Daniel Münich: O skutečném stavu českého školství víme velmi málo, protože nemáme k dispozici potřebná data

Domácí ekonomika roste solidním tempem již šestým rokem a nezaměstnanost je na nejnižší úrovni za poslední dvě dekády. Ovšem podle studie Aspen Institutu, který pravidelně analyzuje klíčové oblasti fungování českého státu, kalí obrázek stavu českého hospodářství – na první pohled pozitivní – hned několik skutečností... Jak studie Aspen Institutu zdůrazňuje, naprosto zásadní pro konkurenceschopnost Česka je nutnost zlepšit vzdělávací systém. Přetrvává v něm řada zásadních problémů, ať už to je kvalita učitelů i samotné výuky či zastaralost vyučované látky. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Roman Král: Našemu nemocnému sytému chybí vedle peněz především důvěra. V žáka, učitele i ředitele

„Chci poukázat, jak od kořenů nemocný je systém českého školství. Dnes řešíme věci, které byly známé před deseti, dvaceti lety. Že nejsou učitelé, že jsou naplněné kapacity, že jsou učitelé vyhořelí, že místo učení administrují, že kazíme druhé stupně předčasnou selekcí na lepší a horší, že učíme věci, o které nikdo nestojí, že nám známky vůbec nefungují, ale přesto se jich držíme, protože neumíme motivovat a celý systém věčného srovnávání žáků by se nám rozsypal,“ píše učitel Roman Král na blogu EDUin.

Aktéři ve vzdělávání nejvíce volají po koncepčnosti státní politiky ve vzdělávání a její kontinuitě

Mezi TOP 5 témat, kterými by se podle výsledků šetření Delphi měla prioritně zabývat vzdělávací politika, patří oblast systémového řízení na národní úrovni, financování školství, přípravy nových učitelů, administrativy spojené s řízením škol a rozdílné kvality jednotlivých škol. Na těchto tématech panuje poměrně široká shoda mezi respondenty šetření, které zrealizovala Stálá konference asociací ve vzdělávání, z. s., ve spolupráci s Technologickým centrem Akademie věd za podpory Nadace České spořitelny.

Nadační fond Eduzměna představil své plány a cíle

Nadační fond Eduzměna dnes na tiskové konferenci představil své plány a cíle. Zveřejnil také celou studii Analýza výzev vzdělávání v České republice. Podle ní k hlavním problémům českého školství patří:

Vzdělávací politika v ČR: Víme, co je špatně. Víme, jak problém řešit. Nedokážeme se k tomu odhodlat

Přijde krize, což bude možná spouštěč dlouho odkládaných snah o rozvoj vzdělávání v ČR. Tak komentoval rektor Masarykovy univerzity a senátor Mikuláš Bek (klub STAN) na závěr diskuse nad stavem vzdělávacího systému v ČR jeden z možných scénářů, jak dojde v ČR ke změnám ve vzdělávacím systému. Diskuse byla součástí setkání k Auditu vzdělávacího systému v ČR (EDUin). To proběhlo pod záštitou senátora a předsedy senátního výboru pro vzdělávání Jiřího Drahoše na půdě Senátu.

Odborníci ve shodě s politiky: Vzdělávací systém v Česku neodpovídá potřebám 21. století

Vzdělávací systém v Česku neodpovídá potřebám 21. století, a je proto potřeba ho zkvalitnit. Aby reforma fungovala, měli by se na její podobě shodnout odborníci se zástupci všech politických stran. Důraz by se měl klást na růst platů pedagogů, větší podporu ředitelů a pedagogických fakult a revizi učebních plánů, podle kterých školy učí. Na semináři k auditu vzdělávacího systému v ČR, který připravila společnost EDUin, se na tom v Senátu shodli odborníci i politici. Informuje ČTK.

Tajný učitel: Tristní (Potácíme se ode zdi ke zdi. Tu přijde lobbovat průmyslník, tu akademik, pak testolog či elitář)

Co vlastně znamená, když někdo praví, že úroveň žáků je tristní? Dostaneme do prváku nějaké, jakkoli vybrané žáky na různé úrovni znalostí, návyků, motivace, aktivity, komunikativnosti, pasivity apod. To je jejich skutečný momentální a jedinečný stav, podmíněný tisíci vlivy a okolnostmi v jejich dosavadním osobním i školním životě. Nějak prolezli sítem, takovým či makovým, sedí ve třídě a čekají na výuku. Co jsou skutečně zač, co na ně platí, na co reagují, jak se připravují, zda chodí do školy, či ne a jak zafungují v novém kolektivu, to se dozvíme až po nějakém čase a nějaké sdílené zkušenosti mezi nimi, spolužáky a učiteli.

