Karel Oliva: Velmi mě znepokojuje, že už se spisovná čeština neučí - byť nepřímo - v hodinách přírodopisu, fyziky či zeměpisu.

Národní ústav pro vzdělávání navrhuje vypustit z učebnic přechodníky nebo skloňování některých zájmen. Lingvista a bývalý ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva by z výuky českého jazyka nic nevypouštěl, změnil by však například způsob, jakým se děti učí vyjmenovaná slova. "Velmi mě znepokojuje, že už se spisovná čeština neučí - byť nepřímo - v přírodopise, ve fyzice, zeměpise. Učitelé těchto předmětů často neovládají spisovnou češtinu," říká jazykovědec v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Kamila Smejkalová: Psaní není záležitost vrozené inteligence, ale jeho zásady se dají naučit. A od toho by škola měla být.

„Maturant by měl být schopný vytvořit text v určitém žánru na určité téma. Aby ukázal, že umí vytvořit souvislou větu, která má podmět a přísudek. Vyhnou se sice psaní textu u maturity, ale v běžném životě ne. A to se nemusíte živit jako novinář a můžete klidně každý den něco psát. Psaní není záležitost vrozené inteligence, ale jeho zásady se dají naučit. A od toho by škola měla být,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny Kamila Smejkalová z Ústavu pro jazyk český Akademie věd.

Speciální pedagožka Naděžda Vašková: Nemám nic proti tomu, aby se na děti mluvilo i romsky, ale až jako druhý jazyk

„Myslím, že je důležité, aby se na dítě mluvilo především česky. Aby se dorozumělo ve škole a správně vyslovovalo. Aby se setkávalo s vrstevníky nejen z řad Romů, ale i z majoritní společnosti. Nemám nic proti tomu, aby se na děti mluvilo i romsky, ale až jako druhý jazyk. Rodný jazyk by pro nás všechny měl být jazyk český. Žijeme v České republice, tak mluvme česky,“ říká speciální pedagožka Naděžda Vašková v rozhovoru pro časopis Romano Voďi.

Karel Lippmann: Dva světy, dva jazyky, člověk a literatura (Přirozený mateřský jazyk a svoboda)

Dějiny literatury jsou ve své podstatě zvláštním typem románu o světě, jenž je v čase a prostoru vymezen životu každého člověka, a o světě, ze kterého člověk vzešel, ve kterém svůj časově vymezený život prožívá, o kterém ale s jistotou neví, zda je také konečný (jen jinak), nebo naopak nekonečný (v což buď věří, nebo by si to většinou alespoň přál). Těmto dvěma světům dává od samého počátku srozumitelnou lidskou podobu přirozený (mateřský) jazyk. V tom tkví jeho podstata a jeho jedinečnost.

Tereza Vodičková: Ivánku, kamaráde… Dyk my jsme jen nosiči ryb…

Na základě analýzy divadelního představení Ivánku, kamaráde… žáci pojmenovávají jednotlivé vrstvy slovní zásoby, zaměřovat se budeme hlavně na argotickou mluvu. Přiblížíme si korupční kauzy z fotbalového prostředí a způsob, jakým ovlivnily slovní zásobu češtiny. Argot reaguje na povahu zločinu, aktivita ukazuje, že argotická funkce slov jde napříč společenským žebříčkem.

Tereza Vodičková: Obohacování slovní zásoby aneb Kouzlo debobrizace

Aktivita propojuje obohacení slovní zásoby s významnými společenskými událostmi. Žáci se učí, že i slovní zásoba se vyvíjí dle aktuálních potřeb. Některé neologismy vzdorují času a přetrvají pro příští generace, jiná se stávají okazionalizmy.

Karel Lippmann: Svět, životní praxe a jazyk v díle Jaroslava Haška

Reprezentantem Haškova pojetí života i světa literatury je Švejk. Sám ho charakterizoval jako muže, kterého lze potkat v pražských ulicích, „který sám ani neví, co vlastně znamená v historii nové, velké doby“. Je nenápadný a „kdybyste se ho otázali, jak se jmenuje, odpověděl by vám prostince a skromně: Já jsem Švejk“.

Svatava Škodová, Jitka Cvejnová: Jazyková integrace a komunikace s cizinci

„Neexistuje jednoduchý a přímočarý recept na bezproblémové soužití lidí s rozdílným kulturním původem, přesto bychom se měli pokoušet jej stále hledat a předcházet tak konfliktům, které ohrožují jak hostitelskou společnost, tak osoby, které se do země přistěhovaly. Pro společné řešení integrační situace je třeba najít takový způsob komunikace, který by umožňoval vzájemné porozumění a dohodu,“ píšou Svatava Škodová a Jitka Cvejnová v publikaci Jazyková integrace a komunikace s cizinci, kterou vydal Národní ústav pro vzdělávání.

Znečištěné ovzduší snižuje inteligenci, lidem sebere až rok vzdělání

Znečištění ovzduší má zásadní vliv na pokles inteligence a poznávacích schopností. Vyplývá to z nového výzkumu, podle kterého má špatný vzduch větší dopad na duševní zdraví než na fyzický stav člověka. Ačkoli se studie zaměřila na Čínu, podle odborníků se její výsledky vztahují na celý svět. Téměř 80 procent světové populace totiž dýchá nebezpečný vzduch. Informuje iDNES.cz.

Jana Valdrová: Juchelkova mateřská aneb Co nás nenaučili v hodinách češtiny

„Co nás nenaučili v hodinách českého jazyka? Že jazyk je sociální jednání... Filozof V. Bělohradský popisuje sílu slov takto: „Každý pojem je mocenská koalice. Za ní stojí armáda, která ji brání. Neexistují popisy, nýbrž předpisy. Nepopisujeme svět, nýbrž předpisujeme, jak má svět vypadat“,“ píše lingvistka Jana Valdrová na svém blogu.

On-line seminář 25.5.: Slovní zásoba a jazykový cit

Mají vaši předškoláci a školáci problémy s obsahem vyjádření, slovní zásobou a stylistikou slovního projevu. Pak nepřehlédněte další online setkání s osvědčenou lektorkou Mgr. Petrou Pšeničkovou.

David Grossman na Světu knihy: Média znečišťují jazyk, očistí nás literatura

Masmédia mění lidi v dav opakující tatáž klišé, předsudky nebo kýče. Očistit nás od nich může literatura, prohlásil na veletrhu Svět knihy přední izraelský spisovatel David Grossman. Reportáž přináší Aktuálně.cz.

Unikátní výzkum vědců z Brna: Jak ovlivňuje Parkinsonovu a Alzheimerovu chorobu rodný jazyk?

Brněnští vědci zahájili unikátní výzkum, od nějž si slibují, že povede k efektivní léčbě dvou závažných nemocí mozku, které lékaři zatím vyléčit neumějí - Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby. Tým profesorky Ireny Rektorové ze Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity (CEITEC) se domnívá, že řečové projevy těchto nemocí souvisí s jazykem, jakým pacienti hovoří. I jejich léčba by proto mohla být kulturně podmíněná. Informuje server Aktuálně.cz.