Jan Kulveit: K několika omylům rektora Zimy

„Rektor UK Zima bohužel v rozhovoru pro SeznamZprávy šíří několik omylů, jejichž sjednocujícím prvkem je říci něco, co mnoho čtenářů rádo uslyší, bez ohledu na fakta nebo existující vědecké poznání,“ píše spoluautor systému PES Jan Kulveit na svém blogu. 

Je čas zklidnit společnost a nebýt vězni koronaviru, říká rektor Zima

„Nejsem příznivcem konspiračních teorií, nelíbí se mi ale snaha některých médií a politiků strašit covidem více, než je potřeba. Ale to, co jsem říkal na jaře, opakuji stále: Musíme se naučit žít s nemocí, která se jmenuje covid-19,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy rektor UK Tomáš Zima. 

Učitelské platy by podle Pirátů měly být stanoveny zákonem

Učitelské platy by podle pirátských poslanců měly být stanoveny zákonem tak, aby vzrostly minimálně na 130 procent průměrné mzdy do roku 2023. Část poslanců chce navíc uzákonit i výši příspěvků pro třídní učitele a další pedagogy. Návrhy přednesli v rámci debaty k vládní novele učitelského zákona, podle níž by na středních školách a na druhém stupni základních škol mohli učit i lidé bez pedagogického vzdělání. Informuje ČTK. 

Petr Honzejk: Schrödingerova kočka a Blatného PES

„Schrödingerova kočka je legendární myšlenkový experiment z oblasti kvantové mechaniky. Zjednodušeně řečeno: když kvantovou mechaniku aplikujeme na kočku zavřenou v krabici, může být kočka za určitý čas zároveň živá a mrtvá. Který z těchto stavů platí, se dozvíme jedině, když krabici otevřeme. V Česku nyní princip Schrödingerovy kočky věrně kopíruje Blatného PES. Protiepidemický systém zároveň platí a neplatí. Jak to je, se dozvíme až v neděli, kdy nám vláda slavně vyjeví, jestli se podle něj bude řídit,“ píše Petr Honzejk v Hospodářských novinách. 

Karel Lippmann: Šťastný život bez vágního jazyka

V roce 1953 vyšla románová antiutopie „451 stupňů Fahrenheita“ amerického spisovatele R. D. Bradburyho. Její děj se odehrává v blíže neurčené budoucnosti v Americe. Úroveň vědy a techniky je sice vysoká, je však současně pronásledováno svobodné myšlení a civilizace je ohrožena nekulturností a bezduchostí. 

Konvalinka o návratu prvňáků a druháků do škol: Je to riskantní, ale v tuto chvíli správné rozhodnutí

Situace se podle biochemika Jana Konvalinky sice nezlepšila, ale přestává se zhoršovat. „Nějaké první prvky stabilizace už opravdu vidíme. Právě zavření škol je pravděpodobně velmi účinný krok. Ale také zdaleka nejdražší. A to jak ekonomicky, tak sociálně a lidsky,“ upozorňuje prorektor Univerzity Karlovy v pořadu Osobnost Plus. 

Julie Hrstková: Návrat prvňáčků lemují nejasnosti

„Prvňáčci a druháčci se příští týden vrátí do škol. Jde jednoznačně o dobrou zprávu, kterou bohužel doprovází řada jiných, jež pozitivní nejsou. O to víc ale popisují realitu, ve které žijeme. Pokud to vezmeme postupně, musíme začít hned na nejvyšší úrovni, tedy u premiéra,“ píše Julie Hrstková pro Hospodářské noviny. 

Oldřich Botlík: Kdy vláda otevře školy?

„Bez řádného odůvodnění vládních opatření máme jen názory a můžeme se o ně nesmyslně přít... Je nepřijatelné, aby stát přijímal závažná opatření bez jasného zdůvodnění. Sílí proto tlak občanů, politiků i institucí na zpřístupnění dat a informací o pandemii... Data jsou však jen částí problému: vláda stále doprovází svá protiepidemická opatření chatrným odůvodněním. Kromě vědeckých poznatků a čísel musí totiž uvést také úplný a věcně správný řetězec argumentů, které ji vedou k zavedení určitého opatření, nebo k jeho zrušení. To se týká i znovuotevření škol. Jak k tomu vládu vychovat?,“ píše Oldřich Botlík pro Lidové noviny. 

KDU-ČSL vyzvala vládu k návratu části žáků do škol od 23.11.

KDU-ČSL vyzvala vládu, aby se do škol nejpozději 23. listopadu vrátili žáci prvních a druhých tříd základních škol a absolventských ročníků, pokud se zásadně nezhorší epidemiologická situace v souvislosti s koronavirovou epidemií. Pokud tak kabinet hnutí ANO a ČSSD neučiní, nepodpoří lidovečtí poslanci případnou vládní žádost o další prodloužení nouzového stavu, který aktuálně platí do 20. listopadu. Na tiskové konferenci před schůzí Sněmovny to řekl poslanec Marek Výborný. Informuje ČTK.

Oldřich Botlík: Pandemie a demokracie – vláda, občané a školství

Pandemie COVID-19 odhalila zásadní rozdíly mezi tím, jak se v kritické situaci chovají k veřejnosti naši představitelé, a tím, jak se na občany svých zemí obracejí například Z. Čaputová, S. Kurz nebo A. Merkelová. Občané demokratického státu nejsou podřízenými politiků a zmínění zahraniční politici to vědí a respektují. Zmiňuji to hlavně kvůli tomu, že ani děti nejsou podřízenými rodičů, učitelů a učitelek, ale někteří rodiče, učitelé a učitelky to nejen nerespektují, ale ani netuší. I jejich působení tedy patří k příčinám, proč české vládě její chování dosud procházelo: mnozí Češi byli a jsou vedeni nikoli k přemýšlení, nýbrž k poslušnosti (leckdy slepé). Jak v rodině, tak ve škole. 

Julie Hrstková: Lhaní až do konce aneb jak vláda motivuje děti

„Děti jsou naše budoucnost. Děti budou také ti, kteří nás budou provázet stářím. A pokud nechceme prožít pokročilý věk v pekle, měli bychom děti také vychovávat a vzdělávat. Letošní rok, chtělo by se říci konečně, můžeme s dětmi díky pandemii strávit opravdu spoustu času. Takže, co se děti s námi, dospělými, naučí? Zaprvé lhát se má a pořád,“ píše Julie Hrstková pro Hospodářské noviny. 

‚Svátky nás zastihnou ve velmi tísnivé situaci.‘ Zákazy budou podle vědců platit i o Vánocích

Server iROZHLAS.cz oslovil dvacet předních odborníků s dotazy, zda dosud platné restrikce pomohou. A kdy je případně bude možné zmírnit. Ekonom Daniel Münich očekává, že pro řadu lidí půjde o nejsmutnější vánoční svátky „nejméně od roku 1968“. „Mnoho lidí ztratí zbytečně své nejbližší nebo zdraví, práci, přijde o živnost, dostane se do dluhové pasti, propadne depresím, školáci přijdou o vzdělání. Národní katastrofa historických rozměrů. Kvůli neschopnosti jednoho sebestředného člověka,“ řekl redakci. 

Roman Prymula: Tolik jsem toho neprovedl

„Zavedli jsme opatření, která v březnu fungovala. Problém je, že významná část populace je teď vůbec nedodržuje. Kvůli tvrdým opatřením mě většina společnosti chce zastřelit nebo dát do plynu. Takže mě trochu fascinuje, že teď zaznívá stanovisko, že by se mělo ještě přitvrdit. To tady doposud nebylo,“ říká Roman Prymula v rozhovoru pro týdeník Respekt. Rozhovor proběhl jen pár hodin po propuknutí skandálu ohledně Prymulova jednání s poslancem Jaroslavem Faltýnkem. 

Petr Honzejk: Nebuď jako Roman. Lekce z kauzy Prymula

„Kauza Romana Prymuly je otřesnou ukázkou stavu, v jakém je vedení naší země. Nejde jen o jednu návštěvu v hospodě na Vyšehradě, jež prokázala, že ministr zdravotnictví porušuje nařízení, která sám zavádí. Jde hlavně o způsob, jakým se kauza řeší. Vidíme nešťastného a dezorientovaného premiéra s tunou másla na hlavě. Vidíme prezidenta, který si neuvědomuje, že není čas na politické hry. Sledujeme drolení údajně nejúspěšnější vlády všech dob v přímém přenosu. To všechno v situaci, kdy v Česku přibývají nakažení a mrtví nejrychleji v Evropě a překročení kapacity nemocnic je jen otázkou času. Nevzbuzuje to věru pro nejbližší dny příliš optimismu. Zkusme přesto zformulovat pět dlouhodobých poučení, která nám kauza Prymula dává,“ komentuje Petr Honzejk pro Hospodářské noviny. 

