Učitelská platforma: Učitelé tápou, jak převést výuku do on-line prostředí. Může za to neplnění závazků vlády

Videokonference, sdílení výukových materiálů v různých on-line platformách či týmová spolupráce v digitálním prostředí. To jsou příklady dovedností, které si nyní narychlo osvojují učitelé v důsledku pandemie a zavřených škol. V roce 2014 však vláda schválila Strategii digitálního vzdělávání do roku 2020, podle které by učitelé už dnes měli být schopni výuku v on-line prostředí vést. Strategie zůstala ovšem jen na papíře, a tak nyní desetitisíce učitelů tápou, jak se se současnou situací vyrovnat. 

Ondřej Neumajer: V Česku zásadně chybí širší nápaditá nabídka podpory učitelům, ředitelům a školám.

„Já mám pocit, že v Česku zásadně chybí širší nápaditá nabídka podpory učitelům, ředitelům a školám. Tím nemyslím víc prezenčních seminářů, kam učitelé chodí, ale něco na způsob projektu, který tady u nás provozuje Nadace manželů Kellnerových – Pomáháme školám k úspěchu, tedy to, kdy je daná intervence namířena přímo na podporu ve třídě, tam, kde učitel pracuje. Toto může být třeba formou nějakého peer-review, párové výuky, kdy učitelé spolupracují a učí oba dva, dopředu se na tom domlouvají. Může to být mentoring, může to být i uvádějící učitel v tom období, kdy tam přijde nový učitel po fakultě. Ideálně nám tady chybí, kdyby tohle zajišťoval stát a každý učitel mohl tyto formy rozvoje využívat. I když i moderně pojaté jednorázové vzdělávání by neuškodilo a určitě je užitečné,“ říká Ondřej Neumajer v rozhovoru na portálu RVP.cz.

Bořivoj Brdička: Proč mobily ve škole používat

V předchozím příspěvku shrnujícím důvody, proč technopesimisté (a postluddité) doporučují plošný zákaz osobních mobilů ve školách, jsme došli k poněkud překvapivému závěru, že se my technooptimisté s nimi v mnohém shodujeme. Shoda jistě bude hlavně v tom, že naším konečným cílem je prospět žákům. Říká-li profesorka Jennifer Rauch, že chce „ odhalovat negativní vlivy technologií, pomáhat žákům lépe rozumět světu, nezávisle myslet, kreativně se chovat “, pak máme docela shodné cíle.

Na podporu digitálního vzdělávání je připraveno 500 mil. korun

„Digitální vzdělávání není pouze výuka ICT. Jedná se o nové gramotnosti, které mohou být rozvíjeny ve všech předmětech. Digitální rozměr může mít hudební výchova i fyzika. A proto potřebujeme navrhnout jak digitální vzdělávací zdroje využitelné ve výuce, tak rozvíjet kompetence učitelů, aby s nimi uměli pracovat a mohli připravit své žáky na digitální 21. století,“ říká náměstek ministra školství Václav Velčovský.

Ondřej Neumajer: Evropský rámec digitálních kompetencí pedagogů DigCompEdu

Tak, jak se mění svět kolem nás, škola a prostředí, ve kterém se učení žáků odehrává, mění se i nároky na učitele. Již více než tři desetiletí do práce učitelů s různou mírou intenzity a úspěšnosti pronikají digitální technologie. O jejich účelném začleňování ale stále panují nejasnosti. Teprve před několika lety začaly v evropských institucích snahy o vytvoření systematického popisu digitálních dovedností a kompetencí, kterými by měli být vybaveni učitelé. Také bylo stále více zřejmé, že ve sbližující se Evropě je nutné hovořit i v této oblasti společnou terminologií. Výsledkem těchto snah je rámec digitálních kompetencí pedagogů DigCompEdu.

Julie Hrstková: Počítače by byly, chybí ale vůle společnosti (Proč by učitelé měli chtít zavádět do výuky něco nového?)

„Snaha děti digitálně vzdělat tady existuje dlouho. Stačí připomenout Koncepci státní informační politiky ve vzdělávání, kterou schválila vláda v roce 2000 a vyčlenila na ni sedm miliard korun. Hlavní vzpomínkou na tuto koncepci zůstává sporný projekt Internet do škol, který se vyznačoval podivuhodným výběrovým řízením, nevýhodnými smlouvami a předraženou cenou. Obdobná podezření doprovázela vznik školních internetových portálů a nákup výukového softwaru. V roce 2014 vláda schválila novou Strategii digitálního vzdělávání do roku 2020, která měla – opět – do výuky zapojit moderní technologie. Po necelých čtyřech letech je jisté, že výsledky nejsou nijak oslnivé,“ píše Julie Hrstková v komentáři pro Hospodářské noviny.

