V ČR žilo vloni v ghettech skoro 130 tisíc lidí, jejich počet za poslední roky stoupá

V Česku existovalo loni přes 830 chudinských domů, ulic a čtvrtí. V těchto ghettech žilo víc než 127.000 lidí. Uvádí to zpráva o stavu romské menšiny za loňský rok. Vychází z odhadů krajských koordinátorů a romských poradců. Dokument, který má ČTK k dispozici, by měla v pondělí projednat vláda. V roce 2015 bylo v ČR podle odborné analýzy 606 vyloučených lokalit s asi 115.000 obyvateli a v roce 2006 kolem 300 ghett s 80.000 obyvateli.

Julie Hrstková: Vyloučená města, kde stát fatálně zaspal a jen odsunul problém jinam

„Sokolov, Ústí nad Labem, Kladno, Most, Karviná, města, která se vyhlásila za tzv. bezdoplatkovou zónu nebo o tom uvažují. Celkem to má být podle odhadu Institutu pro sociální inkluzi sedm desítek měst a obcí. Podle zákona jde o oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, ve kterých není možné nově zažádat o doplatky na bydlení. Příznivci tohoto opatření si libují, že se jim podařilo zastavit nežádoucí migraci a omezit kriminalitu, kritici zase tvrdí, že se celý problém jen posunul o kousek dál do míst, která takovou zónu ještě nestihla vyhlásit. A že se tím nic nevyřeší,“ píše Julie Hrstková v komentáři pro Hospodářské noviny.

Martin Šimáček: Sociální bydlení? Současná vláda zatím představila koncept na obnovu státem zřizovaných ghett

„V Česku stále chybí zákon o sociálním bydlení. V minulém vládním období jsme byli krůček od jeho přijetí. Ta současná vláda zatím představila koncept, podle kterého by chtěla obnovit, řekněme, státem zřizovaná ghetta. Pracuje s konceptem sociálních ubytoven, to mají být jakési nebo sociálních domovů, to mají být jakési vícekapacitní budovy, zatím nevíme, jakým způsobem budou stavěny, víme jen, že budou nákladné a že budou s ostrahou. A do těchto ubytovacích zařízení, sociálních domovů chce umisťovat ty občany, o kterých rozhodne obec, starosta. Častokrát jsou to právě starostové, kteří mají tendenci ty nejchudší, sociálně vyloučené ze svého území vytlačovat a rozhodně nejsou připraveni s nimi pracovat konstruktivně ve smyslu sociálního bydlení jako takového, takže sociální domovy jsou vlastně státem zřizovaná ghetta, pokud ten záměr vláda skutečně uplatní,“ říká Martin Šimáček v pořadu České televize 90´ ČT 24.

Školka poprvé povinně: děti z ghett čeká dojíždění do „bílých“ mateřinek

V září zamíří všechny pětileté děti v Česku do mateřské školy - poprvé povinně. Změnu nejvíce pocítí rodiny žijící v sociálně vyloučených lokalitách, kde dosud děti chodily do školky jen zřídka. Nyní je čeká dojíždění do převážně „bílých“ školek. Server iDNES.cz zjišťoval, jak se na změnu připravují rodiče z mosteckého sídliště Chanov, kteří ve středu přivedli potomky k zápisu.

Povinný rok školky je důležitý hlavně pro děti z ghett. Jejich rodičům se dojíždět nechce

Letos poprvé se musí povinně přihlásit předškolní děti do posledního ročníku mateřské školy. Ministerstvo školství novinku připravilo hlavně proto, aby se na školní docházku připravily děti ze sociálně vyloučených lokalit. Tam o ní však vědí jen málo. Existuje i alternativa – domácí vzdělávání s povinným přezkoušením. Pokud by po něm však lidé ze ghett sáhli, šlo by to podle ministerstva docela proti smyslu zákona. Reportáž přinesla Česká televize.

Česká Afrika. Dětem z ghett hrozí podobně krátký život jako v Burundi

Ve vyloučených lokalitách, těch nejchudších a nejzanedbanějších oblastech Česka, mají novorozenci naději na podobně dlouhý život jako jejich vrstevníci v zaostalých afrických zemích Burundi nebo Guinea-Bissau. Lépe na tom jsou i Indové nebo Keňané. Vyplývá to z údajů Agentury pro sociální začleňování. Informuje server iDNES.cz.

Může inkluze zachránit „děti na odpis“? V Česku přibývá dětí, které nedokončí ani základní školu a nemají šanci najít slušnou práci

V Česku přibývá dětí, které nedokončí základní vzdělání. Jen za posledních pět let se tato skupina rozrostla na bezmála dvacet tisíc. Statistiky ukazují, že nejvíce dětí propadá v Ústeckém kraji. Základní školu tu nedodělá každý desátý žák. V tom, zda najdou v budoucnu práci, či o ni vůbec budou stát, přitom vzdělání hraje největší roli. Reportáž o přibývajícím množství mladých lidí, kteří „propadnou na pracák“ přináší MF DNES.