Společnost Kalibro Projekt provedla srovnávací testy mezi žáky, kteří se učí matematiku Hejného metodou a těmi, kteří se učí "klasicky". V diskusi na České škole někteří přispěvatelé kritizovali Kalibro za "střet zájmů", protože společnost je propojena s nakladatelstvím Fraus, které vydává učebnice matematiky podle Hejného metody. Požádali jsme o vyjádření ředitele společnosti Kalibro Davida Součka. Přinášíme jeho odpověď:
 |
| David Souček (linkedin.com) |
Na tom, že jsme v rámci letošního testování rozlišovali třídy, které se učí podle učebnic prof. Hejného, není nic výjimečného. V minulém školním roce jsme to dělali také (mimochodem s podobným výsledkem), stejně jako jsme v dřívějších dobách před zavedením RVP/ŠVP rozlišovali např. vzdělávací program, který si škola z tehdy dostupných možností zvolila. Vždy jsme tím sledovali hlavní cíl: poskytnout zúčastněným školám co nejkvalitnější možnosti srovnání a současně veřejnosti náměty k zamyšlení nad tím, proč jsou žáci v konkrétních úlohách méně či více úspěšní a co všechno je při tom může ovlivňovat.
Pozorný čtenář diskutovaného materiálu v Hospodářských novinách si navíc jistě všiml, že Kalibro nečiní žádné závěry ohledně úspěšnosti Hejného metody jako takové, ale vyjadřuje se k výsledkům námi testovaných žáků, kteří se podle učebnic prof. Hejného učí, což jsou dvě odlišné věci. Proto jsem také v jedné z citací v tomto článku přímo upozornil například na to, že při posuzování výsledků dětí v testech je velmi těžké oddělit vliv samotné metody od vlivu učitele, který matematiku vyučuje. V žádném případě tedy z výsledků testů nevyvozujeme závěr, že je Hejného metoda výuka matematiky sama o sobě "lepší" než výuka klasická. Pouze konstatujeme, že výsledky testů nepotvrdily dohady o údajném ohrožení výuky matematiky Hejného metodou.
Vzhledem k tomu, že současná diskuse o tzv. Hejného matematice začíná být poměrně vyhrocená, rozhodli jsme poskytnout naše data některé akademické instituci k nezávislému zpracování. Kromě vyvrácení zcela nepodložených dohadů o nezávislosti našeho testování si od tohoto kroku slibujeme i možné zasazení výstupů z našeho projektu do širšího kontextu.
Společnost Kalibro zveřejnila průběžné výsledky z diskutovaných srovnávacích testů zde
12 komentářů:
Q.E.D: Až na to, že tu není vůbec žádná analogie. Celková teplota je blbost, celková síla armády nikoli. Test navíc přímo obsahuje úlohu, kde mají respondenti odpovídat, jaké součty mají smysl.
"Pozorný čtenář diskutovaného materiálu v Hospodářských novinách si navíc jistě všiml, že Kalibro nečiní žádné závěry ohledně úspěšnosti Hejného metody jako takové, ale vyjadřuje se k výsledkům námi testovaných žáků, kteří se podle učebnic prof. Hejného učí, což jsou dvě odlišné věci."
Nevim, jak v tistenych HN, ale na webu moc zadny material diskutovat nesel... Byl tam nahled na jeden slajd.
Titulek clanku, pokud jsem se za Julise dobre nabifloval kvantifikatory, bohuzel prave cini zavery ohledne uspesnosti HM: "Děti vzdělávané Hejného metodou lépe pochopí problém a mají lepší výsledky, ukázal průzkum na více než 160 školách."
Sarka Mrazova asi moc pozorna neni... O to divnejsi je, ze dokazala ten pruzkum najit.
Pak by mne teda jeste zajimalo, jestli Kalibro sleduje vsech 11 ucebnicovych sad matematiky s dolozkou (pro I. stupen, 10 pro druhy)...
A jake jsou pocty prodanych ucebnic HM a ctyrlistkove matiky?
