Tomáš Feřtek: Strojní inženýr učí na základce chemii? Děsivé

„Na aktuální debatě o novele zákona, která buď pustí, nebo nepustí do škol i pedagogy, kteří učitelství nevystudovali, ale mají jiné vysokoškolské vzdělání magisterského stupně, je zajímavé netradiční rozdělení názorů a pozic. Nejde totiž o obvyklou progresivisticko-konzervativní barikádu,“ píše Tomáš Feřtek. 

Školy se mají otevřít i učitelům bez pedagogického vzdělání. Degradace profese, kritizují novelu sami kantoři

Nedostatek čitelů chce ministr školství Robert Plaga (za ANO) řešit novelou zákona, která usnadní ředitelům škol přijímání učitelů bez pedagogického vzdělání, v úterý ji budou řešit poslanci. Pro všeobecné předměty by byl kvalifikovaný každý absolvent vysoké školy, k výuce praxe by stačila maturita. Všichni učitelé by si museli vzdělání doplnit do tří let, první dva roky by na ně měli ve školách dohlížet zkušenější kolegové. Podle kritiků ale není jasné, co se bude dít, pokud učitel za tři roky vzdělání nedoloží. Tématu se věnují Hospodářské noviny. 

Díky koronavirové krizi přibývá zájemců o učitelskou profesi. Vedení škol si tak může z uchazečů vybírat

Do základních škol se začínají hlásit vystudovaní učitelé, kteří dlouho nebo vůbec neučili a pracovali v jiném oboru. Zvýšený zájem zaznamenala i Asociace ředitelů základních škol. Vedení škol si díky tomu může mezi uchazeči i vybírat a získat třeba mladší učitele, kterých je nedostatek. Reportáž přináší server iRozhlas. 

EDUin: Stát nemá skutečný zájem zlepšit vzdělávání budoucích pedagogů

Univerzita Pardubice ve spolupráci s organizací Učitel naživo nezískala akreditaci pro svůj program přípravy budoucích pedagogů. Národní akreditační úřad zamítl projekt zaměřený na učitele 2. stupně ZŠ a středních škol. Problematiku přípravy učitelů přitom označilo za palčivý problém šetření Delphi 2019 a Audit vzdělávacího systému od EDUin. Potřebu změny výuky na pedagogických fakultách s větším důrazem na praxi vyžaduje také aktuální Strategie 2030+. 

Nedostatek bytů dohání Praha koupí ubytoven. Mají v nich bydlet bezdomovci, chudí, senioři, ale i učitelé

Když se během pandemie utlumil cestovní ruch a hotely zely prázdnotou, rozhodl se pražský magistrát zaplatit volné pokoje bezdomovcům, aby o něco snížil riziko šíření koronaviru v ulicích. Aby v další podobné situaci nemuselo město znovu platit miliony korun za pronájem, rozhodlo se vedení metropole situaci řešit výkupem hotelů a ubytoven, které by poté měly sloužit jako byty zhruba pro 500 lidí. Nejen pro lidi z ulice, ale i pro chudé rodiny, seniory a potřebné profese, jako jsou učitelé či policisté. Informují Hospodářské noviny. 

Učitelská platforma: Schválená strategie vzdělávání neřeší digitální vzdělávání a nedostatek učitelů

Podle pedagogů sdružených v Učitelské platformě chybí v čerstvě schválené Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ jednoznačná podpora digitálních kompetencí a ICT infrastruktury ve školách, což se v období distanční výuky ukázalo jako klíčový problém. Byť je strategie napsaná dobře, neřeší, kdo ji ve školách bude naplňovat, když v další dekádě hrozí kolaps z nedostatku učitelů.  

Učitele mají přilákat náborové příspěvky, už se ozvali první zájemci

Dlouho a často i marně shánějí školy v Karlovarském kraji posily do svých pedagogických sborů. Školství čerstvé absolventy neláká. Kraj proto přišel loni s nápadem na vyplácení náborových příspěvků. A nyní už dostal patnáct žádostí o peníze… Motivační peníze nad rámec výplaty nabízejí učitelům i některá města. Nové učitele tak láká do svých škol například Cheb. Informuje iDNES. 

