CERMAT: Seznam literárních žánrů a autorů k didaktickému testu z českého jazyka a literatury

pondělí 12. října 2015 ·

Na základě zkušeností z realizace didaktického testu z českého jazyka a literatury konaného v rámci maturitní zkoušky 2015 připravilo Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání seznam autorů literárních děl, literárních žánrů, směrů a hnutí.

Seznam autorů literárních děl, literárních žánrů, směrů a hnutí byl zpracován s cílem posílit předvídatelnost zkoušky. Pro maturitní zkoušku z českého jazyka konanou v roce 2016 seznam autorů literárních děl, literárních žánrů, směrů a hnutí vymezuje rozsah vědomostí, jejichž osvojení může být ověřováno prostřednictvím didaktického testu z českého jazyka a literatury. Úlohy, v nichž žák prokazuje osvojení učiva z literární historie (katalog požadavků – bod 1.8) a částečně i z literární teorie (katalog požadavků – bod 1.9), nepřesáhnou rámec vymezený tímto seznamem (vzorové příklady úloh najdete ke stažení pod textem).

Na přípravě seznamu autorů literárních děl, literárních žánrů, směrů a hnutí se podíleli učitelé českého jazyka a literatury, kteří vyučují na různých typech středních škol, a zástupci Asociace středoškolských češtinářů, do připomínkového řízení se zapojil také Ústav pro českou literaturu AV ČR.


Seznam autorů literárních děl, literárních žánrů, směrů a hnutí je součástí závazných interních předpisů Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání pro procesy přípravy a výroby zkušební dokumentace maturitní zkoušky pro rok 2016. 


1 LITERÁRNÍ EPOCHY, SMĚRY, PROUDY, HNUTÍ A SKUPINY

Antika
Středověk Renesance a humanismus
Baroko
Klasicismus a osvícenství
Preromantismus a romantismus
Realismus a naturalismus
Literární moderna (symbolismus, impresionismus, dekadence)
Modernismus a avantgarda (expresionismus, dadaismus, futurismus, poetismus, surrealismus) Existencialismus
Socialistický realismus
Magický realismus
Absurdní drama
Postmodernismus
májovci, ruchovci, lumírovci
Česká moderna generace buřičů
Devětsil
Skupina 42
prokletí básníci
lost generation (ztracená generace)
beat generation (beatnici)

2 VYBRANÍ AUTOŘI LITERÁRNÍCH DĚL (+ ANONYMNÍ DÍLA)

Světová literatura do konce 18. století

Epos o Gilgamešovi
Bible (Starý zákon a Nový zákon)
HOMÉR
EZOP
SOFOKLES
OVIDIUS
Píseň o Rolandovi
DANTE ALIGHIERI
FRANCESCO PETRARCA
GIOVANNI BOCCACCIO
FRANÇOIS VILLON
MIGUEL DE CERVANTES
WILLIAM SHAKESPEARE
MOLIÈRE
DANIEL DEFOE
JONATHAN SWIFT
VOLTAIRE
JOHANN WOLFGANG GOETHE
Česká literatura do konce 18. století
KONSTANTIN A METODĚJ
Kristiánova legenda
Hospodine, pomiluj ny
KOSMAS
Alexandreida
Kronika tak řečeného Dalimila
Mastičkář
Podkoní a žák
JAN HUS
VÁCLAV HÁJEK Z LIBOČAN
JAN AMOS KOMENSKÝ
BEDŘICH BRIDEL

Světová literatura 19. století

WALTER SCOTT
JANE AUSTENOVÁ
GEORGE GORDON BYRON
ALEXANDR SERGEJEVIČ PUŠKIN
HONORÉ DE BALZAC
VICTOR HUGO
ALEXANDRE DUMAS
EDGAR ALLAN POE
NIKOLAJ VASILJEVIČ GOGOL

CHARLES DICKENS
WALT WHITMAN
GUSTAVE FLAUBERT
FJODOR MICHAJLOVIČ DOSTOJEVSKIJ
CHARLES BAUDELAIRE
LEV NIKOLAJEVIČ TOLSTOJ
HENRIK IBSEN
JULES VERNE
ÉMILE ZOLA OSCAR WILDE
JEAN ARTHUR RIMBAUD
ANTON PAVLOVIČ ČECHOV

Česká literatura 19. století

JOSEF DOBROVSKÝ
JOSEF JUNGMANN FRANTIŠEK
LADISLAV ČELAKOVSKÝ
JOSEF KAJETÁN TYL
KAREL HYNEK MÁCHA
KAREL JAROMÍR ERBEN
Rukopis královédvorský
Rukopis zelenohorský
BOŽENA NĚMCOVÁ
KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ
JAN NERUDA
JOSEF VÁCLAV SLÁDEK
SVATOPLUK ČECH
ALOIS JIRÁSEK
JAROSLAV VRCHLICKÝ
VILÉM MRŠTÍK