Milan Dvořák: Programy na podporu informatického myšlení

Přehled volně dostupných nástrojů vhodných pro využití v rámci nové koncepce výuky ICT, která klade důraz na informatické myšlení.

Bořivoj Brdička: Profil Učitel21

„Zavádění digitálních technologií se týká všech vzdělávacích oblastí, a proto je nutné modifikovat zároveň celý RVP. Změny se tak dotknou vlastně všech učitelů. V situaci, kdy se dosud požadavek na existenci digitálních kompetencí do přípravy učitelů téměř nepromítl, je právě toto tím vůbec největším problémem, s nímž se bude realizace Strategie digitálního vzdělávání (SDV) v praxi potýkat,“ píše Bořivoj Brdička v textu Profil Učitel21. Analýza počátečního stavu realizace dílčího úkolu vládou sledované Strategie digitálního vzdělávání.

Bořivoj Brdička: Jak na inovaci českého vzdělávacího systému v rámci Strategie digitálního vzdělávání

„Český školský systém v minulých letech problematiku využití technologií zanedbával. Náznak změny nastal s přijetím Strategie digitálního vzdělávání (SDV) vládou na podzim 2014. Její realizace postupuje velmi pomalu a vykazuje značné zpoždění. Přesto se od začátku roku 2016 MŠMT snaží její cíle naplňovat. Není to vůbec jednoduché, neboť většina intervencí mění zažité pořádky a postupy (revize RVP, Profil Učitel21 ad.),“ píše Bořivoj Brdička v textu Profil digitalizace školství. Jak na inovaci českého vzdělávacího systému v rámci Strategie digitálního vzdělávání.

Daniel Lessner: Hodnocení Strategie digitálního vzdělávání k 1. 3. 2018

„Během roku 2015 MŠMT o strategii nejevilo téměř žádný zájem a nabralo tak aspoň roční zpoždění. Na druhé straně je z dosavadních výsledků znát, že se nabrané zpoždění nedaří dohonit a některé aktivity se zpožďují i nadále,“ píše Daniel Lessner z Jednoty školských informatiků.

Analýza: Mediální výchova se učí nemoderně a nesystematicky

Mediální výchova se ve školách učí nemoderně a nesystematicky. Kvůli přehnaným nárokům v dalších předmětech na ni nezbývá moc času a učitelé neví, jak ji mají do výuky začlenit. Výuka pak nepřináší dětem znalosti o fungování médií a schopnost kritického myšlení. Vyplývá to z analýzy stavu mediálního vzdělávání na základních a středních školách v ČR, kterou dnes novinářům představil učitel mediální výchovy Michal Kaderka. Informuje ČTK.

DigiKoalice jednala o výuce kyberbezpečnosti na školách

Kyberbezpečnost v českých školách byla tématem kulatého stolu České národní koalice pro digitální pracovní místa (DigiKoalice), který se konal na Střední smíchovské průmyslové škole. Zúčastnilo se jej na 50 odborníků, učitelů, vzdělavatelů, zástupců státní správy, ale i byznysu. Příprava odborníků pro digitální svět klade vysoké nároky učitele a odborníky, kteří své know-how předávají. Účastníci kulatého stolu se shodli, že je nutné maximálně zapojovat do výuky na školách odborníky z praxe, vytvořit k tomu příslušné podmínky a maximálně zapojovat i samotné žáky a absolventy škol v roli průvodců mladších žáků.

Digitální domorodci? Spousta dětí neumí víc, než klikat a dotýkat se

Naše děti s digitálními technologiemi vyrostly a berou je jako samozřejmost. Sledují videa, píší si s kamarády nebo hrají hry. Rodiče tak snadno získají dojem, že s technologiemi umí děti přirozeně zacházet a hodinami strávenými před obrazovkami se z nich stanou počítačoví experti. To je ovšem mýlka. „To je velmi podobné jako říct, že doma máte vrcholového běžce, protože si každý den po škole pobíhá venku. Je velký rozdíl venku pobíhat s kamarády nebo se metodicky něco učit, rozvíjet se a osvojovat si nové dovednosti,“ vysvětluje Silvie Zeman, zakladatelka technologického klubu pro děti makeITtoday. Rozhovor přináší magazín Ona Dnes.cz.

Plány na digitální vzdělávání krachují

Strategii digitálního vzdělávání do roku 2020, která je v půlce svého plánovaného období, zatím úřady naplnily jen z nepatrné části. Z více než čtyř desítek úkolů je zatím splněný jediný. U dalších pěti alespoň nastal za tři roky od schválení vládou Bohuslava Sobotky významný pokrok, říká zpráva, kterou včera projednala vláda. Informuje E15.cz.

