Zvládnou německé školy integraci cizinců? V některých školách tvoří potomci imigrantů 90% žáků a přibývají další

pondělí 21. května 2018 ·

„Do německých škol nastoupilo v posledních třech letech 130 tisíc dětí uprchlíků, do učeben v Essenu tři tisíce, na školu Gustava Heinemanna 150 dětí, tedy deset procent žáků celé školy. Návštěva přípravné třídy pro děti migrantů ukazuje náročnost úkolu, který němečtí učitelé řeší. Ve třídě je právě jedenáct žáků ve věku od jedenácti do šestnácti let, pocházejí ze Sýrie, Iráku, Ghany, Rumunska, Chorvatska, národnost dvou žáků učitelé (a ani samy děti) neznají. Někteří jsou v Německu rok a půl, jiní pět týdnů. „Domluvíme se někdy jen řečí těla,“ říká Luisa-Sophie Döring, která takovou speciální třídu učí,“ píše Tomáš Lindner v reportáži v týdeníku Respekt. Tématem jsou „hranice, na které narazilo úsilí o integraci uprchlíků v průmyslovém srdci Německa, v Essenu“ a role, kterou v tomto úsilí hrají školy.


Julia Klewin (facebook.com)
Právě probírají německé reálie a učitelka chce po žácích, aby na mapě světa ukázali Berlín. Jeden ze syrských chlapců prstem ukáže kamsi do Latinské Ameriky. „Je to hodně těžké, někteří roky nechodili do školy. S rodiči se také nevídáme, potřebovali bychom vždy překladatele,“ říká učitelka. Přesněji - studentka pedagogiky.

Luisa-Sophie Döring má totiž za sebou jen polovinu studia. „Je tak málo učitelů, že mi řekli, ať to prostě zkusím,“ říká. V práci musí každodenně řešit náročná dilemata: „Některé dívky se nechtějí před tělocvikem převlékat před jinými dívkami. Nevíme proč. Snažíme se takové věci nepovolovat a razit naše pravidla. Ale nedomluvíme se s nimi, teprve chceme zjistit důvody, proto to zatím tolerujeme.“

Podle zákona mohou být žáci v přípravných třídách maximálně dva roky. Německé školy tedy v příštím školním roce zažijí velký přechod mladých uprchlíků do běžného provozu. „Musíme zpřeházet třídní kolektivy, abychom mohli nové žáky rovnoměrně rozdělit,“ vypráví učitelka Julia Klewin. V posledním roce přišly do její třídy dvě děti z aktuální migrační vlny: „Vesměs je přechod hodně těžký, uprchlické děti bývají hodně plaché a pozadu. Ale moje třída dokazuje, že nejde generalizovat. Syrský chlapec z Aleppa hodně vyrušuje a má problémy se soustředit, dívka z Nigérie je ohromně motivovaná a patří už k nejlepším,“ říká třídní učitelka. „Děti se kamarádí, mezi nimi integrace funguje dobře. Mimochodem, mnohem rychleji se adaptují dívky.“

Ale ani v tomhle se nedá generalizovat: nedávno tu například probíhal ve vyšším ročníku spor mezi dívkami, které nosí muslimský šátek, a jejich sekulárními spolužačkami. „Všechny byly původem z tureckých rodin. Záleží hodně na tom, do jaké mešity chodí a jak konzervativní imám tam zrovna působí,“ říká Julia Klewin. Řešení konfliktu trvalo měsíce a spočívalo v neustálém dialogu se studentkami. Preventivně se škola snaží pěstovat vzájemnou toleranci tím, že společně slaví křesťanské i muslimské svátky a žáky v povinných hodinách náboženství nerozdělují: třetinu roku probírají katolickou, třetinu protestanskou a třetinu muslimskou víru.

Julia Klewin zdůrazňuje, že problém podle její zkušenosti není v národnosti nebo náboženství, ale v úrovni vzdělání rodičů. Polovina rodičů dětí jejích žáků nemá práci a bez ohledu na etnický původ se o školní výsledky svých potomků příliš nezajífokus mají. „Nedávno jsme rodiče požádali, aby upekli koláč, který pak měly děti prodávat při třídních schůzkách a vybrané peníze dát do třídní kasy. Ale nikdo si nenašel čas,“ říká. Má zkušenosti ze škol ve středostavovském jižním Essenu, kde dobře zaopatření rodiče při školách zakládají spolky, o dění se zajímají a v případě potřeby mezi sebou na nové vybavení vyberou peníze. Rodiče jejích žáků mají mnohdy problém dát dětem peníze na školní výlet.

„Ale nechci si představovat, že integraci nezvládneme. Jaká je alternativa? Ve školách učí dost schopných lidí na to, aby děti vytáhli vzhůru,“ říká Julia Klewin. „Ze 170 žáků, které k nám do páté třídy v průměru každým rokem nastoupí, má doporučení ke studiu na gymnáziu tak deset. A nakonec se nám jich povede kolem osmdesáti k maturitě dovést. Není to tedy vůbec beznadějné.“ Motivovaná mladá učitelka vidí řešení v jediném: aby se stát více soustředil na předškolní výchovu a aby do učeben v problémových čtvrtích najal mnohem více učitelů a sociálních pracovníků.

Celý text naleznete v aktuálním vydání Respektu

3 komentářů:

mirek vaněk řekl(a)...
21. května 2018 10:54  

„Ze 170 žáků, které k nám do páté třídy v průměru každým rokem nastoupí, má doporučení ke studiu na gymnáziu tak deset. A nakonec se nám jich povede kolem osmdesáti k maturitě dovést. Není to tedy vůbec beznadějné.“

V Německu 80 ze 170 to je 47% žáků jde k maturitě. To jsme u nás lepší. U nás je na maturitních oborech 76% populačního ročníku.

tyrjir řekl(a)...
21. května 2018 12:43  

Motivovaná mladá učitelka vidí řešení v jediném: aby se stát více soustředil na předškolní výchovu a aby do učeben v problémových čtvrtích najal mnohem více učitelů a sociálních pracovníků.

V Británii už to dělají dávno. Nejen v tzv. problémových čtvrtích. Do mateřské školy tam chodí děti povinně už od čtyř let. Béhem dvou let před vstupem do základní školy se naučí mnoho. Žít v kolektivu, vénují se sportu i výtvarným činnostem, základům čtení, počítání atd.

Ivo Mádr řekl(a)...
21. května 2018 23:01  

21. května 2018 12:43

Někteří žáci jsou pak po návratu z VB do ČR jako u "JIŘÍKOVA VIDĚNÍ". Nedomluví se ani česky, ani anglicky. Vše si pak vysvětlíme řečí těla.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.