Škola by měla být zase hrou. Díky nové informatice může s výukou pomáhat i robot

Zatímco informační a komunikační technologie prostupují většinou odvětví lidské činnosti a raketově se vyvíjejí, jejich výuka v Česku zamrzla před 15 lety. Právě z roku 2005 pocházejí dosud platné vzdělávací programy, jimiž se školy stále řídí. Řešení je však na obzoru. Ministerstvo školství do roka chystá inovaci vzdělávacích programů. Informatika tak pronikne do mnoha školních předmětů. Reportáž přináší on line deník Aktuálně. 

Zvyšování platů nese ovoce, více absolventů míří do škol. Práce učitele začíná být považována za perspektivní

Zvyšování učitelských platů přináší první úspěchy. Alespoň pokud jde o mladé učitele. Roste počet absolventů pedagogických oborů, kteří neutíkají do jiných profesí, ale nastupují do škol. "Zatímco v roce 2016 odcházel do praxe jeden ze dvou absolventů pedagogických fakult, nyní jsou to třeba dva ze tří, někde i 70 procent," uvádí tisková mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Peníze však nejsou jediným důvodem tohoto obratu. Učitelství začíná být považováno za stabilní zaměstnání s dobrou perspektivou. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Petra Mazancová, Daniel Pražák: Školství? To nejsou jen roušky

„Neredukujme diskusi o českém školství pouze na roušky na chodbách a dezinfekci. I přesto, že výuka v době zavřených škol byla velkou výzvou, naše školství čekají v tomto školním roce další a možná z dlouhodobého hlediska významnější výzvy… Nezapomínejme, že ta největší výzva začíná v našich třídách. Měli bychom u každého dítěte probudit zájem, radost z poznávání a objevování světa kolem nás. Jako učitelé bychom se měli snažit, aby se každé dítě učilo naplno a s radostí,“ píšou Petra Mazancová a Daniel Pražák pro Lidové noviny.

Klíče od školy a víc nic. Ředitelům chybí podpora a i důvěra, říká expert

„Ředitel vyhraje konkurz, dostane klíče od školy a víc nic. Najednou má 500 žáků, 1 000 rodičů, 2 000 prarodičů, tým učitelů a pak ještě začnou vypadávat kostlivci ze skříně po předchozím vedení. Je to nápor a pomohl by uvádějící ředitel… Máme pořád rakousko-uherský model, že máme „učitele, učitele, učitele a najednou se z něho stane ředitel“. Mylná představa ovšem je, že vynikající učitel bude i vynikající ředitel,“ říká v rozhovoru pro iDNES Václav Trojan, bývalý ředitel školy a vedoucí Centra školského managementu na Pedagogické fakultě UK.

Statistický úřad: Přes růst mezd učitelé stále berou méně než stejně vzdělaní lidé

Růst mezd učitelů mateřských a základních škol zlepšil zejména v posledním roce poměr jejich výdělku ke mzdám všech zaměstnanců v Česku. Podle mediánu hrubé měsíční mzdy brali loni učitelé v mateřských školách 107 procent výdělku všech zaměstnanců, učitelé v základních školách 130 procent. Vzhledem k mediánu mezd stejně vzdělaných lidí ale stále berou méně. Vyplývá to z vyjádření pracovnic Českého statistického úřadu na dnešní tiskové konferenci. Informuje ČTK.

Dobří učitelé odchází z Prahy. Nemají šanci pořídit si bydlení, říká ředitelka asociace Schejbalová

„Je pravda, že v posledních letech se platy ve školství zvyšovaly a dosáhly už docela slušné úrovně. Problém je v tom, že reforma financování má srovnat platy v jednotlivých regionech, ale v těch je různá životní úroveň,“ vysvětluje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus Renata Schejbalová, ředitelka pražského Gymnázia Nad Štolou a předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií.

Daniel Münich, Vladimír Smolka: Platy učitelů v roce 2019: Blýská se na lepší časy?

