Ministr školství Robert Plaga: Pokud zůstanu ve funkci otevřu téma povinné maturity z matematiky. Není to řešení

středa 2. května 2018 ·

Vláda s důvěrou a křeslo ministra školství pro Roberta Plagu bude kromě jiného znamenat, že se znovu otevře debata o povinné maturitě z matematiky. Podle šéfa resortu minulá vláda rozhodla ne-uváženě, když tuto zkoušku zavedla jako plošnou téměř pro všechny typy středních škol. Úvahu o revizi zákona Robert Plaga vůbec poprvé zmínil v rozhovoru s Deníkem.


Robert Plaga (msmt.cz)
V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Čeho jsme tedy jednotnými přijímačkami docílili?

Díky nim se dostáváme k nějaké objektivní srovnatelnosti úrovně škol. Současné řešení ovšem nemůže zajistit, že se na maturitní obory nedostanou žáci, kteří na to nemají předpoklady. Přiznám se, že nedokážu říct, zda by vůbec bylo správné používat unifikovaný rozřaďovací systém, jenž by znamenal stop pro žáky, kteří při jednom jediném pokusu nezískají určitý počet bodů. Odpověď není jednoduchá.

Budete se muset snažit k ní dobrat. Už proto, že se blíží povinná maturita z matematiky a mnozí odborníci varují před dramatickým zvýšením počtu propadlíků. Nebojíte se otřesu, který jsme ještě v polistopadovém školství nezažili?

Mám za to, že zavedením povinné maturity z matematiky jsme chytili rybu za ocas. Nezpochybňuji význam matematiky, je velmi důležitá, možná víc než kdykoli dřív. Měla by být prioritou, ale nemyslím, že je správné začínat největším strašákem, jakým je povinná maturita. Kvůli ní přece nezačne děti matika bavit. Spíš bychom měli řešit, jak ji vysvětlovat a učit tak, aby pochopily, že je opravdu zásadní a bude je provázet životem při desítkách běžných úkonů v bance, uzavírání hypoték, výpočtech různých přídavků atd. Vnímám, jak závazek povinných maturit vznikl, ale teď vám řeknu, co jsem ještě nikdy neuvedl. Podle mě ten závazek není správný, variantnost při výběru maturitní zkoušky by měla zůstat. A to si nemyslím, že by nárůst neúspěšných maturantů byl tak dramatický, jak se někteří lidé domnívají, neboť žáci by se vidině povinné zkoušky přizpůsobili.

Zůstanete-li ministrem školství i ve vládě s důvěrou, zasadíte se o odklad povinné maturity z matematiky nebo její úpravu?

V tom případě bych to téma určitě otevřel, protože pochybností nad touto cestou k žádoucím matematickým znalostem a dovednostem je stále víc.

Celý rozhovor naleznete zde

2 komentářů:

tyrjir řekl(a)...
2. května 2018 23:52  

Nesmyslost povinné státní maturity spočívá v její jednotnosti (jedno zadání) pro všechy typy SŠ.

tyrjir řekl(a)...
3. května 2018 0:22  


Co je maturita?

Maturita je zkouška dospělosti osvědčující, že vedle profilujícího předmětu má její absolvent nebytné znalosti i z hlavních všeobecně vzdělávacích předmětů, které mu dávají nadhled a schopnosti pro životní tvořivou flexibilitu a také některé výchozí předpoklady pro studium na VŠ. Těmi maturitou ověřovanými všeobecně všeobecně vzdělávacími kompetencemi nechť jsou, myslím, i nadále znalost mateřštiny, cizího jazyka a matematiky jako nezbytného základu pro systémové myšlení. Maturita není/neměla by být automaticky fungující vstupenka na VŠ.

Výše citované kompetence mají maturitou prokazovat absolventi širokého spektra SŠ. Maturita by neměla být jednotná pro všechny typy SŠ. V tom případě je totiž cílena buď na jakýsi průměr, anebo na jakési různým typům SŠ neadekvátní znalostní minimum.

,Jednotná maturita pro všechny typy SŠ je příliš hrubým a tudíž nevhodným měřicím nástrojem

Měříme-li širší spektrum, musíme volit vhodný měřicí nástroj. U měření teploty je to všem jasné: Pro měření venkovních teplot používáme teploměr např. od -50 do 50 °C, pro pokojové teploty stačí rozsah -5 až 40 °C, pro lékařský teploměr je rozsah ještě menší, např. 30 až 45 °C. Proč to není jasné i u maturit?

Používat citlivější měřicí nástroje měření komplikuje a prodražuje, ale výsledky takového měření jsou použitelnější (a v případě maturit, myslím, také spravedlivější a více motivující pro maturanty samé).

Jaké procento populace má mít maturitní vysvědčení?

Gaussova křivka charakterizující rozložení nadání lidí svým tvarem připomíná obrys hory Říp. Má poměně plochý vrchol a relativně strmé boky, přičemž její kajní extrémní hodnoty (hluboký deficit nebo vysoce nadprůměrné nadáni) má velmi malé procento populace.

Chceme-li být i v budoucnu vzdělanou a konkurenceschopnou demokratickou společností, neměli bychom, myslím, odpírat průměrně a lehce podprůměrně nadaným žákům všeobecné SŠ vzdělání, tedy maturitu. Myslím proto, že cca 60% podíl maturantů v populaci odpovídá společenským i individuálním potřebám.

Něco jiného platí, myslím, pro VŠ vzdělání. Vysokoškoláci by měli vykazovat výrazně nadprůměrné schopnosti. Pokud by např. polovina maturantů absolvovala VŠ, bylo by za výše uvedeného předpokladu v populačním ročníku cca 30% vysokoškoláků.

Mít maturitu nebo VŠ neznamená mít nárok na klotové rukávy.

J.Týř




Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.