On-line seminář 20.11.: Dějepisné perspektivy – historičtí aktéři včera, dnes a zítra

pondělí 18. listopadu 2019 · 0 komentářů

Seminář se zaměří na dobový kontext obecných historických témat. Jaké strany, jací historičtí aktéři stáli proti sobě? Jaké byly jejich motivace? Jaká řeší dilemata generace dnešních následovníků v konfrontaci se stále stejným tématem? Pokusí se nalézt a ustanovit/zobecnit vztah k činům historických aktérů. Proč jednali, tak jak jednali? Jaký má vlastně smysl učit se o činech našich předků v kontextu dnešní doby?

Jaroslav Mašek: Jak (ne)používat technologie – díl 6.: Čas u obrazovky

· 0 komentářů

Kolik času strávíte před displejem svého telefonu? Kolikrát denně zvednete svůj mobilní telefon a co na něm následně děláte? A poradíte poté, na základě svých zkušeností, něco svým žákům? A bude je to vůbec zajímat?

Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR 2019

· 0 komentářů

Aktualizace Cestovní mapy obsahuje popis geneze a dosavadního rozvoje agendy velkých výzkumných infrastruktur od roku 2009, popis typologie velkých výzkumných infrastruktur a dále i jejich mezinárodní spolupráci v Evropském výzkumném prostoru a celosvětově. Zvláštní pozornost věnuje aktualizace Cestovní mapy metodice mezinárodního hodnocení velkých výzkumných infrastruktur, uskutečněného v letech 2014 a 2017, jakož i metodice hodnocení přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu a vývoje realizovaného v roce 2016.

Jiřina Šiklová: Nikdy jsem si nemyslela, že by kapitalistický řád byl ideálním řešením

neděle 17. listopadu 2019 · 4 komentářů

Kam dokráčela česká společnost během třiceti polistopadových let? Kdo je vítězem a kdo poraženým sametové revoluce? A zabývají se politické elity tím, co je opravdu důležité? V předvečer výročí 17. listopadu o tom Deník hovořil se socioložkou Jiřinou Šiklovou, která byla jednou z tváří převratných událostí.

Středoevropané ani po pádu komunismu nevěří justici. Zlepšeme gramotnost, vyzývá právník, který bojuje s exekutory

· 2 komentářů

Český advokát Petr Němec upozornil na problém statisíců lidí, na něž byla uvalena exekuce. A kteří už kvůli neschopnosti právního systému přizpůsobit se vývoji a neochotě politiků s tím něco dělat nevěří, že může existovat spravedlnost. Přestali věřit v justici jako nástroj státu, který je schopen měřit všem stejně. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Průzkum: Názory české veřejnosti na fungování demokracie a nedemokratické alternativy politického systému

· 0 komentářů

S fungováním demokracie v naší zemi je spokojena více než polovina (55 %) občanů, více než dvě pětiny (41 %) spokojené nejsou. Spokojenost s fungováním demokracie je v ČR nižší než v únoru letošního roku i než byla v letech 2017 a 2018 a srovnatelná jako v letech 2015 a 2016. Téměř tři pětiny (58 %) českých občanů věří, že demokracie je lepší než jakýkoliv jiný způsob vlády. Zastánců demokratického způsobu vládnutí je tak v české populaci nejvíce od roku 2004, kdy byla otázka do výzkumu zařazena poprvé. Vyplývá to z průzkumu CVVM.

Průzkum: Třicet let od sametové revoluce z pohledu české veřejnosti

· 0 komentářů

Spolu s obdobím první Československé republiky je listopadová revoluce roku 1989 pro českou veřejnost nejpříznivěji hodnocenou událostí naší historie od roku 1918. Vyplývá to z průzkumu CVVM.

Průzkum: Sametová revoluce a polistopadový vývoj očima občanů ČR a SR

· 0 komentářů

Sametová revoluce je při posuzování různých historických událostí setrvale řazena k těm nejlépe hodnoceným v ČR (v aktuálním výzkumu 66 % kladných vyjádření), v SR patří rovněž k pozitivně vnímaným (v aktuálním výzkumu 56 % kladných vyjádření). V České republice jsou porevoluční změny a vývoj vnímány pozitivněji než na Slovensku, zároveň se zde ukazuje větší kritičnost k předlistopadovému režimu. Vyplývá to z průzkumu CVVM.

Průzkum: Z exkomunistických zemí Evropy se o demokracii bojí nejmíň Češi

· 3 komentářů

Z evropských zemí patřících do někdejšího východního bloku si nejmenší starosti o demokracii dělají Češi, naopak Slováci se o ni obávají nejvíce. Vyplývá to z průzkumu, který provedla agentura YouGov na objednávku nadace Open Society Foundations v šesti státech.