Velvyslanec Stropnický: Nositelem nákazy v Izraeli je ultraortodoxní komunita, problémem jsou i školy

V Izraeli minulé pondělí skončila nejpřísnější omezení spojená s měsíčním lockdownem. Ani tak ale čísla nakažených covidem neklesla na nulu. Český ambasador v Tel Avivu Martin Stropnický popsal serveru Lidovky, jak druhá vlna koronaviru zasáhla blízkovýchodní demokracii, která společně s Českem patřila na jaře mezi premianty ve zvládání pandemie. 

Ondřej Houska: Školy, velký poražený covidu v Česku. Vláda se na ně vykašlala, jinde v EU je nezavírají

„Všechny země dělají, co jde, aby nemusely zavřít základní školy, hlavně první stupně. Jejich žáci vir šíří jen minimálně. Pokud v Česku pandemie skutečně postupuje tak dramaticky, že nebylo zbytí, je to selhání vlády. Té, která nedávno světu radila, jak covid porazit. Školství ale bylo popelkou nejen za Babiše,“ píše Ondřej Houska v Hospodářských novinách. 

Petr Honzejk: Česká cesta od „Best in Covid“ k chaosu

„Vyhlášená protikoronavirová opatření darmo zpochybňovat, nyní už nic jiného než tvrdé restrikce nezbývá. Ale vláda měla samozřejmě reagovat daleko dřív. Je to přesně tak, jak říká evoluční biolog Jaroslav Flegr. „Tahle vlna je zbytečná, je to trest za blbost našich politiků, kteří kvůli volbám strkali hlavu do písku a odkládali zavedení účinných opatření.“ Potvrzují to nejen další čeští experti, ale i praxe okolních států. Slovensko zavádí podobná opatření jako nyní my už ve chvíli, kdy má v přepočtu na obyvatele čtvrtinový nárůst případů. Česká koronavirová cesta vstoupí do politologických učebnic jako ukázka zhoubných důsledků populismu,“ píše Petr Honzejk v Hospodářských novinách. 

Bořivoj Brdička: Historie USA podle Trumpa. (Hrozí, že kurikulum budou nastavovat politici)

Existuje potenciální nebezpečí, že se v USA pod vedením republikánů rozpoutá nový hon na levicově orientovaného nepřítele, podobný tomu z 50. let minulého století (Mccarthismus). Panu prezidentovi Trumpovi se nelíbí, jak americké dějiny vykládají akademici a jak je učí většina škol. Podle něj se příliš zaměřují na otroctví a rasizmus. Tvrdí, že se jedná o určitou formu „zneužívání dětí“. Nová aplikace má orientaci posunout a posilovat hlavně vlastenecké cítění. 

Laďka Ortová: Raději v roušce než vůbec

Nový ministr zdravotnictví zvažuje zavření středních škol a druhého stupně základních škol. Toto rozhodnutí ovlivní statisíce děti a jejich rodičů, tisíce učitelů. Poté, co byly děti doma zavřené tři a půl měsíce, chce je ministr Prymula opět nahnat do izolace a jejich vzdělávání přehodit na rodiče. 

Statistik Dušek: Mediální show kolem koronaviru má až patologický rozměr

„V březnu nebo v dubnu jsem to ještě chápal a myslím, že média i hodně pomohla zvládnutí nouzového stavu a dodržování opatření. Ale potom už to nabralo patologický rozměr. Kolem této nemoci je vytvořena velká emoční bublina, plná velmi protichůdných a až katastrofických zpráv. Podle mne je to kontraproduktivní, vede to až k odporu určité části populace. Covid-19 je nemoc a nemoci má primárně řešit zdravotnický systém, systém veřejného zdravotního pojištění a zdravotní pojišťovny,“ říká ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek v rozhovoru pro online deník Aktuálně.