Učitelé - bez podpory a na hranici možností i sil

čtvrtek 25. dubna 2019 · 3 komentářů

Nadační fond Eduzměna publikuje další kapitolu své studie Analýza výzev vzdělávání v České republice. Tato část je věnovaná učitelům. Přinášíme stručné shrnutí: Učitelky a učitelé se cítí být společensky opomíjení, přetěžovaní a bez podpory. Byť je prestiž učitelské profese pravděpodobně větší, než jak udávají některé průzkumy, platí, že čeští učitelé jsou ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi nejhůře placeni. Jejich ohodnocení se pohybuje na 75 % platu profesí vyžadujících vysokoškolské vzdělání.

Učí učitele, ale berou méně než oni

· 2 komentářů

Kdo bude učit příští učitele? Zatímco platy učitelů základních a středních škol v poslední době výrazně rostou a očekává se další skokový růst, na pedagogických fakultách jsou na tom o poznání hůř. Jejich platy jsou často podstatně slabší než platy absolventů, které na práci ve školách připravili. Vysokoškolští učitelé tak mohou být v pokušení dát vale univerzitě a jít učit třeba na gymnázium. Navíc je čím dál těžší získat pro akademickou dráhu i talentovaného studenta. Reportáž přináší Právo.

Ředitelé škol se budou vybírat jinak - od května bude platit nová podoba konkurzní vyhlášky

· 2 komentářů

Konkursy na ředitele škol se od 1. května více zaměří na odbornost uchazeče. Tu posoudí vyšší počet členů výběrové komise, kteří budou mít k dispozici předem stanovená témata pro vedení řízeného rozhovoru. Novela příslušné vyhlášky také zjednoduší administrativu při výběru vhodného uchazeče.

Zdeněk Hromádka: Schrödingerova kočka: Fyzika v popkultuře a jak s ní pracovat ve vyučování

· 2 komentářů

Fyzika, podobně jako jakýkoli jiný předmět, není vyučována někde v „izolované soustavě“. Takže z vnějšího světa (a tím je dnes zejména svět médií) k žákům přicházejí nejrůznější a často falešné obrazy o vědě a vědcích. Osobně se s existencí fyzikálních symbolů ve světě médií a v popkultuře vypořádávám tak, že aktivně nabádám žáky, aby si sami připravovali referáty a prezentace o populárních vědcích, vědkyních a mediálních symbolech vědy a přispívali tak k vytváření přesnějších a pravdivějších představ o vědě.

Sborovny stárnou. A seniorů přibývá i v jiných profesích.

· 1 komentářů

Podle údajů Českého statistického úřadu přibývá v tuzemsku ekonomicky aktivních lidí ve věku 60 let a víc; v roce 2017 jich bylo skoro 439 tisíc. Pro srovnání: v roce 1993 pracovalo v seniorském věku 174 tisíc osob. Důvodů, proč číslo roste, je několik. Ten nejdůležitější je, že populace stárne. Trh práce však seniory potřebuje čím dál více – i proto, že mladí se na jejich místa nehrnou. Stárnou například sborovny – na základních školách je 40 procentům kantorů více než 50 let. Venkovským lékařům je v průměru pětašedesát let. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

Škola v DOXu / DOX ve škole: Workshop pro pedagogy 2. stupně ZŠ a SŠ k výstavě JIŘIČNÁ a projektu #DATAMAZE

· 0 komentářů

V rámci projektu Škola v DOXu / DOX ve škole nabízí galerie DOX školám a pedagogům metodiku využití galerijních animačních programů ve výuce – umíme bezpečně otevírat témata jako bezpečí na internetu, diskriminace, kreativita, svoboda, mediální gramotnost, osobní prožitek ad. Projekt obsahuje 2 workshopy, které jsou spojeny vždy s konkrétní výstavou a vedeny zkušenými lektory. Poskytneme vám inspiraci, podněty a materiály k následné práci ve výuce.

Vondrák: Nepotřebujeme maséry a manažery golfu, nemá kdo vyrábět, bude to dramatické

středa 24. dubna 2019 · 4 komentářů

Máme problém nasytit trh práce v oborech, které jsou potřebné, musíme se starat o to, aby kraje ekonomicky prosperovaly, tvrdí poslanec ANO a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák v rozhovoru pro DVTV. Právě kraje získají pravomoc ovlivnit, kolik žáků bude studovat na jednotlivých oborech středních škol. Vzdělávací systém vychovává lidi pro život a život je hlavně o práci. Když budeme vychovávat jen maséry, tak budeme mít národ plný masérů, ale nebude mít kdo vyrábět, míní hejtman.

Jednotné přijímačky přinesly desetinásobek práce a mnohem větší stres pro děti i rodiče, říká ředitel Malostranského gymnázia

· 2 komentářů

Minulý týden proběhly přijímací zkoušky na víceletá gymnázia. Pro mnoho z nich to znamenalo smršť stovek uchazečů a obrovskou administrativní zátěž. „Nejsem šťastný z toho, že se z osmiletých gymnázií stala – alespoň v Praze – záležitost statusové módy. A nejsem šťastný ani z jednotných přijímaček. Je to desetinásobek práce a mnohem větší stres pro děti i rodiče… Taky pořád přemýšlím o tom, jak zastavit nárůst méně kvalitních uchazečů,“ říká v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni ředitel Malostranského gymnázia Tomáš Ledvinka.