Fany a pes: Kaskáda dobrodružství z doby těsně před pádem železné opony. Poetická, věrohodná, krásně animovaná

· 0 komentářů

Je léto roku 1989. Vidíme dvě skotačící holky, dvě velké kamarádky, šťastné a bezstarostné. Jen malý mráček tu je: Sophie druhý den ráno odjíždí s maminkou na výlet do Maďarska, zatímco Fany zůstává doma a do konce prázdnin se s ní neuvidí. Aspoň jí bude zatím hlídat psa Sputnika… Někdy to vypadá, že soukromý život a velké dějiny spolu nesouvisejí, ale tohle vždy platí jen dočasně. Fany čeká, ale Sophie nikde, a školní rok už přece začal. A pak se dozví, že nápadně naložený trabant jí kamarádku neodvezl jen na pár dní, ale do emigrace. Recenzi filmu Fany a pes napsala pro magazín Rodiče vítáni Jitka Polanská.

Klíčové okamžiky dějin v deseti minutách. Akademie věd ožila videomappingem

· 0 komentářů

Lidé na Národní třídě v Praze v sobotu večer mohli sledovat videomapping Akademie věd České republiky. Ten je provedl klíčovými událostmi československých a českých dějin po roce 1945. Umělci ho promítali přímo na sídlo akademie. Akce byla součástí Festivalu Týden vědy a techniky. Informuje iDNES.

Třetina lidí má po roce 1989 často oprávněný pocit, že jim systém nedává rovné šance, říká sociolog

sobota 16. listopadu 2019 · 13 komentářů

„Kdybychom měli brát společnost jako celek, většina se shodne na tom, že změna vedla k lepšímu. Lidé vnímají, že životní úroveň v dlouhodobém horizontu roste. Když dnešní čtyřicátníci srovnávají současnost se svým dětstvím, pozitivní hodnocení poměrně jednoznačně převažuje ve všech sociálních skupinách. Je tady ale skupina zhruba třiceti procent lidí, která vnímá vývoj po roce 1989 negativně. Jsou to lidé, kteří jsou naštvaní na celý systém. Mají pocit, a často oprávněný, že jim nedává stejné šance jako ostatním,“ říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny sociolog a ředitel agentury STEM Martin Buchtík.

Ministr Plaga: Absolutně klíčová je pro mě podpora učitelů a ředitelů

· 7 komentářů

„To, co je pro mě osobně důležité, tak je právě změna obsahu vzdělávání. Absolutně klíčová je pro mě i osobně podpora učitelů a ředitelů škol, protože jestli se s něčím potkávám, tak jsou to ředitelé, kteří jsou ztraceni v administrativě a necítí podporu, stejně tak ani učitelé. A my musíme k ředitelům dostat jak pedagogickou, tak administrativní nebo právní podporu, tu pedagogickou pak až na úroveň učitelů. To je největší výzva, kterou já v tom dokumentu z toho hmatatelného pohledu učitelů vidím a myslím, že musí být společně s navýšením financí a atraktivity učitelského povolání prvním krokem,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy ministr školství Robert Plaga.

Marcela Svejkovská: Workshop - Ženy českého disentu

· 1 komentářů

„Byla to spíš taková nepříjemnost, která působila fyziologické problémy. Třeba když zvonil ve čtyři hodiny ráno zvonek, měl člověk pocit, jako když ho kůň kopne do žaludku. Bylo jasné, že jde domovní prohlídka. Ale strach? Ne, ten jsem snad ani necítila. Byla jsem připravená na to, že se může stát leccos. Strach rozhodně nikdy neurčoval moje chování. Jít do toho bylo moje vlastní rozhodnutí. Byla to oběť, ke které jsem se sama uvázala,“ citují autorky Danu Němcovou v knize Bytová revolta: Jak ženy dělaly disent. Na základě knihy připravila Marcela Svejkovská hodinový workshop.

Slováci češtině rozumí i po rozdělení státu, pro mladé Čechy se ale slovenština stává cizím jazykem

· 0 komentářů

Komunikace v obou jazycích yla pro Čechy i Slováky neoddělitelnou součástí nejen společného státu, ale také „sametové revoluce“. Pro starší generace byl vedle odchodu prezidenta Husáka symbolem změny návrat Alexandra Dubčeka do čela Federálního shromáždění – a jeho nekonečné slovenské projevy. Stejně jako se později na odlišnou, samostatnou cestu vydaly obě součásti někdejší federace, oddělila se také cesta obou jazyků. I když ne tak docela. Zatímco české děti z porevolučních generací mají slovenštinu za opravdu cizí jazyk a musí se ho alespoň trochu učit, jejich slovenští vrstevníci se v češtině pohybují mnohem přirozeněji, protože v mnohem větší míře sledují české televizní stanice a čtou české knihy nebo internetové stránky. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Babiš nechápe výzvu odborů a zaměstnavatelů k navýšení peněz pro školství

pátek 15. listopadu 2019 · 2 komentářů

Premiér Andrej Babiš (hnutí ANO) odmítá výzvu odborů a zaměstnavatelů k dodatečnému navýšení rozpočtu škol na příští rok o pět miliard korun. Před pondělním jednání tripartity řekl, že s návrhem rozpočtu 2020 souhlasili oni i koaliční sociální demokraté. Ti řešili rozpočet školství na čtvrtečním jednání vedení strany. Deklarovali, že nechystají vlastní pozměňovací návrhy a chtějí postupovat v koaliční shodě. Informuje ČTK.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.