Oldřich Botlík: Loňské přijímačky na osmiletá gymnázia nahrávaly chlapcům

Podle Cermatu dosáhly na jaře 2018 v přijímacích testech dívky o 2,1 procentního bodu lepšího výsledku v českém jazyce, ovšem v matematice byl naopak výrazně lepší průměrný výsledek chlapců. Rozdíl tam činil 5,8 procentního bodu. Cermat odmítá zveřejnit data, z nichž by se daly zjistit podrobnosti – například v jakých typech úloh byly rozdíly mezi oběma pohlavími nejmenší a největší. Argument, jímž odmítnutí zdůvodnil, navíc vyvolává pochybnosti, zda se jeho číslům vůbec dá věřit. Spor o utajování kódu pro pohlaví v jinak zcela anonymizovaných datech ilustruje přístup MŠMT a Cermatu k veřejnosti. Ta má na zveřejnění zákonný nárok, a navíc nepochybně existuje veřejný zájem na tom, aby přijímací řízení probíhalo co nejkorektněji.

Na osmiletá gymnázia se hlásí stále více dětí. Je důvodem i „útěk před inkluzí“?

Výsledky testů však hovoří jasně. Z pátých tříd chtějí odejít i děti, které na výběrovou školu nepatří. Gymnázia hlásí, že u jednotných přijímacích zkoušek propadly desítky přihlášených. „Ze 196 přihlášených nesplnilo minimální požadavky, tedy 12 bodů z matematiky a 17 z českého jazyka, celkem 45 dětí. Tohle se nám nikdy v předcházejících letech nestalo. Až letos,“ potvrdil v reportáži iDNES.cz ředitel Prvního českého gymnázia v Karlových Varech Zdeněk Papež.

Filip Pertold: Přijímačky na osmiletá gymnázia jsou zbytečným závodem, který je jen důsledkem neschopnosti státu dostatečně financovat školství

„K čemu tedy slouží osmiletá gymnázia? Především je to úniková cesta ambiciózních a vzdělaných rodičů, kteří chtějí dostat děti z chronicky podfinancovaných základních škol, jež si nedokážou udržet kvalitní učitele. Zásadní roli pro úspěch hraje ochota rodiče nejen investovat čas do přípravy potomka, ale především mu zaplatit přípravné kurzy nebo zkoušky nanečisto. Šance, že by se dítě s horším sociálním a ekonomickým zázemím ukázalo na přijímačkách na osmileté gymnázium, natož bylo přijato, je tak zanedbatelná. Tento systém nerovných šancí je financován z daní všech daňových poplatníků,“ píše ekonom Filip Pertold v MF DNES.

Laďka Ortová pro Českou školu: Všude skvěle, doma nejhůř? Sami jsme si rozbili fungující systém vzdělávání učňů

Autor Petr Horký v článku „Tovaryš 4.0“ v aktuálním vydání týdeníku Respekt popisuje „prastarý německý systém“ vzdělávání učňů. Mladý člověk se po ukončení střední školy v cca 16 letech (u nás tomu odpovídá ukončení 2. stupně školy základní) rozhodne, který učňovský obor půjde studovat. Domluví se s továrnou, do které potom dochází 4 dny v týdnu, učí se specifické práci a pobírá za ni mzdu v odpovídající výši. Zbývající jeden den získává teoretické základy vybraného oboru ve škole. Po 3 letech se rozhoduje, zda ve firmě zůstane jako zaměstnanec na plný úvazek. Firmy si pochopitelně přejí, aby u nich vyučení absolventi zůstávali, neboť jsou plnohodnotně vzdělaní a mohou rovnou odvádět kvalifikovanou práci.

Gabriela Zelená Sittová: Příprava na státní přijímací zkoušky na osmiletá gymnázia - Český jazyk

Publikace obsahuje 11 cvičných testů z českého jazyka a literatury. Jsou sestaveny tak, aby žáci získali ucelenou představu o tom, jak jsou otázky formálně koncipovány a uměli se v nich dobře orientovat. Naučí se pracovat s jednotlivými typy úloh a budou si moci vyzkoušet, jak by v testu uspěli. Vyhodnocení správných odpovědí naleznou v klíči správných řešení.

Pavel Zelený: Příprava na státní přijímací zkoušky na osmiletá gymnázia – Matematika

Publikace obsahuje 11 cvičných testů z matematiky. Jsou sestaveny tak, aby žáci získali ucelenou představu o tom, jak jsou otázky formálně koncipovány a uměli se v nich dobře orientovat. Naučí se pracovat s jednotlivými typy úloh a budou si moci vyzkoušet, jak by v testu uspěli. Vyhodnocení správných odpovědí naleznou v klíči správných řešení.