Světová literatura 20. století

THOMAS MANN
GUILLAUME APOLLINAIRE
JAMES JOYCE
FRANZ KAFKA

BORIS PASTERNAK
MICHAIL BULGAKOV
ERICH MARIA REMARQUE
ERNEST HEMINGWAY
JOHN STEINBECK
GEORGE ORWELL
SAMUEL BECKETT
TENNESSEE WILLIAMS
ALBERT CAMUS
ALEXANDR SOLŽENICYN
FRIEDRICH DÜRRENMATT
JACK KEROUAC
WILLIAM STYRON
GABRIEL GARCÍA MÁRQUEZ
UMBERTO ECO

Česká literatura 20. století

ANTONÍN SOVA
PETR BEZRUČ
OTOKAR BŘEZINA
STANISLAV KOSTKA NEUMANN
VIKTOR DYK
FRÁŇA ŠRÁMEK
IVAN OLBRACHT
JAROSLAV HAŠEK
JAROSLAV DURYCH
KAREL ČAPEK
VLADISLAV VANČURA
JAROSLAV HAVLÍČEK
JIŘÍ WOLKER
VÍTĚZSLAV NEZVAL
JAROSLAV SEIFERT
FRANTIŠEK HALAS
VLADIMÍR HOLAN
JAN WERICH – JIŘÍ VOSKOVEC
FRANTIŠEK HRUBÍN
JIŘÍ KOLÁŘ
BOHUMIL HRABAL
JIŘÍ ORTEN
JAN SKÁCEL
LADISLAV FUKS
JOSEF ŠKVORECKÝ
ARNOŠT LUSTIG
LUDVÍK VACULÍK
PAVEL KOHOUT
MILAN KUNDERA
OTA PAVEL
ZDENĚK SVĚRÁK – LADISLAV SMOLJAK
VLADIMÍR PÁRAL
JOSEF TOPOL
VÁCLAV HAVEL

3 LITERÁRNÍ ŽÁNRY

anekdota
bajka
balada
cestopis
elegie
epigram
epos fantasy
kaligram
komedie
kronika
legenda
mýtus
novela
óda
pásmo
píseň
poema
pohádka
pověst
povídka
román
sci-fi
sonet
romance
tragédie

49 komentářů:

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
12. října 2015 10:34  

A kdo z vybraných autorů reprezentuje předepsané fantasy nebo sci-fi?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
12. října 2015 10:46  

Do testu nemůžeme zařadit detektivku ani anti)utopii, neboť ty nejsou na seznamu žánrů. Tím padá půl Čapka pod stůl.

Unknown řekl(a)...
12. října 2015 14:43  

Ale Čapek psal povídky a romány.

Tajný Učitel řekl(a)...
12. října 2015 15:10  

Ani Tolkien...na to, že je to nejčtenější autor po bibli, ani zmínka...No nic.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
12. října 2015 16:29  

No, půl Čapka jsem přehnal, ale Povídky z jedné a druhé kapsy nedají do souvislosti s detektivkou a minimálně Mloky a RUR s antiutopií. (A kam vlastně zařadí Orwella?)

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
12. října 2015 16:30  

A co Poe? Detektivka, horror.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
12. října 2015 16:37  

Připadá mi paradoxní, že na jedné straně právem vyžadujeme od studentů kulturní přehled (Jidáš), na straně druhé zcela přehlížíme čtyři literární žánry s obrovským čtenářským zázemím.

Unknown řekl(a)...
12. října 2015 16:38  

Konečný seznam krystalizoval ze široké ankety mezi učiteli, písemných návrhů a diskuse širší výběrové komise a závěrečného ústního jednání užší skupiny (tři zástupci ÚČL AV, dva učitelé, dva zástupci Cermatu). Nikdy neuspokojí všechny zainteresované, toho si členové skupiny byli vědomi od začátku. Lze diskutovat o leckterých jménech, jako celek však seznam podle mého názoru obstojí. Kéž by všechna rozhodnutí v našem školství předcházelo to, co vzniku seznamu.
Tolkien byl mezi diskutovanými autory.
Myslím, že nejčtenější je někdo z autorů píšících komerčněji zaměřenou literaturu. Čtenost je ovšem pouze pomocné kritérium.

Unknown řekl(a)...
12. října 2015 16:44  

To, že není uveden některý ze žánrů, neznamená, že se o něm nebude mluvit v kategorii autorů. U Čechova přece také nepotřebuješ vypsat psychologickou povídku. Úlohy budou vystavěny různě, v tom problém nevidím.
Jen připomínka k Čapkovi - většina jeho povídek je kriminálních, nikoli detektivních.

Tajný Učitel řekl(a)...
12. října 2015 17:57  

Oprava, Tolkien je druhý nejprodávanější autor, hned po Dickensovi. Zdroj zde https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_best-selling_books

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
12. října 2015 18:06  

že není uveden některý ze žánrů, neznamená, že se o něm nebude mluvit v kategorii autorů

Chápu, že jde JEN o didaktický test. Ale tak se student připravuje jakoby na dvě maturity. Něco pro didaktický test, něco pro kategorii autorů. Čtenost je možná jen pomocné kritérium, ale je tohle maturita pro budoucí čtenáře, nebo pro budoucí literární historiky?

Oldřich Botlík řekl(a)...
12. října 2015 18:50  

Je myslím na čase, aby se pod podobná díla, jako jsou tyto seznamy a ukázky testových úloh, podepsali všichni jejich autoři.

Nicka Pytlik řekl(a)...
12. října 2015 19:00  

ale je tohle maturita pro budoucí čtenáře, nebo pro budoucí literární historiky?

To je maturita pro lidi, kteří počítají do budoucna s tím, že budou potřebovat státem garantovaný certifikát o úplném středoškolském vzdělání s maturitou. Třeba pro získání odpovídajícího pracovního místa, nebo pro případné přijetí na vysokou školu, nebo pro společenskou prestiž...
Tak to mi nějak ujelo, nebo co.

Karel Lippmann řekl(a)...
12. října 2015 19:14  

Cermatem zpracovaný "Seznam" je typickou ukázkou rozporu mezi "racionalitou prostředku" a "racionalitou cíle". První z těchto racionalit jsme si bohužel zvykli jednoznačně upřednostňovat. Budeme tedy většinou asi spokojeni, že konečně víme, co musíme své žáky naučit (lišit se budeme jen v detailech v rámci systému), abychom měli alibi, že jsme pro ně udělali vše, co bylo naší povinností. Stačí si ale přečíst ilustrační testové úlohy a položit si otázku, zda právě to, na co se ptají, je hlavním důvodem, proč si má čtenář přečíst knihu, zda právě v tom tkví smysl naší práce, zda toto je v souladu s literární vědou (na problém poukazuje i Zdeněk Sotolář). Bude mi jistě namítnuto, že k dispozici je ještě zkouška ústní. Ale ta přece opět vyžaduje a do značné míry jen umožňuje (jak jsem jinde doložil) pouhou analýzu textu. Mgr. Marta Stará, vedoucí oddělení středního a vyššího odborného vzdělávání, mi asi před měsícem napsala: "Společná část MZ je od svého počátku koncipována jako zkouška certifikační. Nebyla a ani z tohoto důvodu nemá ambice stát se a být zkouškou formativní. Z toho, že na ni učitelé pohlížejí z různých důvodů jako na vodítko pro obsah a rozsah výuky, není možné vinit ani institut MZ jako takové, ani CERMAT." Je proto záhadou, proč CERMAT tento "Seznam" zpracoval, když s obsahem a rozsahem předmaturitní výuky nesouvisí! Další úvahy si už raději zakážu.

Unknown řekl(a)...
12. října 2015 23:26  

Za Cermat samozřejmě mluvit nemohu.
Didaktický test neprověřuje to samé jako ústní zkouška. LITERÁRNĚHISTORICKÝ seznam není z povahy věci seznam čtenářský. Kdybychom při výuce literární historie postupovali hlavně čtenářsky, potřebovali bychom několik let navíc. Je to stejné jako s výukou kterékoli historie.
V testu se prověřují základní fakta, určitě ne např. kompletní znalost autorovy bibliografie.

Unknown řekl(a)...
12. října 2015 23:50  

Teď jsem zjistil, že se mi nechtěně smazala část příspěvku, pokusím se ji zrekonstruovat:
Test vymezuje fakta, která ROVNĚŽ potřebujeme k tomu, abychom o textu dokázali smysluplně pohovořit. Chceme-li charakterizovat impresionisticky laděnou současnou báseň, musíme vědět, co to je impresionismus; chceme-li říct něco o Švejkovi, musíme vědět něco o tradici pikareskní a sanchopanzovské, atd. I TOHLE tedy k výuce patří.

Josef Krátký řekl(a)...
13. října 2015 11:13  

Mezitím se opět stihl svým nezaměnitelným způsobem vysvinit lhář a demagog Feřtek: http://www.respekt.cz/spolecnost/cermat-vzkazuje-na-moderni-literaturu-se-vykaslete

Radek Sárközi řekl(a)...
13. října 2015 15:56  

Neobáváte se, že někteří učitelé přestanou vyučovat autory, kteří nejsou v seznamu?

Karel Lippmann řekl(a)...
13. října 2015 17:45  

Vědět, co je to impresionismus, do literatury jistě patří. Jenže je to jen dílčí poznatek (sám o sobě málo významný), který společně s jinými musí vyústit k pochopení celkového smyslu (smysl je způsob, kterým se části a celek navzájem osvětlují). Smysl je podstatou motivace k učení. Žádná část maturity z češtiny však k tomuto cíli nesměřuje, což předchozí námahu učitele i žáka ve skutečnosti smyslu zbavuje. Cílem jsou segmenty, nikoli smysluplný celek. Výuka na našich školách je ve všech předmětech rozbita do spousty dílčích požadavků. Učivo je vybíráno podle principu 3P (příležitostně použitelné poznatky). "Koupil jsem si knot, snad mi přijde vhod, uložím ho do krabice", zpívá J. Suchý.

Unknown řekl(a)...
13. října 2015 19:14  

No, já se denně přesvědčuji, že žádné ucelování a pochopení celkového smyslu se neobejde bez dílčích poznatků. A když se snažíme chápat, ale neumíme pojmenovat a nebo o některých dílčích skutečnostech nic nevíme, zůstane nám smysl skryt. Kdo škobrtá o své nohy, těžko bude dobře běhat. Každá část zkoušky z češtiny, jakkoli se v něčem překrývají, má svůj smysl. A záleží jen a jen na učiteli, zda umí učinit výuku a ústní zkoušku smysluplnou a žáky motivovat. Ale o tom už se tady bavíme několik let, bez toho, že bychom se někam pohnuli. Například ke konkrétním dokladům, jak nová maturita tu či ono znemožňuje.

Unknown řekl(a)...
13. října 2015 19:16  

Podle některých signálů se zdá, že někteří učitelé literární historii už neučí vůbec.

Radek Sárközi řekl(a)...
14. října 2015 10:53  

Nejprve se říkalo, že řada učitelů neučí jazyk a sloh, ale jen literární historii, proto se zavedl do státních maturit. Výsledkem je, že se neučí literární historie... Co se tedy učí?

Karel Lippmann řekl(a)...
14. října 2015 19:13  

Je zcela samozřejmé, že se "ucelování a pochopení celkového smyslu" neobejde bez dílčích poznatků. Tvrdím ale, že v souladu s obsahem pojmu smysl (jak byl definován) je nutno k dílčím poznatkům přistupovat nikoli izolovaně, nýbrž strukturálně, v kontextu jejich významotvorných vztahů. Jen tak totiž smysl dostává i vnitřní architektoniku (např. rozlišování prvků co do důležitosti) a dynamiku. Dílčí poznatky mají jiný význam a důležitost samy o sobě a jiný význam a důležitost v kontextu. Toto je zcela podstatné při práci s literárním dílem. Na učiteli jistě záleží. Neméně důležité je však i to, co je nucen učit. Jak doložil i Cermat svým "Seznamem", maturita do značné míry určuje, co a jak se v hodinách předmětu musí probrat, aby žáci uspěli. Z různorodých částí, které se jen "v něčem překrývají", smysluplný celek nevznikne. Žádná část maturity to ani nepředpokládá, katalog je především jen sumou požadavků. Učitel, kterému tohle vadí (dle mého názoru zcela oprávněně, neboť je to v rozporu se současnou literární vědou), je tak vážně omezován,vždyť přece musí své žáky připravovat především takovým způsobem, který optimálně zaručí jejich úspěch. Nevím, jaké další důkazy tohoto holého faktu by měly být ještě předloženy. Vždyť především právě tohle od něho žáci očekávají a podle toho i k výuce přistupují. Je logické, že dávají přednost takovému obsahu, takovým formám a takové "ekonomice" výuky, které odpovídají tomu, co po nich maturita žádá. Pane kolego Soukale, neshodujeme se v pojetí smyslu literatury, v jejím pedagogickém a didaktickém zpracování ani v myšlenkových procesech, kterými je smysl vytvářen. Tento rozdíl je na první pohled patrný i při srovnání našich učebnic. Nikdy by mě ale nenapadlo nutit Vás učit podle mých představ. Bohužel Cermat mě nutí (s Vaší podporou), abych svou výuku přibližoval představám Vašim. Nejde přirozeně jen o nás dva, to zdůrazňuji.

Unknown řekl(a)...
14. října 2015 21:50  

Pane Lippmanne,
psal jsem o nezbytnosti znát dílčí poznatky, nikoli o tom, že by podstata práce s textem měla spočívat v jejich izolovaném vyhledávání, tudíž se domnívám, že první část vaší odpovědi míří vedle, někam k těm češtinářům, které za jejich přístup k literatuře kritizuji. Pokud ale chci, aby žáci pracovali s určitými pojmy, musím začít od těchto pojmů, jejich prosté znalosti; ostatně ta se – pracuje-li se s textem – vždy utváří „v kontextu významotvorných vztahů‟, jinak si ani neumím představit. A tak je to v naší diskusi se vším – já o koze, ty o voze. To je podstata naší neshody, nikoli snad pojetí smyslu literatury apod. Jistě jste si povšiml, že mým učebnicím nová maturita nekonvenuje; a přesto ji prosazuji. Tenhle rozpor je dán tím, že cílem mých příruček bylo vytvořit solidní a komplexní výklad literární historie české a světové a (v čítankách) přinést obsáhlý soubor dobrých uměleckých textů, obojí jsem tenkrát v tehdejší nabídce výukových materiálů postrádal. (Dnes je situace jiná, technika umožňuje učiteli vytvářet je mnohem snadněji, sobě na míru.) Od počátku své dráhy gymnaziálního učitele jsem v hodinách pracoval především s texty, učebnice a čítanky byly jen pomůckou, která moji výuku odrážela jen zčásti.
Ještě se vrátím k tomu, jak důležité je jisté věci prostě vědět. Když si pročtete Feřtekův text, určitě vám nezůstane utajeno, jak je protenkrát skutečně hloupý, plný protimluvů. Ten, kdo se odvažuje posuzovat literárněhistorický kánon, by si měl především ujasnit, že literární historie nezačíná někdy v roce 1970, a její obraz se sice se postupně časem proměňuje, nicméně 34 let představuje s ohledem na perspektivu homérských eposů, Písně o Rolandovi, Hamleta, Lakomce, Evžena Oněgina, Proměny atd. Jen drobný doplněk. A chce-li se obouvat do záživnosti Podkoního a žáka – jakkoli zrovna bez tohoto díla bych se osobně v seznamu obešel – měl by se s ním předtím seznámit.
A snad k tomu „předepisování‟: Můžeme se bavit o jednotlivostech (z různých stran, jak ukazuje třeba námitka Z. Sotoláře), ale jako celek snad seznam současnému stavu literárněhistorického poznání odpovídá. Pokud ne, prosím o KONKRÉTNÍ ZÁSADNÍ námitky.

