Říkají mi Venezuela. A přitom hlasují pro mé návrhy, hájí se ministryně Maláčová

pondělí 17. února 2020 · 0 komentářů

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová prožívá jedno z nejtěžších období v politice od chvíle, kdy se stala předloni členkou vlády. V rozhovoru pro deník Aktuálně reaguje mimo jiné na kritiku za to, že chce ubírat peníze rodičům, kteří zejména v sociálně vyloučených lokalitách neposílají své děti do školy. "Jediným mým cílem je dětem pomoct," brání se.

Učitelská platforma radnímu ČTK Žantovskému: Posuzujte mediální výchovu podle faktů

· 2 komentářů

Učitelská platforma reaguje na středeční debatu Rady českého rozhlasu o mediálním vzdělávání, kde Petr Žantovský nepravdivě informoval o nízké kvalitě výuky jedné ze vzdělávacích organizací. Zároveň radní navrhoval omezit spolupráci neziskového sektoru se školami, což Učitelská platforma považuje za nepřípustné zasahování do autonomie škol. Podle Učitelské platformy obavy vycházejí z neinformovanosti a neznalosti vzdělávacího prostředí.

Hrála volavku pro sexuální predátory: Film rozkopne dveře hnusu

· 0 komentářů

Hrály jsme autentické dvanáctileté naivní křehké dívky, nechaly sebou manipulovat, bylo to psychicky náročné. Muži jen opakovali, co chtějí, bylo jich dva a půl tisíce za deset dní, říká Anežka Pithartová, jedna ze tří hereček dokumentu Víta Klusáka o sexuálních predátorech na internetu V síti. Vsadila jsem svoji energii do něčeho, co má smysl, film rozkopne dveře hnusu, dodává v rozhovoru pro DVTV.

Alena Hesová: Člověk a společnost a digitální technologie

· 0 komentářů

Konkrétnější inspiraci pro zapojení digitálních technologií do společenskovědního vzdělávání přinášejí vybrané náměty na učební činnosti žáků:

Smaže milion účtů denně. Facebook polarizuje lidi, přiznal Zuckerberg

· 0 komentářů

Facebook se podílí na polarizaci společnosti a zpočátku pomalu reagoval na cílené dezinformační kampaně, prohlásil v sobotu na bezpečnostní konferenci v Mnichově jeho šéf Mark Zuckerberg. Jejich průvodci jsou podle něj mnohem sofistikovanější, stejně tak ale i Facebook, který každý den maže více než milion falešných profilů. Informuje iDNES.

Lukáš Bůžek: „Frontální výuka“ je zástupný problém. Je to jakési politikum: hůl, která je snadno po ruce k bití učitelů.

neděle 16. února 2020 · 19 komentářů

„Českem obchází strašidlo – strašidlo frontální výuky. Ke svaté štvanici na toto strašidlo se spojily všechny mocnosti: inspektoři i vláda, kritikové i reformátoři. Kde je řeč o problémech ve školství, tam zazní slovní spojení „frontální výuka“. Článků, které dávají frontální výuku do přímé souvislosti se špatným stavem našeho vzdělávání, s neúspěchy českých žáků v mezinárodních testech, s jejich nechutí chodit do školy, s mukami a nudou, které musí ve škole podstoupit a zažít, lze nalézt nepočítaně - stačí zadat heslo „frontální výuka“ do vyhledávače,“ píše Lukáš Bůžek na svém blogu. 

Málokdo je ochoten ve škole riskovat politický střet či kontroverzi, říkají Učitelé za klima

· 0 komentářů

„Ve školním prostředí se učitelé s kontroverzemi týkajícími se klimatické krize mohou setkat, protože škola samozřejmě odráží společenskou atmosféru. Víme, že existuje skupina aktivních pedagogů, kteří současná témata inovativně do výuky zapojují. Bohužel se zřejmě zatím jedná o kapku v moři, protože málokterý učitel je ochoten riskovat politický střet či kontroverzi nebo si i přidělávat práci navíc výukou tématu, které je tak komplexní a přesahující do mnoha vědních oborů a vyučovacích předmětů,“ komentuje stav výuky o klimatické změně další člen platformy Učitelé za klima Mirolav Pešek z Gymnázia Jana Keplera v Praze... Reportáž přinášejí Lidové noviny.

Víceletá gymnázia: Německé studie dospívají k jiným závěrům než české

· 8 komentářů

"Zjistili jsme, že průměrný přírůstek vědění žáků či posun ve znalostech mezi 6. a 9. ročníkem na základní škole a žáků mezi primou a kvartou víceletého gymnázia je podobný. Stejně chytré děti se stejným rodinným zázemím se ve znalostech posunou stejně na gymnáziu i na základní škole, přidaná hodnota víceletých gymnázií se ukázala jako zanedbatelná," říká hlavní autor studie David Greger z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Tématem se zabývají Hospodářské noviny.