Martin Šimáček: Špatná novela "inkluzivní" vyhlášky. (Legislativní návrat k systémové segregaci)

· 12 komentářů

„Ministr Plaga zřejmě v nejbližších dnech podepíše špatně připravenou novelu vyhlášky číslo 27/2016 Sb., která - zjednodušeně řečeno - nastavuje pravidla inkluze ve školách. Upravuje totiž vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen „SVP“) a žáků nadaných. Do meziresortního připomínkového řízení se dostala poprvé již vloni před prázdninami, napodruhé znovu až před Vánoci. Přesto k novele zůstává nevypořádána dlouhá řada připomínek, především od ministerstev spravedlnosti, zdravotnictví i zahraničních věcí, Úřadu vlády i ombudsmanky,“ píše Martin Šimáček na svém blogu.

Stále více bohatých lidí a firem investuje do vzdělání. Různými způsoby usilují o totéž: kvalitativní změnu systému

· 14 komentářů

Pokud mají lidé z nadací, kteří rozhodují o využití peněz velkých dárců, pojmenovat největší problémy českého školství, hovoří o chronickém podfinancování resortu, nezájmu o výkon učitelské profese nebo nízké motivaci dětí k učení ve škole. Ale ještě jeden problém označují pravidelně za podstatný: velké rozdíly mezi různými školami. „Závislost úrovně vzdělání na tom, do jaké rodiny se dítě narodí a v jakém regionu chodí do školy, je u nás obrovská,“ zdůrazňuje v reportáži MF DNES Ondřej Zapletal, ředitel nadačního fondu České spořitelny.

Tomáš Hazlbauer: Jak žákovský parlament rozvíjet v dalších letech?

· 0 komentářů

Ukazuje se, že školy s různě dlouhou a intenzivní zkušeností se žákovským parlamentem (dále jen ŽP) tak jako tak procházejí dvěma podobami „životního cyklu ŽP“. Jedná se o dvě různé optiky: růst parlamentu v krátkodobém horizontu a ŽP v životě školy dlouhodobě. V rámci pokusného ověřování byl pokryt de facto celý krátkodobý životní cyklus žákovského parlamentu, který odpovídá dvěma (někdy třem) školním rokům.

On-line seminář 25.4.: Počítáš, počítám, počítáme…

· 0 komentářů

Motto lektorů Jovanky Rybové a Tomáše Kotena je „Dejme žákům prostor, aby zažili radost z matematiky“. Představí si náměty na hry a aktivity, které lze využít napříč vzdělávacími oblastmi.

Tomáš Chrobák - H-edu : Webinář 25.4.: Jak na práci s různě rychlými a nadanými žáky při hodině

úterý 23. dubna 2019 · 0 komentářů

Můžeme připravit a vést hodinu, tak aby v ní našel výzvy slabý, ale i nadaný žák? Jak nastavit funkční skupinovou práci v hodině? Jak pomoci žákům slabým? Jak aktivizovat žáky líné? Jaké typy úloh rozvíjí nadané žáky? Jestli Vám hlavou běží někdy tyto otázky, tak věříme, že webinář Vám některé zodpoví.

Tomáš Feřtek: Tři důvody, proč jednotné přijímací testy škodí. A tři návrhy, co s tím

· 23 komentářů

„Zkuste si přečíst několik ukázek z letošních testových úloh přijímaček na střední školy: Vyhledejte v textu slabičnou podobu neslabičné předložky… Před Petrem stála jedna osmina celkového počtu chlapců, hned za Petrem stál jeho bratr Radek a za Radkem ještě pět šestin… První věta je vedlejší věta příslovečná měrová a druhá věta je vedlejší věta příslovečná způsobová… Nevím, jak jste na tom vy, ale já jsem přistihl svůj mozek, že vypíná nejpozději na druhém řádku. V hlavě mi vytvoří tmu, dál nepustí ani slovo. Šetří můj čas a má pravdu,“ píše Tomáš Feřtek pro Respekt.cz.

Studie: Zatížení českých žáků domácími úkoly je v mezinárodním srovnání velmi nízké.

· 4 komentářů

Empirická studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR ukazuje, jako zřejmě první u nás, že zatížení českých žáků domácími úkoly (DÚ) je v mezinárodním srovnání velmi nízké. Výzkum byl založen na datech z mezinárodních šetření TIMSS mezi žáky 4. a 8. tříd v přírodovědných předmětech a matematice. Ve 4. třídách stráví čeští žáci nad domácími úkoly v průměru 13 minut na každou vyučovací hodinu, což je pod průměrem zúčastněných zemí. V 8. třídách již průměrné zatížení DÚ v Česku představuje pouze 9 minut na vyučovací hodinu, nejnižší ze všech 45 zúčastněných zemí.

Do škol se mají vrátit dílny, polovinu nákladů proplatí kraj

· 0 komentářů

Zhruba deset milionů korun z rozpočtu Zlínského kraje by mělo rok co rok podpořit technické a přírodovědné vzdělávání dětí na základních školách. Ty přitom nezřizuje kraj, ale obce, v malé části pak soukromé subjekty či církev. Pod kraj spadají jen speciální základní školy. „Chceme, aby se dílny v co největší míře do vyučování vrátily, a proto zřizovatelům nabídneme, že uhradíme polovinu nákladů, pokud se rozhodnou do dílen investovat,“ uvedl krajský radní odpovědný za školství Petr Gazdík. Reportáž přináší iDNES.cz.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.