Unknown řekl(a)...
14. října 2015 21:50  

Pane Lippmanne,
psal jsem o nezbytnosti znát dílčí poznatky, nikoli o tom, že by podstata práce s textem měla spočívat v jejich izolovaném vyhledávání, tudíž se domnívám, že první část vaší odpovědi míří vedle, někam k těm češtinářům, které za jejich přístup k literatuře kritizuji. Pokud ale chci, aby žáci pracovali s určitými pojmy, musím začít od těchto pojmů, jejich prosté znalosti; ostatně ta se – pracuje-li se s textem – vždy utváří „v kontextu významotvorných vztahů‟, jinak si ani neumím představit. A tak je to v naší diskusi se vším – já o koze, ty o voze. To je podstata naší neshody, nikoli snad pojetí smyslu literatury apod. Jistě jste si povšiml, že mým učebnicím nová maturita nekonvenuje; a přesto ji prosazuji. Tenhle rozpor je dán tím, že cílem mých příruček bylo vytvořit solidní a komplexní výklad literární historie české a světové a (v čítankách) přinést obsáhlý soubor dobrých uměleckých textů, obojí jsem tenkrát v tehdejší nabídce výukových materiálů postrádal. (Dnes je situace jiná, technika umožňuje učiteli vytvářet je mnohem snadněji, sobě na míru.) Od počátku své dráhy gymnaziálního učitele jsem v hodinách pracoval především s texty, učebnice a čítanky byly jen pomůckou, která moji výuku odrážela jen zčásti.
Ještě se vrátím k tomu, jak důležité je jisté věci prostě vědět. Když si pročtete Feřtekův text, určitě vám nezůstane utajeno, jak je protenkrát skutečně hloupý, plný protimluvů. Ten, kdo se odvažuje posuzovat literárněhistorický kánon, by si měl především ujasnit, že literární historie nezačíná někdy v roce 1970, a její obraz se sice se postupně časem proměňuje, nicméně 34 let představuje s ohledem na perspektivu homérských eposů, Písně o Rolandovi, Hamleta, Lakomce, Evžena Oněgina, Proměny atd. Jen drobný doplněk. A chce-li se obouvat do záživnosti Podkoního a žáka – jakkoli zrovna bez tohoto díla bych se osobně v seznamu obešel – měl by se s ním předtím seznámit.
A snad k tomu „předepisování‟: Můžeme se bavit o jednotlivostech (z různých stran, jak ukazuje třeba námitka Z. Sotoláře), ale jako celek snad seznam současnému stavu literárněhistorického poznání odpovídá. Pokud ne, prosím o KONKRÉTNÍ ZÁSADNÍ námitky.

Unknown řekl(a)...
14. října 2015 21:54  

Co se dnes učí? Zřejmě tu máme nebývalou pestrost, lemovanou extrémy - na jedné straně převládající frontální výuka literární historie jako z dávných let, na straně druhé redukce učiva na třicet děl a třicet výňatků, které se pak točí u maturity.

Unknown řekl(a)...
14. října 2015 22:00  

Příspěvek mi uletěl dříve, než jsem ho stačil pročíst, takže omluva minimálně za jedno "se" navíc a větu "Jen drobný doplněk", která měla být vymazána.

Karel Lippmann řekl(a)...
15. října 2015 14:55  

Pane kolego Soukale, máte pravdu, že oba mluvím o něčem jiném. Já jsem např. nikdy nemluvil o Vašich vyučovacích metodách (nic o nich nevím), nehodnotil jsem ani Vaši učebnici, jen jsem konstatoval různost našich názorů. Opakuji jen a dokládám, že společná část maturity z češtiny svými požadavky limituje smysluplnou výuku. Nebudu to už dále rozvíjet, jen bych se opakoval. Jen jsem ještě zaznamenal vliv spojení "Asociace", které předsedáte, s Cermatem. Proti obsahu páně Kostečkova Kánonu nic nemám, vadí mi, k čemu má sloužit. Zase bych se ale vracel k již vyřčenému. Pan Feřtek má právo vyslovit se ke vzdělávání, je to přece veřejný statek. Měli bychom mu slušně vysvětlit, v čem se mýlí, ne útočit "ad personam", jak činí kolega Kostečka.

