Sněmovna schválila novelu zákona o pedagogických pracovnících

Na středních školách a na druhém stupni základních škol by mohli učit i odborníci bez pedagogického vzdělání. Ministerstvo školství tak chce řešit nedostatek učitelů v některých oborech. Změnu přináší novela zákona o pedagogických pracovnících, kterou dnes schválila Sněmovna. Pokud úpravu nezmění Senát, vládní sociální demokraté se ji chtějí pokusit zrušit poslaneckým návrhem, řekla novinářům bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Sněmovna v novele rozhodla také o tom, že poměr učitelských platů k průměrné mzdě má být stanoven zákonem. Platy by se měly zvyšovat minimálně na 130 procent průměrné mzdy do roku 2023. Informuje ČTK. 

Poslanci schválili návrh, aby učitelské platy rostly podle zákona minimálně na 130% průměrné mzdy

Poměr učitelských platů k průměrné mzdě zřejmě bude stanoven zákonem. Sněmovna v rámci novely zákona o pedagogických pracovnících schválila dílčí úpravu Pirátů, podle níž by se tyto platy měly zvyšovat minimálně na 130 procent průměrné mzdy do roku 2023. Dolní komora o tom rozhodla navzdory nesouhlasu svého školského výboru i ministra školství Roberta Plagy (za ANO). Schvalování celé novely a všech jejích úprav poslanci nedokončili. Informuje ČTK. 

Tomáš Feřtek: Strojní inženýr učí na základce chemii? Děsivé

„Na aktuální debatě o novele zákona, která buď pustí, nebo nepustí do škol i pedagogy, kteří učitelství nevystudovali, ale mají jiné vysokoškolské vzdělání magisterského stupně, je zajímavé netradiční rozdělení názorů a pozic. Nejde totiž o obvyklou progresivisticko-konzervativní barikádu,“ píše Tomáš Feřtek. 

Učitelské platy by podle Pirátů měly být stanoveny zákonem

Učitelské platy by podle pirátských poslanců měly být stanoveny zákonem tak, aby vzrostly minimálně na 130 procent průměrné mzdy do roku 2023. Část poslanců chce navíc uzákonit i výši příspěvků pro třídní učitele a další pedagogy. Návrhy přednesli v rámci debaty k vládní novele učitelského zákona, podle níž by na středních školách a na druhém stupni základních škol mohli učit i lidé bez pedagogického vzdělání. Informuje ČTK. 

Sněmovní výbor je pro zpřístupnění učitelství nepedagogům

Na středních školách a na druhém stupni základních škol možná budou opět moci začít učit i lidé bez pedagogického vzdělání. Školský výbor dnes podpořil vládní novelu zákona o pedagogických pracovnících, která s tím počítá. Vyplývá to z informací o výsledcích neveřejného jednání výboru od mluvčí ministerstva školství Anety Lednové. Noví učitelé by si museli vzdělání doplnit do tří let, první dva roky by na ně měli ve školách dohlížet zkušenější kolegové. Informuje ČTK.

Do učitele se musí investovat. Pro prestiž plzeňské pedagogické fakulty děláme maximum, říká její děkan Pavel Mentlík

„Ještě než jsem se stal děkanem, obraceli se na mě ředitelé škol, že by potřebovali učitele. Musel jsem jim říct, že většina našich studentů už učí a na školách pak zůstává. V Plzni situace není tak kritická jako na periferii nebo v Karlovarském kraji. Zájem o naše absolventy je velký. Podle našeho šetření jich učí 75 až 80 procent. Na druhou stranu nejsme schopni za stávajících podmínek počet absolventů, kterých je kolem 350 ročně, navýšit,“ říká v rozhovoru pro MF DNES děkan plzeňské pedagogické fakulty Pavel Mentlík.

Stanislav Štech: Magické legislativní zkratky ministerstva školství

„Na jednání Sněmovny se dostaly dvě novely školského zákona a zákona o pedagogických pracovnících. Jedna nikdy nebyla v programovém prohlášení vlády avizována, druhá je s ním v přímém rozporu. V prvním případě jde o zrušení povinné maturity z matematiky v roce 2021, resp. 2022, a její odklad o deset let. Člověk by v případě tak ostrého obratu u tak zásadního oboru lidského vědění po téměř dvaceti letech příprav očekával obsáhlou veřejnou odbornou debatu a řádné připomínkové řízení. Nic z toho se nekoná. Jediné zdůvodnění v médiích, totiž, že se nejprve musí matematika kvalitněji vyučovat, a to již od základní školy, je nejen urážející vůči učitelům, ale především je nedoložené fakty,“ píše Stanislav Štech v deníku Právo.

Miroslav Hřebecký: Že by bylo lepší, kdyby všichni učitelé byli odborně kvalifikovaní rovnou? Bylo, ale zázraky se nedějí

„Učitelskou profesi otevřme všem vysokoškolsky vzdělaným zájemcům, kteří učit chtějí a předvedou, že to dokážou. Poté jim poskytněme flexibilní, prakticky orientované a smysluplné doplňkové pedagogické studium. A až personální krizi ve školství zvládneme, pak začněme vymýšlet, jak požadavky můžeme zpřísňovat,“ píše Miroslav Hřebecký v časopise Řízení školy 12/2019.

Stanovisko školských odborů k návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících

Nejzávažnější změnou v návrhu novely uvedeného zákona je zakotvení možnosti uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele druhého stupně základní školy nebo učitele všeobecněvzdělávacích předmětů střední školy za splněný po dobu nejdéle tří let. Tento návrh nebyl se sociálními partnery projednán. ČMOS PŠ odmítá návrh akceptovat a považuje ho za ohrožení kvality vzdělávání na školách.

Antonín Jančařík komentuje postoj akademických senátů pedagogických fakult k zákonu o pedagogických pracovnících

Zástupci akademických senátů pedagogických fakult zásadně odmítají návrh novely zákona a o pedagogických pracovnících. Antonín Jančařík z Pedagogické fakulty UK k tomu píše: „Jsme si vědomi, že v současné době nelze zajistit výuku bez nekvalifikovaných učitelů. Kvalifikovaných učitelů je a bude málo, protože stát prostřednictvím MŠMT dlouhodobě omezoval jejich přípravu. Tento stav se v nejbližších letech nezmění. A osobně považuji za velmi pravděpodobné, že nedostatek nevyřeší ani tato novela a na školách se budeme stále častěji setkávat s učiteli nejen bez pedagogického, ale i bez vysokoškolského vzdělání.“

Negativní stanovisko spolku Pedagogická komora k novele zákona o pedagogických pracovnících

Vedení spolku Pedagogická komora zcela zásadně nesouhlasí se změnami, které jsou součástí vládního návrhu zákona, kterou se mění zákon o pedagogických pracovnících. Poslanecká sněmovna by měla o této novele hlasovat na schůzi, která začíná 26. listopadu 2019. Doporučujeme všem poslancům, aby příslušnou novelu odmítli již v rámci prvního čtení a aby ji vrátili vládě a ministerstvu školství k přepracování.

Pedagogické vzdělání nemá 9000 učitelů

Při přepočtu na plné úvazky stále působí ve školách 8945 učitelů bez řádného pedagogického vzdělání ze 135 333 učitelských úvazků v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách. To je necelých sedm procent. Informuje deník Právo.

Se začátkem školy bude chybět 6000 učitelů. Ministerstvo chce za katedry dostat nepedagogy

„Je prima se takhle začátkem srpna dozvědět, že kolegyně s podepsanou smlouvou nenastoupí. Nenašel by se tu někdo, kdo by chtěl pár hodin fyziky a matiky na naší krásné škole,“ ptají se na sociální síti Základní škola Nebušice. Je to jen jeden příklad z mnoha, jak se školství potýká s nedostatkem vyučujících. Ředitelům totiž bude od září scházet přibližně 6000 učitelů. Ministerstvo školství to zjistilo v rámci mimořádného celorepublikového šetření. K tématu se vrací Seznam Zprávy.

