Rodiče mediální výchově nevěří, protože by mohla nabourat jejich světonázor, říká pedagog Kubíček

Pedagog Jan Kubíček učí zážitkovou metodou gymnazisty, jak se dobře orientovat v médiích, jak rozpoznat fake news a na co si dávat pozor na sociálních sítích. „Může to být i tlak rodičů, kteří mediální výchově ve škole nevěří, protože mají nějaký světonázor a obávají se, že by ho škola mohla nějak nabourat. Proto tomu nerad říkám výchova, protože nechceme někoho převychovat, vysvětluje Kubíček pro Český rozhlas Plus, proč se učitelé často bojí mediální výchovu učit.“ 

Vím, že mám na rukou krev, napsala bývalá analytička Facebooku

Sítě falešných účtů na facebooku cílí na uživatele po celém světě a vedení platformy varováním ohledně těchto aktivit nevěnuje velkou pozornost. Vyplývá to z rozsáhlého interního vzkazu jedné dnes již bývalé pracovnice Facebooku, k němuž se dostal web BuzzFeed News. Datová analytička v prohlášení o 6600 slovech popisuje složitý boj proti dezinformačním operacím mimo Spojené státy a naznačuje, že má na svědomí lidské životy. Informuje ČTK.

Adam Cvik: Vydej svůj článek!

Aktivita Vydej svůj článek! je založena na skupinové spolupráci žáků, porozumění textu, jeho rozboru a následném zpracování dle dalšího zadání. Aktivita má za úkol učit žáky pracovat s mediálním prostředím a médii samotnými. Jedná se o téma, které má s rozvojem digitálních technologií a internetu velký záběr nejenom ve společenském měřítku. Média dnes zasahují do společenského dění, ovlivňují životy všech lidí a děti nevyjímaje. Je důležité žáky učit pracovat s informacemi, které se k nim dostanou jak přes média tištěná, tak hlavně v elektronické formě a na sociálních sítích. Žáci by měli umět informace vyhodnotit a filtrovat tak, aby dokázali rozlišit, jaké má informace parametry (zda je pravdivá/nepravdivá, seriózní/bulvární,…), a to na základě svého úsudku, rozumu a svých zkušeností.

EDUin: Školy mediální výchovu učí, výsledky žáků jsou ale slabé

„Je evidentní, že školy ve svých vzdělávacích programech sice mediální výchovu mají, ale v reálu jí věnují například na středních školách pět až deset hodin za celé studium,“ řekl během kulatého stolu SKAV a EDUin Karel Strachota z organizace Člověk v tísni.

Animovaný seriál seznamuje děti s pravidly bezpečného chování v digitálním světě

ůvodem francouzský animovaný seriál je určen pro 6-12leté diváky. Přibližuje dětem prostředí „nul a jedniček“ a seznamuje je se základními pojmy a nástroji digitálního světa jako jsou vyhledávače, cookies nebo „lajky“. Vysvětluje principy tvorby bezpečného hesla, rozebírá důvody rodičovské kontroly a upozorňuje na nezbytnost ověřování informací. Otevírá i problematická témata jako jsou například projevy nenávisti a rizikového chování na internetu.

Vanda Vaníčková: Virtuální duet

Výuková úloha Virtuální duet je mezipředmětová aktivita zacílená na interpretaci informací, které (ne)jsou obsažené v hudebním videoklipu. Aktivita je zaměřená na práci s mediálním sdělením a uvědoměním si, jaké informace skutečně obsahuje a jaké si v něm sami domýšlíme, přispívá tak k rozvoji čtenářské a mediální gramotnosti. Posiluje v žácích pozornost vůči detailům. To je důležité nejen u uměleckého podání jako zde, ale i u jiných mediovaných obsahů.