Vladimír Stanzel řekl(a)...
15. října 2015 16:48  

Pane kolego Lippmanne, s T. Feřtekem je jeden zásadní problém - zpětnou vazbu nepřijímá. V roce 2012 publikoval nejprve na svém blogu, pak i jinde článek, v němž křivě obvinil CERMAT (vedoucí hodnotitelku předmětu a vedoucí hodnotitelských týmů) z toho, že pod pohrůžkou srážky peněz nutil(i) centrální hodnotitele PP z ČJL přehodnocovat práce z 12 bodů na 11 (tedy posouvat je pod cut-off score). Byl několika lidmi upozorněn, že to není pravda, že použil text vytržený z interního e-mailu a dezinterpretoval jej. Celý e-mail mu byl poskytnut jako důkaz. Myslít si, že se omluvil nebo svou dezinterpretaci připustil a uvedl ji na správnou míru? Ani náhodou.
Na jaře 2014 zveřejnil text, v němž radil bouvardovsko-pécuchetovským způsobem, jak učit sloh a komunikaci (nechat studenty psát cosi jako seminární práce, argumentační eseje; prostě cokoli.). Jeho součástí byla kopie stránky autorským zákonem chráněné publikace G. Baumgartnerové a A. Kapustové, aniž by od nich získal "imprimatur". Byl na tento fakt upozorněn v diskusi, napsala mu i G. Baumgartnerová - a opět mlčení, ignorance, nulová reflexe.
Letos na jaře vypustil článek o tom, jak strašlivé špatná je celá společná část maturity a kritizoval i změny v ústní zkoušce z ČJL, které byly pro maturitu 2014 nachystány. Připojil k nim opravdu příšerný pracovní list z nejmenované školy - ovšem z doby, kdy se ještě zvažovala vyšší a nižší úroveň, tedy z roku 2012 (aby toho nebylo málo, chyběl v PL neumělecký text a otázky k jeho rozboru). Že je to zcela unfair mu opět nevadilo, ačkoliv jej na tento fakt upozorňoval i kolega Soukal.
Když potom začne tento mravně pochybný a bohužel i nedovzdělaný člověk poučovat češtináře o tom, jak mají učit, tvrdit, že učí pitomě atd. - pak se nelze Jiřímu Kostečkovi divit, že se vyjadřuje také "ad personam". Dlužno podotknout, že tak činí ještě stále velmi gentlemansky.

Karel Lippmann řekl(a)...
15. října 2015 18:53  

Přiznám se, že mě názory pana Feřteka zajímají podstatně méně než konkrétní skutky těch, kteří mají na podobu maturity a předchozí výuky zásadní vliv. Jestli fauluje pan Feřtek, není to důvod k oplácení.

Nicka Pytlik řekl(a)...
15. října 2015 20:28  

není to důvod k oplácení

A proč ne? Na tyhle týpky něco jako slušnost neplatí, přece. Všude bezostyšně vlezou a melou nesmysly. Spolehajíce se na případnou nedostatečnost okoli vezou se na vlně módnosti. Jejich jedinou ideou je vlastní prospěch bez ohledu na škodu jiných.

Radek Sárközi řekl(a)...
15. října 2015 20:29  

Proběhla k tomuto Seznamu nějaká veřejná diskuze? Kde bych ji našel?

Unknown řekl(a)...
15. října 2015 21:34  

O veřejné diskusi nevím, ale vím, že stran záměru vytvořit kánon Cermat vycházel z vyjádření mnoha češtinářů (počet odhaduji na stovky). Na tvorbě kánonu se minimálně dotazníkovou formou podílely desítky češtinářů (opět odhadem) plus další odborníci z řad bohemistů (slovo odborníci zde označuje osobnosti s příslušným vzděláním a odbornou prací).

Unknown řekl(a)...
15. října 2015 21:39  

Pane kolego Lippmanne,

ve vašem komentáři adresovaném mně nacházím protimluvy, ale nechci už natahovat debatu, která toho mnoho neobjasňuje. Jen - opravdu nerozumím tomu, že nemáte nic proti seznamu, jen proti jeho účelu. Vznikl totiž právě k určitému účelu, jinak by se s jeho vytvářením nikdo nepachtil.

Nicka Pytlik řekl(a)...
15. října 2015 22:28  

plus další odborníci z řad bohemistů (slovo odborníci zde označuje osobnosti s příslušným vzděláním a odbornou prací)

Ještě, že jste to, pane Soukale, upřesnil. Úplně ve mně hrklo.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
15. října 2015 22:29  

Ono by bylo třeba začít tím, že bychom měli jasno, jaké jsou cíle vzdělávání v oblasti literatury. V tom je očividná neshoda i mezi učiteli. Na rozdíl od většiny zde diskutujících si ovšem nemyslím, že to jsou učitelé, kdo má určovat obecné cíle vzdělávání - v češtině, v matematice, obecně, kdekoliv. Škola tu není kvůli škole - Non schola sed vitae discimus.

