Žáci osmých a devátých tříd budou moct porovnat své IT znalosti

Žáci osmých a devátých tříd základních škol se zálibou v informatice se mohou v lednu zúčastnit 11. ročníku soutěže IT-SLOT. Kvůli epidemické situaci tentokrát své vědomosti změří distančně v jednom kole místo tradičních dvou. Test bude přístupný od 14. do 19. ledna, děti ho budou moct dělat ze školních učeben, nebo i z domova. Zájemci se mohou registrovat na webu www.it-slot.cz do 13. ledna. ČTK to sdělila mediální zástupkyně soutěže Eliška Crkovská. 

Bořivoj Brdička: Revize vzdělávání z pohledu technologií

Je docela jisté, že čistě teoreticky si většina z nás změny světa vyvolané technologiemi uvědomuje. Tvrdíme-li dnes, že v blízké budoucnosti budeme všichni (nejen v zaměstnání) potřebovat schopnost spolupracovat s „chytrými“ počítačovými systémy, které práci nejen zefektivní, ale umožní lidem dělat věci bez nich nemyslitelné, budete nejspíše tušit, že to je pravda. Bohužel toto navýšení schopností se bude plnohodnotně týkat jen těch, kteří na to budou připraveni. Proto se nutně musíme zamyslet nad tím, jaký dopad současný vývoj má na naše školství...

Bořivoj Brdička: Otevřené online kurzy pro učitele na Eduskopu

Eduskop je postavený na platformě Open edX. To samo o sobě je velmi záslužný počin, protože se jedná o volně dostupný software (courseware) vyvíjený na MIT, u něhož je zaručena kvalita i dlouhodobá udržitelnost (přenositelnost dat do nových verzí). Aktuálně se spouštějí dva kurzy – Úvod do školní robotiky a Jak rozvíjet informatické myšlení. Autory obou jsou naši špičkoví odborníci, a to nejen vysokoškolští učitelé, ale i praktici ze středních a základních škol.

Ondřej Neumajer: Mezinárodní výzkum digitálních dovedností žáků ICILS - nevysvětlený úspěch českých žáků

V roce 2013 se čeští žáci osmých ročníků zúčastnili mezinárodního šetření počítačové a informační gramotnosti. V konkurenci 21 vzdělávacích systémů se Češi umístili na prvním místě. Málokdo takový výsledek očekával, a co je ještě překvapivější, nikdo nevěděl, co přesně bylo jeho příčinou. 

Bořivoj Brdička: Neumíme ve školách vytvořit prostředí, v němž se přístroje využívají smysluplně a ku prospěchu žáků

Možná, že někdo bude souhlasit i s názorem, že k technologické výchově by škola nějakým způsobem přispět měla. Většina učitelů si ale hned řekne, že se ho to netýká, že je to věc informatiků (s 2 hodinami na celých 9 ročníků ZŠ). To je evidentní nesmysl. Všichni tak nějak tušíme, že je to věc nás všech. S digitálními přístroji pracujeme všichni pořád, ovlivňují náš život (wellbeing), umožnují přístup k informacím a komunikaci s lidmi. Schopnost ovládat je nachází uplatnění skoro ve všech oborech lidské činnosti, tedy přeneseně též v celé školní výuce napříč předměty. Potřebné schopnosti učitelů jsou popsány např. v Evropském rámci digitálních kompetencí pedagogů (DigCompEdu).

Ondřej Neumajer: Umělá inteligence ve školství a v práci učitele

Lidé jsou prostřednictvím médií vystaveni mnohdy alarmisticky vyznívajícím reportážím o tom, jak automatizace a robotizace řízená umělou inteligencí vezme práci spoustě lidí. Zatímco robota či automatizovanou výrobní linku si mnohý čtenář dovede v nějaké podobě představit, umělá inteligence dodává takovým článkům nádech čehosi tajemného, neznámého až nelidského a ve spojení s hrozbou ubývání míst na pracovním trhu rozhodně negativního. Ve skutečnosti jsme algoritmy umělé inteligence obklopeni již mnoho let, do značné míry ovlivňují naše životy, jen to málokdo tuší. Jedním z důvodů je i to, že ač se o umělé inteligenci hovoří minimálně od druhé světové války, ve škole nás s ní nikdo dosud neseznamoval, a běžní lidé o ní vlastně moc neví.

On-line seminář 6.3.: Rozvoj informatického myšlení s využitím robotických hraček

Tipy na otevřené výukové zdroje k rozvoji informatického myšlení si k Týdnu otevřeného vzdělávání připravila Eva Fanfulová. V krátkém teoretickém úvodu vysvětlí základní důležité pojmy – rozvoj informatického myšlení, rozvoj digitální gramotnosti. Následně se bude věnovat praktickým příkladům rozvíjení informatického myšlení v mateřské škole a na 1. stupni. Ukáže nejméně 3 druhy robotických pomůcek s tím, pro jaký věk jsou jednotlivé pomůcky vhodné.

Školní počítačová revoluce? Stát změní výuku informatiky. Je na čase, říká Daniela Růžičková

Cílem je, aby děti více porozuměly tomu, jak počítače pracují, a aby uměly informaticky myslet, není dobré být ve vleku technologií, míní Daniela Růžičková z Národního ústavu pro vzdělávání. Základy programování a algoritmizace by se měly na školách začít učit za necelé dva roky, pilotní projekt už běží. Práce s textovým editorem do nové informatiky úplně nepatří, děti ale o výuku uživatelských dovedností nepřijdou, tvrdí Růžičková. Do výuky by se měli zapojit i učitelé dalších předmětů, náklady na obměnu techniky prý budou v řádu miliard. Rozhovor přináší DVTV.

