Analytik: Bez práce jsou nejvíc vyučení, mají omezené možnosti

Přestože si firmy v současnosti často stěžují na nedostatek řemeslníků a absolventů učebních oborů, mezi nezaměstnanými jsou i v době ekonomického růstu nejčastěji právě vyučení. V loňském třetím čtvrtletí jich bylo víc než rok bez práce 15.300, zatímco počet dlouhodobě nezaměstnaných s maturitou byl zhruba poloviční. Vyplývá to z aktuálních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle analytika Daniela Münicha z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) na to má vliv mimo jiné nízká úroveň vzdělání lidí s výučním listem, která omezuje jejich možnosti výběru povolání. Informuje ČTK.

Předčasné odchody ze školy přispívají k reprodukci chudoby. A stát přijdou až na miliardy korun

Výzkumná zpráva nazvaná „Finanční dopady předčasných odchodů ze vzdělávání pro stát a jednotlivce" odhalila, že skončí-li dvě třetiny z 1500 žáků ze sociálně vyloučených lokalit v populačním ročníku jen se základním vzděláním, veřejné rozpočty přijdou do roku 2067 o 1,78 mld. Kč.

Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním

„Absolventi škol jsou z hlediska ohrožení nezaměstnaností rizikovou skupinou, která je charakteristická zejména minimálními pracovními zkušenostmi a chybějícími pracovními návyky, na něž kladou zaměstnavatelé důraz. Je však zřejmé, že v současné době je situace v nezaměstnanosti absolventů silně atypická, protože existuje vysoká poptávka po pracovní síle. Tuto poptávku posiluje dlouhodobý demografický pokles populace 15letých, který probíhá od roku 1989. Velikost populačního ročníku poklesla z necelých 200 tisíc mladých lidí k téměř 90 tisícům v současné době – to se odráží i na počtu absolventů přicházejících na trh práce. V této situaci nelze dost dobře označovat absolventy z hlediska získání zaměstnání jako ohroženou skupinu, naopak situace je pro ně velice příznivá, zřejmě ještě lepší než v roce 1988,“ píšou autoři studie vydané Národním ústavem pro vzdělávání. Autoři pokračují:

Stav „problémových obyvatel“ Ústí nad Labem je katastrofální, varuje šéfka sociálky

„Druhou věcí je vzdělání dětí, které je alfou a omegou. Běžte ráno do rodiny na dávkách. Otec je opilý nebo zfetovaný, matka spí a děti samy se snaží připravit věci a jít do školy. Kdo neposílá děti do školy, měl by přijít o dětské přídavky, což kdysi platilo, ale potichu to bylo zrušeno,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz Ivana Šťastná, vedoucí sociálního odboru v Ústí nad Labem. Šťastná navrhuje poslancům a ministerstvu změny v práci s „problémovými chudými lidmi“.

Lidí bez práce lehce přibylo, může za to školství

Ve středočeském kraji aktuálně hledá práci 31 819 uchazečů, což je o 958 více než v červnu. Nezaměstnanost tak v červenci stoupla o 0,2 procentního bodu na 3,5 procenta. V rámci České republiky má Středočeský kraj šestou nejnižší nezaměstnanost. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR. Informuje MF DNES.

Julie Hrstková: Když chybí vzdělanostní základna, nabývá budoucnost poněkud tmavších barev

„Nízká nezaměstnanost je výsledkem dlouhodobé politiky investičních pobídek, které z Česka udělaly průmyslový uzel Evropy. Nedostatek zaměstnanců je ale rovněž výsledkem dlouhodobé politiky, či spíše nepolitiky. A to té školské,“ píše Julie Hrstková v komentáři v Hospodářských novinách.

Firmy mají kritický nedostatek odborníků. Řešení vidí ve změnách školství

Průmyslu v Královéhradeckém kraji chybí odborníci. Na trhu je nedostatek techniků, absolventů je málo a situaci komplikuje i složitý proces zaměstnávání lidí z třetích zemí. Téma nedostatku kvalifikovaných pracovníků dominovalo konferenci, kterou minulý týden v Hradci Králové uspořádaly Lidové noviny. Sešli se na ní představitelé významných podniků v kraji.

Mladým lidem ve svízelné životní situaci pomáhá projekt za 99 milionů

Mladým lidem od 15 do 29 let, kteří jsou v těžké situaci, pomáhá projekt Transfer. Je určen těm, kteří si z různých důvodů nemohou sami najít práci, nemají dokončené vzdělání, žijí v sociálně vyloučených lokalitách, jsou na mateřské nebo ani nevědí, jak a kde práci hledat. O projektu informuje server iDNES.cz.

Ředitelka regionální hospodářské komory: „Na vysokou školu jdou mladí lidé často proto, aby měli titul, ale uplatnění nenajdou.“

Nezaměstnaných vysokoškoláků v Plzeňském kraji rok od roku přibývá. Zatímco v roce 2000 jich bylo v regionu 580, na konci toho loňského jich v databázi úřadu práce evidovali už 1111, což je nárůst o 52 procent. Chybí naopak absolventi technických oborů. Podle starost Stříbra Karla Lukeše je nutná změna školství: „Chrlíme spousty absolventů humanitních oborů a absolventi pak končí v montážních firmách u pásu, přitom na studia technického oboru by měli schopnosti,“ popsal situaci Lukeš pro MF DNES.