Našel jsem např. toto:

Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání, který vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 6. 5. 2009, č. j. 9325/2009-23. RVP 1602M01 16-02-M/01 Průmyslová ekologie

Obecným cílem estetického vzdělávání je utvářet kladný vztah k materiálním
a duchovním hodnotám, snažit se přispívat k jejich tvorbě i ochraně. Vytvořený systém
kulturních hodnot pomáhá formovat postoje žáka a je obranou proti snadné manipulaci
a intoleranci. Estetické vzdělávání se podílí rovněž na rozvoji sociálních kompetencí žáků.
K dosažení tohoto cíle přispívá i jazykové vzdělávání v mateřském jazyce a naopak estetické
vzdělávání prohlubuje znalosti jazykové a kultivuje jazykový projev žáků.

Literární výchova kromě výchovy ke čtenářství, rozboru a interpretace uměleckých děl vede
i k celkovému přehledu o hlavních jevech a pilířích v české a světové literatuře. Poznání textu slouží rovněž k vytváření rozmanitých komunikačních situací, v nichž probíhá dialog žáků s texty a učitelem i mezi žáky navzájem.Žáci jsou vedeni i k esteticky tvořivým aktivitám.

Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:
− uplatňovali ve svém životním stylu estetická kritéria;
− chápali umění jako specifickou výpověď o skutečnosti;
− chápali význam umění pro člověka;
− správně formulovali a vyjadřovali své názory;
− přistupovali s tolerancí k estetickému cítění, vkusu a zájmu druhých lidí;
− podporovali hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a měli k nim vytvořen
pozitivní vztah;
− získali přehled o kulturním dění;
− uvědomovali si vliv prostředků masové komunikace na utváření kultury.


Není to nic moc, ale alespoň něco.

Ale nevím, je s tím ten seznam v souladu nebo není? To by měli říct češtináři. Je nebo není?

Unknown řekl(a)...
15. října 2015 22:52  

"Na rozdíl od většiny zde diskutujících si ovšem nemyslím, že to jsou učitelé, kdo má určovat obecné cíle vzdělávání - v češtině, v matematice, obecně, kdekoliv. Škola tu není kvůli škole - Non schola sed vitae discimus."

Není to poprvé, co O. Šteffl vyjadřuje despekt k učitelům. Zřejmě je považuje jen za převodní páky pro ideje vytvořené odborníky (na ideje a rady všeho druhu). Je kuriozní, že tohle napíše člověk, který se v diskusích odpovědím na argumenty učitelských neználků tak často vyhýbá. Výše citovaný výrok považuji za pěkný epitaf pro celou plejádu médii vzývaných expertů.
Jinak, jako všechno na světě, seznam může sloužit lecčemu - podle toho, komu se dostane do rukou. Diletanti dokážou podělat všechno, i školství. Obzvlášť když se považují za něco víc, než co skutečně jsou.

Nicka Pytlik řekl(a)...
15. října 2015 23:14  

nemyslím, že to jsou učitelé, kdo má určovat obecné cíle vzdělávání

A on se do toho někdo hrne, snad? Máme tu rámcový vzdělávací program, podle něj klonované školní vzdělávací programy. Jakkoli nemusím s nimi být ztotožněn bezezbytku, respaktuji je, a v slouladu s nimi tvořím svůj tématický plán. Jakými cestami a metodami se k těm cílům s žáky doberu si už, s dovolením, ponechávám ve svojí kompetenci a zodpovědnosti. A učivo není cíl, ale nástroj ke zkompetentnění. To nám, přisámbu, vtloukali do hlavy. Nebo to už neplatí?
O akceschonosti našeho vzdělávacího systému mám vážné pochyby od doby, kdy stát rezignoval na jednotnou maturitní zkoušku z informačních a komunikačních technologií. Je to prostě matlal. Nezvládne ani takovou prkotinu.

Tajný Učitel řekl(a)...
16. října 2015 6:30  

nemyslím, že to jsou učitelé, kdo má určovat obecné cíle vzdělávání

Nejsou, nicméně v absenci jednotné vzdělávací vize společnosti reprezentované kompetentní exekutivou, určují. Bez ohledu na rámcové plány či osnovy, každý učitel má vlastní "obecné cíle vzdělávání", což je tak trochu příčinou nynějšího stavu. Pak někdo napíše pěkný seznam a bác, obecné cíle už nejsou tak obecné. Pragmatici po něm skočí všemi dvaceti.
Je otázkou času a několika žalob kdy podobné seznamy vymezí "obecné cíle" i v jiných předmětech specifičtěji než katalogy požadavků. Už se těším na seznam povolených akcentů v anglickém poslechu. Čest a díky SMZ.