Kalibrovaná otázka
Jeden zaměstnanec MŠMT má sílu jako 200 učitelů. Vybereme-li a uděláme-li z učitelů 1000 dalších zaměstnanců MŠMT, zvětší se síla školského vojska tak, že většinu zbylých učitelů pak můžeme propustit a většinu škol zavřít?
Být ředitelem školy, jdu koupit novou školní kasičku, aby škola mohla začít šetřit na kalibrované testy.
:)))
Pane Janečku, výjimečně s Vámi mohu souhlasit - titulek v HN je hrubě nepřesný a toto zkreslování obsahu článků do titulků, kdysi omezené na bulvár, je nyní morem české žurnalistiky, včetně těch relativně serióznějších deníků jako HN.
Pane Kvaternione, mohl byste se nám, prosím, představit, aby odpadly dohady, zda jste nebo nejste zaměstnanec KMDM PedF UK, H-mat, MŠMT, Kalibra apod.?
S tou Kalibrovanou otázkou jste spokojen, pane Kvaternione?
K tomu, abych mohl ověřit, že o něco "lepší" výsledky má těch 33 tříd, kde se vyučuje Hejného metodou nejde na vrub jiným proměným, bych ta data musel mít k dispozici. Skutečná věda, ve své praktické uplatnitelnosti, vykazuje několik základních vlastností:
1) Výsledky jsou plně a nezávisle replikovatelné.
2) Výzkumník, či výzkumná instituce, která výzkum financuje, není nijak napojen na zkoumaný jev v tom smyslu, že by mohl preferovat jeden konkrétní výstup. Ideální řešení je, pokud jsou všechny zkoumané vlivy randomizované tak, aby ani samotný zpracovatel dat nevěděl, která hodnota kóduje jakou informaci.
Jinak není nic snazšího, než výzkum zmanipulovat a to leckdy i nezáměrně. Mně se nezdá, že by žáci vyučovaní Hejného metodou měli lepší výsledky ve všech sledovaných oblastech, včetně jazyků. Spíše to vypadá, že tam bude vliv nějaké jiné proměnné. Proto se důležité studie dvojitě randomizují. To tady úplně nejde, ale přesto by to chtělo nějaký validační proces, který by ověřil, že v ani jedné skupině nebyly žádné školy vynechávány a že mezi skupinami neexistují žádné rozdíly co do ostatních parametrů.
Jinak zcela sdílím pohled pana Keršlágera. Ten údajný test z "matematiky", nemá ve skutečnosti s matematikou mnoho společného a ta úloha o celkév síle armády vyloženě nahrává Hejného žákům. Rád bych viděl výsledky třeba maturity, nebo přijímacích zkoušek na střední školy rozdělené podle metody výuky matematiky. To si myslím, že by už v tom rozsahu mohlo mnoho napovídat. Pokud by se i poté prokázalo, že na standardních početních úlohách vykazují Hejného žáci lepších výsledků, byť třeba ne signifikantně, bylo by možné po jednom, dvojím backtestování prohlásit, že v průměru Hejného metoda žákům s vysokou mírou pravděpodobnosti neškodí. Abychom to byli schopni prohlásit definitivně, museli bychom porovnávat výsledky nikoliv v páté třídě, ani při přijímačkách na střední školu, ale později.
PD, 1)ve výzkumu ve vzdělávání dětí nebude nikdy nic "plně a nezávisle replikovatelné". 2)KAŽDÝ výzkumník preferuje nějaký výstup, buď do výzkumu už s nějakou preferencí vstupuje, nebo si ji během výzkumu udělá.
Pokuste se alespoň na chvíli vylézt ze své omezené a omezující ulity tvrdé vědy do světa skutečných mezilidských vztahů, byť jsou pro vás neuchopitelné a ohrožující. Třeba se vám to jednou zalíbí.
"Pokuste se alespoň na chvíli vylézt ze své omezené a omezující ulity tvrdé vědy do světa skutečných mezilidských vztahů, byť jsou pro vás neuchopitelné a ohrožující. Třeba se vám to jednou zalíbí." ...
Tak to je fakt bezva...
Jinými slovy věda není vhodná pro zkoumání věcí souvisejících s HM? Potvrzujete tím jen to, že víra v HM je důležitější, než seriózní vědecký výzkum ...
P. Hajtmar Validita a reliabilita tzv tvrdé vědy, je ve vzdělávání omezena faktory, které se dají obecně označit jako velký počet proměnných, které nelze snadno "vychytat". Tyto proměnné se odvíjí od základního faktu, že děti se neustále mění v závislosti jak na tělesném a mentálním vývoji, tak na specifickém prostředí. Typickým příkladem by bylo třeba měření čtenářské gramotnosti u dětí ve škole, kde pracují s premisou, že čtení je proces abstrakce, který předpokládá u dítěte určitou mentální zralost, která může, ale nemusí být přítomna již v první třídě. Pokud se tento proces abstrakce uspěchá, nadělá více škody, než přínosu a může odradit dítě od čtení na celá život. V takovéto třídě, může měření u některých dětí ukázat velice slabou čtenářskou zdatnost, což ovlivní výsledky celého měření. Toto platí i pro výzkum jakékoli nové metody.
Nicméně, je velmi pravděpodobné, že kdyby se měření provedlo opět ve vyšších třídách, výsledky by byly nadprůměrné, jelikož děti dostaly dostatek času k vytvoření mentálních předpokladů k osvojení schopnosti číst a tudíž čtou lépe, rychleji a s větším porozuměním, než jejich vrstevníci, kteří byli do čtení narváni kvůli ervépé, bez ohledu na jejich aktuální dispozice. Toto platí i pro výzkum jakékoli nové metody.
Proto je radno s výsledky krátkodobých kvantitativních výzkumů ve vzdělávání dětí pracovat velmi obezřetně.
Tajnej, to, co popisujete, s tím se mnoho vědeckých disciplín setkává neustále, od ekonomie, přes pedagogiku a psychologii, až po medicínu. Přesto zatím nikdo nevymyslel žádnou jinou vědeckou metodu zhodnocení, porovnání a ověření funkčnosti nových metod, léků, přístupů, přístrojů, postupů, než je statistika s jejím testováním hypotéz. Vy bez znalosti jejích metod a pochopení jejích principů napadáte jakékoliv exaktní ověřování, aniž byste mu rozuměl a propagujete vágní, kvalitativní volno-asociační individuální zhodnocení každým soudruhem. Prostě - každý podle svého koštu. Jenže většina společnosti prostě, narozdíl od vás, již pochopila, že civilizace vděčí za technický, ekonomický i medicínský pokrok, který znamenal výrazné zvýšení životní úrovně prakticky všech členů společnosti, zvýšení jejich šance na dožití vysokého věku, snížení nutnosti podstupovat bolest, atd. právě tomu, že se postupuje vědecky a exaktně, nikoliv planým žvatláním a politicko-ideologicko-propagandistickou metodou každého jednotlivého soudruha podle jeho vlastního uvážení. Píši to po sté, že nežijeme ve světě, kde máme na výběr mezi dokonalostí a nedokonalostí, ale ve světě, kde se můžeme k jakési dokonalosti pouze různými metodami přibližovat, či se od ní vzdalovat. Predikční testy nejsou nikdy přesné, ale z toho neplyne, že existuje něco přesnějšího, nebo, že nepřesnost by měla být důvodem pro to, se od té dokonalosti vzdálit - jako že když nemůžu být dokonale vzdělaný (nemohu dosáhnout cíle), tak se nebudu vzdělávat vůbec (nebudu si žádné cíle ani stanovovat). To je závěr naprosto nesmyslný a jeho nesmyslnost je vidět ve všech oblastech života, v nichž dochází k řízení kvality, k ověřování výstupů, k certifikacím, k tvorbě norem, apod.
Okomentovat