Bořivoj Brdička: Budoucnost škol podle WEF

· 1 komentářů

World Economic Forum (Světové ekonomické fórum)... zveřejňuje zásadní fundované vědecky podložené zprávy týkající se významných jevů ovlivňujících budoucnost lidstva, často zaměřené i na školství. Ta poslední nese název – Schools of the Future: Defining New Models of Education for the Fourth Industrial Revolution (Školy budoucnosti: Definování nových modelů vzdělávání pro čtvrtou průmyslovou revoluci). Zpráva popisuje dvě nezřetelně oddělené oblasti – výukové cíle a aktivity. 

EDUin: Řešením není za současné situace plošné zvyšování náročnosti jednotné části maturitní zkoušky

sobota 15. února 2020 · 1 komentářů

Řada poslanců by u jednotné části maturit ráda zvýšila laťku a udělala z ní síto prověřující zájemce o vysoké školy. Panelisté včerejšího Kulatého stolu SKAV a EDUin s nimi ale nesouhlasí. Státní maturita má podle nich ověřovat dosažení středoškolského minima. Když odpovídali na otázku, komu a čemu vlastně státní maturita slouží, konceptu zkoušky, která garantuje vysokým školám kvalitu uchazeče, přikládali relativně malou důležitost. „To je zbytečné, to bych vypustil. Ať si vysoké školy vyberou, koho chtějí,“ dodal Zdeněk Bergman.

Expert: V sexu jsme liberální, děti v sextingu na špici Evropy, může je to i poškodit

· 1 komentářů

Česko je liberálně sexuální země, sexting je běžnou součástí dospívání, není to jen o negativním pohledu. Čím mladší dítě, tím vyšší riziko újmy hrozí, třeba to, že se nebude cítit dobře. Děti se na internetu hlavně baví, nepracují na věcech do školy. Dívky jsou často vystaveny proanorektickému obsahu, kluci víc hrají hry, říká David Šmahel, koordinátor projektu EU Kids Online Report 2020. Rozhovor přináší DVTV.

Jak využít poznatky o čtenářských prožitcích

· 0 komentářů

„Zajímá nás především čtení v jeho přirozeném prostředí. Půjde nám o reálný terén, o to, co se děje ve škole. Jak se ke čtení přistupuje doma i ve škole,“ říká Anežka Kuzmičová, členka týmu mladých vědců Univerzity Karlovy. Reportáž přináší server Věda výzkum.

Jaroslav Mašek: Třídní učitel 2.0 – díl 7.: třídní web

· 3 komentářů

Obsahem třídního webu může být cokoliv, na čem se třída shodne, že o sobě chce navenek sdělovat. Důležité pak je najít hranici mezi soukromým a veřejným, abychom především ochránili sami sebe. Konkrétní obsah samozřejmě vytvářejí a následně publikují samotní žáci. Jeho forma by pak měla souznít s vyjadřovacím způsobem, který žákům nejvíce vyhovuje. Jinak řečeno, měla by tu najít prostor fotografka, tvůrce audia, videa, i bloger. Svou kategorii by si zde zasloužily i práce, které jsme vytvořili, ať už pro sebe, třídu nebo školu. Zkrátka vše, čím se chceme pochlubit a co má nějaký přínos či přesah.

Odborníci ministerstvu radí, aby po roce 2030 byla zrušena víceletá gymnázia

pátek 14. února 2020 · 22 komentářů

V současné době odchází na víceletá gymnázia v Česku v průměru deset procent dětí, rozdíly mezi kraji jsou však veliké. Zatímco třeba v Ústeckém kraji je to šest procent dětí, v Praze loni zamířilo na víceletá gymnázia 21 procent dětí. To považují politici i řada odborníků za příliš vysoké číslo. Vadí jim, že ze školních kolektivů mizí třídní tahouni a že se děti příliš brzy selektují. Když se víceletá gymnázia po roce 1990 znovu otevírala jako alternativa pro mimořádně nadané děti, politici počítali s tím, že na ně bude odcházet zhruba pět procent těch nejnadanějších. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

O osudu dětí se rozhoduje už v šesti letech, ne až na gymnáziu, říká socioložka, která zkoumala segregované školy v Brně

· 3 komentářů

Pokud je v nějaké lokalitě třicet procent Romů, a ve škole se sejde sto procent romských dětí, je jednoznačné, že jde o segregaci, říká socioložka Laura Fónadová z Masarykovy univerzity v Brně. Je spoluautorkou studie, v níž ukázala, že v Brně existují segregované školy, jejich počet narůstá a že přímo souvisí se sociálně vyloučenými lokalitami. Rozhovor přináší Deník N.

Romy z Cejlu nechtěli do běžné třídy. Jsou z nich řemeslníci, zdravotníci i sportovci

· 0 komentářů

Děti z brněnského "Bronxu" nesvedla do společné třídy v roce 2009 jen náhoda. Mohli za to rodiče dětí z majoritní společnosti, kteří nechtěli, aby jejich ratolesti chodily do třídy s Romy. Začal se tak odvíjet příběh "nechtěných" žáků z 1. B Základní školy Merhautova, jejž v dokumentárním seriálu zachytila režisérka Kamila Zlatušková. Sledovala je 10 let a v České televizi teď skončila třetí řada. Reportáž přináší deník Aktuálně.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.