Bořivoj Brdička: Výuka digitálního občanství podle Googlu

Upoutávka na volně dostupný materiál vytvořený firmou Google obsahující 5 výukových lekcí věnovaných digitální gramotnosti žáků na úrovni 2. st. ZŠ včetně doprovodného webu a hry fixující získané poznatky. Obsah může sloužit jako zdroj nápadů pro naše učitele…

Seminář pro české a slovenské středoškolské pedagogy

Pozvánka je určena českým a slovenským pedagogům dějepisu a základů společenských věd. Seminář je zaměřený na aktuální témata a trendy ve výuce na středních školách. Součástí semináře jsou přednášky a workshopy zaměřené na: mediální gramotnost, strukturovaný dialog jako prostředek občanského vzdělávání a výuku moderních dějin (práci s místy paměti).

Bořivoj Brdička: Na schopnosti lidí odhalovat falešné zprávy závisí budoucnost demokracie

Jakkoli každé technické řešení potlačující šíření nepravdivých zpráv a konfrontující uživatele soc. sítí s rozdílnými názory je třeba kvitovat s povděkem, nelze si od nich slibovat vyřešení problému. Jsou totiž schopny jen zmírňovat symptomy. Jedinou cestou oddalující hrozící katastrofu v podobě nárůstu nenávisti a násilí je výchova založená na pochopení postupů, které současné umělou inteligencí disponující globálně působící digitální technologie k ovlivňování lidí používají. Jedině znalý člověk má šanci se stále sofistikovanějším postupům účinně bránit.

Zdeněk Hromádka: Poznámky ke kritickému myšlení a mediální gramotnosti na základní škole – 2. část

V celé řadě případů jsem byl ve své pedagogické praxi učitele základní školy postaven před situaci, kdy jsem se pokoušel vyvrátit nesmysly sdílené na sociálních sítích, které žáci důvěřivě přijali za pravdivé. To byla pro mě jako pedagoga významná motivace, abych začal ve vyučování systematicky pracovat s níže uvedenými jevy a pojmy.

Více než polovina Čechů naletěla několikrát fake news, ukázal průzkum

Více než polovina Čechů naletěla několikrát takzvaným fake news, tedy falešným zprávám. Větší podíl lidí, kteří opakovaně uvěřili falešným zprávám, je jen v Egyptě, Nigérii nebo Číně. Na fake news Češi naráželi nejčastěji na různých webech nebo sociální síti facebook. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos z loňského října, jehož výsledky poskytla ČTK.

Adam Černý: Připomínejme holokaust pro dnešní oči a uši

„S odstupem třiceti let se ukazuje, jak nám schází systém občanského vzdělávání podobný tomu, jaký funguje v poválečném Německu. Nechuť k čemukoli, co by se podobalo ideologickému mentorování, je pochopitelná, ale důsledky rezignace na snahu seznámit mladé i širší veřejnosti s moderní historií jsou nebezpečné. Zpráva Federace židovských obcí v roce 2018 zaznamenala takřka 350 antisemitských incidentů, nejvíce v posledních letech. Hrubost a vulgaritu valné většiny útoků nyní povzbuzuje anonymita na sociálních sítích,“ píše Adam Černý v Hospodářských novinách.

Mediální kurz ČTK pro učitele ZŠ a SŠ

Pro posílení mediálního vzdělávání a na pomoc kantorům, kterým není lhostejná mediální gramotnost současných žáků a studentů, připravila Akademie ČTK mediální kurz pro pedagogické pracovníky ZŠ a SŠ.

Používejte hlavu a nebojte se jiných názorů. IT expert radí, jak na dezinformace

„Jenže do byznysového modelu Facebooku se to nehodí - nakrájí uživatele na kusy a rozprodají ho na reklamu. A on s tím zřízením účtu souhlasí. Jejich zájem není dělat věci správně nebo morálně, ale dělat věci tak, aby z toho měli peníze. Stačí se podívat na výrok Marka Zuckerberga: "You can be unethical and still legal. That’s the way I live my life." (Můžete jednat neeticky, ale zároveň legálně. To je způsob, jakým žiji svůj život.),“ říká v rozhovoru pro deník Aktuálně Július Rusnák, jeden z šéfů firmy, která vyvinula software na odhalování dezinformací.

