouří a pijí alkohol, zato více sportují, ukazuje evropská studie

Mladí Češi čím dál méně kouří, pijí alkohol či berou drogy. Důvodem je zřejmě hlavně nárůst on-line komunikace na úkor osobního kontaktu s vrstevníky a to, že rodiče mohou mladé lidi díky moderním technologiím snáze kontrolovat. Pokud mají šestnáctiletí zkušenosti s návykovými látkami, tak je získávají v pozdějším věku než dříve. Roste jejich zájem o elektronické cigarety či energetické nápoje. Vyplývá to z výsledků evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD). Iformuje Česká televize.

Na školy číhají dávky virové zátěže, říká imunoložka. Pandemie by podle ní mohla trvat do Velikonoc

„Očekávám masivní nárůst v průběhu zimních měsíců, kdy se oslabuje imunita, zvyšuje množství virových a bakteriálních onemocnění, zkracuje se den a snižuje se intenzita světla. V tomto období má též mnoho lidí narušený spánkový režim. Všechno dohromady má negativní vliv na celkový stav organismu,“ říká v rozhovoru pro Lidovky ředitelka imunologické kliniky inPharm Clinic Lucie Kotlářová.

Školy rozdávají oschlou mrkev i mlíčka plná cukru: Je to velký byznys, říká Slimáková

V dotovaném ochuceném mlíčku dáváme dětem šest kostek cukru. Zelenina zabalená v plastu je naopak odrazuje, vadí to dětem i rodičům, kritizuje projekt Ovoce, zelenina a mléko do škol výživová specialistka Margit Slimáková. Platíme někoho, koho nepotřebujeme, firmy si na tom staví jméno. Místo jejich propagace bychom měli podpořit jídelny a vzdělávání špatně placených kuchařek, říká v rozhovoru pro DVTV.

Nejedla jsem pět dní v kuse, nemoc ovládla celý můj život, říká vyléčená anorektička

Chtěla jsem zhubnout kilo, dvě, abych se taky dostala do modelingu. Nechtěla jsem si připustit, že jsem nemocná, nejmíň jsem měla 40 kilo, říká Sára Báchorová, autorka knihy An(n)a, v níž popisuje boj s poruchou příjmu potravy. Špinila jsem talíře, aby to vypadalo, že jsem něco jedla, přidávala jsem na sociální sítě příspěvky s jídlem. Nejedla jsem i pět dní v kuse a sportovala, dodává v rozhovoru pro DVTV.

Pětina českých dětí je „zdravotně negramotná“

Pětina českých dětí ve věku 13 až 15 let je takzvaně zdravotně negramotná. Neorientují se v pokynech lékařů nebo nedokážou vyhodnotit informace o zdraví, které dostanou. Často také netuší, co dělat, aby jejich chování neohrožovalo zdraví jejich nebo lidí okolo. O něco lépe jsou na tom dívky, zejména pokud jde o dodržování lékařských pokynů. Vyplývá to ze studie o zdravotní stylu školáků (HBSC), která vznikla ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Informuje ČTK.

Jak se hýbou české děti? Máme mnoho aktivních sportovců, jen málo dětí ale pravidelně chodí nebo jezdí na kole

Jak moc se ale české děti skutečně hýbou? Na tuto otázku odpovídají vědci z Univerzity Palackého v Olomouci, kteří se pravidelně účastní mezinárodní studie HBSC o zdraví a životním stylu školáků. Dotazovali se třinácti tisíc dětí ve věku jedenáct až patnáct let z 230 škol po celém Česku na to, jak tráví volný čas. Reportáž přináší magazín Rodiče vítáni.

Neudělají kotrmelec, nevyšplhají. Neuroložka Jaroslava Chlupová vysvětluje, jaké důsledky může mít u dětí nedostatek pohybu

„Samozřejmě ideálně by se děti měly hýbat každý den. Když vidím, co se učí můj syn v prvním ročníku gymnázia v biologii – teď probírali houby do takových detailů –, myslím, že místo toho by klidně mohli mít tělocvik. Anebo alespoň aktivitu po škole. Jsou družiny, kde mají jen kroužek šachů a angličtiny. Takže děti přijdou ze školy, kde sedí, a jdou si sednout ještě na kroužek. Školní věk je zhouba pro dětské tělo,“ říká neuroložka Jaroslava Chalupová v rozhovoru pro Lidové noviny.

Projekt Trenéři ve škole chtějí další části Prahy

Pilotní projekt Trenéři ve škole spustili organizátoři začátkem školního roku v základních školách Prahy 6. Nyní ho chtějí i další městské části. Magistrát se chystá koncept podpořit finančně. Informuje MF DNES.

Musíme řešit narůstající obezitu u dětí, řekl ministr Vojtěch

Počet dětí s nadváhou se meziročně stále zvyšuje, je proto nezbytné se zaměřit na obezitu u dětí. Více než pětina dětí ve věku 11 až 15 let má nadváhu nebo je obézní. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch to ve středu řekl novinářům při příležitosti Světového dne obezity. Informuje ČTK.

Děti, které jsou intenzivně na sociálních sítích, se více pohybují, ukázal průzkum

Doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) zní: dítě by se mělo věnovat alespoň 60 minut denně pohybovým aktivitám. To splňuje necelá pětina českých dětí, naopak každé páté má problémy s nadváhou či dokonce obezitou. Nejnovější průzkum Univerzity Palackého v Olomouci ale přinesl poněkud překvapivé zjištění, že čas strávený na sociálních sítích nelze z nedostatku pohybu dětí vždy vinit. Do výzkumu se zapojilo kolem 13 000 dětí ve věku 11 až 15 let z 230 škol z celého Česka. Reportáž přináší on-line deník Aktuálně.