MŠMT: Pět procent učitelů ve školách nemá pedagogické vzdělání

Zhruba čtvrtina pedagogů v regionálním školství nevystudovala učitelské obory a kolem pěti procent jich je bez pedagogického vzdělání. Přibližně sedm procent vyučujících ve školách nesplňuje zákonem dané podmínky kvalifikace. Situace v různých krajích Česka a na různých úrovních škol se ale liší. Nejvíce nekvalifikovaných učitelů je v Karlovarském a Středočeském kraji či v Praze, naopak nejméně ve Zlínském či Moravskoslezském kraji. Vyplývá to z průzkumu ministerstva školství. Informuje ČTK.

Michal Komárek: Výchova učitelů v Čechách

„Diskuse o nedostatku učitelů nicméně ukazuje na zásadní věc: Nevíme, jak připravovat a vybírat dobré učitele. Shodnout bychom se snad mohli alespoň v tom, že dobrého učitele nedělá diplom z pedagogického skanzenu. Leda bychom chtěli, aby české školy vypadaly jako muzeum," říká Michal Komárek v komentáři pro Český rozhlas Plus.

Vláda podpořila zpřístupnění učitelské profese nepedagogům

Na středních školách a na druhém stupni základních škol možná budou smět opět začít učit i lidé bez pedagogického vzdělání. Vyplývá to z novely zákona o pedagogických pracovnících, kterou schválila vláda. Na twitteru o tom informoval ministr školství Robert Plaga (ANO). Noví učitelé by si museli vzdělání doplnit do tří let, první dva roky by na ně měli ve školách dohlížet zkušenější kolegové. Novela by podle ministerstva měla platit od září. Informuje ČTK.

Nejsou učitelé. Snižte laťku, slyšel na Mostecku ministr školství

Podle ředitele 8. ZŠ v Mostě Romana Zieglera školy trápí budoucnost učitelské profese. Navrhuje změnit systém vzdělávání na pedagogických fakultách, protože krize v obsazování volných míst se prohlubuje. „Už nejde jen o matikáře, fyzikáře a informatiky, dnes je problém se vším. Mám 14 dnů inzerát na češtináře, ale nikdo se nehlásí,“ řekl. Reportáž z výjezdu ministra Plagy na Mostecko přináší Deník.

Jiří Karen: Proč chybí učitelé matematiky, ale ne dějepisáři

„Ministerstvo školství s velkou prodlevou zareagovalo na kritiku, že česká vzdělávací politika není podložena žádnými relevantními daty, protože stát není schopen zjistit, jak na tom naše školství vlastně fakticky je. Výsledkem je obsáhlá zpráva z mimořádného šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách. Konečně tedy máme v rukou podrobné statistiky. Jedním z hlavních výstupů je tvrdými čísly podložený „nedostatek učitelů“. Některá data však naznačují, že problém je daleko hlubší a zasahuje do vnitřně rozporného systému kvalifikace učitelů,“ píše Jiří Karen v Deníku Referendum.

Spolek Pedagogická komora nesouhlasí s novelou zákona o pedagogických pracovnících

Ministr školství Robert Plaga avizoval, že v nejbližší době předloží vládě novelu zákona o pedagogických pracovnících. „Ministr školství by měl prosazovat zatraktivnění učitelské profese, skokové zvýšení platů ve školství, snížení administrativy a zlepšení pracovních podmínek pedagogů, aby se do škol vrátili ti, co z nich odešli za lepším. Místo toho chce umožnit, aby mohl učit každý. Novela zákona o pedagogických pracovnících dělá z výjimky pravidlo. To bude mít negativní dopad na profesi učitele i její prestiž, ale především na kvalitu výuky,“ říká k návrhu novely prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi.

Přijde mi zbytečné někomu znemožnit učit proto, že neumí zpívat nebo nezaplave stovku na čas, říká vítězka ankety Zlatý Ámos

„Po gymnáziu jsem šla u nás ve Vacově do družiny. Před dvaceti lety jsem to poprvé zkusila na pedagogickou fakultu v Plzni, ale neuspěla jsem u talentovek. Pak přišly děti, do školy jsem se vrátila až když mi bylo něco přes třicet. Dneska jsem na téhle škole šestnáctým rokem. Ze začátku v družině, pak jsem u toho začala i učit, teď už osm let jen učím. Šestým rokem s tím správným papírem,“ říká v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni vítězka letošní ankety Zlatý Ámos Pavlína Kopáčiková.