Jroslav Pinkas: České učebnice dějepisu nepodněcují ke kladení otázek, ale jen k reprodukci správných odpovědí

"České učebnice nepodněcují ke kladení otázek, ale jen k reprodukci správných odpovědí. My se snažíme stavět dějiny problémově, což je, řekl bych, jediné v souladu s deklarovanými normami. Současná praxe je s nimi naopak v rozporu," říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny historik Jaroslav Pinkas, který v minulosti vyučoval dějepis na pražském gymnáziu v Modřanech či Gymnáziu Jana Keplera. Nyní s kolegy připravuje novou učebnici dějepisu.

Pánek: Média často jen papouškují, co plácne Ovčáček. Nálepkování jsme podcenili

Část lidí zažívá úzkost a nejistotu z toho, jak se svět překotně mění, a snadněji naslouchá populistům a silným lídrům s jednoduchými hesly. Je to nebezpečné, myslí si ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. Po revoluci jsme se hnali za byznysem a konzumem. Představa, že každý je zodpovědný jen za svůj úspěch, je ale pitomá, říká v rozhovoru pro DVTV.

Mediálně negramotní žáci. Naučit děti, jak rozpoznávat pravdu od lži, se školám příliš nedaří.

Kdyby měli žáci našich 9. tříd základních škol dostat známku z testu, kterým před časem školní inspekce ověřovala mediální gramotnost, za jedna by neměl ani jeden. A mezi sedmi tisíci středoškoláky – včetně studentů gymnázií – by jedničkářů bylo jen jedno jediné procento. V průměru se výsledky deváťáků, kde 60 procent správných odpovědí znamenalo minimum, ke kterému by je škola měla dovést, „vyšplhaly“ na 43 procent. Studenti 2. ročníku středních škol včetně gymnázií to vytáhli na 50 procent… Tématu se věnuje MF DNES.

Semináře o mediální gramotnosti

Česká televize zve učitele na semináře o mediální gramotnosti: Chcete získat inspiraci pro výuku? Dozvědět se, jaké metodiky a pracovní listy jsou na webu ČT k dispozici? Nebo co nového se v dané oblasti připravuje? Přijeďte na semináře s tématem Mediální výchovy akreditované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, které jsou zcela zdarma.

Bořivoj Brdička: Je umělá inteligence rizikem pro demokracii?

Podle profesorky New York University Amy Webb „jsme dosáhli bodu zlomu. Musíme udělat krok zpět a podívat se, kam jdeme.“ Současný vývoj technologií se dostal na nebezpečnou cestu. Problém je v tom, že velcí hráči jako Google, Microsoft, Amazon, Facebook, IBM a Apple (G-MAFIA) v Americe se orientují na krátkodobou maximalizaci výnosu na kapitalistickém trhu znemožňující dlouhodobé plánování, zatímco ti čínští, jako jsou Tencent, Alibaba a Baidu, procházejí konsolidací a shromažďují obrovské množství dat, aby posílili autoritářské ambice vlády.

Týdny mediálního vzdělávání

„Předpokládáme, že se stejně jako v případě předchozích ročníků Týdnů mediálního vzdělávání a našich dalších aktivit na tomto poli, začnou objevovat komentáře informující o indoktrinaci žáků, vymývání hlav, hlásání jediné pravdy atp. K ničemu takovému nedochází, opak je pravdou. Vedeme žáky k tomu, aby byli obezřetní, aby jednotlivá mediální sdělení posuzovali s kritickým odstupem, ověřovali si informace z více zdrojů a uvědomovali si možná rizika spojená s užíváním sociálních sítí,“ uvádí Karel Strachota, zakladatel a ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách.