„Maturity nejsou jen zkouškou pro studenty, každý rok "maturuje" taky stát, jeho systém vzdělávání na základních a středních školách a jeho vůle pro dobré vzdělání občanstva něco skutečně udělat. Se zbytečným údivem zjišťujeme, že se k lepšímu věci nemění, v maturitě stát a jeho vzdělávací systém selhává, nelepší se,“ píše Martin Fendrych v komentáři pro Aktuálně.cz.
 |
| Martin Fendrych (repro ČT) |
Letošní výsledky: u maturity z češtiny a matematiky uspělo méně studentů než loni. Didaktický test z češtiny napoprvé nezvládlo 10,4 procenta maturantů, což je o 0,7 procentního bodu méně než loni. Hotové Waterloo se stává z matematiky: propadlo 22,3 procenta maturantů (o 0,6 procentního bodu méně než loni) a výslednou čtyřku dostalo 24,5 procenta studentů.
Důležitý je ještě jeden údaj: matiku u maturity si letos zvolilo (jen) 23,4 procenta studentů, odvážlivců stále ubývá. Podstatné je, že si ten předmět sami zvolí, ale více než pětina i tak propadne a musí opakovat a více než další pětina proleze s odřenýma ušima za čtyři.
Proč se nám v počítání tak citelně nedaří? Odpověď, myslím, zná nejen pan Plaga, ale každý, kdo o školství přemýšlí. Je to pořád dokola: české školství je prachmizerně placeno. Malý příklad. Jak se asi cítí učitel základní nebo střední školy, když v Praze čeká na zastávce autobusu a na sloupku s jízdními řády si čte, že dopravní podnik shání řidiče, nástupní plat 35 000 a jízdné pro rodinné příslušníky zdarma? Jistě, řidič autobusu je povolání pro vraha, ale bere víc než učitel-vysokoškolák, což taky není zrovna procházka olivovým hájem.
Od kvality učitelského sboru to začíná. Školám se jakž takž daří sehnat češtináře, dokonce snad i jazykáře, avšak splašit kvalitního učitele počtů či matiky, to už je megaterno. Platí to jak na základce, tak na gymplech a dalších středních školách.
Jak to změnit? Ocenit kantory (začít budovat vzdělanostní společnost nejen "hubou"), přitáhnout do škol lidi s matematickými mozky, na pedagogických školách hledat moderní cesty, jak dětem tenhle úžasný, sexy předmět neznechutit, a možná někdy potom, po letech, zase vrátit matiku jako povinný maturitní předmět. Až se na ni dobrovolně přihlásí ne 23 procent studentů, ale řekněme 69 procent.
Celý text naleznete zde
3 komentářů:
Vážený pane, není to tím, že mládež je líná jak vandráci v červenci a neustále ubezpečována, že za své nevědomosti nemohou, že na vině jsou učitelé.
To NELZE změnit. Vždyť všichni víme, jak to je: většině českých voličů je kvalita vzdělání lhostejná a učitel je pro ně někdo, kdo devět měsíců v roce patnáct hodin týdně hlídá děti, takže pokud budou po politicích v tématu školství něco chtít, pak to, aby se platy učitelů nezvyšovaly (což je už teď leimotiv laických internetových diskusí o školství). V tomto nepochybně uspějí, protože hospodářská konjunktura v ČR je už za vrcholem, peněz bude jenom méně a velkohubá prohlášení o zvyšování učitelských platů zůstanou zcela jistě na papíře. Kdo zná stav českého škosltví a je realista, ví, že se situace bude dále zhoršovat - v horším případě pomalu a dlouhodobě (pád budou jako dosud brzdit nadšenci, pro které má učitelská profese smysl i přesto, že je podfinancová a opovrhovaná), v lepším rychle s výsledným kolapsem (pokud se státu podaří odradit i nadšence, například zvyšováním přímé vyučovací povinnosti, míry administrativy, počtu bezúčelných "školení" a další buzerace). Druhý případ je lepší proto, že jedině úplný kolaps českého vzdělávacího systému může způsobit katarzi, po níž skutečně vznikne poptávka po kvalitním vzdělání a celospolečenská shoda na jeho důležitosti.
Okomentovat