Lenka Wagnerová: Kde vzít dobré učitele?

„Kde vzít dobré učitele? Na fakultách. Ale fakulty připravují pořád spíš odborníky v jednotlivých oborech než lidi schopné předat dětem nejen soubor dat, ale především zájem o to, jak svět funguje, upevnit v nich touhu stále se vzdělávat, rozvíjet své dovednosti. Učit by měl ten, kdo bude mít přirozenou autoritu, bude zvládat případné krizové situace, bude skvělý komunikátor, průvodce světem poznávání. To ale nemůže být každý, na to je potřeba nadání náležitě rozvinuté studiem,“ píše Lenka Wagnerová v Deníku Referendum.

Vize, problémy a slabiny českého školství. A protest učitelů

Hlavním hostem pořadu 90´ ČT24 byl předseda školských odborů František Dobšík. Spolu s ním o problémech a vizi českého školství diskutovali ministr školství Robert Plaga, poslanci Martin Baxa a Karel Rais nebo čerstvá vítězka ankety Zlatý Ámos Pavlína Kopáčiková.

Ondřej Neumajer: V Česku zásadně chybí širší nápaditá nabídka podpory učitelům, ředitelům a školám.

„Já mám pocit, že v Česku zásadně chybí širší nápaditá nabídka podpory učitelům, ředitelům a školám. Tím nemyslím víc prezenčních seminářů, kam učitelé chodí, ale něco na způsob projektu, který tady u nás provozuje Nadace manželů Kellnerových – Pomáháme školám k úspěchu, tedy to, kdy je daná intervence namířena přímo na podporu ve třídě, tam, kde učitel pracuje. Toto může být třeba formou nějakého peer-review, párové výuky, kdy učitelé spolupracují a učí oba dva, dopředu se na tom domlouvají. Může to být mentoring, může to být i uvádějící učitel v tom období, kdy tam přijde nový učitel po fakultě. Ideálně nám tady chybí, kdyby tohle zajišťoval stát a každý učitel mohl tyto formy rozvoje využívat. I když i moderně pojaté jednorázové vzdělávání by neuškodilo a určitě je užitečné,“ říká Ondřej Neumajer v rozhovoru na portálu RVP.cz.

Karel Lippmann: Veřejná žádost obracející se na MŠMT ČR

V dosavadním netransparentním způsobu rozhodování o opatřeních, která významně ovlivňují kvalitu vzdělávání na našich školách, by se už nemělo dále pokračovat. Jinak bude jen opakovaně hrozit nejistota, jak dlouhá bude jejich životnost. Navíc je z diskuze reálně vyloučena značná část učitelské i laické veřejnosti. Proto se obracím na MŠMT ČR s touto žádostí:

Julie Hrstková: Stane se Česko centrem hi-tech?

„Zákon, který by měl zrušit montovny, do nichž podle Andreje Babiše republika za posledních patnáct let investovala padesát miliard korun, je v parlamentu ve druhém čtení... Změnit konkurenceschopnost založenou na nízkých cenách za konkurenceschopnost založenou na vzdělání a technických inovacích je dobrý cíl. K němu však nevede "jen" změna zákona o investičních pobídkách, ale celý soubor kroků. Pro začátek jde třeba o školství, kde se každou chvíli mění koncepce a kde jsou problémy od základních přes střední až po vysoké školy,“ píše Julie Hrstková v Hospodářských novinách.

Ondřej Šteffl: Budoucnost školství: Mission impossible a výhody pestrosti

„´Byl bych rád, abychom dokázali najít celospolečenskou shodu na zadání toho, co má být výsledkem snahy vzdělávací soustavy, jak má vypadat absolvent budoucnosti,´ řekl ministr školství Robert Plaga v rozhovoru na Aktuálně.cz. Velmi oceňuji, že pan ministr neprosazuje bez rozmyslu své představy, jak to dělali někteří z jeho předchůdců. A hlavně, že přemýšlí o budoucnosti. Mám ale vážnou obavu, že najít celospolečenskou shodu či nějaký kompromis je v České republice v tuto chvíli nemožné. A při pohledu do nepředvídatelné budoucnosti vlastně i nezdravé. Cílem ve vzdělávání by měla být spíše pestrost, diverzita a volitelnost, nikoliv shoda a jednota,“ píše Ondřej Šteffl v Deníku N.

Robert Plaga: Jsem zastáncem stability. Měli bychom najít to, co nebude zpochybňováno po změně politické reprezentace

„Byť nejsem šťastný z toho, že každou chvilku děláme změny ve státní maturitě, protože jsem zastáncem stability v systému, myslím si, že toto je krok správným směrem… Navíc nejenom já, ale ani studenti nebo odborná veřejnost nejsou přesvědčeni o tom, že je přínosné centrálně hodnotit slohy. Nemyslím si, že bychom tím dosáhli nějakého objektivnějšího hodnocení. Myslím, že tato chvíle je vhodná k tomu, vrátit hodnocení slohů zpátky do škol. Neznamená to, že se snižuje laťka u maturit, znamená to, že ta část, která podle mého názoru na školu bytostně patří, se na ni také vrací,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ministr školství Robert Plaga. Kromě změny maturit mluví v rozhovoru také o inkluzi, sporu s hejtmany o cut-off score, revizi RVP nebo zavádění nového předmětu „technika“.

Bohumil Kartous: Víceletá gymnázia jsou omyl, kastují společnost, montovny nejsou budoucnost

Nutit patnáctiletého člověka, aby si vybral svoji budoucí odbornost, je velká hloupost, lidé potřebují mnohem větší míru všeobecné gramotnosti, řemeslníci by měli obstát i občansky, tvrdí Bohumil Kartous ze společnosti EDUin, spoluautor nového auditu vzdělávání. Mimo jiné kritizuje snahu hejtmanů dostat více studentů na učební obory. Jenom se tím naplní požadavek části ekonomiky postavené na levné pracovní síle, zase to dopadne na děti ze slabého sociálního prostředí, varuje Kartous v rozhovoru pro DVTV.

Audit vzdělávacího systému: Rok 2019 může výrazně změnit kurz českého vzdělávacího systému

Český vzdělávací systém se ocitá v kritickém bodu. Spekulace o výměně současného ministra školství Roberta Plagy ilustrují celkově neutěšený stav vzdělávací politiky. Může se stát, že se české školství začne obracet proti vlastní přijaté strategii, podaří-li se z mocenských pozic prosadit takové nápady, jako je cut-off skóre v přijímacích zkouškách na SŠ. Může dojít také k demontáži inkluze. Ani současný ministr školství ale není schopen zajistit významnou strukturální změnu rozpočtu, která by zajistila tolik potřebné navýšení investic do vzdělávacího systému. Ani platy učitelů nejsou s ohledem na střednědobý výhled jisté. EDUin zveřejňuje aktualizaci Auditu vzdělávacího systému v ČR 2018/2019 v podobě obsáhlé analýzy, souhrnu a infografiky.

Tomáš Feřtek: Vyměnit Roberta Plagu je opravdu hloupý nápad

„Zda jsou informace o výměně ministra školství Roberta Plagy za jiného exponenta ANO důvěryhodné, nebo jde jen o řeči, to se teprve ukáže. Pokud by se však potvrdily, plynou z toho hned dvě špatné zprávy. Ani ne tak o Plagovi, jako spíš o premiérovi a personální politice nejsilnější strany,“ píše Tomáš Feřtek pro Respekt.cz.

Senátor Jiří Růžička: Největší brzdou vzdělávání jsou vlády

„Změny jsou pomalé a nedůsledné, byrokracie zahlcuje ředitele, školy i zřizovatele. Ti řeší vše možné, jen ne koncepci a pedagogickou stránku vzdělávání. Největší brzdou jsou vlády současné i minulé. Nejsou a nebyly ochotny ze vzdělání udělat skutečnou prioritu, nemají chuť ani odvahu problémy řešit. Jako by si nechtěly uvědomit, že investice do vzdělání je investicí do budoucnosti této země,“ říká v rozhovoru pro Deník.cz senátor a bývalý ředitel gymnázia Jiří Růžička.

Daniel Münich: Hranice osudu: cut-off skóre v přijímačkách

„Asociace krajů, hejtmanů, přišla s nápadem zavést jednotnou minimální bodovou hranici pro přijetí žáka na střední školu, takzvané cut-off score. Je to pěkná, velmi pěkná hloupost, řeknu vám,“ píše Daniel Münich na svém blogu na Aktuálně.cz.

Martin Fendrych: Představy Václava Klause mladšího o vzdělávání a stát, jemuž byla provedena lobotomie

Jak má vypadat české vzdělávání? Má stát diktovat, kolik lidí bude v jednotlivých oborech zadarmo studovat? Má republika říct: Toto já potřebuju, proto to budu podporovat, zatímco jiné obory nepotřebuju a podporovat nebudu? Má diktovat počty bezplatně studujících v různých odvětvích? Poslanec Václav Klaus junior (ODS) se domnívá, že přesně tak to republika dělat má," píše Martin Fendrych pro Aktuálně.cz.