Minecraft i roboti ve výuce. Školy zavádějí nové trendy, ale jde to pomalu

„Digitalizace jako proces sociální transformace společnosti má zásadní dopady i na vzdělávání a týká se nás všech, učitelů zejména. Strategie a koncepce máme, ale musíme je umět naplňovat. Evropské peníze na to nestačí. Mnohé inovace ve vzdělávání existují, ale jen na některých školách nebo jen u některých učitelů. Problém je, že se velmi obtížně šíří dál,“ říká odborník na vzdělávání Ondřej Neumajer, který se zabývá inovacemi a využíváním digitálních technologií ve vzdělávání. Na vzdělávací konferenci DigiMap se odborníci shodli, že výuky na školách je nevyhnutelná. Reportáž přináší iDNES.cz.

Místo výuky programování přinejlepším Excel. Česku odjíždí informatický vlak

Školy nestačí technologickému pokroku, děti na starých počítačích učí jen základy informatiky. K rozvoji IT dovedností tak pomáhají dětem komerční kurzy. V českém školství peníze na výuku informatiky chybí, ačkoli s nimi Strategie digitálního vzdělávání počítá. Ministerstvo školství nicméně nedokáže vyčíslit, kolik je třeba do rozvoje IT na školách investovat. „Ministerstvo v tuto chvíli nemá odhady finančních prostředků na investici,“ uvedl úřad. Informuje server e15.cz.

Karel Lippmann: Žijeme v osvícené době? (K digitálnímu vzdělávání, digitální demenci i poručnictví Cermatu...)

"Žijeme v osvícené době?" Takto se tázal Immanuel Kant v eseji „Odpověď na otázku: Co je to osvícenství?“ Napsal ji již dávno, v roce 1784. Jeho odpověď na otázku v titulku zněla: „Ne, ale snad v době osvícenství. Jak bychom dnes odpověděli my? Kant charakterizuje osvícenství takto: „Osvícenství je, když člověk opustí svou nesvéprávnost, kterou si způsobil vlastní vinou. Nesvéprávnost je neschopnost používat vlastního rozumu bez vedení jiných.“ A po několika řádkách dodává: „Sapere aude! (Měj odvahu používat vlastní rozum!) je proto mottem osvícenství.“

Děti se v knihovně učily ovládat roboty. Neměly by na tabletech jen hrát, ale i něco tvořit, říká organizátorka

V Městské knihovně na Mariánském náměstí v Praze se děti ze ZŠ Malostranská zúčastnili celosvětové akce Codeweek, která se snaží přitáhnout děti k technologiím a zlepšit jejich digitální gramotnost. Podobné workshopy, kde se děti naučí rozpohybovat robota z lega, robotickou kočku nebo ozobota, mohou školy ale i děti s rodiči navštívit ještě o víkendu a příští týden. V Česku se do Codeweeku zapojilo asi 50 institucí. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Tajný učitel: Digitální Demence s Velkým Bratrem, sňatek bez lásky

Z dokumentu na webu MŠMT, z 22 srpna, 2017 MŠMT OTEVÍRÁ ON-LINE KONZULTACI KE STRATEGII DIG. VZDĚLÁVÁNÍ: "Základní uživatelské dovednosti a použití různých programů by se podle stávajícího návrhu mělo přesunout do oborů, kam měly logicky vždycky patřit. Například strukturace textu a základy typografie do českého jazyka, elektronické zpracování tabulek, diagramů a grafů do matematiky, práce s digitální mapou a GPS do zeměpisu, práce se sociálními sítěmi do výchovy k občanství. Uvolněná vzdělávací oblast ICT by se přejmenovala na Informatika a ICT (stejně jako to dnes již funguje na gymnáziích) a její obsah by se kromě nezbytných základů práce s počítačem zaměřoval na základy algoritmizace a programování, informační systémy, data, informace a modelování." Podívejme se blíže na výše uvedený text v souvislosti s chystanou změnou RVP, která se bude týkat všech škol, státních i soukromých.

Školy zaspaly s digitálním vzděláváním, chybí moderní počítače, kvalifikovaní učitelé i správci sítí

Pouze polovina základních škol má kvalifikovaného učitele informatiky, zjistila Česká školní inspekce. Řada škol ještě bere informatiku jako doplňkový předmět, kde se žáci učí pouze s Wordem či Excelem. To ale v dnešní digitalizované době nestačí. Nová inspekční zpráva upozorňuje, že na tom školy s digitálními technologiemi nejsou vůbec dobře. „Zvyšuje se podíl škol, kterým technika zastarává. Počítačů není dost na to, aby se mohly využívat napříč všemi předměty,“ píše se ve zprávě. O digitální technologie se navíc často nemá kdo starat. Připomínají Hospodářské noviny.