Mobil brzdí vývoj malých školáků. Ministr Plaga: Bavme se o regulaci na prvním stupni, s plošným zákazem nesouhlasím

„Neřízené používání mobilů a tabletů u dětí jakéhokoliv věku má negativní účinky na jejich mentální výkon a vývoj,“ říká profesor lékařské psychologie Radek Ptáček. V mladším školním věku navíc klíčí budoucí závislosti, kyberšikana, problematické chování i obezita. A tomu všemu telefon napomáhá. „Mobily do školy nepatří. Je to stejné, jako bychom řešili, jestli si tam děti mohou přinést autodráhu nebo domeček pro panenky,“ dodal pro Lidové noviny.

Do školy až v devět, apelují odborníci. Podle psychologů je brzký začátek výuky přežitek.

Poruchy spánku, deprese, obezita. S těmito neduhy se potýká stále více českých dětí. Jedním z viníků je podle psychologů začátek školního vyučování moc brzy ráno. Osmá, někde i dřívější hodina je zastaralá, rytmus dnešní společnosti se posunul, tvrdí zastánci změny z řad školských expertů i lékařů. Do školy by se podle nich nemělo chodit dříve než v půl deváté. Naopak druhá strana, zejména ředitelé škol, se řídí příslovím, že ranní ptáče dál doskáče – a stihne odpolední mimoškolní aktivity. Tématu se věnují Lidové noviny.

„Globální epidemie“ pohodlnosti. Většina dětí podle WHO sedí u počítačů, v autech a ničí si zdraví

Čtyři z pěti nezletilých se příliš málo pohybují, a ohrožují tak své zdraví. Vyplývá to ze studie, kterou v pátek zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO). Dívky podle ní mají všeobecně méně pohybu než chlapci. WHO doporučuje dětem a mladistvým aspoň hodinu fyzické aktivity denně. V Česku je podle dokumentu o něco lepší situace, než je celosvětový průměr. Informuje Česká televize. 

Kvůli obezitě zavádí některé školy do tělocviku koloběžky

Jako nástroj v boji proti obezitě zavádí některé školy v Česku do výuky tělocviku jízdu na koloběžce. Přivedl je k tomu projekt Tělák nás baví společnosti Kostka. Inspiraci našli učitelé v Německu. ČTK o tom informoval mediální zástupce společnosti Jan Hrbek. Podle odborníků je dosavadní podoba tělesné výchovy zastaralá a nedokáže děti motivovat ke sportování. Podle studie Univerzity Palackého v Olomouci má zhruba pětina českých školáků ve věku mezi 11 a 15 lety problémy s hmotností.

Adiktolog: Elektronické cigarety vyzkoušelo 40 procent 16letých

Elektronické cigarety podle odborníků z Národní linky pro odvykání vyzkoušelo 40 procent šestnáctiletých Čechů. Pravidelně je využívá 17 procent z nich a pět procent dospělých, sdělila organizace ČTK v tiskové zprávě. Očekává se přitom, že kuřáků klasických cigaret bude dál ubývat. V současné době jich je asi 2,5 milionu, tedy asi čtvrtina dospělých. Na dnešek připadá Mezinárodní nekuřácký den.

V Česku přibývá obézních dětí. VZP proto začne odměňovat lékaře, kteří pomohou s jejich hubnutím

Nadváhou nebo obezitou trpí podle olomoucké Univerzity Palackého každý pátý žák druhého stupně základní školy. Praktičtí lékaři, kteří pomáhají dětem zdravě jíst a hubnout, mají nově nárok na bonus od Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Informují Hospodářské noviny.

Průzkum: Děti v ČR jsou ve volném čase aktivnější než jinde

České děti patří ve srovnání se svými vrstevníky z jiných států světa ve svém volném čase k nejaktivnějším. Sportu, umění či dalším kroužkům se jich věnuje zhruba 86 procent ve věku mezi 11 a 15 roky, zatímco například v Polsku je to 70 procent. Část dospívajících zároveň tráví čtyři a více hodin denně před obrazovkou počítačů, televizí či chytrých telefonů. Způsob využití volného času závisí výrazně na postavení rodiny. Vyplývá to z mezinárodní studie o zdraví a životním stylu školáků (HBSC), jejíž výsledky v ČR novinářům představili zástupci výzkumného týmu z Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL). Informuje ČTK.

Julie Urbišová: V amerických základních školách jsou přestávky spíš luxus. Děti nesvačí, ani si nemohou odskočit

„Když se podíváte hluboko do historie, na dobu před 135 lety, kdy vznikalo americké státní školství, všechny školy měly přestávky,“ podotýká Robert Murray, pediatr a spoluautor prohlášení Americké pediatrické akademie k tomuto tématu. Především v devadesátých letech 20. století se však americká společnost začala natolik soustředit na výsledky studia, na všemožné testování a měření úspěšnosti, že se lidé začali na přestávky dívat jako na ztrátu času, vysvětluje Murray. Julie Urbišová, novinářka žijící v USA píše v týdeníku Respekt o tom, že v řadě amerických základních škol neexistují přestávky.