Petra Lorentzon Staňková: Ve Švédsku je to jiné, děti se tam do školy těší

„Ve Švédsku pozoruji velký respekt k dítěti bez ohledu na to, jestli pochází ze Švédska, nebo má rodiče původem například z Asie nebo Afriky. Je to dáno tím, že učitelé prošli pedagogickým vzděláním, které zdůrazňuje právě respektování dítěte,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny Petra Lorentzon Staňková, která pracuje pro švédské ministerstvo školství a pomáhá jako asistentka pedagoga s integrací dětí cizinců ve školách.

V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Setkáváte se s tím, že by se integrace nedařila a dítě školu nezvládalo? Zná vůbec švédská škola pojem „selhání“?

Myslím si, že švédská škola dává dětem mnohem více šancí, mnohem více prostoru a mnohem více respektu, než je ve školských systémech jiných zemí běžné. Dítě se má ve škole cítit dobře a to se projevuje i v detailech. Pokud je například ve třídě hluk, a dítě potřebuje klid na práci, odejde s ním asistent mimo třídu, aby mohlo v práci pokračovat. Pokud je situace krizová, domlouvá učitel s ředitelem další podporu k tomu, aby se ten daný žák mohl rozvíjet stejným tempem jako ostatní. Všechny děti mají individuální plány, zohledňují se v nich jejich konkrétní pokroky. Rozhodně to není tak, že by ve stejnou chvíli museli všichni zvládnout totéž. Na konci čtvrté a šesté třídy jsou větší, státní zkoušky, které ověřují, zda dítě může postoupit do dalšího cyklu. Oni vědí, kam mají mířit, ale když cítí, že to dítě na to v danou chvíli nemá, dají mu prostor, aby látku zvládlo svým tempem. Děti jsou schopné udělat za krátkou dobu ohromný pokrok. Týká se to i těch, o nichž jsme si na začátku mysleli, že to s nimi bude hodně složité.

Česká republika má jedno z nejvyšších procent odkladů školní docházky. Jak to funguje ve Švédsku?

Neznám vůbec nikoho, kdo by dostal odklad školní docházky. Ve Švédsku je to jiné, děti se tam do školy těší. V rámci školy mají nultou třídu a ta nultá třída je spíše něco jako škola hrou, tou si projdou všechny děti. V rámci nulté třídy je volnější režim, rodiče snadno mohou vzít dítě třeba na dovolenou v průběhu školního roku, to už v první třídě tak jednoduše nejde.

Mluvíte o respektu učitelů k dětem. Ale co respekt dětí k učitelům?

Když třeba s dětmi potkáme paní učitelku na nákupu, tak ji obejmou a mají radost, ale zároveň ji respektují. Nikdy nepřekročí hranice. To mě velmi fascinuje. Přemýšlela jsem o tom, jestli je to osobností nebo zkušeností učitele. Učitel dětem dá prostor, ale zároveň si určí meze a ony je respektují. Švédská společnost je hodně založená na diskusi. Nerozhodnou zásadní věc, pokud není prověřená a prodiskutovaná všemi, přičemž všichni do toho procesu mají možnost vstoupit. Nevýhodou samozřejmě je, že to leckdy trvá dlouho, ale je to demokratičtější, než když někdo rozhodne za všechny.

Celý rozhovor naleznete v dnešních Lidových novinách