„Nedávno zveřejněné podrobné národní údaje za rok 2019, na kterých je založena tato studie, ukazují, že se situace začala výrazně zlepšovat. A podle původního slibu současné vlády by to mělo pokračovat i v letech 2020 a 2021,“ píšou autoři ve studii o vývoji učitelských platů, kterou vydává CERGE-EI. Přinášíme shrnutí základních zjištění.

Petr Honzejk: Nejchudší čeští učitelé žijí v Praze

„Platy učitelů celkově rychle rostou, za což si současná vláda zaslouží pochvalu. Ovšem na druhou stranu, v poměru k platům ostatních vysokoškoláků jsou příjmy učitelů stále nízké. A největší problém je to právě v Praze. Zatímco například ve Zlínském či Moravskoslezském kraji si podle studie IDEA při CERGE-EI přijde učitel na 75 procent platu průměrného vysokoškoláka, v Praze je to jen 61 procent,“ píše Petr Honzejk pro Hospodářské noviny.

Platy učitelů rostou, ale za ostatními lidmi s vysokou školou stále zaostávají

Učitelé v Česku po mnoho let co do výše platů za ostatními vysokoškolsky vzdělanými lidmi zaostávali. Brali o tolik méně, že když se v minulosti v zemích OECD porovnávaly platy pedagogů a ostatních vysokoškoláků, umístili se vždy na posledním místě. Situace se však loni začala měnit – čeští učitelé svými platy ostatní vysokoškoláky pomalu dohánějí. kázala to nová studie CERGE-EI. Informují Hospodářské noviny.

Nové učitele chce kraj přilákat statisíci. Na náborové příspěvky vyčlenil úřad prozatím čtyři miliony korun

Kvalifikovaní učitelé jsou nedostatkovým zbožím. Karlovarský kraj pro školy, jejichž je zřizovatelem, potřebuje aktuálně 36 kantorů. Nalákat je chce programem náborových příspěvků. Noví pedagogové mohou dostat 200 tisíc korun. Reportáž přináší MF DNES.

V Česku chybí šest tisíc učitelů a může být hůř. Novela má do škol dostat odborníky

Školní rok končí, právě nyní ale ředitelé nejvíc shání učitele. Chybí jich tisíce a situace se podle prognóz bude zhoršovat. Inspekce navíc zatím neví, kolik kantorů kvůli koronavirové krizi odejde do penze dříve, než zamýšleli. Pomoci má novela zákona, která chce usnadnit zaměstnávání nepedagogických vysokoškoláků. Tématem se zabývaly Události komentáře ČT.

Školy nabízejí peníze i byty, mladí učitelé se však shání čím dál hůř

Nejméně osm nových kantorů potřebují na příští rok v břeclavských základních školách. Ředitelé zaplavili inzeráty veškeré možné kanály. Sehnat pedagoga je totiž pro mnohé obce už skoro podobný problém jako sehnat nového zubaře. „Zdá se, že je to složitější a složitější,“ posteskl si ředitel břeclavské základní školy Kupkova Igor Huleja. „Teď jsou obory, kde se učitelé skoro nedají sehnat. Hlavně matematika, fyzika nebo chemie. O učitelství není zájem,“ dodává Huleja v reportáži MF DNES s tím, pedagogický sbor se daří udržet jen díky důchodcům, kteří jsou ještě ochotní učit. 

Školám chybějí mistři. Někdy je shánějí i roky. Ředitelé těžko hledají učitele odborného výcviku. Třetina kantorů už přesluhuje

Průměrný věk kantorů na školách zřizovaných Plzeňským krajem činí 47,9 let. U mistrů se pak hranice posouvá až na 52 let, přičemž téměř 30 procent z nich je dokonce starších 60 let. „Učitelé odborného výcviku se hledají opravdu špatně. Musejí zvládat praxi a zároveň mít i pedagogické schopnosti. Pokud mají práci ve firmě, kde dostávají vyšší platy, do školství se jim pak příliš nechce,“ uvedla vedoucí krajského odboru školství Jaroslava Havlíčková. Reportáž přináší MF DNES.