Lidové noviny: Absolventi už nejsou za outsidery. Sháňka je i po vyučených

Lépe než kdy jindy si na trhu práce stojí čerství absolventi středních a vysokých škol. „Každé čtvrté pracovní místo je určené i pro absolventy, což je nejvíce v historii,“ říká analytik pracovního portálu Jobs.cz Tomáš Dombrovský, podle nějž jsou na tom čeští majitelé čerstvých diplomů a vysvědčení podstatně lépe než většina jejich evropských vrstevníků. „V Česku se firmy bojí zaměstnávat spíš starší uchazeče v kategorii nad padesát let, ti to mají i v době celkově nižší míry nezaměstnanosti těžší,“ dodává analytik.

Přečtěte si: Podpora učňovských oborů je jen podporou výroby nezaměstnaných

Data za loňský rok ukazují, že celých 29 % absolventů středních odborných škol skončilo v evidenci úřadů práce. V případě gymnázií jsou to pouhá 4 procenta.

Přečtěte si: Firmy nechtějí bez dotace přijímat absolventy

Některé firmy našly cestu, jak ušetřit na zaměstnávání mladých lidí. Úřady práce totiž v rámci aktivní politiky zaměstnanosti pomáhají zejména mladým získat pracovní zkušenosti a firmám přispívají dotacemi, aby je do pracovního poměru přijaly. A některé firmy toho umějí využít.

Klesá počet nezaměstnaných absolventů škol, lepší se situace vyučených

Ve srovnání s předchozím rokem počty nezaměstnaných absolventů opět poklesly, a to v rámci všech sledovaných kategorií vzdělání. V dubnu 2015 byly počty nezaměstnaných absolventů ve většině kategorií vzdělání dokonce nižší než v dubnu 2012. Výrazně lepší uplatnění na trhu práce nalézají absolventi učebních oborů zaměřených na stavebnictví a zpracování dřeva.

NÚV: Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním – 2015

Předběžná zpráva stručně informuje o situaci absolventů středních a vyšších odborných škol na trhu práce v prvním roce po ukončení studia. Kromě údajů o vývoji počtu nezaměstnaných absolventů škol jsou zde uvedena především srovnání měr nezaměstnanosti čerstvých absolventů v dubnu 2015 oproti stavu v dubnu 2014, a to v členění dle úrovní dosaženého vzdělání a dle vybraných skupin oborů vzdělání.

Výzkum: Běžná základní škola dává chudým romským dětem dvojnásobnou šanci na získání práce

Pokud romští žáci z chudých rodin ze sociálně vyloučených lokalit absolvují běžnou základní školu, je zhruba dvakrát pravděpodobnější, že v budoucnu získají zaměstnání nebo jiné pracovní uplatnění, než jejich vrstevníci, kteří prošli praktickou školou nebo školu nedokončili. Vychází to z analýzy dat, která pro mezinárodní studii UNDP Roma Study před čtyřmi lety za Českou republiku sesbírala agentura MEDIAN.

Jiří Zlatuška: Nevěrohodnost šéfa Svazu průmyslu a dopravy Hanáka

Svaz průmyslu a dopravy si v úterý nechal ve speciální příloze Hospodářských novin uveřejnit mimo jiné rozhovor s šéfem Svazu průmyslu a dopravy Hanákem. Pokud by někdo měl tendenci panu Hanákovi věřit noc mezi očima, nebo pohádky o tom, jak prosazuje jako potřebnou maturitu z matematiky, doporučuji jako jednoduché cvičení z (ne)věrohodnosti Hanákův výrok: "Mimochodem, rektor ČVUT mi nedávno říkal, že nemají jediného absolventa, který by se neuplatnil na trhu práce. Tím se humanitní školy pochlubit určitě nemůžou."

Přečtěte si: Práce za deset let. Kam poslat děti, aby se dobře uživily

Online deník Aktuálně.cz se zajímal o to, zda už existují opravdu reprezentativní průzkumy či studie o potřebách zaměstnavatelů v Česku za pět, deset či dvacet let.

ČSÚ: Mladí lidé po ukončení studia na trhu práce

Účelem této práce není analyzovat období bezprostředně navazující na ukončení školy, kdy mladí lidé začínají práci teprve hledat a často absolvují první pracovní pohovory. Zaměřuje se na časový interval 3-12 měsíců po ukončení studia, kdy drtivá většina studentů soustavně usiluje o získání zaměstnání. Nemožnost získat zaměstnání v horizontu půl roku až roku pak může vést k negativnímu postoji, který může mladé lidi provázet i po celý jejich další pracovní život.

Uplatnitelnost absolventů se zlepšuje, míra nezaměstnanosti je nižší než loni

Přestože jsou dopady ekonomické krize v souvislosti s uplatnitelností na pracovním trhu stále dobře patrné, dochází v míře nezaměstnanosti absolventů středních a vyšších odborných škol k mírnému poklesu. V dubnu 2014 bylo na úřadech práce evidováno přes 29 tisíc nezaměstnaných absolventů, v meziročním srovnání je to pokles o více než 5 tisíc osob. Zatímco v dubnu 2013 byl podíl absolventů na celkové nezaměstnanosti 6,1 %, v dubnu 2014 to bylo už jen 5,1 %.

Alžběta Polzová: Absolventi mají lepší vyhlídky na zaměstnání

Situace na trhu práce je díky postupnému zlepšování ekonomické situace příznivější než loni, míra nezaměstnanosti absolventů škol poklesla napříč všemi kategoriemi vzdělání. Údaje vycházejí z předběžné zprávy NÚV, která uvádí jen základní data o frekventovaných skupinách oborů. Podrobnější data budou k dispozici v říjnu.