Nové pojetí informatiky: Důraz na informatické myšlení. Práce s Wordem do češtiny, Excel do matematiky

„Pořád se mi stává, že přijde žák, který měl na základní škole jen jednu hodinu informatiky týdně na prvním stupni a jednu na druhém,“ říká středoškolská učitelka Mašláňová. Takové děti pak mají oproti ostatním mezery, protože se v hodinách věnovaly něčemu jinému – jenom hrály hry nebo řešily výukové programy. „To je z mého pohledu docela děsivé. Najdou se i žáci, kteří na klávesnici hledají písmeno ‚zet‘ a u počítače seděli jen párkrát v životě. To je dneska šílený handicap,“ upozorňuje učitelka. Mezi základními školami jsou velké rozdíly. V prváku se s takovými žáky sejdou i studenti zvyklí na robotické hračky, pro něž není problém naprogramovat jednoduché roboty. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny v příloze věnované digitální gramotnosti.

Na vybraných školách od září startuje velká reforma ve výuce informatiky, za dva roky se má spustit všude

„Umět mluvit ke strojům tak, aby člověka poslouchaly, je dovednost, o jejímž vzrůstajícím významu v dnešním vysoce technizovaném světě málokdo pochybuje. V osnovách by se taková látka dala popsat jako základy programování, algoritmizace nebo rozvoj „informatického myšlení“... České osnovy pro informatiku jsou staré 14 let, příděl hodin je minimální a na modernější látku si málokdo z učitelů troufne. Mnozí tak raději zůstávají u přednášení, jak ovládat Word nebo PowerPoint. Za týden ale nastane změna.“ Reportáž o plánované změně výuky informatiky přináší týdeník Respekt.

Diskuse: Informatika, roboti a informatické myšlení ve škole? 8. února 2018

Česká národní koalice pro digitální pracovní místa ve spolupráci s Národním ústavem pro vzdělávání zve zájemce k diskusi a představení vize nového obsahu výuky informatiky a informatického myšlení od MŠ po SŠ.

Děti se v knihovně učily ovládat roboty. Neměly by na tabletech jen hrát, ale i něco tvořit, říká organizátorka

V Městské knihovně na Mariánském náměstí v Praze se děti ze ZŠ Malostranská zúčastnili celosvětové akce Codeweek, která se snaží přitáhnout děti k technologiím a zlepšit jejich digitální gramotnost. Podobné workshopy, kde se děti naučí rozpohybovat robota z lega, robotickou kočku nebo ozobota, mohou školy ale i děti s rodiči navštívit ještě o víkendu a příští týden. V Česku se do Codeweeku zapojilo asi 50 institucí. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Bořivoj Brdička: Co je vocationalismus

Vocation je anglický výraz pro povolání. Jedná-li se o problematiku školství, často se setkáváme s pojmem „vocational schools“, který lze v našem domácím kontextu přiřadit tradičním školám učňovským, i když mnohem přiléhavěji by se dal překládat jako „školy praktické“. Jedná se zkrátka o školy připravující žáky přímo na výkon určitého povolání. O nich ale tento článek nebude. Bude o aktuálním trendu zařazovat prvky zaměřené na praktické dovednosti do běžné výuky na ZŠ.

Strategické projekty k digitálnímu vzdělávání žádají v operačním programu téměř čtvrt miliardy korun

Cílem právě ukončené výzvy operačního programu je podpořit koncepční projekty na téma Rozvoj digitální gramotnosti dětí a žáků a na téma Rozvoj informatického myšlení dětí a žáků. Díky těmto projektům budou připraveny koncepční materiály, které umožní modernizaci kurikulárních dokumentů z hlediska zapojení digitálních technologií a které zároveň budou zohledňovat společné vzdělávání.

Bořivoj Brdička: 4P profesora Paperta

Zpráva o akronymu profesora Paperta, který elegantním způsobem shrnuje zásady výukových postupů, které naplňují jeho konstrukcionismus.

Bořivoj Brdička: 4. průmyslová revoluce

Článek shrnuje základní informace o novém pojmu „průmysl 4.0“ a dává je do kontextu s požadavky na transformaci školství související s řešením naší Strategie digitálního vzdělávání.

Rozvíjíme digitální gramotnost a informatické myšlení?

Jednota školských informatiků (JSI), profesní organizace sdružující zejména učitele se zájmem o tématiku digitálního vzdělávání a Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI), neziskové profesní občanské sdružení, národní autorita mezinárodního vzdělávacího konceptu digitálních znalostí a dovedností ECDL/ICDL pro Českou republiku, se dohodly na společném přístupu a podpoře informatického myšlení a digitální gramotnosti a podepsaly společné prohlášení týkající se problematiky informatického myšlení a digitální gramotnosti.

Miroslav Suchý: Naučte své děti programovat

Přednáška z nedávné konference OpenAlt 2015, kterou autor uvedl takto: Sice nejsem vystudovaný pedagog, ale mám dvě dcery ve věku 5 a 7 let a učím je programovat. Jaké jsou dnes možnosti? Možností je velmi mnoho. Budu mluvit o výukových programech pro Linux, ale i těch, co jsou jako webové nebo Androidí aplikace. Ale také si ukážeme že to jde i úplně bez počítače.

Ramil Šambazov: Online nástroje pro výuku programování

Příspěvek se zabývá problematikou rozvoje informatického myšlení u žáků ZŠ a popisuje dva k tomu vhodné online nástroje z dílny Google.

Bořivoj Brdička: Hrozí studentům, že opustí školy digitálně negramotní?

Reakce na současnou polemiku mezi podporovateli změn ve výuce informatiky vedenými zaváděním informatického myšlení (v rámci Strategie digitálního vzdělávání) a odpůrci, k nimž překvapivě patří i česká pobočka ECDL.