Vladimír Stanzel řekl(a)...
16. října 2015 8:57  

Neděkujte SMZ, kolego Tajný, ale těm žákům, učitelům a expertům, kteří napadli všeobecnost katalogů. Bijte toho psa, který si to zaslouží.

Radek Sárközi řekl(a)...
16. října 2015 9:52  

Učitelé aspoň mohli dostat šanci se k Seznamu vyjádřit, prodiskutovat ho a vyjasnit si ho... Myslím tím všechny středoškolské češtináře, nikoliv jen několik desítek z nich (to je jen pár procent).

Unknown řekl(a)...
16. října 2015 10:15  

O Seznamu se bude hovořit v neděli v 17.30 na ČT 24.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
16. října 2015 10:47  

"Na rozdíl od většiny zde diskutujících si ovšem nemyslím, že to jsou učitelé, kdo má určovat obecné cíle vzdělávání - v češtině, v matematice, obecně, kdekoliv."

Tak vy myslíte? Nebo je to Váš dojem? Nebo pocit? Nebo iluze?

Karel Lippmann řekl(a)...
16. října 2015 15:10  

Pane kolego Soukale, opravdu netoužím mít v naší polemice poslední slovo, nechci však, abyste tápal ve spleti mých údajných protimluvů. Napsal jsem, že "proti obsahu páně Kostečkova Kánonu nic nemám, vadí mi, k čemu má sloužit". Pro objasnění použiji přirovnání: Proti kvalitně zhotovené vycházkové holi rovněž nic nemám. Nebudu však nadšen, pokud se promění v klacek, jímž mám být přinucen dělat cosi, co je v zásadním rozporu s mým racionálně utvořeným postojem, tedy přesvědčením. Kánon byl zajisté stvořen k nějakému účelu, což však ještě samo o sobě nestačí, abych se před tímto účelem postavil do pozoru.

Radek Sárközi řekl(a)...
16. října 2015 17:17  

Je iluze si myslet, že Seznam neovlivní výuku. Ovlivní ji minimálně tímto směrem - žáci: "Proč se učíme toho spisovatele, když není na Seznamu k maturitě?" A tímto směrem - učitel: "O každém z autorů uvedeném v Seznamu se budete muset našprtat jeden odstavec údajů, kdy tvořil, ke kterému směru patří a co napsal, abyste zvládli didaktický test."

Unknown řekl(a)...
16. října 2015 20:06  

Pane kolego Lippmanne,

doposud jsem netušil, že vnímáte výuku literární historie jako něco, před čím se musíte postavit do pozoru. Já ji beru jako přirozenou součást oboru.

Unknown řekl(a)...
16. října 2015 20:10  

Pane Sárközi,

pokud se vaši žáci museli něco našprtat, můžeme je jen politovat. Jsou ale i učitelé, kteří žáky učí tak, že má výuka smysl. To není otázka systému, ale schopností.

Karel Lippmann řekl(a)...
17. října 2015 16:34  

Pane kolego Soukale, je mi líto, ale mé výroky si vždy vysvětlujete tak, jak se Vám to hodí. Debata s Vámi je pak marná. Zase Vám mohu jen připomenout, že znáte mou učebnici, která literární historii plně respektuje, nechápe ji však samoúčelně. Jistě jste pochopil, že jsem neměl na mysli literární historii, ale testy, kvůli kterým byl "Seznam" zpracován. Stačí se podívat na připojené ilustrační úlohy. Copak po nás z literární historie požadují? Jen pamětní osvojení předepsaného učiva a mechanické myšlenkové postupy: zařadit autora k uměleckému směru; doplnit jméno autora a název díla; přiřadit autora k životopisu a obecné charakteristice jeho tvorby; vybrat název uměleckého směru na základě jeho obecné charakteristiky. Nic víc. Vám to zřejmě stačí, mně ne. Raději skončím, zase bych se jen opakoval a dal Vám navíc šanci k dalším svérázným výkladům mých názorů. A úplně naposled: Kvalitu výuky neovlivňuje jen učitel, nýbrž v nemenší míře i státem stanovené cíle (centrálně zpracovaný obsah výuky a požadavky závěrečné zkoušky). Má-li literatura (a její výuka) smysl, jehož podmínkou je ucelenost (celek není sumou různorodých částí) a respekt ke kontextu všech prvků, kterými je utvářena, pak tomu musí odpovídat i maturita. Ta současná tohle nesplňuje.

Unknown řekl(a)...
17. října 2015 19:49  

Pane kolego Lippmanne,
jsem rád, že jsme se od stavění se do pozoru přesunuli k argumentům. Co se týče úloh, i já bych přivítal, aby se alespoň některé z nich posunuly k větší náročnosti, a také ke kvalitě. I nadále si však myslím, že podceňujete prostou znalost faktů, obzvláště s ohledem na studijní předpoklady a úroveň znalostí dnešních maturantů (jak se jeví na základě dat ze stávajících testů a jiných skutečností).



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.